Neurotop retard 600

Dávkování

Epilepsie
Při léčbě epilepsie se karbamazepin má, pokud je to možné, užívat v monoterapii.

Dávkování se určuje na základě kontroly záchvatů, v úvahu je třeba vzít rozvoj intolerance.
Vysvětlení nedostatečné kontroly záchvatů nebo rozvoje intolerance může poskytnout zjištění
plasmatické koncentrace, zda je hladina v terapeutickém rozmezí nebo mimo něj. Toto je užitečné
zejména v případě kombinované terapie nebo při přechodu na jinou lékovou formu (viz bod 4.4).
Terapeutická koncentrace karbamazepinu v plasmě se obvykle pohybuje v rozmezí 3-12 μg/ml (13-μmol/l), což odpovídá dávce 10-30 mg/kg tělesné hmotnosti/den.

V případě, že je karbamazepin přidáván k již existující antiepileptické léčbě (kombinovaná terapie),
přidání je třeba provádět postupně, při zachování nebo v případě potřeby i upravení dávky jiného
antiepileptika.

V případě užívání karbamazepinu v lékové formě s prodlouženým uvolňováním je kolísání hladiny
karbamazepinu výrazně sníženo. Zvyšuje se tak snášenlivost a kontrola záchvatů. Použití lékové
formy s prodlouženým uvolňováním je třeba zvážit také u pacientů, kteří užívají vysoké dávky a
nesouvisle mají nežádoucí účinky jako je dvojité vidění, nauzea, vertigo a únava. Může být zapotřebí
snížit dávku.

Dospělí, dospívající a děti od 12 let:
Počáteční dávka 2x denně 150 mg, po týdnu se dávka zvyšuje o 200 mg až do dosažení požadovaného
účinku, dlouhodobá léčba 600-1600 mg, maximální denní dávka je 1600 mg pro dospělé, 1200 mg pro
dospívající a 1000 mg pro děti od 12 let.

Děti od 6 do 12 let:
Obvyklá dávka je 15-25 mg/kg/den, počáteční dávka je 2x denně 100 mg, po týdnu se dávka zvyšuje o
100 mg, dlouhodobá léčba je 400-800 mg, maximální denní dávka je 800 mg.

Děti od 1 do 6 let:
Obvyklá dávka je 10-20 mg/kg/den, dlouhodobá léčba 250-350 mg, maximální denní dávka je mg.

Pediatrická populace
Přípravky nejsou vhodné pro děti do 1 roku (síla 300 mg) nebo do 6 let (síla 600 mg) z důvodu lékové
formy a síly přípravku.

Dávkování v ostatních indikacích pro dospělé:

Neuralgie trigeminu
Počáteční dávka je 300 mg/den, která se postupně zvyšuje až k ústupu bolestí, po zklidnění se snižuje
na nejnižší účinnou dávku.

Diabetická neuropatie, diabetes insipidus centralis
2x denně 300 mg

Léčba manie a profylaxe bipolární afektivní poruchy
Dávkové rozpětí je 300 až 1500 mg/den, obvykle se podává 600 mg denně rozdělených do dvou
dílčích dávek.

Syndrom odnětí alkoholu
2x denně 300 mg, v těžších případech je možné v prvních dnech dávku zvýšit až na 1200 mg.
Odstup mezi dávkami je 12 hodin, léčba je vždy dlouhodobá.

Při glomerulární filtraci nižší než 10 ml/min a u dialyzovaných pacientů se podává 75 % obvyklé
denní dávky.

Pacienti čínského (národnost han) a thajského původu
Před zahájením léčby mají být pacienti čínského (národnost Han) a thajského původu, pokud je to
možné, geneticky vyšetřeni na přítomnost HLA-B*1502, neboť přítomnost této alely silně předurčuje
riziko závažného, s karbamazepinem spojeného, Stevensova-Johnsonova syndromu (informace o
genetických testech a kožních reakcích viz bod 4.4).

Zvláštní skupiny pacientů

U pacientů se závažnými kardiovaskulárními poruchami, s poruchou funkce jater a u starších pacientů
může být zapotřebí snížení dávky.

Porucha funkce ledvin
Zdá se, že absorpce a clearance karbamazepinu není ovlivněna poruchou funkce ledvin. Hemodialýza
má malý vliv na plasmatickou koncentraci karbamazepinu. Není třeba upravovat dávku.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost karbamazepinu u dětí a dospívajících s neepileptickou indikací nebyla
stanovena. Proto se použití karbamazepinu u těchto indikací u pediatrické populace do 18 let
nedoporučuje.

Ukončení terapie/přerušení terapie
Při ukončování terapie karbamazepinem se musí dávka po delší dobu postupně snižovat. Náhlé
vysazení karbamazepinu může vést k záchvatům.
Pokud je třeba u pacientů s epilepsií vysadit karbamazepin náhle, přechod na jiné antiepileptikum
musí proběhnout pod ochranou jiného vhodného léčivého přípravku (např. i.v., rektální podání
diazepamu nebo i.v. podání fenytoinu).

Způsob podání
Perorální podání.
Léčba se zahajuje nízkou dávkou a poté se postupně titruje nahoru do dosažení optimální udržovací
dávky, která je vhodná pro daného pacienta.
Tablety se zapíjejí dostatečným množstvím tekutiny během jídla nebo po jídle.
Tablety lze rozdělit bez ztráty jejich prodlouženého účinku a lze je také rozpustit v různých nápojích
(jedna sklenice vody, čaje, pomerančového džusu nebo mléka, ale ne v grapefruitovém džusu, viz bod
4.5 a 5.2). Roztok je třeba vypít ihned po přípravě.