Naloxone wzf polfa
Dávkování
Dávka naloxonu i cesta podání závisí na stavu pacienta a na druhu a množství podaného opioidu.
Intoxikace opioidy
Dospělí
Obvykle se intravenózně aplikuje počáteční dávka 400 až 2 000 μg. Podle potřeby je možno
intravenózní dávku opakovat každé 2–3 minuty až do návratu vědomí a vyrovnaného pravidelného
dýchání. Pokud po podání 10 mg nedojde k alespoň dočasnému zlepšení dýchání a návratu vědomí,
příčinou těchto příznaků pravděpodobně není předávkování opioidy.
Přípravek je možno podávat také intramuskulárně a subkutánně. V život ohrožujících stavech se
přípravek podává intravenózně.
Děti
Obvykle se intravenózně podává úvodní jednorázová dávka 10 μg/kg tělesné hmotnosti.
Pokud je třeba, je možné podat dalších 100 μg/kg tělesné hmotnosti.
Není-li možné podat naloxon intravenózně, je možné jej aplikovat intramuskulámě nebo subkutánně v
rozdělených dávkách.
Probuzení z anestezie vyvolané opioidv (po provedení celkové anestezie použitím opioidních
analgetik)
Dospělí
Obvykle se podává 100–200 μg intravenózně, tj. 1,5–3 μg na 1 kg tělesné hmotnosti.
V některých případech, zvláště pokud byl použit opioid s déletrvajícím účinkem, může být nutné
intramuskulární podání opakované dávky naloxonu během 1–2 hodin.
Lék je možno podat také v intravenózní infuzi.
Děti
Podává se intravenózně v dávce 10 μg/kg tělesné hmotnosti. Pokud je třeba, je možné podat dalších
100 μg/kg tělesné hmotnosti.
Není-li možno podat naloxon intravenózně, je možné jej aplikovat intramuskulámě nebo subkutánně v
rozdělených dávkách.
Lék je možno podat také v intravenózní infuzi.
Zrušení útlumu dýchacího centra novorozenců vyvolaného podáním opioidních analgetik rodičce při
porodu
Novorozenci
V případě apnoe je třeba před podáním naloxonu prověřit průchodnost dýchacích cest.
Intravenózně, intramuskulámě nebo subkutánně podat dávku 10 μg/kg tělesné hmotnosti.
Podle potřeby je možno dávku opakovat po 2–3 minutách.
Naloxon je také možné podat intramuskulámě v jednorázové dávce 200 μg (což je zhruba 60 μg/kg
tělesné hmotnosti).
Diferenciální diagnostika při podezření na otravu opioidv
Intravenózní podání dávky 0,5 μg/kg tělesné hmotnosti umožní zjistit, zda zástava nebo útlum dechu,
obtíže s močením nebo retence moči nejsou způsobeny opioidy. Poté je možné dávku naloxonu
postupně zvyšovat, Čímž se zabrání podání příliš vysokých dávek.
Vysoké dávky zruší kompletně účinek opioidu včetně jeho analgetického působení a mohou také
vyvolat podráždění sympatiku a kardiovaskulárního systému.
Zvláštní populace
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Injekční roztok přípravku Naloxone WZF Polfa má být pacientům s poruchou funkce ledvin podáván
s opatrností (viz bod 4.4).
Pacienti s poruchou funkce jater
Injekční roztok přípravku Naloxone WZF Polfa má být pacientům s poruchou funkce jater podáván
s opatrností (viz bod 4.4).
Starší pacienti (> 65 let)
Injekční roztok přípravku Naloxone WZF Polfa má být starším pacientům podáván s opatrností,
protože u této skupiny se častěji vyskytují kardiovaskulární, ledvinová a jaterní onemocnění (viz bod
4.4).
Způsob podání
Intravenózní, intramuskulární nebo subkutánní podání.
Návod k naředění přípravku v případě jeho intravenózní aplikace je uveden v bodě 6.6.