Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Glepark 0,18 mg tablety
Glepark 0,7 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Glepark 0,18 mg obsahuje 0,18 mg pramipexolum báze (ve formě 0,25mg pramipexoli dihydrochloridum
monohydricum).
Glepark 0,7 mg obsahuje 0,7 mg pramipexolum báze (ve formě 1 mg pramipexoli dihydrochloridum
monohydricum).
Upozornění:
Dávky pramipexolu, které jsou publikovány v literatuře, se vztahují na solnou formu.
Dávky budou proto uváděny jako báze pramipexolu a sůl pramipexolu (v závorkách).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
0,18 mg tablety: bílé oválné ploché nepotahované tablety se zkosenými stranami a vyrytým označením
„PX“ a „1“ na každé straně půlící rýhy na jedné straně tablety a půlící rýhou bez označení na druhé straně
tablety. Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny.
0,7 mg tablety: bílé oválné ploché nepotahované tablety se zkosenými stranami a vyrytým označením
„PX“ a „3“ na každé straně půlící rýhy na jedné straně tablety a půlící rýhou bez označení na druhé straně
tablety. Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Glepark je určen k léčbě známek a příznaků idiopatické Parkinsonovy nemoci u dospělých, jako
samostatná léčba (bez užívání přípravku levodopa) nebo v kombinaci s přípravkem levodopa, tj. po celou
dobu průběhu nemoci až do pozdního stádia choroby, kdy přípravek ztrácí účinnost nebo jeho účinnost
není trvalá, čímž dochází ke kolísání léčebného účinku (poslední dávka nebo „on-off“ fluktuace).
Glepark je indikován u dospělých k symptomatické léčbě středně těžkého až těžkého idiopatického
syndromu neklidných nohou (RLS) v dávkách až 0,54 mg báze (0,75 mg soli) (viz bod 4.2).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Parkinsonova nemoc
Denní dávka se podává ve stejných dílčích dávkách třikrát denně.
Počáteční léčba
Dávky by se měly pozvolna zvyšovat z počáteční dávky 0,264 mg báze (0,375 mg soli) denně a poté
zvyšovat každých 5 - 7 dní. Pokud pacienti netrpí žádnými neúnosnými nežádoucími účinky, dávka by
měla být titrována tak, aby se dosáhlo maximálního terapeutického účinku.
Síla přípravku Glepark 0,088 mg (tj. 0,125 mg soli) není v České republice registrována. Požadované
celkové denní dávky je možné dosáhnout buď půlením tablet přípravku Glepark 0,18 mg nebo použitím
jiného registrovaného přípravku s obsahem pramipexolu 0,088 mg.
Dále nejsou v ČR registrovány síly přípravku Glepark 0,35 mg (tj. 0,5 mg soli) a 1,1 mg (tj. 1,5 mg soli), v
případě potřeby použijte jiné registrované přípravky s obsahem pramipexolu 0,35 mg a 1,1 mg.
Zvyšování dávek – Dávkovací režim pro pramipexol
Týden Dávky
(mg báze)
Celková denní dávka
(mg báze)
Dávkování
(mg soli)
Celková denní dávka
(mg soli)
3 x 0,088 0,264 3 x 0,125 0,2 3 x 0,18 0,54 3 x 0,25 0,3 3 x 0,35 1,1 3 x 0,5 1,
Je-li nutné dále zvýšit dávku, denní dávka by měla být zvýšena o 0,54 mg báze (0,75 mg soli) v
týdenních intervalech až do maximální denní dávky 3,3 mg báze (4,5 mg soli) denně.
Je však třeba vzít na vědomí, že u dávek vyšších než 1,5 mg (soli) denně (viz bod 4.8) dochází ke
zvýšené incidenci somnolence.
Udržovací dávka
Jednotlivé dávky pramipexolu by měly být v rozmezí 0,264 mg báze (0,375 mg soli) až 3,3 mg báze
(4,5 mg soli) denně. Během zvýšení dávek v základních klinických studiích byla pozorována účinnost už
při denní dávce 1,1 mg báze (1,5 mg soli). K dalšímu upravení dávek by mělo dojít na základě klinické
odpovědi a výskytu nežádoucích účinků. V klinických studiích bylo léčeno přibližně 5 % pacientů, kterým
byly podávány dávky nižší než 1,1 mg báze (1,5 mg soli). V pozdní fázi Parkinsonovy nemoci mohou
pacientům, u kterých se uvažuje o snížení dávek přípravku levodopa, pomoci dávky pramipexolu vyšší
než 1,1 mg báze (1,5 mg soli) denně. Doporučuje se, aby se dávky přípravku levodopa snížily během
zvyšování dávek a udržovací léčby pramipexolem, v závislosti na reakci jednotlivých pacientů (viz bod
4.5).
Přerušení léčby
Náhlé přerušení dopaminergní léčby může vést k rozvoji neuroleptického maligního syndromu nebo
abstinenčního syndromu při vysazení dopaminového agonisty. Pramipexol je třeba postupně redukovat o
0,54 mg báze (0,75 mg soli) denně do dosažení denní dávky 0,54 mg báze (0,75 mg soli). Poté je nutno
dávku snižovat o 0,264 mg báze (0,375 mg soli) denně (viz bod 4.4). Abstinenční syndrom při vysazení
dopaminového agonisty se může přesto při snižování dávky vyskytnout a před opětovným zahájením
postupného snižování dávky může být nezbytné její přechodné zvýšení (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
Eliminace pramipexolu je závislá na funkci ledvin. Při zahájení léčby se doporučuje následující
schéma dávkování:
U pacientů s clearance kreatininu vyšší než 50 ml/min není třeba snižovat denní dávku nebo četnost
dávkování.
U pacientů s clearance kreatininu mezi 20 a 50 ml/min by se počáteční denní dávka pramipexolu
měla podávat ve dvou dílčích dávkách, počínaje dávkou 0,088 mg báze (0,125 mg soli) dvakrát
denně (0,176 mg báze/0,25 mg soli denně). Maximální denní dávka 1,57 mg báze pramipexolu
(2,25 mg soli) by neměla být překročena.
U pacientů s clearance kreatininu nižší než 20 ml/min by se denní dávka pramipexolu měla podávat v
jedné dávce, počínaje dávkou 0,088 mg báze (0,125 mg soli) denně. Maximální denní dávka 1,1 mg
báze pramipexolu (1,5 mg soli) by neměla být překročena.
Jestliže během udržovací léčby dojde ke snížení funkce ledvin, denní dávka pramipexolu by měla být
snížena o stejné procento, jako clearance kreatininu; tj. jestliže se clearance kreatininu sníží o 30 %,
pak by denní dávka pramipexolu měla být snížena o 30 %. Denní dávku lze podat ve dvou dílčích
dávkách, pakliže se clearance kreatininu pohybuje mezi 20 a 50 ml/min, a v jedné denní dávce, pokud
je clearance kreatininu nižší než 20 ml/min.
Porucha funkce jater
Upravení dávek u pacientů s poruchou funkce jater není pravděpodobně nutné, neboť přibližně 90 %
vstřebané léčivé látky se vylučuje ledvinami. Možný vliv nedostatečné funkce jater na
farmakokinetiku pramipexolu nebyl však doposud zkoumán.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost pramipexolu nebyla u dětí do 18 let stanovena. Není odpovídající využití
pramipexolu v léčbě Parkinsonovy nemoci u pediatrické populace.
Syndrom neklidných nohou
Doporučená počáteční dávka pramipexolu je 0,088 mg báze (0,125 mg soli) užívaná jednou denně 2-hodiny před spaním. Pro pacienty, u nichž je potřebná další symptomatická úleva, je možno dávku
zvyšovat po 4-7 dnech do maxima 0,54 mg báze (0,75 mg soli) denně (jak je ukázáno v tabulce níže).
Síla přípravku Glepark 0,088 mg (tj. 0,125 mg soli) není v České republice registrována. Požadované
celkové denní dávky je možné dosáhnout buď půlením tablet přípravku Glepark 0,18 mg nebo použitím
jiného registrovaného přípravku s obsahem pramipexolu 0,088 mg.
Dále nejsou v ČR registrovány síly přípravku Glepark 0,35 mg (tj. 0,5 mg soli) a 1,1 mg (tj. 1,5 mg soli),
v případě potřeby použijte jiné registrované přípravky s obsahem pramipexolu 0,35 mg a 1,1 mg.
Dávkovací schéma pramipexolu
Titrační krok Dávka podávaná
jednou denně večer
(mg báze)
Dávka podávaná
jednou denně večer
(mg soli)
0,088 0,2* 0,18 0,3* 0,35 0,4* 0,54 0,* je-li třeba
Po 3měsíční léčbě je třeba zvážit odpověď pacienta a potřebu, zda v léčbě pokračovat. Jestliže je léčba
přerušena na více než několik dní, mělo by dávkování být znovu zahájeno postupným zvyšováním dávek
dle tabulky výše.
Přerušení léčby
Protože denní dávka při léčbě syndromu neklidných nohou nepřesáhne 0,54 mg báze (0,75 mg soli),
pramipexol může být vysazen bez postupného snižování. Ve 26týdenní placebem kontrolované studii byl
rebound fenomén symptomů RLS po náhlém přerušení léčby (zhoršení závažnosti symptomů ve srovnání
výchozím stavem) pozorován u 10 % pacientů (14 z 135). Napříč všemi dávkami byl zjištěn podobný
účinek.
Porucha funkce ledvin
Eliminace pramipexolu je závislá na funkci ledvin. U pacientů s clearance kreatininu nad 20 ml/min není
vyžadována redukce denní dávky.
Použití pramipexolu nebylo zkoumáno u pacientů na hemodialýze nebo u pacientů s těžkou poruchou
funkce ledvin.
Porucha funkce jater
Úprava dávky u pacientů s poruchou funkce jater není vyžadována, protože přibližně 90 % absorbované
léčivé látky je vylučováno ledvinami.
Pediatrická populace
Podávání pramipexolu dětem a dospívajícím ve věku do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o
bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje.
Tourettův syndrom
Pediatrická populace
Užívání pramipexolu se nepodoručuje u dětí a dospívajících do 18 let, protože účinnost a
bezpečnost nebyla u této populace stanovena. Pramipexol se nesmí užívat u dětí nebo dospívajících
s Tourettovým syndromem vzhledem k negativnímu poměru přínosu a rizika pro tento syndrom (viz
bod 5.1).
Způsob podání
Tablety se musí užívat perorálně, zapíjejí se vodou a mohou být užívány s jídlem nebo bez jídla.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě
6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při předepisování pramipexolu pacientům s Parkinsonovou nemocí, kteří trpí poruchou funkce ledvin, se
doporučuje podávání snížené dávky tak, jak je uvedeno v bodě 4.2.
Halucinace
Halucinace jsou známým nežádoucím účinkem při léčbě agonisty dopaminu a levodopou. Pacienti by měli
být informováni o tom, že se u nich mohou objevit (především zrakové) halucinace.
Dyskineze
U pozdní fáze Parkinsonovy nemoci v kombinaci s léčbou levodopou se během počáteční titrace
pramipexolu může objevit dyskineze. Pokud k těmto nežádoucím účinkům dojde, dávky levodopy by se
měly snížit.
Dystonie
U pacientů s Parkinsonovou chorobou byla po zahájení léčby nebo postupném zvýšení dávky pramipexolu
příležitostně hlášena axiální dystonie včetně antekolis, kamptokormie a pleurototonu (Pisa syndrom).
Ačkoli dystonie může být symptomem Parkinsonovy choroby, po snížení dávky nebo vysazení
pramipexolu se symptomy u těchto pacientů zlepšily. Pokud dojde k dystonii, je třeba přehodnotit
dopaminergní medikaci a zvážit úpravu dávky pramipexolu.
Náhlé upadnutí do spánku a somnolence
Pramipexol je spojován se somnolencí a epizodami náhlého usnutí, obzvláště u pacientů s Parkinsonovou
nemocí. Náhlé usnutí během běžných činností, v některých případech nevědomky či bez varovných
signálů, bylo hlášeno méně často. Pacienti musí být o této situaci informováni a zároveň poučeni o tom,
aby byli při řízení či obsluze strojů během léčby pramipexolem opatrní. Pacienti, u kterých somnolence
a/nebo epizoda náhlého usnutí nastala, nesmí řídit či obsluhovat stroje. Navíc lze uvážit snížení dávek či
vysazení léčby. V důsledku možných návykových účinků je zapotřebí opatrnosti, a to tehdy, kdy pacienti
užívají ještě další sedativa či konzumují alkohol v kombinaci s pramipexolem (viz bod 4.5, 4.7 a 4.8).
Poruchy kontroly impulsivity
Pacienti by měli být pravidelně monitorováni z důvodu možnosti rozvoje impulzivních poruch. Pacienti a
jejich ošetřovatelé by měli být upozorněni, že u pacientů léčených agonisty dopaminu včetně pramipexolu
se mohou rozvinout symptomy impulzivních poruch včetně patologického hráčství, zvýšeného libida,
hypersexuality, nutkavého utrácení nebo nakupování, záchvatovitého a nutkavého přejídání. Pokud se tyto
příznaky objeví, mělo by se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení přípravku.
Mánie a delirium
Pacienti by měli být pravidelně monitorováni z důvodu rozvoje mánie a deliria. Pacienti a jejich
ošetřovatelé by měli být upozorněni, že u pacientů léčených pramipexolem se může objevit mánie a
delirium. Pokud se tyto příznaky objeví, mělo by se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení
přípravku.
Pacienti s psychotickými poruchami
Pacienti s psychotickými poruchami by měli být léčeni agonisty dopaminu pouze v případě, že možný
prospěch je větší než případná rizika. Současné podávání antipsychotik s pramipexolem se nedoporučuje
(viz bod 4.5).
Oftalmologické kontroly
Oční vyšetření se doporučuje v pravidelných intervalech nebo při výskytu abnormalit zraku.
Závažné kardiovaskulární onemocnění
V případě vážného kardiovaskulárního onemocnění je zapotřebí opatrnosti. Doporučuje se monitorovat
krevní tlak, a to především na začátku léčby, z důvodu všeobecného rizika vzniku posturální hypotenze
spojené s dopaminergní léčbou.
Neuroleptický maligní syndrom
Při náhlém vysazení dopaminergní léčby byly hlášeny příznaky nasvědčující neuroleptickému malignímu
syndromu (viz bod 4.2).
Abstinenční syndrom při vysazení dopaminového agonisty (dopamine agonist withdrawal syndrome,
DAWS)
Syndrom DAWS byl hlášen u dopaminových agonistů včetně pramipexolu (viz bod 4.8). Při ukončení
léčby u pacientů s Parkinsonovou nemocí má být dávka pramipexolu snižována postupně (viz bod 4.2).
Omezené údaje ukazují, že pacienti s impulzivními poruchami a pacienti léčení vysokými denními
dávkami a/nebo vysokými kumulativními dávkami dopaminových agonistů mohou být vystaveni vyššímu
riziku rozvoje syndromu DAWS. Abstinenční příznaky při vysazení mohou zahrnovat apatii, úzkost,
depresi, únavu, pocení a bolest a na levodopu nereagují. Pacienti mají být o možných abstinenčních
příznacích při vysazení informováni před zahájením snižování dávky a před vysazením pramipexolu.
Během snižování dávky a vysazování mají být pacienti pečlivě sledováni. V případě závažných a/nebo
přetrvávajících abstinenčních příznaků lze zvážit opětovné přechodné podávání pramipexolu v nejnižší
účinné dávce.
Augmentace
Zprávy z literatury naznačují, že při léčbě syndromu neklidných nohou dopaminergními léčivými
přípravky může dojít k augmentaci. Augmentace se týká časnějšího nástupu symptomů večer (nebo
dokonce odpoledne), zvýšení intenzity symptomů a rozšíření symptomů na další končetiny. Augmentace
byla specificky hodnocena v kontrolované klinické studii trvající 26 týdnů a byla zjištěna u 11,8 %
pacientů ve skupině s pramipexolem (n = 152) a u 9,4 % pacientů v placebové skupině (n = 149). Analýza
doby do vzniku augmentace podle Kaplanovy-Meierovy metody neprokázala žádný významný rozdíl mezi
skupinou s pramipexolem a skupinou s placebem.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vazba na plazmatické proteiny
Pramipexol se váže na plazmatické bílkoviny ve velice malé (< 20%) míře, a u člověka je pozorována
malá biotransformace. Interakce s jinými léčivými přípravky, které mají vliv na vazbu na plazmatické
bílkoviny a eliminaci prostřednictvím biotransformace, je proto nepravděpodobná. Jelikož jsou
anticholinergika eliminovány biotransformací, možnost interakce je velice nízká; nicméně interakce s
anticholinergiky nebyla doposud zkoumána. K farmakokinetické interakci mezi selegilinem a levodopou
nedochází.
Inhibitory/kompetitory aktivního renálního eliminačního transportu
Cimetidin snížil renální clearance pramipexolu přibližně o 34 %, patrně inhibicí transportního systému
kationtů ledvinných kanálků. Léčivé přípravky, které jsou inhibitory této dráhy aktivní renální eliminace
nebo jsou eliminovány touto dráhou, jako je cimetidin, amantadin, mexiletin, zidovudin, cisplatina, chinin
a prokainamid mohou vzájemně působit na pramipexol, což má za následek sníženou clearance
pramipexolu. Doporučuje se snížit dávku pramipexolu, pokud jsou tyto léčivé přípravky podávány
současně s pramipexolem.
Kombinace s levodopou
Při podávání pramipexolu v kombinaci s levodopou se doporučuje snížit dávky levodopy a dávky dalších
antiparkinsonik ponechat stejné, avšak zvýšit dávky pramipexolu.
V důsledku možných návykových účinků je při užívání dalších sedativ či konzumaci alkoholu v
kombinaci s pramipexolem zapotřebí dbát opatrnosti (viz body 4.4, 4.7 a 4.8).
Antipsychotické léky
Současné podávání antipsychotik s pramipexolem se nedoporučuje (viz bod 4.4), např. jestliže lze
očekávat antagonistické účinky.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Vliv přípravku na těhotenství a kojení nebyl na lidech doposud zkoumán. Pramipexol neprokázal žádné
teratogenní účinky u potkanů a králíků, ale měl embryotoxický účinek u potkanů, jimž byly podávány
maternotoxické dávky (viz bod 5.3). Pramipexol by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není
nezbytně nutné, t.j., jestliže potenciální prospěch ospravedlní možné riziko ohrožení plodu.
Kojení
Jelikož léčba pramipexolem inhibuje sekreci prolaktinu u lidí, lze očekávat inhibici tvorby mateřského
mléka. Vylučování pramipexolu do mateřského mléka nebylo doposud u žen zkoumáno. U potkanů byla
koncentrace radioaktivity spojené s léčivou látkou vyšší v mateřském mléce než v plazmě.
Vzhledem k nedostatku údajů o podávání přípravku lidem, by se pramipexol neměl užívat během kojení.
Pokud je však užívání přípravku nutné, kojení by mělo být ukončeno.
Fertilita
Nebyly provedeny žádné studie vlivu na fertilitu u lidí. Ve studiích na zvířatech ovlivňoval pramipexol
estrální cyklus a snižoval plodnost samic, což lze u agonistů dopaminu očekávat. Tyto studie ale
neprokázaly přímé nebo nepřímé škodlivé účinky, pokud se týká samčí plodnosti.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Pramipexol může mít výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Může vyvolat halucinace nebo
somnolenci.
Pacienti léčení pramipexolem, u kterých se objeví somnolence a/nebo epizody náhlého usnutí, musí být
informováni o tom, aby se vyhnuli řízení či provozování činností, při kterých by je, nebo jiné osoby,
snížená bdělost ohrožovala na zdraví či životě (např. obsluha strojů), do té doby, než se tyto opakující
se epizody a somnolence dostanou pod kontrolu (viz také body 4.4, 4.5 a 4.8).
4.8 Nežádoucí účinky
Na základě analýzy placebem kontrolovaných klinických studií, které zahrnovaly celkem 1 923 pacientů
léčených pramipexolem a 1 354 pacientů užívajících placebo, byly nežádoucí účinky často hlášeny u obou
skupin. U 63 % pacientů léčených pramipexolem a 52 % pacientů užívajících placebo byl nahlášen
nejméně jeden nežádoucí účinek.
Většina nežádoucích účinků se obvykle objeví v časné fázi léčby a většinou vymizí i v případě, že léčba
pokračuje.
V tabulce podle tříd orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny na základě jejich četnosti (počet
pacientů, u kterých se očekává výskyt těchto nežádoucích účinků) následovně: velmi časté (≥ 1/10); časté
(≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Parkinsonova nemoc, nejčastější nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášenými (≥ 5 %) nežádoucími účinky u pacientů s Parkinsonovou nemocí, které se vyskytly
spíše ve spojení s léčbou pramipexolem než placebem, byly nevolnost, dyskineze, hypotenze, závratě,
ospalost, nespavost, zácpa, halucinace, bolesti hlavy a únava. Incidence somnolence je zvýšená při užívání
dávek vyšších než 1,5 mg soli pramipexolu za den (viz bod 4.2). Častějším nežádoucím účinkem léčby v
kombinaci s levodopou byla dyskineze. Hypotenze se může vyskytnout na začátku léčby, a to především
je-li pramipexol titrován příliš rychle.
Tabulka č. 1: Parkinsonova nemoc
Orgánový
Systém
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až < 1/100)
Vzácné
(≥1/10000 až
<1/1000)
Není známo
Infekce a infestace
pneumonie
Endokrinní
poruchy
nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu
Psychiatrické
poruchy
insomnie
halucinace
abnormální sny
zmatenost
behaviorální
symptomy poruch
kontroly
impulzivity a
nutkavé chování
nutkavé nakupování
patologické hráčství
neklid, hypersexualita,
bludy, porucha libida
paranoia, delirium
záchvatovité
přejídáníhyperfagiemánie
Poruchy
nervového
systému
somnolence
závratě
dyskineze
bolest hlavy náhlé upadnutí do
spánku, amnézie
hyperkineze
synkopa
Poruchy oka
zhoršení zraku
včetně diplopie
rozmazané vidění
snížení zrakové
ostrosti
Srdeční poruchy
srdeční selhání
Cévní poruchy
hypotenze
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
dyspnoe, škytavka
Gastrointestinální
poruchy
nauzea zácpa, zvracení
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
hypersenzitivita, svědění,
vyrážka
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
únava, periferní
edém
abstinenční
syndrom při
vysazení
dopaminového
agonisty
včetně apatie,
úzkosti,
deprese,
únavy, pocení
a bolesti
Vyšetření
snížení tělesné
hmotnosti včetně
snížení chuti k jídlu
zvýšení tělesné hmotnosti
1Tento nežádoucí účinek byl zjištěn na základě zkušeností po uvedení na trh. S jistotou 95 % není
frekvence výskytu větší než “méně časté”, ale může být nižší. Přesný odhad frekvence není možný,
protože nežádoucí účinek nebyl zjištěn v databázi klinické studie u 2 762 pacientů s Parkinsonovou
nemocí, kteří byli léčeni pramipexolem.
Syndrom neklidných nohou, nejčastější nežádoucí účinky
Nejčastěji (≥ 5 %) hlášenými nežádoucími účinky u pacientů se syndromem neklidných nohou léčených
pramipexolem byly nauzea, bolest hlavy, závratě a únava. Nauzea a únava byly častěji hlášeny u žen
léčených pramipexolem (20,8 % a 10,5 %, v tomto pořadí) ve srovnání s muži (6,7 % a 7,3 %, v tomto
pořadí).
Tabulka 2: Syndrom neklidných nohou
Orgánový
systém
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až < 1/100)
Není známo
Infekce a infestace
pneumonie
Endokrinní
poruchy
nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu
Psychiatrické
poruchy
insomnie
abnormální sny
neklid, zmatenost
halucinace
porucha libida
bludy1, hyperfagieparanoia1, mániedeliriumbehaviorální symptomy
poruch
kontroly impulzivity a
nutkavé chování1 (jako
je:
nutkavé nakupování,
patologické hráčství,
hypersexualita,
záchvatovité
přejídání)
Poruchy
nervového
systému
bolest hlavy
závratě
somnolence
náhlé upadnutí do
spánku
synkopa, dyskineze
amnézie1, hyperkineze
Poruchy oka
zhoršení zraku včetně
snížení zrakové ostrosti
diplopie, rozmazané
vidění
Srdeční poruchy
srdeční selhání
Cévní poruchy
Hypotenze
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
dyspnoe, škytavka
Gastrointestinální
poruchy
nauzea zácpa, zvracení
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
hypersensitivita
pruritus, vyrážka
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikac
únava periferní edém
abstinenční
syndrom při
vysazení
dopaminového
agonisty včetně
apatie, úzkosti,
deprese, únavy,
pocení a bolesti
Vyšetření
snížení tělesné
hmotnosti včetně
snížení chuti k jídlu,
zvýšení tělesné
hmotnosti
Tento nežádoucí účinek byl zjištěn na základě zkušeností po uvedení přípravku na trh. S jistotou 95 %
není údaj v kategorii frekvence výskytu větší než „méně časté“, ale může být nižší. Přesný odhad frekvence není možný, protože nežádoucí účinek nebyl uveden v databázi klinického hodnocení u 1 pacientů se syndromem neklidných nohou léčených pramipexolem
Popis vybraných nežádoucích účinků
Somnolence
Pramipexol je často spojován se somnolencí a s nadměrnou somnolencí a epizodami náhlého usnutí
během dne, tento jev byl však pozorován méně často (viz také bod 4.4).
Poruchy libida
S užíváním pramipexolu mohou také méně často souviset poruchy libida (zvýšené či snížené).
Symptomy poruch kontroly impulsivity
U pacientů léčených agonisty dopaminu včetně pramipexolu se mohou rozvinout symptomy jako
patologické hráčství, zvýšené libido, hypersexualita, nutkavé utrácení nebo nakupování, záchvatovité a
nutkavé přejídání (viz bod 4.4 ).
V průřezovém, retrospektivním sledování a případové studii zahrnující 3090 pacientů s Parkinsonovou
nemocí, mělo 13,6% všech pacietů, kteří dostali dopaminergní nebo nedopaminergní léčbu, během
posledních 6 měsíců symptomy poruchy kontroly impulzivity. Pozorované manifestace zahrnují
patologické hráčství, nutkavé nakupování, záchvatovité přejídání a nutkavé sexuální chování
(hypersexualita). Možné nezávislé rizikové faktory pro poruchy kontroly impulzivity zahrnují
dopaminergní léčbu a vyšší dávky dopaminergních léků, mladší věk (≤ 65 let), pacient není
ženatý/vdaná a hráčské chování v rodinné anamnéze.
Abstinenční syndrom při vysazení dopaminového agonisty
Při snižování dávky nebo ukončení podávání dopaminových agonistů, včetně pramipexolu, se mohou
objevit nemotorické nežádoucí účinky. Příznaky zahrnují apatii, úzkost, depresi, únavu, pocení a bolest
(viz bod 4.4).
Srdeční selhání
U pacientů s pramipexolem bylo hlášeno v klinických studiích a při sledování po uvedení na trh
srdeční selhání. Ve farmakoepidemiologické studii bylo podávání pramipexolu spojeno se zvýšením
rizika srdečního selhání ve srovnání se skupinou, které nebyl pramipexol podáván (pozorovaný poměr
rizik 1,86; 95% CI; 1,21-2,85).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Neexistují žádné klinické zkušenosti v souvislosti se silným předávkováním. Očekávané nežádoucí účinky
souvisejí s farmakodynamickým profilem agonisty dopaminu, včetně nevolnosti, zvracení, hyperkineze,
halucinací, neklidu a hypotenze. Neexistuje žádné známé antidotum na předávkování agonistou dopaminu.
Jestliže se objeví známky stimulace centrálního nervového systému, lze nasadit neuroleptikum. Léčba
předávkování může vyžadovat celková podpůrná opatření, která může doprovázet výplach žaludku,
intravenόzní příjem tekutin, podávání živočišného uhlí a monitorování stavu pacienta pomocí
elektrokardiogramu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiparkinsonika, agonisté dopaminu, kόd ATC: N04BC
Mechanismus účinku
Pramipexol je agonista dopaminu, který se s vysokou selektivitou a specificitou váže na podskupinu
dopaminových receptorů D2, přičemž vykazuje vysokou afinitu k receptorům D3 a úplnou vnitřní aktivitu.
Pramipexol zmírňuje motorické poruchy spojené s Parkinsonovou nemocí stimulací dopaminových
receptorů v bazálních gangliích. Studie prováděné na zvířatech prokázaly, že pramipexol inhibuje syntézu,
uvolňování a přeměnu dopaminu.
Mechanismus účinku pramipexolu při léčbě syndromu neklidných nohou není známý.
Neurofarmakologický nález nasvědčuje zapojení primárního dopaminergního systému.
Farmakodynamické vlastnosti
U zdravých dobrovolníků byl pozorován pokles prolaktinu závislý na dávce. V klinické studii u zdravých
dobrovolníků, kde byly pramipexol tablety s prodlouženým uvolňováním titrovány rychleji (každé 3 dny)
než je doporučeno u 3,15 mg báze pramipexolu (4,5 mg soli) denně, bylo pozorováno zvýšení krevního
tlaku a srdeční frekvence. U pacientů ve studiích takový účinek pozorován nebyl.
Klinická účinnost a bezpečnost u Parkinsonovy nemoci
Pramipexol u pacientů zmírňuje projevy a příznaky idiopatické Parkinsonovy nemoci. Placebem
kontrolované klinické studie zahrnuly přibližně 1800 pacientů léčených pramipexolem ve stadiu I – V dle
Hoehnové a Yahra. Kromě těchto bylo přibližně 1000 pacientů v pokročilejších stádiích, byli současně
léčeni levodopou a měli motorické komplikace.
V časném a pokročilém stádiu Parkinsonovy nemoci trvala účinnost pramipexolu v kontrolovaných
klinických studiích přibližně šest měsíců. V otevřených prodloužených studiích, které trvaly více než tři
roky, nedošlo k výskytu žádných známek snížené účinnosti. V kontrolované dvojitě zaslepené klinické
studii trvající dva roky počáteční léčba pramipexolem značně oddálila nástup motorických komplikací a v
porovnání s počáteční léčbou levodopou snížila jejich výskyt. Toto oddálení motorických komplikací
prostřednictvím pramipexolu by mělo být porovnáno s větším zlepšením motorických funkcí
prostřednictvím levodopy (dle měření průměrné změny skόre UPDRS). Celková incidence halucinací a
somnolence byla většinou vyšší v době podávání zvýšených dávek u skupiny pacientů užívajících
pramipexol. V době podávání udržovacích dávek však nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl. Tento
fakt by se měl při zahajování léčby pramipexolem u pacientů s Parkinsonovou nemocí uvážit.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s pramipexolem u všech podskupin pediatrické populace s Parkinsonovou nemocí (informace o použití u
dětí viz bod 4.2).
Klinická účinnost a bezpečnost u syndromu neklidných nohou
Účinnost pramipexolu byla hodnocena ve čtyřech klinických studiích kontrolovaných placebem u
přibližně 1000 pacientů se středně těžkým až velmi těžkým idiopatickým syndromem neklidných nohou.
Základem pro posouzení účinnosti byly průměrné změny od výchozích hodnot ve škále IRLS (Restless
Legs Syndrome Rating Scale) a ve škále CGI-I (Clinical Global Impression-Improvement). V obou
hodnocených veličinách byly pozorovány statisticky významné změny ve srovnání s placebem ve
skupinách s dávkami pramipexolu 0,25 mg, 0,5 mg and 0,75 mg soli pramipexolu. Po 12 týdnech léčby se
výchozí skóre IRLS zlepšilo z 23,5 na 14,1 bodů pro placebo a z 23,4 na 9,4 bodů pro pramipexol (dávky
sloučeny). Upravený průměrný rozdíl byl -4,3 bodu (CI 95% -6,4; -2,1 bodu, p-hodnota <0,0001). CGI-I
podíly respondentů (zlepšený, velice zlepšený) byly 51,2 % pro placebo a 72,0 % pro pramipexol (rozdíl
20 % CI 95%: 8,1 %; 31,8 %, p<0,0005). Účinnost byla pozorována již při dávce 0,088 mg báze (0,mg soli) denně po prvním týdnu léčby.
Pramipexol významně redukoval počet periodických pohybů končetin během času na lůžku v placebem
kontrolované polysomnografické studii trvající přes 3 týdny.
Dlouhodobější účinnost byla hodnocena v placebem kontrolované klinické studii. Po 26 týdnech léčby byl
upravený průměrný rozdíl v celkovém skóre IRLS 13,7 bodu pro skupinu s pramipexolem a 11,1 bodu pro
placebovou skupinu se statisticky významným (p = 0,008) průměrným léčebným rozdílem -2,6. CGI-I
podíly respondentů (více zlepšený, velice zlepšený) byly 50,3 % (80/159) pro placebo a 68,5 % (111/162)
pro pramipexol (p = 0,001), což odpovídá počtu 6 pacientů potřebných léčit (NNT) (CI 95 %: 3,5; 13,4).
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s pramipexol u
jedné nebo více podskupin pediatrické populace se syndromem neklidných nohou (informace o použití u
dětí viz bod 4.2).
Klinická účinnost a bezpečnost u Tourettova syndromu
Účinnost pramipexolu (0,0625 - 0,5 mg/denně) u pediatrických pacientů ve věku 6-17 let s Tourettovým
syndromem byla hodnocena v 6týdenní, dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii
s flexibilním dávkováním. Celkem 63 pacientů bylo randomizováno (43 byl podáván pramipexol, placebo). Primárním hodnocenou veličinou byla změna od výchozích hodnot skóre TTS (Total Tic Score)
na škále Yale Global Tic Severity Scale (YGTSS). Nebyl pozorován žádný rozdíl u pramipexolu ve
srovnání s placebem ani pro primární hodnocenou veličinu ani pro sekundární hodnocené veličiny, včetně
celkového skóre YGTSS, Global Impression of Improvement (PGI-I), Clinical Global Impression (CGI-I)
nebo Clinical Global Impressions of Severity of Illness (CGI-S). Nežádoucí účinky vyskytující se nejméně
u 5% pacientů ve skupině s pramipexolem a častěji ve skupině pacientů léčených pramipexolem než u
pacientů užívajících placebo byly: bolest hlavy (27,9%, placebo 25,0%), somnolence (7,0%, placebo
5,0%), nauzea (18,6%, placebo 10,0%), zvracení (11,6%, placebo 0,0%), bolest v horní části břicha (7,0%,
placebo 5,0%), ortostatická hypotenze (9,3%, placebo 5,0%), myalgie (9,3%, placebo 5,0%), poruchy
spánku (7,0%, placebo 0,0%), dušnost (7,0%, placebo 0,0%) a infekce horních cest dýchacích (7,0%,
placebo 5,0%). Další významné nežádoucí účinky vedoucí k přerušení medikace ve studii u pacientů
užívajících pramipexol byly stav zmatenosti, poruchy řeči a zhoršení stavu (viz bod 4.2).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Pramipexol je po perorálním podání rychle a zcela absorbován. Absolutní biologická dostupnost je vyšší
než 90 % a k maximální plazmatické koncentraci dochází během jedné až tří hodin. Současné podávání
přípravku s jídlem neprokázalo snížení rozsahu vstřebání pramipexolu, avšak došlo ke snížení rychlosti
jeho vstřebání. Pramipexol vykazuje lineární kinetiku a malé rozdíly hladiny pramipexolu v plazmě u
různých pacientů.
Distribuce
U lidí je vazba pramipexolu na bílkoviny velmi nízká (< 20 %) a pramipexol má velký distribuční objem
(400 l). U potkanů byly pozorovány vysoké koncentrace v mozkové tkáni (přibližně osmkrát vyšší než u
plazmy).
Biotransformace
V lidském organismu dochází pouze k minimálnímu metabolismu pramipexolu.
Eliminace
Renální vylučování nepřeměněného pramipexolu představuje hlavní dráhu eliminace. Přibližně 90 %
dávky s označením 14C se vylučuje ledvinami, zatímco méně než 2 % se vylučuje stolicí. Celková
clearance pramipexolu je přibližně 500 ml/min a renální clearance činí přibližně 400 ml/min. Eliminace
poločasu (t½) se pohybuje v rozmezí osmi hodin u mladých jedinců až dvanácti hodin u starších pacientů.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Studie zabývající se toxicitou spojenou s užíváním opakovaných dávek prokazují, že pramipexol využil
funkčních účinků, a to hlavně účastí CNS a ženských reprodukčních orgánů, což pravděpodobně mělo za
následek zvýšený farmakodynamický účinek pramipexolu.
Pokles diastolického a systolického tlaku a srdečního rytmu byl zaznamenán u morčat a sklon k
hypotenznímu účinku bylo možné vidět u opic.
Možné účinky pramipexolu na funkci reprodukčních orgánů byly zkoumány u potkanů a králíků.
Pramipexol neprokázal žádné teratogenní účinky u potkanů a králíků, ale v maternotoxických dávkách
měl embryotoxický účinek u potkanů. V důsledku skupiny vybraných pokusných zvířat a nedostatečných
parametrů, které byly zkoumány, nepříznivý vliv pramipexolu na těhotenství a mužskou plodnost nebyl
zcela objasněn.
U potkanů bylo pozorováno zpoždění v sexuálním vývoji (tj. oddělení předkožky a otevření pochvy).
Relevance pro člověka není známa.
Pramipexol neprokázal genotoxicitu. Během studií karcinogenicity došlo u samců potkanů k rozvoji
hyperplazie Leydigových buněk a adenomů, což lze vysvětlit inhibičním účinkem pramipexolu na
uvolňování prolaktinu. Toto zjištění není klinicky významné v souvislosti s muži. Stejná studie rovněž
prokázala, že při dávkách 2 mg/kg (soli) a vyšších bylo užívání pramipexolu spojováno s retinální
degenerací u laboratorních (bílých) potkanů. Druhé zmiňované zjištění nebylo pozorováno u zbarvených
potkanů, ani u dvouleté studie zkoumající karcinogenicitu u laboratorních (bílých) myší nebo jakýchkoli
jiných zkoumaných druhů.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Manitol (E421)
Kukuřičný škrob
Povidon K30 (E 1201)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium-stearát (E470b)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Al/Al blistr
Velikost balení: 30,
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Glepark 0,18 mg : 27/456/09-C
Glepark 0,7 mg : 27/458/09-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 2. 4.
