Furosemid kabi 20 mg/2 ml

Dávkování
Vždy je nutno užít nejnižší dávku, se kterou je možné dosáhnout požadovaného účinku.
Doba trvání léčby musí být stanovena lékařem a musí odpovídat typu a závažnosti onemocnění.

Parenterální podání furosemidu je indikováno v případech, kdy perorální podání není možné
nebo není účinné (například přisnížené střevní absorpci) nebo jestliže je požadován rychlý
účinek. Jakmile to bude možné, doporučuje se přejít z parenterálního podání na perorální
podání.

K dosažení optimální účinnosti a k potlačení kontraregulačních mechanizmů se obvykle
upřednostňuje podání furosemidu kontinuální infuzí oproti podání opakovanými bolusovými
injekcemi.

Jestliže pro následnou léčbu po jedné nebo více akutních bolusových dávkách není vhodné
podání furosemidu kontinuální infuzí, upřednostňuje se následný režim s nízkými dávkami
podávanými v krátkých časových intervalech (přibližně 4 hodiny) oproti režimu s vysokými
bolusovými dávkami podávanými v dlouhých časových intervalech.

Intravenózní podání furosemidu musí být pomalé; nesmí se překročit rychlost 4 mg/min a
furosemid nesmí být nikdy podán stejnou injekční stříkačkou s jinými léčivými přípravky.

Intramuskulární podání musí být omezeno pouze na výjimečné případy, kdy ani perorální, ani
intravenózní podání není možné. Upozorňujeme, že intramuskulární podání není vhodné k
léčbě akutních stavů, jako je plicní edém.

Pokud lékař neurčí jinak, je doporučená počáteční dávka pro dospělé a dospívající starší 15 let
20 až 40 mg (1 až 2 ampulky) intravenózně (nebo ve výjimečných případech intramuskulárně);
maximální dávka se liší v závislosti na individuální odpovědi pacienta na léčbu. Jestliže jsou
potřeba vyšší dávky, musí být zvyšovány v přírůstcích po 20 mg a nesmí být podávány častěji
než každé dvě hodiny.

Maximální doporučená denní dávka u dospělých je 1500 mg furosemidu.

Úbytek tělesné hmotnosti způsobený zvýšenou diurézou nesmí přesáhnout 1 kg/den.

Pediatrická populace
Děti a dospívající (do věku 18 let):
Intravenózní podání furosemidu dětem a dospívajícím mladším 15 let se doporučuje pouze ve
výjimečných případech.

Dávkování se upravuje podle tělesné hmotnosti, přičemž doporučená denní dávka se pohybuje v
rozmezí 0,5 až 1 mg/kg tělesné hmotnosti až do maximální celkové denní dávky 20 mg.

Pacienti s poruchou funkce ledvin:
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (sérový kreatinin > 5 mg/dl) nesmí rychlost infuze
překročit 2,5 mg/min.

Starší pacienti:
Doporučuje se stejné dávkování jako u dospělých. Eliminace furosemidu u starších pacientů je
však obecně mnohem pomalejší. Doporučená počáteční dávka je 20 mg/den. Tato dávka se
postupně zvyšuje až do dosažení požadované odpovědi.

Speciální doporučení pro dávkování

Pro dospělé se dávka stanovuje následovně:

Edém spojený s chronickým a akutním městnavým srdečním selháním
Doporučená počáteční dávka je 20 až 40 mg denně. Tato dávka se může v případě potřeby
upravit podle odpovědi pacienta na léčbu. Dávka má být podána ve dvou nebo třech
jednotlivých dávkách za den při chronickém městnavém srdečním selhání a jako bolus při
akutním městnavým srdečním selhání.

Edém spojený s renálním onemocněním
Doporučená počáteční dávka je 20 až 40 mg za den. Tuto dávku je možno v případě potřeby
upravit podle odpovědi pacienta na léčbu. Celková denní dávka může být podána najednou nebo
v rámci několika dílčích dávek během dne.

Jestliže to nevede k optimálnímu zvýšení vylučování tekutin, musí být furosemid podáván
kontinuální intravenózní infuzí s počáteční rychlostí 50 až 100 mg za hodinu.

Před zahájením podávání furosemidu musí být upravena hypovolemie, hypotenze a porucha
acidobazické a elektrolytové rovnováhy.

U dialýzovaných pacientů se udržovací dávka obvykle pohybuje v rozmezí 250 mg až 1500 mg
za den.

U pacientů s nefrotickým syndromem musí být dávkování stanoveno s opatrností, vzhledem
k riziku vyššího výskytu nežádoucích účinků.

Hypertenzní krize (kromě jiných terapeutických opatření)
Doporučená počáteční dávka při hypertenzní krizi je 20 mg až 40 mg podaných jako bolus
intravenózní injekcí. Tato dávka může být v případě potřeby upravena podle odpovědi pacienta
na léčbu.

Edém spojený s onemocněním jater
Jestliže je intravenózní léčba naprosto nezbytná, musí se počáteční dávka pohybovat v rozmezí
20 mg až 40 mg. Tuto dávku je možno v případě potřeby upravit podle odpovědi pacienta na
léčbu. Celková denní dávka může být podána najednou nebo v rámci několika dávek.

Furosemid může být použit v kombinaci s antagonisty aldosteronu v případech, kdy tyto látky
nejsou v rámci monoterapie dostačující. Aby se zamezilo komplikacím, jako je ortostatická
intolerance nebo porucha acidobazické a elektrolytové rovnováhy nebo jaterní encefalopatie,
musí být dávka pečlivě upravena tak, aby bylo dosaženo pozvolného vylučování tekutin. Tato
dávka může u dospělých způsobit denní ztrátu tělesné hmotnosti přibližně 0,5 kg.

Plicní edém (např. při akutním srdečním selhání)
Počáteční podaná dávka je 40 mg furosemidu intravenózně. Jestliže to zdravotní stav pacienta
vyžaduje, podá se za 30-60 minut dalších 20 až 40 mg furosemidu.
Furosemid je nutno užít spolu s dalšími terapeutickými opatřeními.

Způsob podání
Intramuskulární nebo intravenózní podání.
Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.