Levemir innolet

Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii diabetu. Inzuliny a analoga pro injekci, dlouhodobě
působící: ATC kód: A10AE05.

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Levemir je rozpustný dlouhodobě působící inzulinový analog s prodlouženým trváním účinku, který
se používá jako bazální inzulin.

Účinek přípravku Levemir na snížení hladiny glukózy v krvi je způsoben usnadněným vychytáváním
glukózy, které následuje po navázání inzulinu na receptory svalových a tukových buněk, a současnou
inhibicí výdeje glukózy z jater.

Profil působení přípravku Levemir v čase je statisticky významně méně variabilní, a proto lépe
předvídatelný, než u inzulinu NPH intraindividuální variability tabulce 1
Tabulka 1. Intraindividuální variabilita profilu působení přípravku Levemir a NPH u pacienta
v čase
Farmakodynamický bod
obratu 
䰀敶敭CV Inzulin NPH 
CV AUC GIR,0GIRmax⨪⨀Plocha pod křivkou **Pro rychlost infúze glukózy p<0,001 pro všechna srovnání s přípravkem
Levemir

Prodloužený účinek přípravku Levemir je zprostředkován silným sdružováním molekul inzulinu
detemir v místě vpichu a vazbou na albumin prostřednictvím postranních řetězců mastných kyselin.
Inzulin detemir je ve srovnání s inzulinem NPH distribuován do periferních cílových tkání pomaleji.
Tyto kombinované mechanismy prodloužení délky účinku poskytují lépe reprodukovatelný profil
absorpce a účinku u inzulinu detemir ve srovnání s inzulinem NPH.


Farmakodynamické parametry pro Levemir a NPH
Doba působení †odhadované hodnoty
Čas od okamžiku vpíchnutí inzulinu Rychlost infuze glukózy
j./kg j./kg j./kg m.j./kg


Obrázek 1 Profily účinku přípravku Levemir u pacientů s diabetem 1. typu

Trvání účinku je až 24 hodin v závislosti na dávce, což umožňuje podávání jednou až dvakrát denně.
Pokud se podává dvakrát denně, nastane ustálený stav po podání 2–3 dávek. U dávek v intervalu 0,0,4 jednotky/kg zhruba 14 hodin po podání dávky.

Proporcionalita dávky ve farmakodynamické odezvě účinek
V dlouhodobých klinických studiích byla prokázána nižší variabilita hladin plazmatické glukózy
nalačno mezi jednotlivými dny při léčbě přípravkem Levemir ve srovnání s inzulinem NPH.

Studie u pacientů s diabetem 2. typu léčených bazálním inzulinem v kombinaci s perorálními
antidiabetiky prokázaly, že glykemická kontrola s inzulinem NPH a inzulinem glargin a je spojená s menším hmotnostním přírůstkem denně, zatímco inzulin glargin byl podáván jednou denně. 55 % pacientů léčených přípravkem
Levemir dokončilo léčbu trvající 52 týdnů v režimu dvou podání denně.

Tabulka 2. Změny v tělesné hmotnosti po inzulinové léčbě
Trvání studie Levemir jednou
denně
Levemir
dvakrát denně
NPH inzulin202652 týdnů +2,3 kg +3,7 kg +4,0 kg

Ze studií hodnotících užívání perorálních antidiabetik vyplynulo, že při kombinované léčbě s
přípravkem Levemir existuje nižší riziko lehkých nočních hypoglykémií ve srovnání s inzulinem NPH
a to o 61-65 %.

Byla provedena otevřená randomizovaná klinická studie u pacientů s diabetes mellitus 2. typu, kteří
nedosáhli cílových hodnot perorálními antidiabetiky. Klinická studie byla zahájena 12týdenním
přípravným obdobím s kombinací liraglutidu s metforminem, během něhož 61 % pacientů dosáhlo
HbA1c<7 %. U 39 % pacientů, kteří cílových hodnot nedosáhli, byla provedena randomizace tak, že
jim buď byla přidána léčba přípravkem Levemir podávaným 1x denně nebo pokračovali s léčbou
liraglutidem s metforminem po dobu 52 týdnů. Přidání přípravku Levemir se po 52 týdnech projevilo
dalším snížením HbA1c z 7,6 % na 7,1 %. Nedošlo k závažným hypoglykemickým příhodám. Závažná
hypoglykemická příhoda je definována jako příhoda, kde pacient nebyl schopen zvládnout léčbu
hypoglykemie sám a jestliže bylo nutno podat glukagon nebo intravenózně glukózu. Viz tabulka 3.

Tabulka 3. Data získaná z klinické studie - Levemir přidán k liraglutidu+metforminu
Týden
studie
Větev
䰀敶敭liraglutid +
metformin
n=Větev
metformin
n=P-hodnota 
Průměrná změna HbA1c RSURWL
YêFKR]tPX7êGQ\FtORYp<7%Týdny 0阀26Týdny 0阀52Změna těoproti výchozímu stavu Týdny 0阀26příhody Týdny 0阀26 
Byla prováděna 26týdenní, dvojitě zaslepená, randomizovaná klinická studie u pacientů s diabetem 2.
typu nedostatečně kompenzovaných léčbou bazálním inzulinem s nebo bez metforminu za účelem
stanovení účinnosti a bezpečnosti při přidání liraglutidu s výchozí hodnotou HbA1c≤8,0 % byla dávka inzulinu snížena o 20 %, aby se minimalizovalo riziko
hypoglykemie. Následně si pacienti mohli titrovat dávku inzulinu až k dávkám nepřevyšujícím dávku
před randomizací. Levemir byl použit jako bazální inzulin u 33 % pacientů metformins přidáním placeba nalačno 0,43 kgpozorovaný počet lehkých hypoglykemických příhod podobný. V žádné skupině nebyly pozorovány
závažné hypoglykemické příhody.

V dlouhodobých studiích u pacientů s diabetem 1. typu se při inzulinové terapii bazál-bolus
přípravkem Levemir plazmatická hladina glukózy nalačno zlepšila ve srovnání s pacienty léčenými
inzulinem NPH. Kontrola glykemie s menším rizikem nočních hypoglykemií a bez přidruženého přírůstku tělesné hmotnosti.

V klinických studiích užívajících inzulinovou terapii bazál-bolus byla celková míra hypoglykemie při
aplikaci přípravku Levemir a inzulinu NPH podobná. Analýzy nočních hypoglykemií u pacientů s
diabetem 1. typu prokázaly signifikantně nižší riziko méně závažné noční hypoglykemie schopností samoléčby potvrzené glukózou v kapilárách nižší než 2,8 nebo 3,1 mmol/l, pokud je
vyjádřena jako glukóza v plazměžádné rozdíly.

Při použití přípravku Levemir byl pozorován vznik protilátek. Neukázalo se však, že by tato
skutečnost měla vliv na glykemickou kontrolu.

Těhotenství
V prospektivní neintervenční poregistrační studii bezpečnosti byly sledovány výsledky těhotenství
u těhotných žen s diabetem 1. nebo 2. typu, které byly vystaveny působení přípravku Levemir
dětí
Mezi přípravkem Levemir a jinými bazálními inzuliny nebyl u cílových parametrů malformace
vadyspojen s nadměrným rizikem nežádoucích výsledků těhotenství ve srovnání s jinými bazálními
inzulíny u žen s již existujícím diabetem.

Levemir byl studován v otevřené randomizované kontrolované klinické studii, ve které byly těhotné
ženy s diabetem 1. typu nebo inzulinem NPH NovoRapid.
Ve 36. týdnu těhotenství
Pediatrická populace

Účinnost a bezpečnost přípravku Levemir byly studovány po dobu 12 měsíců ve třech
randomizovaných kontrolovaných klinických studiích u dospívajících a dětí zahrnovaly celkem 167 dětí ve věku 1–5 let. Studie prokázaly, že kontrola glykemie přípravkem Levemir je srovnatelná s inzulinem NPH a inzulinem degludek, pokud je Levemir
podáván formou bazál-bolus terapie, při toleranci 0,4 %. Ve studii srovnávající Levemir s inzulinem
degludek byl výskyt hyperglykemických příhod s ketoacidózou u přípravku Levemir významně vyšší
hmotnostní přírůstek
Klinická studie zahrnující děti starší dvou let byla prodloužena o dalších 12 měsíců za celkem 24 měsícůPo počátečním nárůstu protilátek vůči inzulinu v průběhu prvního roku hladina protilátek vůči inzulinu
během druhého roku poklesla na úroveň mírně vyšší, než byla před začátkem studie. Výsledky
naznačují, že tvorba protilátek nemá negativní vliv na kontrolu glykémie a dávku přípravku Levemir.

Údaje týkající se účinnosti a bezpečnosti pro dospívající pacienty s diabetes mellitus 2. typu byly
extrapolovány z údajů pro děti, dospívající a dospělé pacienty s diabetes mellitus 1. typu a pro dospělé
pacienty s diabetes mellitus 2. typu. Výsledky podporují použití přípravku Levemir u dospívajících
pacientů s diabetes mellitus 2. typu.