Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Fluoxetine Vitabalans 20 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje fluoxetini hydrochloridum odpovídající fluoxetinum 20 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Světlezelená kulatá konvexní tableta s půlicí rýhou, průměr 9 mm.

Tabletu lze dělit na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Dospělí:
• Depresivní epizody.
• Obsedantně-kompulzivní porucha.
• Mentální bulimie: fluoxetin je indikován jako doplněk k psychoterapii při redukci záchvatovitého
přejídání a vyprazdňování.

Děti a dospívající ve věku 8 let a starší:
• Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4 až 6 sezeních na
psychoterapii. Antidepresivní léčba má být nabídnuta dětem nebo mladým osobám se středně těžkou
až těžkou depresí pouze v kombinaci se současnou psychoterapií.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Depresivní epizody
Dospělí a starší pacienti: doporučená dávka je 20 mg denně. Dávkování je třeba 3 až 4 týdny po zahájení
terapie a dále podle klinické potřeby přezkoumat a v případě potřeby přizpůsobit. Ačkoliv při vyšších
dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na
dávku 20 mg může být dávka postupně zvýšena až na maximálních 60 mg (viz bod 5.1). Úprava dávkování
se má provádět opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou
dávku.

Pacienti s depresí mají být léčeni po dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců, aby bylo jisté, že jsou bez
příznaků.


Obsedantně-kompulzivní porucha
Dospělí a starší pacienti: doporučená dávka je 20 mg denně. Ačkoliv při vyšších dávkách může být vyšší
potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg po 2 týdnech
může být dávka postupně zvýšena až na maximálních 60 mg.

Jestliže v průběhu 10 týdnů nedojde ke zlepšení, léčba fluoxetinem musí být přehodnocena. Jestliže se
dostaví dobrá terapeutická odpověď, léčba může pokračovat při individuálně upraveném dávkování. Ačkoliv
neexistují systematické studie pro zjištění, jak dlouho pokračovat v léčbě fluoxetinem, obsedantně-
kompulzivní porucha (OCD) je chronický stav a u pacientů odpovídajících na léčbu je na místě zvážit
pokračování léčby i po 10 týdnech. Úprava dávkování se má provádět opatrně podle stavu každého
konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Potřeba léčby má být pravidelně
přehodnocována. Někteří lékaři u pacientů dobře reagujících na farmakoterapii obhajují současné provádění
behaviorální psychoterapie.

Účinnost dlouhodobé léčby (více než 24 týdnů) nebyla u OCD prokázána.

Mentální bulimie
Dospělí a starší pacienti: doporučuje se dávka 60 mg / den. Účinnost dlouhodobé léčby (více než 3 měsíce)
nebyla u mentální bulimie prokázána.

Všechny indikace:
Dospělí: doporučená dávka může být zvýšena nebo snížena. Dávky nad 80 mg/den nebyly systematicky
hodnoceny.

Fluoxetin může být podáván v jedné dávce nebo v dílčích dávkách, při jídle nebo mezi jídly.

Po skončení užívání přetrvává léčivá látka v těle týdny. Při zahajování nebo ukončování léčby je třeba toto
mít na mysli.

Pediatrická populace

Děti dospívající ve věku 8 let a starší (středně těžké až těžké depresivní epizody)
Léčba musí být zahájena a monitorována pod dohledem specialisty. Zahajovací dávka je 10 mg/den. Úprava
dávkování má být prováděna opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval
nejnižší účinnou dávku.

Po jednom až dvou týdnech lze dávku zvýšit na 20 mg/den. Zkušenosti z klinických studií s dávkami vyššími
než 20 mg jsou minimální. O léčbě delší než 9 týdnů existují pouze omezené údaje.

Děti s nižší tělesnou hmotností
Vzhledem k vyšším plazmatickým hladinám u dětí s nižší tělesnou hmotností může být terapeutický efekt
dosažen nižšími dávkami (viz bod 5.2).

U pediatrických pacientů odpovídajících na léčbu má po 6 měsících být zhodnocena potřeba další léčby.
Jestliže není dosaženo klinického přínosu během 9 týdnů, léčba by měla být přehodnocena.

Starší pacienti
Při zvyšování dávky se doporučuje opatrnost, přičemž denní dávka by neměla přesáhnout 40 mg. Maximální
doporučená dávka je 60 mg/den.

Nižší dávka nebo frekvence podávání (např. 20 mg každý druhý den) má být zvážena u pacientů s poruchou
funkce jater (viz bod 5.2) nebo u pacientů, jimž je současně podávána léčba, která má potenciál k interakcím
s fluoxetinem (viz bod 4.5).

Abstinenční příznaky pozorované při ukončení léčby fluoxetinem

Náhlému vysazení léčby je třeba se vyhnout. Aby se snížilo riziko abstinenčních příznaků, při ukončování
léčby fluoxetinem má být dávka postupně snižována v průběhu nejméně jednoho až dvou týdnů (viz bod 4.a bod 4.8). Jestliže se po snížení dávky nebo ukončení léčby vyskytnou abstinenční příznaky velké intenzity,
může být zváženo opětovné podávání dříve předepsané dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování
dávky, ale pomaleji.

Způsob podání
Přípravek Fluoxetine Vitabalans 20 mg potahované tablety je určen pro perorální podání.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Fluoxetin je kontraindikován v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminooxidázy
(např. iproniazid) (viz body 4.4 a 4.5).

Fluoxetin je kontraindikován v kombinaci s metoprololem užívaným k léčbě srdečního selhání (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pediatrická populace - děti a dospívající do 18 let
Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita,
opoziční jednání a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících
léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Fluoxetin má být použit u dětí
a dospívajících ve věku 8 až 18 let pouze k léčbě středně těžkých až těžkých depresivních epizod a nemá být
použit v jiných indikacích. Jestliže je přesto na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, pak má pacient
být pečlivě sledován s ohledem na výskyt sebevražedných příznaků. Navíc nejsou k dispozici dostačující
údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje
kognitivních a behaviorálních funkcí (viz bod 5.3).

V 19týdenním klinickém hodnocení byly u dětí a dospívajících léčených fluoxetinem pozorovány snížené
přírůstky výšky a hmotnosti (viz bod 5.1). Nebylo zjištěno, zda existuje vliv na dosažení normální výšky
v dospělosti. Nelze vyloučit možnost zpoždění puberty (viz bod 5.3 a 4.8). V průběhu léčby fluoxetinem a po
jejím ukončení má proto být monitorován růst a dospívání (výška, váha a stupně dle Tannera). V případě
zpomalení kteréhokoli z ukazatelů je nutné zvážit konzultaci s pediatrem.

V pediatrických studiích s fluoxetinem byly často hlášeny mánie a hypománie (viz bod 4.8). Proto se
doporučuje pravidelné monitorování výskytu mánie/hypománie. Fluoxetin musí být vysazen, pokud se
u pacienta objevily manické příznaky.

Je důležité, aby lékaři ordinující léčbu pečlivě prodiskutovali její možná rizika a přínosy
s dětmi/dospívajícími a/nebo jejich rodiči.

Vyrážka a alergické reakce
Byla hlášena vyrážka, anafylaktoidní reakce a progresivní systémové reakce, někdy závažné (zahrnující kůži,
ledviny, játra nebo plíce). Při objevení se vyrážky nebo jiných příznaků alergie, u kterých nelze identifikovat
jinou etiologii, má být léčba fluoxetinem ukončena.

Epileptické záchvaty
Potenciálním rizikem při podávání antidepresiv jsou záchvaty. Z tohoto důvodu má být fluoxetin užíván
u pacientů se záchvaty v anamnéze se zvýšenou opatrností. Léčba má být ukončena u každého pacienta,
u kterého se záchvaty objeví nebo se zvýší jejich frekvence. Je třeba se vyhnout podání fluoxetinu u pacientů
s nestabilním záchvatovitým onemocněním/epilepsií a pacienti s kontrolovanou epilepsií musí být pečlivě
monitorováni (viz bod 4.5).

Elektrokonvulzivní terapie (ECT)

Byly hlášeny vzácné případy prodloužených křečí u pacientů užívajících fluoxetin s ECT léčbou, proto je
nutná opatrnost.

Mánie
Antidepresiva mají být používána s opatrností u pacientů s mánií/hypománií v anamnéze. Stejně jako
všechna antidepresiva i fluoxetin má být vysazen u každého pacienta vstupujícího do manické fáze.

