Furosemid hameln

Doporučená denní dávka pro pediatrickou populaci se pohybuje v rozmezí 0,5 až 1,5 mg/kg tělesné
hmotnosti až do maximální celkové denní dávky 20 mg.

Způsob podání
Furosemid hameln je podáván intravenózně nebo intramuskulárně.

Injekce nebo infuze při intravenózním podání furosemidu musí být aplikována pomalu: nesmí být
překročena rychlost podání 4 mg za minutu. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (sérový
kreatinin > 5 mg/dl) se doporučuje nepřekročit rychlost infuze 2,5 mg/min.

Intramuskulární podání musí být omezeno pouze na výjimečné případy, kdy ani perorální, ani
intravenózní podání není možné. Upozorňujeme, že intramuskulární podání není vhodné k léčbě
akutních stavů, jako je plicní edém.

K dosažení optimální účinnosti a k potlačení kontraregulačních mechanizmů se obvykle upřednostňuje
podání furosemidu kontinuální infuzí oproti podání opakovanými bolusovými injekcemi. Jestliže pro
následnou léčbu po jedné nebo více akutních bolusových dávkách není vhodné podání furosemidu
kontinuální infuzí, upřednostňuje se následný režim s nízkými dávkami podávanými v krátkých
časových intervalech (přibližně 4 hodiny) oproti režimu s vysokými bolusovými dávkami podávanými
v delších časových intervalech.

Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.Pacienti s hypersenzitivitou na sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou vykazovat
zkříženou hypersenzitivitu na furosemid. Hypersenzitivita na amilorid.
• Hypovolémie, dehydratace, anurie.
• Renální selhání s anurií bez léčebné odpovědi na furosemid.
• Těžká hypokalémie nebo hyponatrémie.
• Komatózní nebo prekomatózní stavy spojené s jaterní encefalopatií.
• Renální selhání jakožto následek otravy nefrotoxickými nebo hepatotoxickými látkami.
• Renální selhání spojené s jaterním kómatem.
• Narušená funkce ledvin s clearance kreatininu pod 30 ml/min na 1,73 m2 plochy povrchu těla (viz
bod 4.4).
• Addisonova choroba (viz bod 4.4).
• Porfyrie.
• Otrava digitalisem (viz bod 4.5).
• Kojení (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Je nutné zajistit produkci moči. U pacientů s částečnou obstrukcí odtoku moči je zvýšené riziko rozvoje
akutní retence, a proto je nutné pečlivé sledování, případně snížení dávky (např. u pacientů s hypertrofií
prostaty, poruchou močení).

Je-li indikováno, je třeba před zahájením léčby učinit opatření k úpravě hypotenze, hypovolémie a těžké
elektrolytové nerovnováhy, obzvláště hypokalémie, hyponatrémie, poruchy acidobazické rovnováhy
(viz bod 4.3).

Zvláštní opatrnost a/nebo snížení nutné dávky


Symptomatická hypotenze vedoucí k závrati, mdlobě nebo ztrátě vědomí se může objevit u pacientů
léčených furosemidem, a to zejména u starších pacientů, u pacientů, kteří užívají další léky, které mohou
způsobit hypotenzi a u pacientů majících další onemocnění, která jsou rizikem pro hypotenzi.

Pečlivé sledování je nutné u
• Pacientů s manifestním nebo latentním diabetem mellitem, protože furosemid může způsobit
hyperglykémii a zvýšenou potřebu inzulinu (furosemid je nutné vysadit před glukózovým
tolerančním testem).
• Pacientů s dnou.
• Pacientů s hepatorenálním syndromem.
• Pacientů s hypoproteinemií spojenou např. s nefrotickým syndromem (účinek furosemidu může
být snížen a může být zvýšena jeho ototoxicita). Vyžaduje se opatrná titrace dávky.
• U předčasně narozených dětí. Furosemid může způsobit rozvoj nefrokalcinózy/nefrolitiázy; je
nutno sledovat renální funkce a provést ultrasonografii ledvin.
• Pacienti s potížemi při močení včetně hypertrofie prostaty (zvýšené riziko retence moči: je třeba
zvážit nižší dávky) a pacienti s částečnou okluzí urinárního traktu.
• Těhotenství.
• Narušená funkce jater.
• Narušená funkce ledvin.
• Nemoc nadledvin (viz bod 4.3 kontraindikováno při Addisonově chorobě).

Je důležité zajistit, aby rychlost infuze Furosemidu hameln nepřesáhla 4 mg za minutu. Při překročení
této rychlosti se může vyskytnou tinnitus a hluchota.

U pacientů s vysokým rizikem radiokontrastové nefropatie se užití furosemidu jako diuretika
nedoporučuje v rámci preventivních opatření proti nefropatii způsobené radiokontrastní látkou.

Sledování laboratorních parametrů

Sodík a draslík v séru
Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů s tekutinovou a elektrolytovou nerovnováhou. Obecně se během
léčby furosemidem doporučuje pravidelně sledovat hladinu sodíku, draslíku a kreatininu v séru; zvláště
pozorné sledování je vyžadováno u pacientů s vysokým rizikem rozvoje poruchy elektrolytové
rovnováhy, nebo v případě významné další ztráty tekutin, nebo u starších pacientů. Hypovolemie nebo
dehydratace, stejně jako jiné významné poruchy elektrolytové nebo acidobazické rovnováhy, musí být
upraveny. To může vyžadovat dočasné vysazení furosemidu.

Obzvláště u pacientů s cirhózou jater, pacientů se souběžnou léčbou kortikosteroidy, pacientů s
nevyrovnanou stravou a pacientů zneužívajících laxativa je nutné vzít v úvahu možnost hypokalémie.
Pravidelné sledování hladin draslíku v případě nutnosti podání doplňků draslíku, se doporučuje ve všech
případech, je však nezbytné při vyšších dávkách a u pacientů s narušenou funkcí ledvin. Toto sledování
je obzvláště důležité při souběžné léčbě digoxinem, protože deficit draslíku může zvýšit toxicitu
digitalisu (viz bod 4.5). Při dlouhodobém užívání se doporučuje strava bohatá na draslík.

Časté kontroly hladiny draslíku v séru jsou nezbytné u pacientů s narušenou renální funkcí a clearance
kreatininu pod 60 ml/min na 1,73 m2 plochy povrchu těla, a také v případech, kdy je furosemid užíván
v kombinaci s některými léky, které mohou způsobit zvýšení hladiny draslíku (viz body