Melocox
Absorpce
Meloxikam se ze zažívacího traktu vstřebává dobře, což se odráží v jeho vysoké absolutní biologické
dostupnosti po perorálním podání (tobolky), která je okolo 90%. Byla prokázána bioekvivalnce tablet,
perorální suspenze a tobolek.
Po jednorázovém podání meloxikamu je střední hodnoty maximální plazmatické koncentrace dosaženo
během 2 hodin u suspenze a během 5 - 6 hodin u pevných perorálních forem (tobolky a tablety). U
opakovaného podávání je ustáleného stavu dosaženo do 3-5 dnů. Dávkování jednou denně vede
k plazmatickým koncentracím léku, které mají relativně nízké výkyvy mezi spodní a horní mezí
v intervalu 0,4-1,0 μg/ml u dávek 7,5 mg resp. 0,8-2,0 μg/ml u dávek 15 mg (Cmin a Cmax v ustáleném
stavu). Maximální plazmatické koncentrace meloxikamu v ustáleném stavu je dosaženo během pěti až
šesti hodin v případě tablet, tobolek či perorální suspenze. Rozsah absorpce meloxikamu po perorálním
podání není ovlivněn současným příjmem potravy nebo užitím anorganických antacid.
Distribuce
Meloxikam se velmi silně váže na plazmatické proteiny, hlavně albumin (99 %). Meloxikam proniká do
synoviální tekutiny, kde dosahuje přibližně polovičních koncentrací než v plazmě.
Jeho distribuční objem je nízký, tzn. přibližně 11 l po i.m. nebo i.v. podání a ukazuje interindividuální
odchylky v rozmezí 7-20%. Distribuční objem po opakovaném perorálním podání meloxikamu (7,5-mg) je asi 16 l s odchylkami v rozmezí 11 až 32%.
Biotransformace
Meloxikam prochází rozsáhlou biotransformací v játrech. V moči byly stanoveny čtyři různé typy
metabolitů meloxikamu. Všechny čtyři metabolity jsou farmako-dynamicky neaktivní. Hlavní
metabolit, 5'-karboxymeloxikam (60% dávky), se vytváří oxidací meziproduktového metabolitu 5'-
hydroxymetylmeloxikamu, který je také v menším rozsahu vylučován (9% dávky). Studie in vitro
předpokládají, že CYP 2C9 hraje důležitou roli v této metabolické cestě spolu s menším přispěním
isoenzymu CYP 3A4. Aktivita peroxidázy pacienta je pravděpodobně odpovědná za další dva
metabolity, které pokrývají 16% a 4% aplikované dávky.
Eliminace
Meloxikam se vylučuje hlavně ve formě metabolitů s tím, že množství vyloučené močí a stolicí je stejné.
Méně než 5 % denní dávky je vyloučeno v nezměněné formě stolicí, zatímco pouze stopové množství
nezměněného léčiva se vyloučí močí.
Eliminační poločas je mezi 13 a 25 hodinami po perorálním, i.m. a i.v. podání. Celková plazmatická
clearance je okolo 7-12 ml/min po podání jedné dávky orálně, intravenózně nebo rektálně.
Linearita/nelinearita
Meloxikam vykazuje lineární farmakokinetiku v dávkách 7,5 mg až 15 mg po perorálním nebo
intramuskulárním podání.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s jaterní/renální insuficiencí:
Ani jaterní insuficience, ani lehká či středně těžká renální insuficience nemají podstatný vliv na
farmakokinetiku meloxikamu. Pacienti se středně závažnou poruchou ledvin měli významně vyšší
celková clearance. Snížená proteinová vazba byla pozorována u pacientů s terminálním selháním ledvin.
Při terminálním selhání ledvin může nárůst distribučního objemu vést k vyšším koncentracím volného
meloxikamu (viz body 4.2 a 4.3).
Starší pacienti:
U starších pacientů mužů byly průměrné farmakokinetické parametry srovnatelné s mladšími pacienty
muži. Starší pacientky vykazovaly vyšší hodnoty AUC a delší poločas eliminace ve srovnání s mladšími
pacienty obou pohlaví. Průměrná plazmatická clearance v ustáleném stavu byla u starších pacientů
mírně nižší než u pacientů mladších (viz bod 4.2).