Karvea

Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzívní účinky
irbersartanu; Karvea však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako např. s beta-
blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. Předchozí
léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při zahájení terapie
přípravkem Karvea
Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální
blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS

Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensinový systém by mohlo současné podávání diuretik
šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo
jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru sérového draslíku, a proto není tato kombinace doporučena
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin. Podobné účinky byly
zatím velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje Pokud je prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia
v séru.

Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotensinu II podávány společně s nesteroidními
protizánětlivými přípravky
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID, může
zvyšovat riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení
hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje
podání kombinace zvláště u starších osob. Pacienti by měli být přiměřeně hydratováni a mělo by se
zvážit sledování renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita.

Repaglinid: irbesartan má potenciál inhibovat OATP1B1. V klinické studii bylo hlášeno, že irbesartan
zvýšil hodonoty Cmax a AUC repaglinidu podáván 1 hodinu před repaglinidem. V jiné studii nebyly hlášeny žádné relevantní farmakokinetické
interakce, pokud byly tyto dva léky podávány současně. Proto může být nutná úprava dávky
antidiabetické léčby, jako je repaglinid
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna.