1/9
Sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Montelukast Stada 10 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje montelukastum natricum, odpovídající montelukastum 10 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg monohydrátu laktózy a 0,83 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod
6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná
tableta
Béžová, kulatá, bikonvexní potahovaná
tableta.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Montelukast Stada 10 mg je indikován k léčbě astmatu jako doplňková léčba u těch
pacientů od 15 let věku s mírným až středně těžkým přetrvávajícím astmatem, jejichž nemoc není
dostatečně zvládána inhalačními kortikosteroidy a jimž podávání krátkodobě působících β -agonistů
“podle potřeby” neposkytuje odpovídající klinickou kontrolu nad astmatem.

U astmatických pacientů, u kterých je přípravek Montelukast Stada 10 mg indikován k léčbě
astmatu, může Montelukast Stada také přinést symptomatickou úlevu od sezónní alergické rinitidy.

Přípravek Montelukast Stada je rovněž indikován k profylaxi astmatu u pacientů, kde je převládající
složkou námahou indukovaná bronchokonstrikce.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka u dospělých a dospívajících pacientů od 15 let věku s astmatem nebo s
astmatem a současnou sezónní alergickou rinitidou je jedna 10 mg tableta jednou denně, která se
užívá večer.

Obecná doporučení:
Terapeutické účinky přípravku Montelukast Stada na parametry zvládání astmatu se objeví během
jednoho dne. Přípravek Montelukast Stada může být užíván s jídlem i bez jídla. Pacienty je nutno
poučit, aby v užívání přípravku Montelukast Stada pokračovali i pokud bude jejich astma pod
kontrolou, stejně jako v obdobích jeho zhoršení. Přípravek Montelukast Stada nesmí být užíván
2/9
současně s jinými přípravky obsahujícími stejnou léčivou látku, montelukast.

U starších pacientů, pacientů s renální nedostatečností ani u pacientů s mírnou až středně
závažnou poruchou funkce jater není úprava dávky potřebná. O pacientech se závažnou poruchou
funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje. Dávkování je stejné jak u pacientů mužského, tak
ženského pohlaví.

Léčba přípravkem Montelukast Stada v souvislosti s jinými způsoby léčby astmatu.

Přípravek Montelukast Stada může být přidán k již existujícímu pacientovu léčebnému režimu.
Inhalační kortikosteroidy: Léčba přípravkem Montelukast Stada může být použita jako
doplňková léčba u pacientů, u nichž léčba inhalačními kortikosteroidy a krátkodobě působícími
β -agonisty užívanými podle potřeby nepřináší adekvátní klinickou kontrolu. Inhalační
kortikosteroidy se nesmí přípravkem Montelukast Stada nahradit náhle (viz bod 4.4).

Pediatrická populace
Nepodávejte přípravek Montelukast Stada 10 mg potahované tablety dětem mladším 15 let.
Bezpečnost a účinnost přípravku Montelukast Stada 10 mg potahované tablety u pacientů mladších
15 let nebyla dosud stanovena.

mg žvýkací tablety jsou k dispozici pro pediatrické pacienty od 6 do 14 let věku.
mg žvýkací tablety jsou k dispozici pro pediatrické pacienty od 2 do 5 let věku.

Způsob podání
Perorální podání.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienty je nutno poučit, aby perorální montelukast nikdy nepoužívali k léčení akutních záchvatů
astmatu a aby k tomuto účelu vždy měli po ruce svou obvyklou vhodnou záchrannou medikaci.
Pokud k akutnímu záchvatu dojde, je nutno použít krátkodobě působící inhalační β-agonisty. Pokud
pacienti potřebují více inhalačních krátkodobě působících β-agonistů než obvykle, musí co
nejdříve vyhledat svého lékaře.

Inhalační nebo perorální kortikosteroidy nesmí být montelukastem náhle nahrazeny.

Nejsou k dispozici žádné údaje prokazující, že lze snížit perorální kortikosteroidy při současném
podávání montelukastu.

