sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Ketonal 100 mg injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje ketoprofenum 50 mg.
Jedna ampulka se 2 ml injekčního roztoku obsahuje ketoprofenum 100 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: jedna ampulka obsahuje 200 mg bezvodého ethanolu, 40 mg
benzylalkoholu a 800 mg propylenglykolu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Léková forma: injekční roztok.
Popis přípravku: čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Ketonal je určen k symptomatické léčbě zánětlivých, degenerativních a metabolických revmatických
onemocnění a ke zmírnění některých akutních i chronických bolestivých syndromů.
Přípravek se používá v následujících indikacích:
• revmatoidní artritida
• séronegativní spondylartritida (ankylózující spondylitida, psoriatická a reaktivní artritida)
• dna, pseudodna
• artrózy
• extraartikulární revmatismus (tendinitida, bursitida, kapsulitida ramene apod.)
• pooperační bolesti
• primární dysmenorrhoea
• bolesti skeletu u nádorových metastáz
• poúrazové bolesti.
Ke zmírnění akutních a silně bolestivých stavů (pooperační bolesti, bolesti skeletu u nádorových metastáz
a poúrazové bolesti) je určeno především intravenózní podání přípravku Ketonal, které je však možné použít
i u ostatních indikací.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí a dospívající starší 15 let
Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke
zlepšení příznaků (viz 4.4).
Obvykle se podává 100 mg až 200 mg ketoprofenu denně v závislosti na charakteru onemocnění a celkovém
zdravotním stavu pacienta.
Maximální denní dávka ketoprofenu je 200 mg. Před podáním této maximální denní dávky je třeba pečlivě
zvážit přínos léčby a možná rizika, vyšší dávky než 200 mg nelze doporučit pro vysoké riziko nežádoucích
účinků.
Ketonal ve formě injekcí je možné aplikovat intramuskulárně nebo intermitentní či kontinuální intravenózní
infuzí.
Parenterálně se doporučuje Ketonal podávat maximálně 48 hodin, to znamená, že po 48 hodinách musí být
intramuskulární nebo intravenózní podávání ukončeno; v případě potřeby je možné pokračovat perorálním,
event. jiným způsobem podání.
Starší pacienti
U starších osob se obecně doporučuje zahájit léčbu ketoprofenem nižšími dávkami dávkového rozmezí,
aby bylo možno takové pacienty udržet na nejnižší účinné dávce. Starší osoby jsou více ohroženy
závažnými důsledky nežádoucích účinků.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin s clearance kreatininu pod 0,33 ml/s (20 ml/min) musí být dávka
ketoprofenu snížena.
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je použití ketoprofenu kontraindikováno.
Porucha funkce jater
U pacientů s chronickým onemocněním jater se sníženými hladinami albuminu v séru je nutno dávku
ketoprofenu snížit.
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je použití ketoprofenu kontraindikováno.
Pediatrická populace
Děti a dospívající do 15 let: Bezpečnost a účinnost ketoprofenu u dětí a dospívajících ve věku do 15 let nebyla
dosud stanovena. Tento přípravek není určen pro děti a dospívající do 15 let.
Intramuskulární podání
Doporučená dávka pro intramuskulární aplikaci ve výše uvedených indikacích je 100 mg ketoprofenu (jedna
ml ampulka) jedenkrát až dvakrát denně. Denní dávku přípravku Ketonal lze zvýšit až na 200 mg nebo snížit
na 100 mg dle charakteru onemocnění a celkového zdravotního stavu pacienta.
Injekce by měly být aplikovány hluboko intramuskulárně, pomalu (prevence vzniku infiltrátu) a je vhodné
střídat místa vpichu.
Po iniciální intramuskulární aplikaci v trvání jednoho až dvou dnů lze v případě potřeby v léčbě pokračovat
podáváním některé z dalších lékových forem ketoprofenu (perorální, rektální nebo transdermální).