10. DATUM REVIZE TEXTU
1. 5.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Glepark 0,18 mg tablety
Glepark 0,7 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Glepark 0,18 mg obsahuje 0,18 mg pramipexolum báze (ve formě 0,25mg pramipexoli dihydrochloridum
monohydricum).
Glepark 0,7 mg obsahuje 0,7 mg pramipexolum báze (ve formě 1 mg pramipexoli dihydrochloridum
monohydricum).
Upozornění:
Dávky pramipexolu, které jsou publikovány v literatuře, se vztahují na solnou formu.
Dávky budou proto uváděny jako báze pramipexolu a sůl pramipexolu (v závorkách).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
0,18 mg tablety: bílé oválné ploché nepotahované tablety se zkosenými stranami a vyrytým označením
„PX“ a „1“ na každé straně půlící rýhy na jedné straně tablety a půlící rýhou bez označení na druhé straně
tablety. Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny.
0,7 mg tablety: bílé oválné ploché nepotahované tablety se zkosenými stranami a vyrytým označením
„PX“ a „3“ na každé straně půlící rýhy na jedné straně tablety a půlící rýhou bez označení na druhé straně
tablety. Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Glepark je určen k léčbě známek a příznaků idiopatické Parkinsonovy nemoci u dospělých, jako
samostatná léčba (bez užívání přípravku levodopa) nebo v kombinaci s přípravkem levodopa, tj. po celou
dobu průběhu nemoci až do pozdního stádia choroby, kdy přípravek ztrácí účinnost nebo jeho účinnost
není trvalá, čímž dochází ke kolísání léčebného účinku (poslední dávka nebo „on-off“ fluktuace).
Glepark je indikován u dospělých k symptomatické léčbě středně těžkého až těžkého idiopatického
syndromu neklidných nohou (RLS) v dávkách až 0,54 mg báze (0,75 mg soli) (viz bod 4.2).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Parkinsonova nemoc
Denní dávka se podává ve stejných dílčích dávkách třikrát denně.
Počáteční léčba
Dávky by se měly pozvolna zvyšovat z počáteční dávky 0,264 mg báze (0,375 mg soli) denně a poté
zvyšovat každých 5 - 7 dní. Pokud pacienti netrpí žádnými neúnosnými nežádoucími účinky, dávka by
měla být titrována tak, aby se dosáhlo maximálního terapeutického účinku.
Síla přípravku Glepark 0,088 mg (tj. 0,125 mg soli) není v České republice registrována. Požadované
celkové denní dávky je možné dosáhnout buď půlením tablet přípravku Glepark 0,18 mg nebo použitím
jiného registrovaného přípravku s obsahem pramipexolu 0,088 mg.
Dále nejsou v ČR registrovány síly přípravku Glepark 0,35 mg (tj. 0,5 mg soli) a 1,1 mg (tj. 1,5 mg soli), v
případě potřeby použijte jiné registrované přípravky s obsahem pramipexolu 0,35 mg a 1,1 mg.
Zvyšování dávek – Dávkovací režim pro pramipexol
Týden Dávky
(mg báze)
Celková denní dávka
(mg báze)
Dávkování
(mg soli)
Celková denní dávka
(mg soli)
3 x 0,088 0,264 3 x 0,125 0,2 3 x 0,18 0,54 3 x 0,25 0,3 3 x 0,35 1,1 3 x 0,5 1,
Je-li nutné dále zvýšit dávku, denní dávka by měla být zvýšena o 0,54 mg báze (0,75 mg soli) v
týdenních intervalech až do maximální denní dávky 3,3 mg báze (4,5 mg soli) denně.
Je však třeba vzít na vědomí, že u dávek vyšších než 1,5 mg (soli) denně (viz bod 4.8) dochází ke
zvýšené incidenci somnolence.
Udržovací dávka
Jednotlivé dávky pramipexolu by měly být v rozmezí 0,264 mg báze (0,375 mg soli) až 3,3 mg báze
(4,5 mg soli) denně. Během zvýšení dávek v základních klinických studiích byla pozorována účinnost už
při denní dávce 1,1 mg báze (1,5 mg soli). K dalšímu upravení dávek by mělo dojít na základě klinické
odpovědi a výskytu nežádoucích účinků. V klinických studiích bylo léčeno přibližně 5 % pacientů, kterým
byly podávány dávky nižší než 1,1 mg báze (1,5 mg soli). V pozdní fázi Parkinsonovy nemoci mohou
pacientům, u kterých se uvažuje o snížení dávek přípravku levodopa, pomoci dávky pramipexolu vyšší
než 1,1 mg báze (1,5 mg soli) denně. Doporučuje se, aby se dávky přípravku levodopa snížily během
zvyšování dávek a udržovací léčby pramipexolem, v závislosti na reakci jednotlivých pacientů (viz bod
4.5).
Přerušení léčby
Náhlé přerušení dopaminergní léčby může vést k rozvoji neuroleptického maligního syndromu nebo
abstinenčního syndromu při vysazení dopaminového agonisty. Pramipexol je třeba postupně redukovat o
0,54 mg báze (0,75 mg soli) denně do dosažení denní dávky 0,54 mg báze (0,75 mg soli). Poté je nutno
dávku snižovat o 0,264 mg báze (0,375 mg soli) denně (viz bod 4.4). Abstinenční syndrom při vysazení
dopaminového agonisty se může přesto při snižování dávky vyskytnout a před opětovným zahájením
postupného snižování dávky může být nezbytné její přechodné zvýšení (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
Eliminace pramipexolu je závislá na funkci ledvin. Při zahájení léčby se doporučuje následující
schéma dávkování:
U pacientů s clearance kreatininu vyšší než 50 ml/min není třeba snižovat denní dávku nebo četnost
dávkování.
U pacientů s clearance kreatininu mezi 20 a 50 ml/min by se počáteční denní dávka pramipexolu
měla podávat ve dvou dílčích dávkách, počínaje dávkou 0,088 mg báze (0,125 mg soli) dvakrát
denně (0,176 mg báze/0,25 mg soli denně). Maximální denní dávka 1,57 mg báze pramipexolu
(2,25 mg soli) by neměla být překročena.
U pacientů s clearance kreatininu nižší než 20 ml/min by se denní dávka pramipexolu měla podávat v
jedné dávce, počínaje dávkou 0,088 mg báze (0,125 mg soli) denně. Maximální denní dávka 1,1 mg
báze pramipexolu (1,5 mg soli) by neměla být překročena.
Jestliže během udržovací léčby dojde ke snížení funkce ledvin, denní dávka pramipexolu by měla být
snížena o stejné procento, jako clearance kreatininu; tj. jestliže se clearance kreatininu sníží o 30 %,
pak by denní dávka pramipexolu měla být snížena o 30 %. Denní dávku lze podat ve dvou dílčích
dávkách, pakliže se clearance kreatininu pohybuje mezi 20 a 50 ml/min, a v jedné denní dávce, pokud
je clearance kreatininu nižší než 20 ml/min.
Porucha funkce jater
Upravení dávek u pacientů s poruchou funkce jater není pravděpodobně nutné, neboť přibližně 90 %
vstřebané léčivé látky se vylučuje ledvinami. Možný vliv nedostatečné funkce jater na
farmakokinetiku pramipexolu nebyl však doposud zkoumán.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost pramipexolu nebyla u dětí do 18 let stanovena. Není odpovídající využití
pramipexolu v léčbě Parkinsonovy nemoci u pediatrické populace.
Syndrom neklidných nohou
Doporučená počáteční dávka pramipexolu je 0,088 mg báze (0,125 mg soli) užívaná jednou denně 2-hodiny před spaním. Pro pacienty, u nichž je potřebná další symptomatická úleva, je možno dávku
zvyšovat po 4-7 dnech do maxima 0,54 mg báze (0,75 mg soli) denně (jak je ukázáno v tabulce níže).
Síla přípravku Glepark 0,088 mg (tj. 0,125 mg soli) není v České republice registrována. Požadované
celkové denní dávky je možné dosáhnout buď půlením tablet přípravku Glepark 0,18 mg nebo použitím
jiného registrovaného přípravku s obsahem pramipexolu 0,088 mg.
Dále nejsou v ČR registrovány síly přípravku Glepark 0,35 mg (tj. 0,5 mg soli) a 1,1 mg (tj. 1,5 mg soli),
v případě potřeby použijte jiné registrované přípravky s obsahem pramipexolu 0,35 mg a 1,1 mg.
Dávkovací schéma pramipexolu
Titrační krok Dávka podávaná
jednou denně večer
(mg báze)
Dávka podávaná
jednou denně večer
(mg soli)
0,088 0,2* 0,18 0,3* 0,35 0,4* 0,54 0,* je-li třeba
Po 3měsíční léčbě je třeba zvážit odpověď pacienta a potřebu, zda v léčbě pokračovat. Jestliže je léčba
přerušena na více než několik dní, mělo by dávkování být znovu zahájeno postupným zvyšováním dávek
dle tabulky výše.
Přerušení léčby
Protože denní dávka při léčbě syndromu neklidných nohou nepřesáhne 0,54 mg báze (0,75 mg soli),
pramipexol může být vysazen bez postupného snižování. Ve 26týdenní placebem kontrolované studii byl
rebound fenomén symptomů RLS po náhlém přerušení léčby (zhoršení závažnosti symptomů ve srovnání
výchozím stavem) pozorován u 10 % pacientů (14 z 135). Napříč všemi dávkami byl zjištěn podobný
účinek.
Porucha funkce ledvin
Eliminace pramipexolu je závislá na funkci ledvin. U pacientů s clearance kreatininu nad 20 ml/min není
vyžadována redukce denní dávky.
Použití pramipexolu nebylo zkoumáno u pacientů na hemodialýze nebo u pacientů s těžkou poruchou
funkce ledvin.
Porucha funkce jater
Úprava dávky u pacientů s poruchou funkce jater není vyžadována, protože přibližně 90 % absorbované
léčivé látky je vylučováno ledvinami.
Pediatrická populace
Podávání pramipexolu dětem a dospívajícím ve věku do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o
bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje.
Tourettův syndrom
Pediatrická populace
Užívání pramipexolu se nepodoručuje u dětí a dospívajících do 18 let, protože účinnost a
bezpečnost nebyla u této populace stanovena. Pramipexol se nesmí užívat u dětí nebo dospívajících
s Tourettovým syndromem vzhledem k negativnímu poměru přínosu a rizika pro tento syndrom (viz
bod 5.1).
Způsob podání
Tablety se musí užívat perorálně, zapíjejí se vodou a mohou být užívány s jídlem nebo bez jídla.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě
6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při předepisování pramipexolu pacientům s Parkinsonovou nemocí, kteří trpí poruchou funkce ledvin, se
doporučuje podávání snížené dávky tak, jak je uvedeno v bodě 4.2.
Halucinace
Halucinace jsou známým nežádoucím účinkem při léčbě agonisty dopaminu a levodopou. Pacienti by měli
být informováni o tom, že se u nich mohou objevit (především zrakové) halucinace.
Dyskineze
U pozdní fáze Parkinsonovy nemoci v kombinaci s léčbou levodopou se během počáteční titrace
pramipexolu může objevit dyskineze. Pokud k těmto nežádoucím účinkům dojde, dávky levodopy by se
měly snížit.
Dystonie
U pacientů s Parkinsonovou chorobou byla po zahájení léčby nebo postupném zvýšení dávky pramipexolu
příležitostně hlášena axiální dystonie včetně antekolis, kamptokormie a pleurototonu (Pisa syndrom).
Ačkoli dystonie může být symptomem Parkinsonovy choroby, po snížení dávky nebo vysazení
pramipexolu se symptomy u těchto pacientů zlepšily. Pokud dojde k dystonii, je třeba přehodnotit
dopaminergní medikaci a zvážit úpravu dávky pramipexolu.
Náhlé upadnutí do spánku a somnolence
Pramipexol je spojován se somnolencí a epizodami náhlého usnutí, obzvláště u pacientů s Parkinsonovou
nemocí. Náhlé usnutí během běžných činností, v některých případech nevědomky či bez varovných
signálů, bylo hlášeno méně často. Pacienti musí být o této situaci informováni a zároveň poučeni o tom,
aby byli při řízení či obsluze strojů během léčby pramipexolem opatrní. Pacienti, u kterých somnolence
a/nebo epizoda náhlého usnutí nastala, nesmí řídit či obsluhovat stroje. Navíc lze uvážit snížení dávek či
vysazení léčby. V důsledku možných návykových účinků je zapotřebí opatrnosti, a to tehdy, kdy pacienti
užívají ještě další sedativa či konzumují alkohol v kombinaci s pramipexolem (viz bod 4.5, 4.7 a 4.8).
Poruchy kontroly impulsivity
Pacienti by měli být pravidelně monitorováni z důvodu možnosti rozvoje impulzivních poruch. Pacienti a
jejich ošetřovatelé by měli být upozorněni, že u pacientů léčených agonisty dopaminu včetně pramipexolu
se mohou rozvinout symptomy impulzivních poruch včetně patologického hráčství, zvýšeného libida,
hypersexuality, nutkavého utrácení nebo nakupování, záchvatovitého a nutkavého přejídání. Pokud se tyto
příznaky objeví, mělo by se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení přípravku.
Mánie a delirium
Pacienti by měli být pravidelně monitorováni z důvodu rozvoje mánie a deliria. Pacienti a jejich
ošetřovatelé by měli být upozorněni, že u pacientů léčených pramipexolem se může objevit mánie a
delirium. Pokud se tyto příznaky objeví, mělo by se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení
přípravku.
Pacienti s psychotickými poruchami
Pacienti s psychotickými poruchami by měli být léčeni agonisty dopaminu pouze v případě, že možný
prospěch je větší než případná rizika. Současné podávání antipsychotik s pramipexolem se nedoporučuje
(viz bod 4.5).
Oftalmologické kontroly
Oční vyšetření se doporučuje v pravidelných intervalech nebo při výskytu abnormalit zraku.
Závažné kardiovaskulární onemocnění
V případě vážného kardiovaskulárního onemocnění je zapotřebí opatrnosti. Doporučuje se monitorovat
krevní tlak, a to především na začátku léčby, z důvodu všeobecného rizika vzniku posturální hypotenze
spojené s dopaminergní léčbou.
Neuroleptický maligní syndrom
Při náhlém vysazení dopaminergní léčby byly hlášeny příznaky nasvědčující neuroleptickému malignímu
syndromu (viz bod 4.2).
Abstinenční syndrom při vysazení dopaminového agonisty (dopamine agonist withdrawal syndrome,
DAWS)
Syndrom DAWS byl hlášen u dopaminových agonistů včetně pramipexolu (viz bod 4.8). Při ukončení
léčby u pacientů s Parkinsonovou nemocí má být dávka pramipexolu snižována postupně (viz bod 4.2).
Omezené údaje ukazují, že pacienti s impulzivními poruchami a pacienti léčení vysokými denními
dávkami a/nebo vysokými kumulativními dávkami dopaminových agonistů mohou být vystaveni vyššímu
riziku rozvoje syndromu DAWS. Abstinenční příznaky při vysazení mohou zahrnovat apatii, úzkost,
depresi, únavu, pocení a bolest a na levodopu nereagují. Pacienti mají být o možných abstinenčních
příznacích při vysazení informováni před zahájením snižování dávky a před vysazením pramipexolu.
Během snižování dávky a vysazování mají být pacienti pečlivě sledováni. V případě závažných a/nebo
přetrvávajících abstinenčních příznaků lze zvážit opětovné přechodné podávání pramipexolu v nejnižší
účinné dávce.
Augmentace
Zprávy z literatury naznačují, že při léčbě syndromu neklidných nohou dopaminergními léčivými
přípravky může dojít k augmentaci. Augmentace se týká časnějšího nástupu symptomů večer (nebo
dokonce odpoledne), zvýšení intenzity symptomů a rozšíření symptomů na další končetiny. Augmentace
byla specificky hodnocena v kontrolované klinické studii trvající 26 týdnů a byla zjištěna u 11,8 %
pacientů ve skupině s pramipexolem (n = 152) a u 9,4 % pacientů v placebové skupině (n = 149). Analýza
doby do vzniku augmentace podle Kaplanovy-Meierovy metody neprokázala žádný významný rozdíl mezi
skupinou s pramipexolem a skupinou s placebem.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vazba na plazmatické proteiny
Pramipexol se váže na plazmatické bílkoviny ve velice malé (< 20%) míře, a u člověka je pozorována
malá biotransformace. Interakce s jinými léčivými přípravky, které mají vliv na vazbu na plazmatické
bílkoviny a eliminaci prostřednictvím biotransformace, je proto nepravděpodobná. Jelikož jsou
anticholinergika eliminovány biotransformací, možnost interakce je velice nízká; nicméně interakce s
anticholinergiky nebyla doposud zkoumána. K farmakokinetické interakci mezi selegilinem a levodopou
nedochází.
Inhibitory/kompetitory aktivního renálního eliminačního transportu
Cimetidin snížil renální clearance pramipexolu přibližně o 34 %, patrně inhibicí transportního systému
kationtů ledvinných kanálků. Léčivé přípravky, které jsou inhibitory této dráhy aktivní renální eliminace
nebo jsou eliminovány touto dráhou, jako je cimetidin, amantadin, mexiletin, zidovudin, cisplatina, chinin
a prokainamid mohou vzájemně působit na pramipexol, což má za následek sníženou clearance
pramipexolu. Doporučuje se snížit dávku pramipexolu, pokud jsou tyto léčivé přípravky podávány
současně s pramipexolem.
Kombinace s levodopou
Při podávání pramipexolu v kombinaci s levodopou se doporučuje snížit dávky levodopy a dávky dalších
antiparkinsonik ponechat stejné, avšak zvýšit dávky pramipexolu.
V důsledku možných návykových účinků je při užívání dalších sedativ či konzumaci alkoholu v
kombinaci s pramipexolem zapotřebí dbát opatrnosti (viz body 4.4, 4.7 a 4.8).
Antipsychotické léky
Současné podávání antipsychotik s pramipexolem se nedoporučuje (viz bod 4.4), např. jestliže lze
očekávat antagonistické účinky.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Vliv přípravku na těhotenství a kojení nebyl na lidech doposud zkoumán. Pramipexol neprokázal žádné
teratogenní účinky u potkanů a králíků, ale měl embryotoxický účinek u potkanů, jimž byly podávány
maternotoxické dávky (viz bod 5.3). Pramipexol by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není
nezbytně nutné, t.j., jestliže potenciální prospěch ospravedlní možné riziko ohrožení plodu.
Kojení
Jelikož léčba pramipexolem inhibuje sekreci prolaktinu u lidí, lze očekávat inhibici tvorby mateřského
mléka. Vylučování pramipexolu do mateřského mléka nebylo doposud u žen zkoumáno. U potkanů byla
koncentrace radioaktivity spojené s léčivou látkou vyšší v mateřském mléce než v plazmě.
Vzhledem k nedostatku údajů o podávání přípravku lidem, by se pramipexol neměl užívat během kojení.
Pokud je však užívání přípravku nutné, kojení by mělo být ukončeno.
Fertilita
Nebyly provedeny žádné studie vlivu na fertilitu u lidí. Ve studiích na zvířatech ovlivňoval pramipexol
estrální cyklus a snižoval plodnost samic, což lze u agonistů dopaminu očekávat. Tyto studie ale
neprokázaly přímé nebo nepřímé škodlivé účinky, pokud se týká samčí plodnosti.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Pramipexol může mít výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Může vyvolat halucinace nebo
somnolenci.
Pacienti léčení pramipexolem, u kterých se objeví somnolence a/nebo epizody náhlého usnutí, musí být
informováni o tom, aby se vyhnuli řízení či provozování činností, při kterých by je, nebo jiné osoby,
snížená bdělost ohrožovala na zdraví či životě (např. obsluha strojů), do té doby, než se tyto opakující
se epizody a somnolence dostanou pod kontrolu (viz také body 4.4, 4.5 a 4.8).
4.8 Nežádoucí účinky
Na základě analýzy placebem kontrolovaných klinických studií, které zahrnovaly celkem 1 923 pacientů
léčených pramipexolem a 1 354 pacientů užívajících placebo, byly nežádoucí účinky často hlášeny u obou
skupin. U 63 % pacientů léčených pramipexolem a 52 % pacientů užívajících placebo byl nahlášen
nejméně jeden nežádoucí účinek.
Většina nežádoucích účinků se obvykle objeví v časné fázi léčby a většinou vymizí i v případě, že léčba
pokračuje.
V tabulce podle tříd orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny na základě jejich četnosti (počet
pacientů, u kterých se očekává výskyt těchto nežádoucích účinků) následovně: velmi časté (≥ 1/10); časté
(≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Parkinsonova nemoc, nejčastější nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášenými (≥ 5 %) nežádoucími účinky u pacientů s Parkinsonovou nemocí, které se vyskytly
spíše ve spojení s léčbou pramipexolem než placebem, byly nevolnost, dyskineze, hypotenze, závratě,
ospalost, nespavost, zácpa, halucinace, bolesti hlavy a únava. Incidence somnolence je zvýšená při užívání
dávek vyšších než 1,5 mg soli pramipexolu za den (viz bod 4.2). Častějším nežádoucím účinkem léčby v
kombinaci s levodopou byla dyskineze. Hypotenze se může vyskytnout na začátku léčby, a to především
je-li pramipexol titrován příliš rychle.
Tabulka č. 1: Parkinsonova nemoc
Orgánový
Systém
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až < 1/100)
Vzácné
(≥1/10000 až
<1/1000)
Není známo
Infekce a infestace
pneumonie
Endokrinní
poruchy
nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu
Psychiatrické
poruchy
insomnie
halucinace
abnormální sny
zmatenost
behaviorální
symptomy poruch
kontroly
impulzivity a
nutkavé chování
nutkavé nakupování
patologické hráčství
neklid, hypersexualita,
bludy, porucha libida
paranoia, delirium
záchvatovité
přejídáníhyperfagiemánie
Poruchy
nervového
systému
somnolence
závratě
dyskineze
bolest hlavy náhlé upadnutí do
spánku, amnézie
hyperkineze
synkopa
Poruchy oka
zhoršení zraku
včetně diplopie
rozmazané vidění
snížení zrakové
ostrosti
Srdeční poruchy
srdeční selhání
Cévní poruchy
hypotenze
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
dyspnoe, škytavka
Gastrointestinální
poruchy
nauzea zácpa, zvracení
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
hypersenzitivita, svědění,
vyrážka
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
únava, periferní
edém
abstinenční
syndrom při
vysazení
dopaminového
agonisty
včetně apatie,
úzkosti,
deprese,
únavy, pocení
a bolesti
Vyšetření
snížení tělesné
hmotnosti včetně
snížení chuti k jídlu
zvýšení tělesné hmotnosti
1Tento nežádoucí účinek byl zjištěn na základě zkušeností po uvedení na trh. S jistotou 95 % není
frekvence výskytu větší než “méně časté”, ale může být nižší. Přesný odhad frekvence není možný,
protože nežádoucí účinek nebyl zjištěn v databázi klinické studie u 2 762 pacientů s Parkinsonovou
nemocí, kteří byli léčeni pramipexolem.
Syndrom neklidných nohou, nejčastější nežádoucí účinky
Nejčastěji (≥ 5 %) hlášenými nežádoucími účinky u pacientů se syndromem neklidných nohou léčených
pramipexolem byly nauzea, bolest hlavy, závratě a únava. Nauzea a únava byly častěji hlášeny u žen
léčených pramipexolem (20,8 % a 10,5 %, v tomto pořadí) ve srovnání s muži (6,7 % a 7,3 %, v tomto
pořadí).
Tabulka 2: Syndrom neklidných nohou
Orgánový
systém
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až < 1/100)
Není známo
Infekce a infestace
pneumonie
Endokrinní
poruchy
nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu
Psychiatrické
poruchy
insomnie
abnormální sny
neklid, zmatenost
halucinace
porucha libida
bludy1, hyperfagieparanoia1, mániedeliriumbehaviorální symptomy
poruch
kontroly impulzivity a
nutkavé chování1 (jako
je:
nutkavé nakupování,
patologické hráčství,
hypersexualita,
záchvatovité
přejídání)
Poruchy
nervového
systému
bolest hlavy
závratě
somnolence
náhlé upadnutí do
spánku
synkopa, dyskineze
amnézie1, hyperkineze
Poruchy oka
zhoršení zraku včetně
snížení zrakové ostrosti
diplopie, rozmazané
vidění
Srdeční poruchy
srdeční selhání
Cévní poruchy
Hypotenze
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
dyspnoe, škytavka
Gastrointestinální
poruchy
nauzea zácpa, zvracení
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
hypersensitivita
pruritus, vyrážka
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikac
únava periferní edém
abstinenční
syndrom při
vysazení
dopaminového
agonisty včetně
apatie, úzkosti,
deprese, únavy,
pocení a bolesti
Vyšetření
snížení tělesné
hmotnosti včetně
snížení chuti k jídlu,
zvýšení tělesné
hmotnosti
Tento nežádoucí účinek byl zjištěn na základě zkušeností po uvedení přípravku na trh. S jistotou 95 %
není údaj v kategorii frekvence výskytu větší než „méně časté“, ale může být nižší. Přesný odhad frekvence není možný, protože nežádoucí účinek nebyl uveden v databázi klinického hodnocení u 1 pacientů se syndromem neklidných nohou léčených pramipexolem
Popis vybraných nežádoucích účinků
Somnolence
Pramipexol je často spojován se somnolencí a s nadměrnou somnolencí a epizodami náhlého usnutí
během dne, tento jev byl však pozorován méně často (viz také bod 4.4).
Poruchy libida
S užíváním pramipexolu mohou také méně často souviset poruchy libida (zvýšené či snížené).
Symptomy poruch kontroly impulsivity
U pacientů léčených agonisty dopaminu včetně pramipexolu se mohou rozvinout symptomy jako
patologické hráčství, zvýšené libido, hypersexualita, nutkavé utrácení nebo nakupování, záchvatovité a
nutkavé přejídání (viz bod 4.4 ).
V průřezovém, retrospektivním sledování a případové studii zahrnující 3090 pacientů s Parkinsonovou
nemocí, mělo 13,6% všech pacietů, kteří dostali dopaminergní nebo nedopaminergní léčbu, během
posledních 6 měsíců symptomy poruchy kontroly impulzivity. Pozorované manifestace zahrnují
patologické hráčství, nutkavé nakupování, záchvatovité přejídání a nutkavé sexuální chování
(hypersexualita). Možné nezávislé rizikové faktory pro poruchy kontroly impulzivity zahrnují
dopaminergní léčbu a vyšší dávky dopaminergních léků, mladší věk (≤ 65 let), pacient není
ženatý/vdaná a hráčské chování v rodinné anamnéze.
Abstinenční syndrom při vysazení dopaminového agonisty
Při snižování dávky nebo ukončení podávání dopaminových agonistů, včetně pramipexolu, se mohou
objevit nemotorické nežádoucí účinky. Příznaky zahrnují apatii, úzkost, depresi, únavu, pocení a bolest
(viz bod 4.4).
Srdeční selhání
U pacientů s pramipexolem bylo hlášeno v klinických studiích a při sledování po uvedení na trh
srdeční selhání. Ve farmakoepidemiologické studii bylo podávání pramipexolu spojeno se zvýšením
rizika srdečního selhání ve srovnání se skupinou, které nebyl pramipexol podáván (pozorovaný poměr
rizik 1,86; 95% CI; 1,21-2,85).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Neexistují žádné klinické zkušenosti v souvislosti se silným předávkováním. Očekávané nežádoucí účinky
souvisejí s farmakodynamickým profilem agonisty dopaminu, včetně nevolnosti, zvracení, hyperkineze,
halucinací, neklidu a hypotenze. Neexistuje žádné známé antidotum na předávkování agonistou dopaminu.
Jestliže se objeví známky stimulace centrálního nervového systému, lze nasadit neuroleptikum. Léčba
předávkování může vyžadovat celková podpůrná opatření, která může doprovázet výplach žaludku,
intravenόzní příjem tekutin, podávání živočišného uhlí a monitorování stavu pacienta pomocí
elektrokardiogramu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiparkinsonika, agonisté dopaminu, kόd ATC: N04BC
Mechanismus účinku
Pramipexol je agonista dopaminu, který se s vysokou selektivitou a specificitou váže na podskupinu
dopaminových receptorů D2, přičemž vykazuje vysokou afinitu k receptorům D3 a úplnou vnitřní aktivitu.
Pramipexol zmírňuje motorické poruchy spojené s Parkinsonovou nemocí stimulací dopaminových
receptorů v bazálních gangliích. Studie prováděné na zvířatech prokázaly, že pramipexol inhibuje syntézu,
uvolňování a přeměnu dopaminu.
Mechanismus účinku pramipexolu při léčbě syndromu neklidných nohou není známý.
Neurofarmakologický nález nasvědčuje zapojení primárního dopaminergního systému.