Ve vzácných případech se může u pacientů léčených antiastmatiky včetně montelukastu objevit
systémová eosinofilie, někdy se projevující klinickými projevy vaskulitidy shodnými se syndromem
Churga-Straussové, což je stav často léčený systémovými kortikosteroidy. Tyto případy byly
někdy spojeny se snížením nebo vysazením perorálních kortikosteroidů. Ačkoliv příčinná
souvislost s antagonismem leukotrienových receptorů nebyla prokázána, lékař si musí být u svých
pacientů vědom rizika eosinofilie, vaskulitické vyrážky, zhoršení plicních symptomů, srdečních
komplikací a/nebo neuropatie. Pacienti, u kterých se tyto symptomy vyvinou, musí být znovu
vyšetřeni a jejich léčebné režimy přehodnoceny.

Léčba montelukastem nemění potřebu pacientů s aspirin senzitivním astmatem vyhýbat se
kyselině acetylsalicylové a dalším nesteroidním protizánětlivým lékům.

U dospělých, dospívajících a dětí, kteří užívali montelukast byly hlášeny neuropsychiatrické reakce
3/9
(viz bod 4.8). Pacienti a lékaři mají dávat pozor na neuropsychiatrické reakce. Pacienti a/nebo
ošetřující osoby mají být poučeni, aby v případě výskytu těchto změn informovali lékaře. Pokud se
takové případy vyskytnou, lékaři by měli pečlivě zvážit rizika a přínosy pokračování v léčbě
montelukastem.

Pomocné látky
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy či
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají užívat tento přípravek.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Montelukast lze podávat s jinými terapiemi rutinně používanými při profylaxi a chronické léčbě astmatu.

Ve studiích lékových interakcí neměla doporučená klinická dávka montelukastu klinicky významné
účinky na farmakokinetiku následujících léčiv: theofylin, prednizon, prednizolon, perorální
kontraceptiva (ethinylestradiol/norethisteron 35/1), terfenadin, digoxin a warfarin.

Plocha pod křivkou plazmatických koncentrací (AUC) montelukastu byla u jedinců, kterým byl
současně podáván fenobarbital, snížena přibližně o 40 %. Jelikož je montelukast metabolizován CYP
3A4, 2C8, a 2C9 je, zejména u dětí, potřebná opatrnost při jeho podávání spolu s induktory CYP
3A4, 2C8, a 2C9, jako je fenytoin, fenobarbital a rifampicin.

In vitro studie ukázaly, že montelukast je účinným inhibitorem CYP 2C8. Data z klinických
studií lékových interakcí zahrnujících montelukast a rosiglitazon (testovací reprezentant substrátu
léčiv metabolizovaných převážně CYP 2C8) však prokázala, že montelukast neinhibuje CYP 2Cin vivo. U montelukastu se tudíž nepředpokládá, že by výrazně narušoval metabolismus léčiv
metabolizovaných tímto enzymem (např. paklitaxelu, rosiglitazonu a repaglinidu).

In vitro studie prokázaly, že montelukast je substrátem pro CYP 2C8 a do menší míry také 2C9 a
3A4. V klinických studiích lékových interakcí zahrnujících montelukast a gemfibrozil (inhibitor
CYP 2C8 a 2C9), zvyšoval gemfibrozil systémovou expozici montelukastu 4,4krát. Není nutná
žádná rutinní úprava dávkování montelukastu při současném podávání gemfibrozilu nebo jiných
silných inhibitorů CYP 2C8, ale lékař si musí být vědom možnosti zvýšení výskytu nežádoucích
účinků.

Na základě in vitro údajů se klinicky významné lékové interakce se slabšími inhibitory CYP 2C(např. trimethoprim) nepředpokládají. Současné podávání montelukastu s itrakonazolem, silným
inhibitorem CYP3A4, nevedlo k žádnému významnému zvýšení systémové expozice montelukastu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Studie na zvířatech neukazují škodlivé účinky, pokud jde o vliv na graviditu nebo vývoj embrya/plodu.

Dostupné údaje z publikovaných prospektivních a retrospektivních kohortových studií hodnotících
vážné vrozené vady neprokázaly riziko jejich vzniku spojené s podáváním montelukastu těhotným
ženám. Dostupné studie mají metodologická omezení, včetně malé velikosti zkoumaného vzorku, v
některých studiích retrospektivní sběr dat a nekonzistentnost porovnávané skupiny.
Montelukast lze v těhotenství užívat pouze, pokud se má za to, že to je jasně nezbytné.

Kojení
Studie na potkanech ukázaly, že se montelukast vylučuje do mléka (viz bod 5.3). Není známo, zda
se montelukast/metabolity montelukastu vylučují do lidského mléka.
4/9

Přípravek Montelukast Stada mohou kojící matky užívat pouze, pokud se má za to, že to je jasně
nezbytné.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Montelukst nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Nicméně, jednotlivci hlásili ospalost nebo závrať.

4.8 Nežádoucí účinky

Montelukast byl v klinických studiích hodnocen následovně:
• 10mg potahované tablety u přibližně 4 000 dospělých a dospívajících astmatických pacientů od
15 let věku.
• 10mg potahované tablety u přibližně 400 dospělých a dospívajících astmatických pacientů od let věku se sezónní alergickou rinitidou.
• 5mg žvýkací tablety u přibližně 1 750 pediatrických astmatických pacientů od 6 do 14 let věku.

Následující nežádoucí účinky související s léčivem byly u astmatických pacientů léčených
montelukastem v klinických hodnoceních hlášeny často (≥ 1/100 až < 1/10) a s vyšší incidencí než u
pacientů léčených placebem:

Třída orgánových
systémů
Dospělí a dospívající pacienti
od 15 let věku (dvě 12týdenní
studie; n=795)
Pediatričtí pacienti
od 6 do 14 let věku (jedna
8týdenní studie; n=201)
(dvě 56týdenní studie; n=615)
Poruchy nervového
systému
bolest hlavy bolest hlavy
Gastrointestinální
poruchy
bolest břicha

Při dlouhodobé léčbě omezeného počtu pacientů v rámci klinických studií trvajících u dospělých
až 2 roky a až 12 měsíců u pediatrických pacientů od 6 do 14 let věku se bezpečnostní profil nezměnil.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a
specifických nežádoucích účinků, v níže uvedené tabulce.
Kategorie frekvence byly stanoveny z relevantních klinických studií.

Třída orgánových systémů Nežádoucí účinky Kategorie frekvence*
Infekce a infestace infekce horních dýchacích cest† velmi časté
Poruchy krve a lymfatického
systému
zvýšené krvácení
trombocytopenie
Vzácné
Velmi vzácné
Poruchy imunitního systému hypersenzitivní reakce včetně
anafylaxe
méně časté
Eosinofilní infiltrace jater velmi vzácné
Psychiatrické poruchy abnormální sny včetně nočních
můr, insomnie, somnambulismus,
úzkost, agitovanost včetně
agresivního chování nebo hostility,
deprese, psychomotorická
hyperaktivita (zahrnující
podrážděnost, neklid, tremor§)
méně časté
5/9
porucha pozornosti, zhoršení
paměti, tik
vzácné
halucinace, dezorientace,
sebevražedné myšlenky a chování
(sebevražedné sklony), obsedantně-
kompulzivní symptomy, dysfemie
velmi vzácné
Poruchy nervového systému závrať, ospalost,
parestezie/hypoestezie, záchvaty
méně časté
Srdeční poruchy palpitace vzácné
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy
epistaxe méně časté
syndrom Churga-Straussové (CSS)
(viz bod 4.4)
pulmonární eozinofilie
velmi vzácné
Gastrointestinální poruchy průjem‡, nauzea‡, zvracení‡ časté
sucho v ústech, dyspepsie méně časté
Poruchy jater a žlučových cest zvýšené hladiny sérových
transamináz (ALT, AST)
časté
hepatitida (včetně cholestatického,
hepatocelulárního a smíšeného
poškození jater).
velmi vzácné
Poruchy kůže a podkožní tkáně vyrážka‡ časté
modřiny, kopřivka, pruritus méně časté
angioedém vzácné
erythema nodosum, erythema
multiforme
velmi vzácné
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
artralgie, myalgie včetně svalových
křečí
méně časté
Poruchy ledvin a močových cest enuréza u dětí méně časté
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
pyrexie‡ časté
astenie/únava, malátnost, edém méně časté
* Kategorie frekvence: Definované pro každý nežádoucí účinek podle incidence uvedené v databázi
klinických studií: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1000 až <1/100),
vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000).

† Tento nežádoucí účinek, hlášený jako velmi častý u pacientů užívajících montelukast, byl také
hlášen jako velmi častý u pacientů užívajících při klinických studiích placebo.

‡ Tento nežádoucí účinek, hlášený jako častý u pacientů užívajících montelukast, byl také hlášen jak
častý u pacientů užívajících při klinických studiích placebo.

§ Kategorie četnosti: vzácné



Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Ve studiích chronického astmatu byl montelukast podáván dospělým pacientům po dobu 22 týdnů
v dávkách do 200 mg/den a v krátkodobých studiích v dávkách až do 900 mg/den po dobu
přibližně jednoho týdne bez klinicky významných nežádoucích účinků.
6/9

Po uvedení na trh a během klinických hodnocení byly hlášeny případy akutního předávkování
montelukastem. Tyto případy zahrnují hlášení o dospělých a dětech s dávkou až 1 000 mg
(přibližně 61 mg/kg u dítěte ve věku 42 měsíců). Klinické a laboratorní nálezy byly v souladu s
bezpečnostním profilem u dospělých a pediatrických pacientů. Většina hlášení o předávkování
nezahrnovala žádné nežádoucí účinky.

Symptomy předávkování
Nejčastější nežádoucí účinky byly v souladu s bezpečnostním profilem montelukastu a zahrnovaly
bolest břicha, ospalost, žízeň, bolest hlavy, zvracení a psychomotorickou hyperaktivitu.

Léčba předávkování
Nejsou k dispozici žádné specifické údaje ohledně léčby předávkování montelukastem.
Není známo, zda je montelukast dialyzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná systémová léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích
cest, antagonisté leukotrienových receptorů
ATC kód: R03DC
Mechanismus účinku
Cysteinylové leukotrieny (LTC4, LTD4, LTE4) jsou silné zánětlivé eikosanoidy, které jsou
uvolňovány z různých buněk, včetně žírných buněk a eosinofilů.
Tyto důležité proastmatické mediátory se vážou na cysteinyl-leukotrienové (CysLT) receptory.
Receptor CysLT typu 1 (CysLT1) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkého
svalu dýchacích cest a makrofágů dýchacích cest) a na dalších prozánětlivých buňkách (včetně
eosinofilů a některých myeloidních kmenových buněk). Byla zjištěna korelace mezi CysLT a
patofyziologií astmatu a alergické rýmy. Při astmatu patří mezi leukotrieny zprostředkované účinky
bronchokonstrikce, sekrece hlenu, vaskulární permeabilita a zmnožení eosinofilů. Při alergické rýmě
se po expozici alergenu uvolňují CysLT z nosní sliznice během reakce jak časné, tak i pozdní fáze, a
souvisejí se symptomy alergické rýmy. Bylo zjištěno, že intranazální expozice CysLT zvětšuje
rezistenci nosní části dýchacích cest a zhoršuje symptomy neprůchodnosti nosu.

Farmakodynamické účinky
Montelukast je perorálně účinnou sloučeninou, která se s vysokou afinitou a selektivitou váže na
receptor CysLT1.

V klinických hodnoceních montelukast inhibuje bronchokonstrikci navozenou inhalovanými LTD4 v
dávkách pouhých 5 mg. Bronchodilatace byla pozorována do 2 hodin po perorálním podání.
Bronchodilatační účinek navozený β-agonistou byl aditivní k bronchodilatačnímu účinku
navozenému montelukastem. Léčba montelukastem inhibovala jak časnou, tak pozdní fázi
bronchokonstrikce navozené antigenním podnětem. Montelukast, v porovnání s placebem, snižoval u
dospělých a pediatrických pacientů počty eosinofilů v periferní krvi. Ve zvláštní studii léčba
montelukastem významně snižovala počty eosinofilů v dýchacích cestách (měřeno ve sputu) a v
periferní krvi, přičemž zlepšoval klinickou kontrolu astmatu.

Klinická účinnost a bezpečnost
7/9
Ve studiích u dospělých montelukast v dávce 10 mg jednou denně, v porovnání s placebem,
vykázal významná zlepšení ranní FEV1 (změna výchozích hodnot 10,4 % oproti 2,7 %), dopolední
maximální výdechové rychlosti (PEFR) (změna výchozích hodnot 24,5 litrů/min oproti 3,3 litrů/min)
a významné snížení celkové spotřeby β-agonistů (změna výchozích hodnot -26,1 % oproti -4,6 %).
Zlepšení pacienty hlášených skóre denních a nočních astmatických symptomů bylo významně lepší
než u placeba.

Studie u dospělých prokázaly u montelukastu schopnost adice ke klinickému účinku inhalačních
kortikosteroidů (% změny výchozích hodnot FEV1 pro inhalační beklometason plus montelukast v
porovnání s beklometasonem: 5,43 % oproti 1,04 %, v uvedeném pořadí; v porovnání s použitím β -
agonisty: -8,70 % oproti 2,64 %). V porovnání s inhalačním beklometasonem (200 μg dvakrát denně
s využitím spaceru) prokázal montelukast rychlejší počáteční odpověď, i když v průběhu
12týdenní studie beklometason poskytoval vyšší průměrný léčebný účinek (% změny výchozích
hodnot FEV1 u montelukastu v porovnání s beklometasonem: 7,49 % oproti 13,3 %, v uvedeném
pořadí; v porovnání s použitím β-agonisty: -28,28 % oproti -43,89 %). V porovnání s
beklometasonem však vysoké procento pacientů léčených montelukastem dosáhlo podobných
klinických odpovědí (např. 50 % pacientů léčených beklometasonem dosáhlo zlepšení FEVpřibližně o 11 % nebo více v porovnání s výchozími hodnotami, zatímco přibližně 42 % pacientů
léčených montelukastem dosáhlo stejné odpovědi).

Účinnost montelukastu při léčbě sezónní alergické rýmy byla hodnocena v klinické studii u
dospělých a dospívajících pacientů od 15 let věku s astmatem a sezónní alergickou rýmou. Ve studii,
ve které byl montelukast 10 mg tableta podáván jednou denně, se prokázalo statisticky významné
zlepšení souhrnného denního skóre nosních symptomů ve srovnání s placebem. Souhrnné denní
skóre nosních symptomů je průměr skóre denních nosních symptomů (průměrný výskyt příznaků
ucpání nosu, výtok z nosu, kýchání a svědění v nose) a skóre nočních symptomů (průměrný výskyt
příznaků ucpání nosu při probuzení, potíže s usínáním a probouzení se v noci). Celkové hodnocení
alergické rýmy pacienty a lékaři bylo ve srovnání s placebem významně lepší. Zhodnocení účinnosti
na astma nebylo v této studii primární.

V 8týdenní studii u pediatrických pacientů od 6 do 14 let věku montelukast v dávce 5 mg jednou
denně v porovnání s placebem významně zlepšoval respirační funkce (změna výchozích hodnot
FEV1 8,71 % oproti 4,16 %; změna výchozích hodnot dopolední PEFR 27,9 litrů/min oproti 17,litrů/min) a snižoval používání β-agonistů „dle potřeby“ (změna výchozích hodnot -11,7 % oproti
+8,2 %).