Intravenózní infuze
Intravenózní infuze přípravku Ketonal by měla být podávána pouze v nemocničním zařízení. Maximální doba,
po kterou je možné přípravek podávat, je 48 hodin. Mezi dvěma infuzemi přípravku se po dobu 8 hodin
doporučuje Ketonal nepodávat. Maximální denní dávka je 200 mg.
Intermitentní intravenózní infuze: injekční roztok se 100-200 mg ketoprofenu se přidá do 100 ml
fyziologického roztoku (Infusio natrii chlorati isotonica), aplikuje se po dobu 30 až 60 minut; infuzi lze
opakovat po 8 hodinách, podává se maximálně po dobu 48 hodin. Maximální denní dávka je 200 mg.
Kontinuální intravenózní infuze: injekční roztok se 100-200 mg ketoprofenu se přidá do 500 ml infuzního
roztoku (Infusio natrii chlorati isotonica, Infusio Ringeri cum natrio lactico, Infusio glucosi), aplikuje se po
dobu 8 hodin; infuzi lze opakovat po 8 hodinách, podává se maximálně po dobu 48 hodin. Maximální denní
dávka je 200 mg.
Ketoprofen je možné kombinovat s centrálně působícími analgetiky; lze jej mísit v jedné infuzní lahvi
s morfinem; 10-20 mg morfinu a 100-200 mg ketoprofenu se přidá do 500 ml infuzního roztoku (Infusio natrii
chlorati isotonica nebo Infusio Ringeri cum natrio lactico); aplikaci lze opakovat po 8 hodinách. Maximální
denní dávka je 200 mg.
Upozornění
Ketoprofen se nesmí mísit ve stejné infuzní lahvi s tramadolem, neboť dochází k precipitaci.
Vzhledem k citlivosti ketoprofenu na působení světla je nutné chránit infuzní lahve černým papírem nebo
hliníkovou fólií.
4.3. Kontraindikace
Ketoprofen je kontraindikován u pacientů, kteří mají v anamnéze hypersenzitivní reakce jako je
bronchospasmus, astmatický záchvat, rhinitida, urtikarie nebo jiné alergické reakce navozené podáním
ketoprofenu, kyseliny acetylsalicylové nebo jiných nesteroidních antirevmatik.
Ketoprofen je kontraindikován u pacientů s hypersensitivitou na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Ketoprofen je rovněž kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.
Ketoprofen je též kontraindikován:
- u pacientů s těžkým srdečním selháním
- u pacientů s aktivním peptickým vředem nebo anamnézou gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo
perforace
- u pacientů s hemoragickou diatézou
- u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
- u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.
Ketoprofen je kontraindikován u pacientů s cerebrovaskulárním krvácením nebo jiným aktivním krvácením.
Intramuskulární podání ketoprofenu je kontraindikováno u pacientů s poruchami hemostázy nebo u pacientů
podstupujících léčbu antikoagulancii.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Upozornění:
Nežádoucí účinky lze minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu potřebnou ke
zlepšení symptomů.
Opatrnost se doporučuje u pacientů současně užívajících léky, které mohou zvýšit riziko ulcerace nebo
krvácení, jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulancia, jako je warfarin, selektivní inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo protidestičkové léky, jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod
4.5).
Je nutno se vyhnout používání ketoprofenu současně s nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních
inhibitorů cyklooxygenázy 2.
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace: výskyt gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace,
které mohou být fatální, byl hlášen u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby s varovnými
příznaky nebo s předchozími gastrointestinálními příhodami nebo bez nich.
Některé epidemiologické údaje naznačuji, že podávání ketoprofenu může být spojeno s vysokým rizikem
závažné gastrointestinální toxicity, v poměru k některým jiným NSAID, zvláště ve vysokých dávkách (viz také
bod 4.3).
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace se u pacientů s vředy v anamnéze,
zejména komplikovanými krvácením nebo perforací, a u starších pacientů, zvyšuje se zvyšujícími se
dávkami nesteroidního antirevmatika (viz bod 4.3). U těchto pacientů je nutno zahájit léčbu nejnižší
dostupnou dávkou. U těchto pacientů a rovněž u pacientů vyžadujících současně nízké dávky kyseliny
acetylsalicylové nebo jiných léčiv, která pravděpodobně zvyšují gastrointestinální riziko, je nutno zvážit
kombinační léčbu protektivními léky (např. misoprostolem nebo inhibitory protonové pumpy) (viz níže a bod
4.5).
Pacienti s gastrointestinální toxicitou v anamnéze, zejména jde-li o starší pacienty, musí hlásit veškeré
neobvyklé abdominální symptomy (zvláště gastrointestinální krvácení), zejména v počátečních
stádiích léčby.
Starší pacienti: Starší pacienti mají vyšší frekvence nežádoucích reakcí na nesteroidní antirevmatika, zvláště
gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).
Pokud se u pacienta léčeného ketoprofenem objeví gastrointestinální krvácení nebo vředy, musí být léčba
ukončena.
Velmi vzácně byly v souvislosti s užíváním nesteroidních antirevmatik hlášeny závažné kožní reakce,
někdy fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální
nekrolýzy (viz bod 4.8). Zdá se, že pacienti jsou těmito účinky více ohroženi v raných fázích léčby, nástup
reakce se ve většině případů objevuje během prvního měsíce léčby. Přípravek Ketonal je nutno při prvním
výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných projevů hypersenzitivity vysadit.
Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že používání některých nesteroidních
antirevmatik (zejména ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno s mírným zvýšením
rizika arteriálních trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo iktu). Pro vyloučení takového
rizika u ketoprofenu není k dispozici dostatek údajů.
Opatření:
Nesteroidní antirevmatika se musí pacientům s gastrointestinálním onemocněním (ulcerózní kolitida, Crohnova
choroba) v anamnéze podávat opatrně, protože touto léčbou může dojít k exacerbaci stavu.
Na začátku léčby je nutno pečlivě sledovat renální funkce u pacientů se srdečním selháním, cirhózou a nefrózou,
u pacientů léčených diuretiky, u pacientů s chronickou poruchou funkce ledvin, zejména pokud jsou starší. U
těchto pacientů může podání ketoprofenu indukovat snížení průtoku krve ledvinami způsobené inhibicí
prostaglandinů, což může vést k renální dekompenzaci.
U pacientů s hypertenzí a/nebo mírným až středně těžkým městnavým srdečním selháním v anamnéze je
potřebné příslušné sledování a poučení, protože v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byla
hlášena retence tekutin a otoky.
U pacientů s abnormálními výsledky testů funkce jater nebo s onemocněním jater v anamnéze musí být
pravidelně sledovány hladiny aminotransferáz, zejména při dlouhodobé léčbě.
Užívání nesteroidních antirevmatik může zhoršit ženskou plodnost, a u žen usilujících o otěhotnění se
tedy nedoporučuje. U žen s potížemi s otěhotněním nebo u žen podstupujících vyšetření plodnosti je
nutno zvážit vysazení ketoprofenu.
U pacientů s astmatem spojeným s chronickou rhinitidou, chronickou sinusitidou a/nebo nosními polypy
jsou pravděpodobnější alergické reakce po užití kyseliny acetylsalicylové a/nebo nesteroidních
antirevmatik než u obecné populace. Podání tohoto přípravku může indukovat astmatický záchvat nebo
bronchospasmus, a to zejména u pacientů alergických na kyselinu acetylsalicylovou nebo nesteroidní
antirevmatika (viz bod 4.3).
Riziko gastrointestinálního krvácení: riziko je vyšší u pacientů s nízkou tělesnou hmotností. Pokud se objeví
gastrointestinální krvácení nebo vředy, musí být léčba okamžitě ukončena.
U dlouhodobé terapie by měly být prováděny krevní testy a testy funkce jater a ledvin.
Hyperkalemie: Hyperkalemie podporovaná diabetem nebo současnou léčbou kalium šetřícími diuretiky (viz bod
4.5). Za těchto podmínek je nutno pravidelně sledovat hladiny draslíku.