Farmakodynamické vlastnosti
U zdravých dobrovolníků byl pozorován pokles prolaktinu závislý na dávce. V klinické studii u zdravých
dobrovolníků, kde byly pramipexol tablety s prodlouženým uvolňováním titrovány rychleji (každé 3 dny)
než je doporučeno u 3,15 mg báze pramipexolu (4,5 mg soli) denně, bylo pozorováno zvýšení krevního
tlaku a srdeční frekvence. U pacientů ve studiích takový účinek pozorován nebyl.
Klinická účinnost a bezpečnost u Parkinsonovy nemoci
Pramipexol u pacientů zmírňuje projevy a příznaky idiopatické Parkinsonovy nemoci. Placebem
kontrolované klinické studie zahrnuly přibližně 1800 pacientů léčených pramipexolem ve stadiu I – V dle
Hoehnové a Yahra. Kromě těchto bylo přibližně 1000 pacientů v pokročilejších stádiích, byli současně
léčeni levodopou a měli motorické komplikace.
V časném a pokročilém stádiu Parkinsonovy nemoci trvala účinnost pramipexolu v kontrolovaných
klinických studiích přibližně šest měsíců. V otevřených prodloužených studiích, které trvaly více než tři
roky, nedošlo k výskytu žádných známek snížené účinnosti. V kontrolované dvojitě zaslepené klinické
studii trvající dva roky počáteční léčba pramipexolem značně oddálila nástup motorických komplikací a v
porovnání s počáteční léčbou levodopou snížila jejich výskyt. Toto oddálení motorických komplikací
prostřednictvím pramipexolu by mělo být porovnáno s větším zlepšením motorických funkcí
prostřednictvím levodopy (dle měření průměrné změny skόre UPDRS). Celková incidence halucinací a
somnolence byla většinou vyšší v době podávání zvýšených dávek u skupiny pacientů užívajících
pramipexol. V době podávání udržovacích dávek však nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl. Tento
fakt by se měl při zahajování léčby pramipexolem u pacientů s Parkinsonovou nemocí uvážit.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s pramipexolem u všech podskupin pediatrické populace s Parkinsonovou nemocí (informace o použití u
dětí viz bod 4.2).
Klinická účinnost a bezpečnost u syndromu neklidných nohou
Účinnost pramipexolu byla hodnocena ve čtyřech klinických studiích kontrolovaných placebem u
přibližně 1000 pacientů se středně těžkým až velmi těžkým idiopatickým syndromem neklidných nohou.
Základem pro posouzení účinnosti byly průměrné změny od výchozích hodnot ve škále IRLS (Restless
Legs Syndrome Rating Scale) a ve škále CGI-I (Clinical Global Impression-Improvement). V obou
hodnocených veličinách byly pozorovány statisticky významné změny ve srovnání s placebem ve
skupinách s dávkami pramipexolu 0,25 mg, 0,5 mg and 0,75 mg soli pramipexolu. Po 12 týdnech léčby se
výchozí skóre IRLS zlepšilo z 23,5 na 14,1 bodů pro placebo a z 23,4 na 9,4 bodů pro pramipexol (dávky
sloučeny). Upravený průměrný rozdíl byl -4,3 bodu (CI 95% -6,4; -2,1 bodu, p-hodnota <0,0001). CGI-I
podíly respondentů (zlepšený, velice zlepšený) byly 51,2 % pro placebo a 72,0 % pro pramipexol (rozdíl
20 % CI 95%: 8,1 %; 31,8 %, p<0,0005). Účinnost byla pozorována již při dávce 0,088 mg báze (0,mg soli) denně po prvním týdnu léčby.
Pramipexol významně redukoval počet periodických pohybů končetin během času na lůžku v placebem
kontrolované polysomnografické studii trvající přes 3 týdny.
Dlouhodobější účinnost byla hodnocena v placebem kontrolované klinické studii. Po 26 týdnech léčby byl
upravený průměrný rozdíl v celkovém skóre IRLS 13,7 bodu pro skupinu s pramipexolem a 11,1 bodu pro
placebovou skupinu se statisticky významným (p = 0,008) průměrným léčebným rozdílem -2,6. CGI-I
podíly respondentů (více zlepšený, velice zlepšený) byly 50,3 % (80/159) pro placebo a 68,5 % (111/162)
pro pramipexol (p = 0,001), což odpovídá počtu 6 pacientů potřebných léčit (NNT) (CI 95 %: 3,5; 13,4).
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s pramipexol u
jedné nebo více podskupin pediatrické populace se syndromem neklidných nohou (informace o použití u
dětí viz bod 4.2).
Klinická účinnost a bezpečnost u Tourettova syndromu
Účinnost pramipexolu (0,0625 - 0,5 mg/denně) u pediatrických pacientů ve věku 6-17 let s Tourettovým
syndromem byla hodnocena v 6týdenní, dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii
s flexibilním dávkováním. Celkem 63 pacientů bylo randomizováno (43 byl podáván pramipexol, placebo). Primárním hodnocenou veličinou byla změna od výchozích hodnot skóre TTS (Total Tic Score)
na škále Yale Global Tic Severity Scale (YGTSS). Nebyl pozorován žádný rozdíl u pramipexolu ve
srovnání s placebem ani pro primární hodnocenou veličinu ani pro sekundární hodnocené veličiny, včetně
celkového skóre YGTSS, Global Impression of Improvement (PGI-I), Clinical Global Impression (CGI-I)
nebo Clinical Global Impressions of Severity of Illness (CGI-S). Nežádoucí účinky vyskytující se nejméně
u 5% pacientů ve skupině s pramipexolem a častěji ve skupině pacientů léčených pramipexolem než u
pacientů užívajících placebo byly: bolest hlavy (27,9%, placebo 25,0%), somnolence (7,0%, placebo
5,0%), nauzea (18,6%, placebo 10,0%), zvracení (11,6%, placebo 0,0%), bolest v horní části břicha (7,0%,
placebo 5,0%), ortostatická hypotenze (9,3%, placebo 5,0%), myalgie (9,3%, placebo 5,0%), poruchy
spánku (7,0%, placebo 0,0%), dušnost (7,0%, placebo 0,0%) a infekce horních cest dýchacích (7,0%,
placebo 5,0%). Další významné nežádoucí účinky vedoucí k přerušení medikace ve studii u pacientů
užívajících pramipexol byly stav zmatenosti, poruchy řeči a zhoršení stavu (viz bod 4.2).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Pramipexol je po perorálním podání rychle a zcela absorbován. Absolutní biologická dostupnost je vyšší
než 90 % a k maximální plazmatické koncentraci dochází během jedné až tří hodin. Současné podávání
přípravku s jídlem neprokázalo snížení rozsahu vstřebání pramipexolu, avšak došlo ke snížení rychlosti
jeho vstřebání. Pramipexol vykazuje lineární kinetiku a malé rozdíly hladiny pramipexolu v plazmě u
různých pacientů.
Distribuce
U lidí je vazba pramipexolu na bílkoviny velmi nízká (< 20 %) a pramipexol má velký distribuční objem
(400 l). U potkanů byly pozorovány vysoké koncentrace v mozkové tkáni (přibližně osmkrát vyšší než u
plazmy).
Biotransformace
V lidském organismu dochází pouze k minimálnímu metabolismu pramipexolu.
Eliminace
Renální vylučování nepřeměněného pramipexolu představuje hlavní dráhu eliminace. Přibližně 90 %
dávky s označením 14C se vylučuje ledvinami, zatímco méně než 2 % se vylučuje stolicí. Celková
clearance pramipexolu je přibližně 500 ml/min a renální clearance činí přibližně 400 ml/min. Eliminace
poločasu (t½) se pohybuje v rozmezí osmi hodin u mladých jedinců až dvanácti hodin u starších pacientů.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Studie zabývající se toxicitou spojenou s užíváním opakovaných dávek prokazují, že pramipexol využil
funkčních účinků, a to hlavně účastí CNS a ženských reprodukčních orgánů, což pravděpodobně mělo za
následek zvýšený farmakodynamický účinek pramipexolu.
Pokles diastolického a systolického tlaku a srdečního rytmu byl zaznamenán u morčat a sklon k
hypotenznímu účinku bylo možné vidět u opic.
Možné účinky pramipexolu na funkci reprodukčních orgánů byly zkoumány u potkanů a králíků.
Pramipexol neprokázal žádné teratogenní účinky u potkanů a králíků, ale v maternotoxických dávkách
měl embryotoxický účinek u potkanů. V důsledku skupiny vybraných pokusných zvířat a nedostatečných
parametrů, které byly zkoumány, nepříznivý vliv pramipexolu na těhotenství a mužskou plodnost nebyl
zcela objasněn.
U potkanů bylo pozorováno zpoždění v sexuálním vývoji (tj. oddělení předkožky a otevření pochvy).
Relevance pro člověka není známa.
Pramipexol neprokázal genotoxicitu. Během studií karcinogenicity došlo u samců potkanů k rozvoji
hyperplazie Leydigových buněk a adenomů, což lze vysvětlit inhibičním účinkem pramipexolu na
uvolňování prolaktinu. Toto zjištění není klinicky významné v souvislosti s muži. Stejná studie rovněž
prokázala, že při dávkách 2 mg/kg (soli) a vyšších bylo užívání pramipexolu spojováno s retinální
degenerací u laboratorních (bílých) potkanů. Druhé zmiňované zjištění nebylo pozorováno u zbarvených
potkanů, ani u dvouleté studie zkoumající karcinogenicitu u laboratorních (bílých) myší nebo jakýchkoli
jiných zkoumaných druhů.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Manitol (E421)
Kukuřičný škrob
Povidon K30 (E 1201)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium-stearát (E470b)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Al/Al blistr
Velikost balení: 30,
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Glepark 0,18 mg : 27/456/09-C
Glepark 0,7 mg : 27/458/09-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 2. 4.
10. DATUM REVIZE TEXTU
1. 5.
Více o léku Glepark
Glepark
Výber produktov v našej ponuke z našej lekárne
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 375 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 1 290 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 19 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 29 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 139 CZK |