Významné snížení námahou indukované bronchokonstrikce bylo prokázáno ve 12týdenní studii u
dospělých (maximální pokles FEV1 22,33 % u montelukastu oproti 32,40 % u placeba; čas do
návratu k výchozím hodnotám FEV1 s odchylkou do 5 % byl 44,22 min oproti 60,64 min). Tento
účinek byl během 12 týdnů trvání studie setrvalý. Snížení námahou indukované bronchokonstrikce
bylo rovněž prokázáno v krátkodobé studii u pediatrických pacientů (maximální pokles FEV1
18,27 % oproti 26,11 %; čas do návratu k výchozím hodnotám FEV1 s odchylkou do 5 % byl
17,76 min oproti 27,98 min). Účinek v obou studiích byl prokázán na konci dávkovacího intervalu
jednou denně.

U astmatických pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou současně léčených inhalačními
a/nebo perorálními kortikosteroidy vedla léčba montelukastem v porovnání s placebem k
významnému zlepšení zvládání astmatu (změna výchozích hodnot FEV1 8,55 % oproti -1,74 % a
pokles z výchozích hodnot celkového používání β -agonistů -27,78 % oproti 2,09 %).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Montelukast se po perorálním podání rychle vstřebává. V případě 10 mg potahovaných tablet se u
dospělých nalačno dosáhne střední hodnoty maximální plazmatické koncentrace (Cmax) za hodiny (Tmax) po podání. Střední hodnota perorální biologické dostupnosti je 64 %. Perorální
8/9
biologická dostupnost a Cmax nejsou běžným jídlem ovlivněny. Bezpečnost a účinnost byly
prokázány v klinických hodnoceních, kde 10 mg potahované tablety byly podávány bez ohledu na
načasování příjmu potravy.

V případě 5 mg žvýkacích tablet se u dospělých nalačno Cmax dosáhne za 2 hodiny po podání.
Střední hodnota perorální biologické dostupnosti je 73 %, přičemž běžné jídlo ji sníží na 63 %.

Distribuce
Montelukast je z více než 99 % navázán na plazmatické proteiny. Distribuční objem v
rovnovážném stavu montelukastu je v průměru 8 až 11 litrů. Studie na potkanech provedené s
radioaktivně značeným montelukastem ukazují na minimální prostup hematoencefalickou bariérou.
Navíc byly koncentrace radioaktivně značeného materiálu 24 hodin po podání dávky ve všech
ostatních tkáních minimální.

Biotransformace
Montelukast je rozsáhle metabolizován. Ve studiích s terapeutickými dávkami jsou u dospělých a
dětí v rovnovážném stavu plazmatické koncentrace metabolitů montelukastu nedetekovatelné.

Cytochrom P450 2C8 je hlavním enzymem v metabolismu montelukastu. Navíc se mohou v malé
míře podílet CYP 3A4 a 2C9, i když u itrakonazolu, který je inhibitorem CYP 3A4, bylo prokázáno,
že neměl vliv na farmakokinetické proměnné montelukastu u zdravých subjektů, které užívaly mg montelukastu denně. Na základě in vitro výsledků získaných na mikrozómech z lidských jater
terapeutické plazmatické koncentrace montelukastu neinhibují izoenzymy cytochromu P450 3A4,
2C9, 1A2, 2A6, 2C19 ani 2D6. Příspěvek metabolitů k léčebnému účinku montelukastu je
minimální.

Eliminace
Plazmatická clearance montelukastu dosahuje u zdravých dospělých v průměru 45 ml/min. Po
perorální dávce radioaktivně značeného montelukastu se 86 % radioaktivity zjistilo v 5denním
sběru stolice, přičemž v moči bylo zjištěno < 0,2 %. Ve spojení s odhady perorální biologické
dostupnosti montelukastu to ukazuje na skutečnost, že montelukast a jeho metabolity jsou vylučovány
téměř výhradně žlučí.