Intravenózní podání: Pokud jsou bolesti silné, lze ketoprofen používat v kombinaci s deriváty morfinu.
Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Ketonal může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému
zahájení vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována
u bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se Ketonal podává ke zmírnění
horečky nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat
průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy
onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.
Přípravek není určen pro děti a dospívající do 15 let.
Ketonal obsahuje bezvodý ethanol, benzylalkohol, propylenglykol a sodík.
Tento léčivý přípravek obsahuje 40 mg benzylalkoholu v jedné ampulce, což odpovídá 20 mg/ml.
Benzylalkohol může způsobit alergickou reakci.
Velké objemy benzylalkoholu se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména v případě, že
pacient má poruchu funkce ledvin nebo jater, protože existuje riziko kumulace a toxické reakce (metabolická
acidóza).
Tento léčivý přípravek obsahuje 800 mg propylenglykolu v jedné ampulce, což odpovídá 400 mg/ml.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné ampulce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nedoporučované kombinace
Jiná nesteroidní antirevmatika (včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2) a s vysoké dávky salicylátů:
Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace a krvácení.
Antikoagulancia (heparin a warfarin) a inhibitory agregace destiček (tj. tiklopidin, klopidogrel):
Zvýšené riziko krvácení (viz bod 4.4).
Pokud se současnému podávání nelze vyhnout, musí být pacient pečlivě sledován.
Lithium:
Riziko zvýšení plasmatické koncentrace lithia, v některých případech dosahující hranice toxicity z důvodu
snížení renální exkrece lithia. Je nutno pečlivě monitorovat plasmatické koncentrace lithia a dávkování lithia by
mělo být během léčby nesteroidními antirevmatiky a po jejím ukončení upraveno.
Methotrexát při dávkování vyšším než 15 mg týdně:
Zvýšené riziko hematologické toxicity methotrexátu, pravděpodobně související s odstraněním methotrexátu
vážícího se na proteiny a jeho sníženou renální clearance. Mezi podáním ketoprofenu (ukončení nebo zahájení
léčby) a podáním methotrexátu by mělo uběhnout alespoň 12 hodin.
Kombinace vyžadující opatrnost
Diuretika:
U pacientů, zejména dehydratovaných, užívajících diuretika, existuje vyšší riziko renálního selhání v souvislosti
se snížením průtoku krve ledvinami způsobeným inhibicí prostaglandinů. Tito pacienti by měli být před
zahájením souběžného podávání rehydratováni a při zahájení terapie by měla být monitorována funkce ledvin
(viz bod 4.4).
ACE inhibitory a antagonisté angiotensinu II:
U pacientů s poruchou renální funkce (např. dehydrovaní nebo starší pacienti) může současné podávání ACE
inhibitorů nebo antagonistů angiotensinu II a inhibitorů cyklooxygenázy způsobit další deterioraci renálních
funkcí, včetně možnosti akutního renálního selhání.
Methotrexát při dávkování nižším než 15 mg týdně:
Během prvních týdnů kombinační terapie by měl být kompletní krevní obraz monitorován každý týden. V
případě jakékoli změny renálních funkcí nebo v případě, že se jedná o staršího pacienta, by měl být monitoring
prováděn častěji.
Kombinace, které je třeba vzít v úvahu
Antihypertenziva (beta-blokátory, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, diuretika):
Riziko snížení antihypertenzivních účinků (inhibice vazodilatačních prostaglandinů NSAID).
Trombolytika:
Zvýšené riziko krvácení.
Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).
Rizika související s hyperkalemií:
Některé léčivé přípravky nebo terapeutické skupiny mohou podporovat vznik hyperkalemie, tj. draselné soli,
kalium šetřící diuretika, inhibitory konvertujícího enzymu, blokátory receptoru angiotenzinu II, nesteroidní
antirevmatika, hepariny (nízkomolekulární nebo nefrakcionované), cyklosporin, takrolimus a trimethoprim.
