Klabax

4/20
Klarithromycin nemá být předepisován těhotným ženám, a to hlavně v prvním trimestru, bez
pečlivého zvážení přínosu a rizik (viz bod 4.6).

Porucha funkce ledvin
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
Klarithromycin je metabolizován převážně játry, proto je při podávání tohoto antibiotika pacientům s
poruchou funkce jater nutná opatrnost. Opatrnost si vyžaduje i podávání klarithromycinu pacientům
se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (viz body 4.2 a 5.2).
U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení
jaterních enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické hepatitidy (se žloutenkou nebo bez ní). Toto
postižení jater může být závažné a je obvykle reverzibilní.
Byly také hlášeny případy fatálního selhání jater (viz bod 4.8). Je možné, že někteří z těchto pacientů
měli preexistující onemocnění jater nebo užívali jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je
třeba poučit, aby ukončili léčbu a ohlásili svému lékaři, pokud se u nich vyskytnou jakékoliv známky
či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako je anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, pruritus
nebo bolesti břicha.

Kolchicin
Byly zaznamenány postmarketingové zprávy, týkající se toxicity kolchicinu při současném užívání
klarithromycinu a kolchicinu, zvláště u starších pacientů. Některé z těchto případů se vyskytly u
pacientů s renální insuficiencí. U několika z těchto pacientů byly hlášeny i případy úmrtí (viz bod
4.5; kolchicin). Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikované (viz bod 4.3).
Užití kolchicinu je kontraindikováno u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí, kteří
současně užívají inhibitory P-glykoproteinů nebo silné inhibitory CYP3A4.

Zkřížená rezistence a zkřížená hypersenzitivita s jinými antibiotiky
Pozornost je třeba věnovat i možnosti zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a jinými
makrolidovými antibiotiky, jakož i mezi linkomycinem a klindamycinem.
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je
triazolam a intravenózně nebo orálně podávaný midazolam. Perorálně podávaný midazolam je
kontraindikován (viz bod 4.5 (viz bod 4.5).
Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klarithromycin k léčbě infekce způsobené H. pylori,
může vést k selekci mikroorganismů rezistentních na léčbu.

Pseudomembranózní kolitida byla popsána téměř u všech antibakteriálních přípravků, včetně
makrolidových antibiotik; její závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující. Průjem,
jehož původcem je Clostridium difficile (CDAD), byl hlášen při užívání prakticky všech
antibakteriálních léčiv včetně klarithromycinu; jeho závažnost se může pohybovat v rozmezí od
mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními léčivy pozměňuje normální střevní
flóru, což může vést k přemnožení C. difficile. Na možnost CDAD je třeba myslet u všech pacientů,
u nichž se vyskytl průjem následně po užívání antibiotik. Anamnézu je potřeba odebírat velmi
pečlivě, protože případy výskytu CDAD byly hlášeny i po dvou měsících po užívání antibiotik. Z
tohoto důvodu je třeba zvážit přerušení léčby klarithromycinem bez ohledu na jeho indikaci. Je třeba
provést mikrobiální vyšetření a zahájit vhodnou léčbu. Je zapotřebí vyhnout se léčivům
zpomalujícím peristaltiku.
Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným
množstvím rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou
léčbu.

Kardiovaskulární příhody
Při léčbě makrolidy včetně klarithromycinu bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace a QT
intervalu, kde hrozí riziko vzniku srdeční arytmie a torsades de pointes (viz bod 4.8). Protože
následující situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsades de
pointes), má být klarithromycin podáván s opatrností u následujících pacientů:
• Pacienti s ischemickou chorobou srdeční, závažnou kardiální insuficiencí, poruchami vedení vzruchu
nebo klinicky relevantní bradykardií.
5/20
• Pacienti s poruchou elektrolytů. Klarithromycin je kontraindikován u pacientů s hypokalemií (viz
bod 4.3).
• Pacienti současně užívajících jiná léčiva, která mohou prodloužení QT intervalu vyvolávat (viz bod
4.5).
• Současné podávání klarithromycinu s astemizolem, cisapridem, domperidonem, pimozolem a
terfenadinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s vrozenou či prokázanou získanou prolongací QT
intervalu nebo komorovými arytmiemi v anamnéze (viz bod 4.3).

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání
makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné
krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy, včetně
klarithromycinu. Tato zjištění je třeba vzít při předepisování klarithromycinu v úvahu stejně jako jeho
léčebné přínosy.

Pneumonie
Z hlediska výskytu rezistence bakterie Streptococcus pneumoniae na makrolidy je důležité, že testování
citlivosti bude provedeno při předepisování klarithromycinu z důvodu komunitní pneumonie. V případě
nozokomiální pneumonie se má klarithromycin užívat v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.

Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti
Tyto infekce jsou nejčastěji způsobovány bakteriemi Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes,
které mohou být oba rezistentní na makrolidy. Proto je důležité, aby bylo provedeno testování citlivosti.
V případech, kde není možné použít beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mohou být lékem volby
jiná antibiotika, jako je klindamycin. V současnosti je u makrolidů zvažována pouze úloha u některých
kožních a měkkotkáňových infekcí, jako jsou infekce způsobené bakteriíí Corynebacterium
minutissimum, acne vulgaris a erysipel a v situacích, kdy není možné používat léčbu penicilinem.

V případě závažné akutní hypersenzitivní reakce, jako je anafylaxe, Stevensův-Johnsonův syndrom a
toxická epidermální nekrolýza, je třeba léčbu klarithromycinem přerušit okamžitě a je třeba urgentně
zahájit odpovídající léčbu. Klarithromycin musí být podáván opatrně u pacientů, kteří již užívají
induktory CYP3A4 (viz bod 4.5).

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek,
především aminoglykosidů. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování
vestibulárních funkcí a sluchu.

Inhibitory HMG‐CoA reduktázy (statiny)
Souběžné užití klarithromycinu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Při předepisování klarithromycinu s jinými statiny je zapotřebí opatrnosti. U pacientů, kteří souběžně
užívají klarithromycin a statiny byla hlášena rhabdomyolýza. Pacienty je třeba monitorovat s ohledem
na příznaky myopatie. V situacích, kdy se použití klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, doporučuje
se předepsat nejnižší registrovanou dávku statinu. Je možné zvážit užití statinu, který není závislý na
metabolismu CYP3A (např. fluvastatin)(viz bod4.5).

Perorální hypoglykemika/inzulín
Souběžné užití klarithromycinu a perorálních hypoglykemik (jako jsou deriváty sulfonylurey) a/nebo
inzulínu může způsobit významnou hypoglykemii. Je doporučeno pozorné monitorování glykemie (viz
bod 4.5).

Perorální antikoagulancia
Spontánní hlášení z postmarketingového období naznačují, že současné užívání klarithromycinu a
perorálních antikoagulancií může účinky perorálních antikoagulancií zvyšovat. Existuje riziko závažné
hemoragie a významného prodloužení INR a protrombinového času, pokud je klarithromycin podáván
současně s warfarinem. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a perorální antikoagulancia, je
zapotřebí u nich pravidelně monitorovat INR a protrombinový čas.

Při současném podávání klarithromycinu a přímo působících perorálních antikoagulancií, jako jsou
dabigatran, rivaroxaban a apixaban, je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení (viz bod 4.5)
6/20
zapotřebí zvýšená opatrnost.