Individuální rozdíly u pacientů
U starších pacientů nebo u pacientů s mírnou až středně závažnou nedostatečností jater není
úprava dávky potřebná. Studie na pacientech s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny. V
důsledku skutečnosti, že montelukast a jeho metabolity jsou eliminovány žlučí, se u pacientů s
poruchou funkce ledvin potřeba úpravy dávky nepředpokládá. O farmakokinetice montelukastu u
pacientů se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje (Child-Pughovo skóre >
9).

Při vysokých dávkách montelukastu (20- a 60násobek doporučené dávky pro dospělé) byl pozorován
pokles plazmatických koncentrací theofylinu. Tento účinek nebyl při doporučené dávce 10 mg
jednou denně pozorován.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány menší sérové biochemické změny ALT, glukózy,
fosforu a triglyceridů, jež byly přechodné povahy. Projevy toxicity u zvířat představovaly
zvýšenou sekreci slin, gastrointestinální symptomy, řídkou stolici a iontovou nerovnováhu. K těmto
jevům docházelo při dávkách, které dávaly > 17násobek systémové expozice pozorované při
klinickém dávkování. U opic se nežádoucí účinky objevily při dávkách od 150 mg/kg/den (>
232násobek systémové expozice pozorované při klinické dávce).

Ve studiích na zvířatech montelukast při systémové expozici přesahující klinickou systémovou
expozici více než 24násobně neovlivňoval fertilitu ani reprodukční schopnosti. Ve studii samičí
plodnosti na potkanech v dávkách 200 mg/kg/den (> 69násobek klinické systémové expozice) byl
9/9
zaznamenán mírný pokles tělesné hmotnosti mláďat. Ve studiích na králících byla, v porovnání s
kontrolními zvířaty, při systémové expozici více než 24násobně přesahující klinickou systémovou
expozici pozorovanou při klinické dávce pozorována vyšší incidence nekompletní osifikace. U
potkanů nebyly pozorovány žádné abnormality. Bylo prokázáno, že montelukast prostupuje
placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka zvířat.

Po jedné perorální dávce sodné soli montelukastu v dávkách až 5 000 mg/kg u myší a potkanů (000 mg/m2 a 30 000 mg/m2 u myší respektive u potkanů), což byla nejvyšší testovaná dávka,
nedošlo k žádnému úhynu. Tato dávka je ekvivalentní 25 000násobku doporučené denní dávky
pro dospělé (vztaženo ke hmotnosti dospělého pacienta 50 kg).

Bylo zjištěno, že montelukast není pro myši při dávkách až 500 mg/kg/den (přibližně >
200násobek systémové expozice) fototoxický při UVA, UVB nebo viditelném světle.

Montelukast nebyl při in vitro a in vivo testech na hlodavcích ani mutagenní, ani karcinogenní.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Mikrokrystalická celulóza
Monohydrát laktózy Sodná
sůl kroskarmelózy
Dinatrium-edetát
Magnesium-stearát

Potahová vrstva
Hypromelóza
Hyprolóza
Oxid titaničitý (E 171)
Žlutý oxid železitý (E 172)
Červený oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Nylon / Alu / PVC – Al blistry
blistry (bez označení dnů v týdnu): 10, 20, 30, 50, 60, 90, 100 a 250 tablet
blistry (s označenými dny v týdnu): 7, 14, 28, 56, 98, 126 a 154 tablet

HDPE lahvičky (s PP uzávěrem a vysoušedlem):
10, 20, 30, 50, 60, 90, 100 a 250 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
/

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

STADA Arzneimittel AG
Stadastrasse 2 – 61118 Bad Vilbel
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

14/631/10-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 1.9.Datum posledního prodloužení registrace: 23.2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 4.