Vznik hyperkalemie může záviset na přítomnosti kofaktorů. Toto riziko je zvýšeno, pokud se výše uvedené léky
podávají současně.
Rizika související s protidestičkovým účinkem:
Interakcí v důsledku protidestičkového působení se účastní několik látek: tirofiban, eptifibatid, abciximab a
iloprost. Používání některých protidestičkových léčiv riziko krvácení zvyšuje.
Další kombinace, které je třeba vzít v úvahu
Cyklosporin, takrolimus:
Zvýšené riziko nefrotoxicity, zejména u starších pacientů.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data z
epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů, kardiálních malformací a gastroschisis po užívání
inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se
zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U
zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a
k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně
kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.
Od 20. týdne těhotenství může užívání ketoprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy funkce
ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav obvykle odezní.
Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po
ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být v průběhu prvního a druhého trimestru ketoprofen podán,
pokud to není zcela nezbytné. Pokud je ketoprofen podáván ženám, které chtějí otěhotnět, nebo v prvním a
druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší. Při podávání ketoprofenu po
dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní monitorování z důvodu možného
výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce
ductus arteriosus má být podávání přípravku Ketonal ukončeno.
Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavovat
− plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze)
- renální dysfunkci (viz výše),
− matku a novorozence na konci těhotenství:
- potenciálnímu prodloužení krvácení, jde o antiagregační účinek, který se může objevit i při velmi
malých dávkách
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu.
Proto je ketoprofen ve třetím trimestru těhotenství kontraindikován (viz body 4.3 a 5.3).
Kojení
O vylučování ketoprofenu do lidského mateřského mléka nejsou k dispozici žádné údaje. Podávání ketoprofenu
kojícím matkám se nedoporučuje.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Pacienty je nutno upozornit, že nesteroidní antirevmatika mohou způsobit ospalost, točení hlavy a křeče;
v takových případech nesmějí řídit a obsluhovat stroje.
Pacienty je rovněž třeba upozornit, že se mohou vyskytnout poruchy vidění. Pokud se u nich tyto nežádoucí
účinky objeví, neměli by řídit a obsluhovat stroje.
4.8. Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle třídy orgánových systémů a četnosti. Pro klasifikaci četností nežádoucích
účinků (uvedené četnosti se vztahují k perorálním formám) byla použita následující konvence:
velmi časté (≥1/10)
časté (≥1/100 až <1/10)
méně časté (≥1/1000 až <1/100)
vzácné (≥1/10 000 až <1/1000)
velmi vzácné (<1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány u dospělých pacientů léčených ketoprofenem:
Poruchy krve a lymfatického systému
− vzácné: hemoragická anémie, leukopenie
− není známo: agranulocytóza, trombocytopenie.
Poruchy imunitního systému
− není známo: anafylaktické reakce (včetně šoku).
Psychiatrické poruchy
− není známo: změny nálady.
Poruchy nervového systému
− méně časté: bolesti hlavy, točení hlavy, somnolence
− není známo: křeče.
Poruchy oka
− vzácné: rozostřené vidění (viz bod 4.4).
Poruchy ucha a labyrintu
− vzácné: tinnitus.
Srdeční poruchy
− není známo: srdeční selhání.
Cévní poruchy
− není známo: hypertenze.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
− vzácné: astma
− není známo: bronchospasmus (zejména u pacientů se známou přecitlivělostí na kyselinu acetylsalicylovou a
jiná nesteroidní antirevmatika), rhinitida.
Gastrointestinální poruchy
− časté: nauzea, zvracení
− méně časté: zácpa, průjem, gastritida
− vzácné: stomatitida, peptický vřed, kolitida
− není známo: gastrointestinální krvácení a perforace.
Dále byly hlášeny gastrointestinální dyskomfort a bolesti v oblasti žaludku.
Poruchy jater a žlučových cest
− vzácné: hepatitida, zvýšení hladin aminotransferáz, zvýšení hladin sérového bilirubinu v důsledku
hepatických poruch.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
− méně časté: vyrážka, pruritus
− není známo: fotosenzitivní reakce, alopecie, kopřivka, agravace chronické kopřivky, angioedém, bulózní
erupce včetně Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.
