Kaliumchlorid/glucose 0,15% + 5% b. braun

Objem a rychlost podávání infuze závisí na požadavcích jednotlivých pacientů. Může být nutné snížit
objemy a rychlosti podávání infuze. Obecně nemá být překročena rychlost substituce 0,5 mmol draslíku na
kilogram tělesné hmotnosti za hodinu. Během infuze má být nepřetržitě sledováno EKG
Maximální denní dávka
Maximální doporučená dávka draslíku je 2–3 mmol na kilogram tělesné hmotnosti za 24 h. V žádném
případě nesmějí být překročeny limity pro denní příjem tekutin.



Starší pacienti
Platí v podstatě stejné dávkování jako u dospělých pacientů, je však třeba postupovat opatrně u pacientů s
dalšími onemocněními, jako je srdeční nebo renální nedostatečnost, které mohou být často spojeny s
vyšším věkem. Viz bod 4.4.

Délka používání
Tento léčivý přípravek se smí podávat, dokud existuje indikace pro podání zdroje energie, draslíku a
tekutin.

Způsob podání
Nitrožilní infuze přes velkou periferní nebo centrální žílu. V případě infuze do centrální žíly nesmí být
katétr v síni ani v komoře. Tím se zabrání vzniku lokalizované hyperkalemie.
Při korekční terapii mají být k infuzi draslíku zásadně používány infuzní pumpy.

4.3 Kontraindikace

• hyperkalemie,
• závažná porucha funkce ledvin s oligurií a anurií nebo azotemií,
• hyperchloremie,
• poranění hlavy (v prvních 24 hodinách),
• hyperhydratace, ̈
• hyperglykemie,
• akutní ischemická cévní mozková příhoda.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění

Roztoky obsahující draslík musí být podávány pomalu a až po potvrzení dostatečné funkce ledvin. U
pacientů s postižením ledvin musí být jeho používání pečlivě řízeno častým měřením koncentrace draslíku
v plazmě a pravidelnou kontrolou EKG. Infuzi je nutné zastavit, pokud se během ní objeví příznaky renální
insuficience.

Doplňky s draslíkem je nutné podávat opatrně u pacientů se srdečním onemocněním, zejména u pacientů
užívajících digitalis (viz bod 4.5).

Při podávání infuze velkého objemu hypotonických tekutin pacientům s edematózními stavy nebo edémem
plic je třeba dbát opatrnosti.

Pacientům s hyponatremií, mají být roztoky s nízkým obsahem elektrolytů, zvláště sodíku, také podávány
opatrně.

Je zapotřebí se vyhnout rychlému výraznému poklesu hladiny sodíku v séru, protože to může být spojeno s
rizikem osmotického poškození nervového systému.

Kaliumchlorid/glucose 0,15% +5% B. Braun je izotonický roztok. Kaliumchlorid/glucose 0,3% + 5% B.
Braun je mírně hypertonický roztok. V těle se však roztok může stát fyziologicky hypotonický kvůli rychlé
metabolizaci glukózy (viz bod 4.2).

V závislosti na tonicitě roztoku, na objemu a rychlosti infuze a na klinickém stavu pacienta a jeho
schopnosti metabolizovat glukózu může intravenózní podání těchto roztoků způsobit poruchy elektrolytové
rovnováhy, především hypo- nebo hyperosmotickou hyponatremii.


Hyponatremie:

Pacienti s neosmotickým uvolňováním vazopresinu (např. s akutním onemocněním, bolestí, postoperačním
stresem, infekcemi, popáleninami a s onemocněním CNS), pacienti s onemocněním srdce, jater a ledvin a
pacienti užívající agonisty vazopresinu (viz bod 4.5) jsou obzvláště ohroženi rizikem vzniku akutní
hyponatremie po infuzi hypotonických tekutin.

Akutní hyponatremie může vést k akutní hyponatremické encefalopatii (edému mozku) charakterizované
bolestí hlavy, nauzeou, záchvaty, letargií a zvracením. U pacientů s edémem mozku je mimořádné riziko
vzniku závažného, nevratného a život ohrožujícího poškození mozku.

Mimořádné riziko vzniku závažného a život ohrožujícího otoku mozku vyvolaného akutní hyponatremií
hrozí zejména u dětí, u žen ve fertilním věku a u pacientů se sníženou poddajností mozku (např.
s meningitidou, s intrakraniálním krvácením nebo s kontuzí mozku).

Je nutné dbát opatrnosti, když je roztok podáván pacientům s diabetem a pacientům s poruchou tolerance
glukózy z jakéhokoliv jiného důvodu. Bude nutné sledovat hladinu glukózy v krvi.

Roztoky obsahující glukózu se nesmí podávat současně s transfuzí krve, před ní ani po ní stejným infuzním
zařízením z důvodu možnosti vzniku pseudoaglutinace.

Je třeba postupovat opatrně, když se roztok podává pacientům se srdečním onemocněním (např. s infarktem
myokardu, srdečními arytmiemi v anamnéze), nebo s onemocněními, která mohou navozovat hyperkalemii,
jako je renální nebo adrenokortikální nedostatečnost, akutní dehydratace nebo nadměrné poškození tkání,
např. spáleniny.
Pediatrická populace
Léčba intravenózními tekutinami má být u pediatrické populace pečlivě sledována kvůli potenciálně
snížené schopnosti regulace tekutin a elektrolytů. Infuze hypotonických tekutin spolu s neosmotickou
sekrecí ADH (při bolesti, pooperačních stavech, nauzee, zvracení) může vést k hyponatremii.
Roztoky s nízkými koncentracemi solí, zejména sodíku, mají být podávány dětem se zvláštní opatrností a
má být pečlivě sledována rovnováha elektrolytů a tekutin.
Starší pacienti
Starší pacienti, u kterých je pravděpodobnější výskyt srdeční nedostatečnosti a poruchy funkce ledvin, mají
být během léčby pečlivě sledováni a dávkování má být pečlivě upravováno, aby se zabránilo komplikacím
se srdečním oběhem a renálním komplikacím vzniklých z přetížení tekutinami.
Opatření pro použití

Klinické sledování musí zahrnovat EKG, pravidelné kontroly rovnováhy tekutin, sérových elektrolytů a
monitorování hladin krevní glukózy.