Lekoptin

Symptomy
Symptomy intoxikace verapamil-hydrochloridu závisejí na podaném množství, čase zavedení
detoxikačních opatření a kontraktilitě myokardu (závisí na věku).

V případě těžké intoxikace verapamilem se pozorují následující symptomy: výrazný pokles krevního
tlaku, srdeční nedostatečnost, bradykardické nebo tachykardické arytmie (např. junkční rytmus s AV
disociací a AV blokáda vyššího stupně), syndrom akutní dechové tísně, které mohou vést ke
kardiovaskulárnímu šoku a srdečnímu arestu.

Snížené vědomí až kóma, hyperglykemie, hypokalemie, metabolická acidóza, hypoxie, kardiogenní
šok s plicním edémem, porucha renálních funkcí a křeče, méně často bylo hlášeno úmrtí.

Terapeutická opatření při předávkování
Eliminace škodliviny a obnovení stabilních kardiovaskulárních podmínek má terapeutickou prioritu.

Terapeutická opatření závisejí na čase a způsobu podání, stejně jako na typu a závažnosti symptomů
intoxikace.

V případě intoxikací větším množstvím retardovaných přípravků je nutno vzít v úvahu, že látka může
stále být uvolňována a absorbována ve střevě po dobu více než 48 hodin po požití.

Při perorální intoxikaci verapamil-hydrochloridem se doporučuje výplach žaludku, a to i více než hodin po příjmu, pokud nelze zaznamenat žádnou gastrointestinální motilitu (střevní zvuky).
V případě podezření na intoxikaci retardovanými přípravky jsou indikována rozsáhlá eliminační
opatření, jako je indukované zvracení, odstranění obsahu žaludku a tenkého střeva odsáním při
endoskopickém sledování, výplach střev, laxativa, klystýr.

Hemodialýza není užitečná, protože verapamil-hydrochlorid není dialyzovatelný. Hemofiltrace a
případně plasmaferéza jsou však doporučeny (vysoká vazba antagonistů vápníku na plasmatické
proteiny).

Obvyklá resuscitační opatření intenzivní péče, jako je mimohrudní srdeční masáž, ventilace,
defibrilace nebo kardiostimulace.

Specifická opatření
Potlačení kardiodepresivních účinků, hypotenze a bradykardie. Bradykardické arytmie je nutno léčit
symptomaticky atropinem a/nebo betasympatomimetiky (isoprenalin, orciprenalin). Znepokojivé
případy bradykardických arytmií vyžadují dočasnou léčbu kardiostimulátorem.

Specifickým antidotem je kalcium, např. 10 až 20 ml 10% roztoku glukonátu vápenatého podaných
intravenózně (2,25 až 4,5 mmol), v případě potřeby opakovaně nebo jako kontinuální instilace (např. mmol/hodinu).

Hypotenzi vzniklou v důsledku kardiogenního šoku a arteriální vazodilatace je nutno léčit dopaminem


(až 25 mikrogramů na kg tělesné hmotnosti za minutu), dobutaminem (až15 mikrogramů na kg tělesné
hmotnosti za minutu), adrenalinem nebo noradrenalinem. Dávkování těchto léčiv je zaměřeno pouze
na dosažený účinek. Sérové hladiny vápníku je nutno udržovat na vyšší normální až mírně zvýšené
úrovni. V důsledku arteriální vazodilatace se v časné fázi dodatečně doplňují tekutiny (Ringerův
roztok nebo roztok chloridu sodného).