Poruchy ledvin a močových cest
− není známo: akutní selhání ledvin, tubulointersticiální nefritida, nefritický syndrom.
− retence vody/sodíku s možným otokem, hyperkalémie (viz bod 4.4 a bod 4.5).
− organické poškození ledvin, které může vést k akutní renální insuficienci: byly hlášeny ojedinělé případy
akutní tubulární nekrózy a renální papilární nekrózy.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
− méně časté: edém.
Data z klinických studií a epidemiologické údaje naznačují, že užívání některých nesteroidních antirevmatik
(zejména ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno se zvýšeným rizikem arteriálních
trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo mrtvice, viz bod 4.4).
Byly zaznamenány případy bolesti a pocitu pálení v místě aplikace injekce.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na
nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-
nezadouci-ucinek.
4.9. Předávkování
U dospělých pacientů jsou hlavními příznaky předávkování bolesti hlavy, točení hlavy, malátnost, nauzea,
zvracení, průjem a bolesti břicha. Při těžké intoxikaci byla pozorována hypotenze, útlum dechu a
gastrointestinální krvácení.
Pacient musí být ihned přeložen na specializované nemocniční oddělení, kde může být zahájena symptomatická
léčba.
Žádné specifické antidotum neexistuje.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny
propionové.
ATC skupina: M01AE03.
Ketoprofen je nesteroidní antiflogistikum s analgetickými a antipyretickými účinky. Antiflogistické, analgetické
a antipyretické vlastnosti ketoprofenu byly prokázány standardními animálními studiemi a hodnocením in vitro.
Protizánětlivý účinek ketoprofenu je dán inhibičními účinky na syntézu prostaglandinů a leukotrienů, a to
inhibicí enzymů cyklooxygenázy a v menší míře lipooxygenázy. Ketoprofen má antibradykininovou aktivitu
a stabilizuje lysozomální membrány.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Ketoprofen je rychle distribuován do tělesných tkání.
Z farmakokinetických studií vyplývá, že vrcholových plazmatických koncentrací ketoprofenu je po 100 mg
intramuskulární injekci dosaženo asi za 30 minut. Po i.m. aplikaci jediné 100 mg dávky ketoprofenu byly sérové
koncentrace detekovány v mozkomíšním moku během 15 minut.
Biologická dostupnost ketoprofenu aplikovaného intramuskulárně činí asi 71-96 % biologické dostupnosti pro
perorální podání 50 mg dávky, tj. přibližně 90 %, a stoupá lineárně s velikostí podávané dávky.
Ketoprofen je racemická směs; farmakokinetika obou enantiomerů je podobná.
Distribuce
Ketoprofen se váže z více než 90 % na plazmatické proteiny, zejména na albuminovou frakci.
Distribuční objem je 0,1-0,2 l/kg. Ketoprofen proniká do synoviální tekutiny.
Koncentrace v plazmě dosahuje za 3 hodiny od podání 100 mg ketoprofenu 3 g/ml a v synoviální tekutině
1,5 g/ml. Po 9 hodinách jsou plazmatické koncentrace ketoprofenu přibližně 0,3 g/ml a 0,8 g/ml
v synoviální tekutině, z čehož vyplývá, že ketoprofen proniká pomalu do synoviální tekutiny a je z ní též
pomalu eliminován, zatímco koncentrace v plazmě jsou již nižší.
Metabolismus a eliminace
Ketoprofen se metabolizuje extenzivně v játrech, primárně pomocí mikrozomálních enzymů. Váže se na
kyselinu glukuronovou a v této podobě je z těla vylučován. Při perorálním podání je plazmatická clearance
ketoprofenu 1,16 ml/min/kg. Vzhledem k intenzivnímu metabolismu ketoprofenu je biologický poločas
hodiny. Močí se vylučuje přibližně 70-80 % ketoprofenu, především (více než 90 %) jako glukuronidový
metabolit. Asi 10 % podané dávky se vyloučí stolicí. U nemocných s renální insuficiencí se eliminace látky
z těla zpomaluje a biologický poločas se prodlužuje o 1 hodinu. U nemocných s jaterní insuficiencí může dojít
ke kumulaci ketoprofenu ve tkáních.
U starších osob jsou metabolismus a eliminace ketoprofenu sníženy. Klinický význam má tato skutečnost pouze
u osob s renální insuficiencí.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní toxicita
LD50 ketoprofenu u myší po perorální aplikaci je 360 mg/kg tělesné hmotnosti, u potkanů 160 mg/kg a u morčat
asi 1300 mg/kg tělesné hmotnosti. LD50 ketoprofenu je několikanásobně vyšší než u indometacinu.
Chronická toxicita
Potkanům byl ketoprofen podáván per os v dávce 2 mg/kg, 6 mg/kg nebo 18 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu
týdnů. Mezi 6. a 30. dnem uhynulo 10 % zvířat, kterým byla podávána dávka ketoprofenu 18 mg/kg tělesné
hmotnosti; u některých zvířat se vyskytla ulcerace žaludeční sliznice. U psů byly po této dávce zaznamenány
pouze ulcerace žaludeční sliznice a žádné zvíře neuhynulo. Při podávání indometacinu v dávce 6 mg/kg tělesné
hmotnosti uhynulo 50 % zvířat a při aplikaci 18 mg/kg tělesné hmotnosti uhynula všechna zvířata.
V šestiměsíční studii byla podávána potkanům per os dávka ketoprofenu 3 mg/kg, 6 mg/kg nebo 9 mg/kg
tělesné hmotnosti. Po 8 týdnech uhynulo 53 % samců, kterým byla podávána dávka 6 mg/kg, a 67 % samců a % samic, kterým byla podávána dávka 9 mg/kg tělesné hmotnosti. U zvířat, kterým bylo podáváno 9 mg/kg,
bylo zaznamenáno snížení plazmatických koncentrací proteinů a zvýšení hmotnosti sleziny a jater. Ve skupině
zvířat, která přežila, nebyly pozorovány žádné signifikantní patologické změny.
Karcinogenita, mutagenita, vliv na fertilitu
V dalších toxikologických studiích u myší nebyl po perorální aplikaci ketoprofenu (do 32 mg/kg/den) zjištěn
karcinogenní potenciál. V Amesově testu nebyly potvrzeny mutagenní vlastnosti ketoprofenu. Podávání
ketoprofenu samcům potkanů (do 9 mg/kg/den) nemělo signifikantní vliv na reprodukční schopnosti a fertilitu.
U samic potkanů, kterým bylo podáváno 6 nebo 9 mg/kg/den ketoprofenu, bylo zaznamenáno snížení počtu
implantací. U samců potkanů a psů byla pozorována inhibice spermatogeneze. Při podávání vysokých dávek
psům a samcům paviánů byla snížena hmotnost testes.
Teratogenita
V teratologických studiích, ve kterých byl ketoprofen aplikován myším v dávkách do 12 mg/kg/den a potkanům
v dávce do 9 mg/kg/den, nebyly prokázány teratogenní nebo embryotoxické účinky.
Dávky ketoprofenu, které byly toxické pro samice králíka, měly embryotoxický účinek, ale nebyly teratogenní.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Propylenglykol, bezvodý ethanol, benzylalkohol, voda pro injekci, hydroxid sodný k úpravě pH.
6.2. Inkompatibility
Ketoprofen se nesmí mísit ve stejné infuzní lahvi s tramadolem, neboť dochází k precipitaci.
6.3. Doba použitelnosti
roky.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Vnitřní obal: skleněná hnědá ampulka (třídy I) označená žlutým kódovým kroužkem a červenou tečkou, PVC
přířez.
Vnější obal: krabička.
Velikost balení: 5 nebo 10 ampulek po 2 ml.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana, Slovinsko.
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
29/403/95-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 28. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 19. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU
16. 11.