Indapamid stada

Kombinace, které nejsou doporučeny:
Lithium:
Zvýšené plazmatické hladiny lithia se známkami předávkování, jako například při neslané dietě
(snížené vylučování lithia močí). Je-li však podávání diuretik nezbytné, je nutno pozorně
sledovat plazmatické hladiny lithia a provádět příslušné úpravy dávky.

Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost:
Přípravky vyvolávající torsade de pointes:
• třída Ia antiarytmik (chinidin, hydrochinidin, disopyramid),
• třída III antiarytmik (amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid),
• některá antipsychotika:
- fenothiaziny (chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin, thioridazin,
trifluoperazin)
- benzamidy (amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid)
- butyrofenony (droperidol, haloperidol),
- jiná: bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin,
4/8
pentamidin, sparfloxacin, moxifloxacin, vinkamin i.v.

Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes (rizikový faktor je hypokalemie).

Je třeba monitorovat hypokalemii a korigovat ji, pokud je třeba, před použitím této kombinace.
Je třeba monitorovat klinický stav, plazmatické elektrolyty a EKG.

Používejte látky, které nemají nevýhodu vzniku torsade de pointes při hypokalemii.

Nesteroidní antiflogistika (systémová) včetně selektivních inhibitorů COX-2, vysoké dávky
kyseliny salicylové ( 3g/den):
Možné snížení antihypertenzního účinku indapamidu.

Riziko akutního renálního selhání u dehydratovaných pacientů (snížení glomerulární filtrace). Je
třeba zavodnit pacienta, sledovat renální funkce při zahájení léčby.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE):
Riziko náhlé hypotenze a/nebo akutního renálního selhání, pokud se zahájí léčba inhibitorem
angiotenzin konvertujícího enzymu při současné depleci sodíku (zvláště u pacientů se stenózou
renální artérie).
Při hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, je nutno:
- buď vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE a v případě potřeby
začít znovu podávat diuretikum vedoucí k hypokalemii;
- nebo podávat nízké počáteční dávky inhibitoru ACE a dávky zvyšovat pouze postupně.

Při městnavém srdečním selhání je třeba začít podávat velmi nízkou dávku inhibitoru ACE,
případně po snížení dávky současně podávaného diuretika vedoucího k hypokalemii.

V každém případě je třeba sledovat v prvních týdnech léčby inhibitorem ACE renální funkce
(plazmatické hladiny kreatininu).

Jiné látky způsobující hypokalemii: amfotericin B (i.v.), gluko- a mineralokortikoidy
(systémové), tetrakosaktid, stimulující (dráždivá) laxativa:
Zvýšené riziko hypokalemie (účinek se sčítá).
Je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku a v případě potřeby je korigovat. Je třeba to mít na
paměti zvláště v případě současné léčby digitalisem. Použití nestimulujících laxativ.


Baklofen:
Zvýšený antihypertenzní účinek.
Zavodnit pacienta, sledovat renální funkce na začátku léčby.

Přípravky obsahující digitalis:
Hypokalemie a/nebo hypomagnezemie zvyšuje toxické účinky digitalisu. V těchto případech je
nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, hořčíku a EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu.

Kombinace, jež je nutno vzít v úvahu:
Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren):
Tyto racionální kombinace, u některých pacientů užitečné, nevylučují možnost hypokalemie nebo
hyperkalemie (zvláště u pacientů s renálním selháním nebo s diabetem). Sledovat plazmatické
hladiny draslíku a EKG, popř. přehodnotit léčbu.

Metformin:
Zvýšené riziko laktátové acidózy po podání metforminu, navozené možným renálním selháním v
souvislosti s podáváním diuretik, nejčastěji kličkových diuretik. Nepoužívat metformin, pokud
plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 mol/l) u mužů a 12 mg/l (110 mol/l) u
žen.
5/8

Jodované kontrastní látky:
Při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání, zvláště
pokud se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek.

Opětovné zavodnění před podáním jodovaných sloučenin.

Imipraminová antidepresiva, neuroleptika:
Zvýšený antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (účinek se sčítá).

Vápník (soli):

Riziko hyperkalcemie v důsledku sníženého vylučování vápníku močí.

Cyklosporin, takrolimus:
Riziko zvýšených plazmatických hladin kreatininu beze změny hladin cirkulujícího cyklosporinu, a
to dokonce i bez deplece vody/sodíku.

Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémový):
Snížený antihypertenzní účinek (retence vody/sodíku v důsledku podání kortikosteroidů).