Letrox

Antidiabetika:
Levothyroxin může snižovat hypoglykemický účinek antidiabetik (např. metforminu,
glimepiridu, glibenklamidu a inzulínu). U pacientů s diabetem proto má být pravidelně
kontrolována hladina glukózy v krvi, a to zejména na začátku a na konci léčby hormony štítné
žlázy. V případě potřeby má být dávkování antidiabetik upraveno.

Deriváty kumarinu:
Levothyroxin může zesilovat účinek derivátů kumarinu, protože vytěsňuje antikoagulancia z
vazby na plasmatické bílkoviny. Při souběžné léčbě je proto nutné provádět pravidelné
kontroly krevní srážlivosti a v případě potřeby je třeba upravit dávkování antikoagulancia
(snížit dávku).

Iontoměničové pryskyřice:
Iontoměničové pryskyřice jako kolestyramin, kolestipol, kolesevelam, nebo sodné či vápenaté
soli polystyrensulfonové kyseliny inhibují absorpci levothyroxinu prostřednictvím vazby
hormonů štítné žlázy v gastrointestinálním traktu a mají být proto užity 4–5 hodin po užití
přípravku Letrox.

Inhibitory protonové pumpy (PPI):
Souběžné podávání s inhibitory protonové pumpy může způsobit snížení absorpce hormonů
štítné žlázy v důsledku zvýšení intragastrického pH způsobeného inhibitory protonové
pumpy.
Při souběžné léčbě se doporučuje pravidelné monitorování funkce štítné žlázy a klinické
sledování. Může být nutné zvýšit dávku hormonů štítné žlázy.
Opatrnosti je třeba také při ukončení léčby inhibitory protonové pumpy.
Léčivé přípravky obsahující hliník a vázající žaludeční kyseliny, léčivé přípravky obsahující
železo, léčivé přípravky obsahující vápník:
Absorpce levothyroxinu se může snížit při současném podání léčivých přípravků obsahujících
hliník, které váží žaludeční kyseliny (antacida, sukralfáty), léčiv obsahujících soli vápníku či
železa. Proto má být Letrox podán nejméně 2 hodiny před výše uvedenými přípravky.

Sevelamer a lanthan-karbonát:
Sevelamer a lanthan-karbonát mohou pravděpodobně snižovat biologickou dostupnost
levothyroxinu (viz také bod 4.4).

Propylthiouracil, glukokortikoidy a beta-blokátory (zejména propranolol):
Tyto látky inhibují přeměnu T4 na T3 a mohou vést ke snížené koncentraci T3 v séru.

Amiodaron a jodované kontrastní látky:
Amiodaron a jodované kontrastní látky mohou - v důsledku vysokého obsahu jodu - vyvolat
hypertyreózu i hypotyreózu. U pacientů s uzlovitou strumou a možným nezjištěným
autonomním původem onemocnění je nutná zvýšená opatrnost. Amiodaron inhibuje přeměnu
T4 na T3 s následným snížením sérových koncentrací T3 a zvýšením hladin sérového TSH.
Vzhledem k tomuto účinku amiodaronu na funkci štítné žlázy může být nutná úprava dávky
přípravku Letrox.

Salicyláty, dikumarol, furosemid, klofibrát:
Salicyláty, dikumarol, vysoké dávky furosemidu (250 mg), klofibrát a další látky mohou
vytěsňovat levothyroxin z vazby na plasmatické bílkoviny. To může způsobit počáteční,
dočasný vzestup volných hormonů štítné žlázy, následovaný úhrnným poklesem celkových
hladin hormonů štítné žlázy.

Antikoncepční přípravky obsahující estrogeny, léčivé přípravky k hormonální substituci v
menopauze:

Potřeba levothyroxinu se může zvýšit během užívání kontraceptiv obsahujících estrogen nebo
při užívání hormonální substituční terapie v menopauze. Estrogen zvyšuje vazebnou
schopnost levothyroxinu, což může vést k diagnostickým a terapeutickým chybám.

Sertralin, chlorochin/proguanil:
Tyto látky snižují účinnost levothyroxinu a zvyšují hladinu TSH v séru.

Účinky léčivých přípravků indukujících cytochrom P-450:
Léky indukující enzymy, jako jsou rifampicin, karbamazepin, fenytoin, barbituráty a
přípravky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), mohou zvýšit clearance
levothyroxinu v játrech, což vede ke snížení sérových koncentrací hormonu štítné žlázy. Proto
mohou pacienti podstupující substituční léčbu štítné žlázy vyžadovat zvýšení dávky hormonu
štítné žlázy, pokud jsou tyto přípravky podávány souběžně.


Inhibitory proteázy:
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy, které poukazovaly na možnou interakci
mezi léčivými přípravky, které obsahují ritonavir, a levothyroxinem. U pacientů léčených
levothyroxinem je třeba sledovat thyreoidální stimulační hormon (TSH) alespoň v průběhu
prvního měsíce po zahájení a/nebo ukončení léčby ritonavirem.

Inhibitory thyrosinkinázy:
Inhibitory thyrosinkinázy (např. imatinib, sunitinib, sorafenib, motesanib) mohou snižovat
účinnost levothyroxinu. Z tohoto důvodu se doporučuje pečlivě kontrolovat u pacientů
užívajících současně levothyroxin a inhibitory thyrosinkinázy klinické projevy a funkci štítné
žlázy. Dávka levothyroxinu má být v případě potřeby upravena.

Orlistat:
Při souběžném podávání orlistatu s levothyroxinem může dojít k hypotyreóze a/nebo ke
snížené kontrole hypotyreózy. Důvodem může být snížená absorpce levothyroxinu.

Výrobky ze sóji:
Výrobky ze sóji mohou snižovat absorpci levothyroxinu ve střevech. U dětí, které dostávaly
stravu obsahující sóju a byly léčeny levothyroxinem kvůli kongenitální hypotyreóze, byly
hlášeny zvýšené hladiny TSH v séru. Pro dosažení normální hladiny T4 a TSH v séru mohou
být zapotřebí neobvykle vysoké dávky levothyroxinu. Během podávání a po ukončení
podávání stravy obsahující sóju je nezbytná důkladná kontrola hladiny T4 a TSH v séru, v
případě potřeby může být nutné upravit dávku levothyroxinu.

Káva
Je třeba se vyhnout současnému podávání levothyroxinu s kávou, protože to může snížit
absorpci levothyroxinu z gastrointestinálního traktu. Doporučuje se proto mezi užitím
levothyroxinu a konzumací kávy dodržet půlhodinu až jednu hodinu, aby se snížilo riziko
interakcí. Pacientům, kteří jsou již levothyroxinem léčeni, se doporučuje neměnit své návyky
v pití kávy bez kontroly a sledování hladiny levothyroxinu ošetřujícím lékařem.


Interference s laboratorním testem:
Biotin může interferovat s imunologickými testy štítné žlázy, které vycházejí z interakce
biotin/ streptavidin, což vede buď k falešně sníženým, nebo falešně zvýšeným výsledkům
testů (viz bod 4.4).