Jaterní/renální funkce
Fluoxetin je rozsáhle metabolizován v játrech a vylučován ledvinami. U pacientů se závažnou hepatální
dysfunkcí se doporučují nižší dávky, např. podávání obden. Jestliže byl fluoxetin podáván v dávce
20 mg / den po dobu 2 měsíců pacientům se závažným renálním selháváním (GFR < 10 ml / min)
vyžadujícím dialýzu, plasmatické hladiny fluoxetinu a norfluoxetinu nevykazovaly rozdíly ve srovnání
s pacienty s normální funkcí ledvin.

Tamoxifen
Podávání fluoxetinu, který je silným inhibitorem CYP2D6, může vést ke snížení koncentrace endoxifenu,
jednoho z nejdůležitějších metabolitů tamoxifenu. Proto je třeba se pokud možno vyhnout podávání
fluoxetinu během léčby tamoxifenem (viz bod 4.5).

Kardiovaskulární účinky
V průběhu postmarketingového sledování byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulární
arytmie, včetně torsades de pointes (viz bod 4.5, 4.8 a 4.9).

Fluoxetin má být používán se zvýšenou opatrnosti u pacientů se stavy jako je vrozené prodloužení QT
intervalu, prodloužení QT intervalu v rodinné anamnéze nebo s jinými klinickými stavy predisponujícími
k arytmii (např. hypokalémie, hypomagnesiémie, bradykardie, akutní infarkt myokardu nebo
dekompenzované srdeční selhání) nebo při zvýšené expozici fluoxetinu (např. při poruše funkce jater).
U pacientů se stabilní srdeční poruchou by mělo být před léčbou zváženo EKG vyšetření.
Pokud se v průběhu léčby fluoxetinem vyskytnou známky srdeční arytmie, má být léčba přerušena
a provedeno EKG vyšetření.

Úbytek tělesné hmotnosti
U pacientů užívajících fluoxetin může dojít k úbytku tělesné hmotnosti, ten je ale obvykle úměrný k původní
hmotnosti.

Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ovlivnit kontrolu glykémie. V průběhu léčby fluoxetinem se
objevila hypoglykémie a po ukončení léčby došlo k rozvoji hyperglykémie. Může být zapotřebí úprava
dávek inzulinu a/nebo perorálních antidiabetik.

Sebevražda / sebevražedné myšlenky
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(sebevražedné jednání). Toto riziko přetrvává, dokud nedojde k významné remisi. Vzhledem k tomu, že
zlepšení nemusí nastat v průběhu několika prvních týdnů léčby, pacienti do doby tohoto zlepšení mají být
důkladně sledováni. Je obecnou klinickou zkušeností, že riziko sebevraždy se může v časných fázích
zlepšování stavu zvýšit.

Další duševní poruchy, pro které je fluoxetin předepisován, mohou být také spojeny se zvýšeným rizikem
sebevražedného jednání. Tyto stavy mohou být navíc komorbidní s depresivními epizodami. Stejná opatření
dodržovaná při léčbě depresivních poruch proto musí být dodržována při léčbě pacientů s jinými duševními
poruchami.

Je známo, že u pacientů se sebevražedným jednáním v anamnéze a pacientů vykazujících významný stupeň
sebevražedných úvah před zahájením léčby je vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo sebevražedných
pokusů a proto tito pacienti musí být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem
kontrolovaných klinických hodnocení antidepresiv u dospělých pacientů s psychiatrickou poruchou

prokázala zvýšené riziko sebevražedného chování s antidepresivy v porovnání s placebem u pacientů do
25 let věku.

Farmakoterapii má doprovázet pečlivé sledování pacientů a zejména pacientů s vysokým rizikem, zvláště
v raných fázích léčby a po změně dávky. Pacienti (a osoby o ně pečující) mají být upozorněni na nutnost
monitorování jakéhokoli klinického zhoršení, sebevražedného chování nebo myšlenek a nezvyklých změn
v chování a na to, aby v případě jejich výskytu ihned vyhledali lékařskou pomoc.

Akatizie / psychomotorický neklid
Užívání fluoxetinu bylo spojeno s vývojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo
mučivým neklidem a potřebou se často pohybovat spojenou s neschopností zůstat klidně sedět či stát. Tento
jev je nejpravděpodobnější v průběhu prvních týdnů léčby. U pacientů, u kterých se tyto příznaky rozvinou,
může být zvyšování dávky škodlivé.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz bod 4.8). Byly
hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení léčby SSRI/SNRI.

Abstinenční příznaky pozorované při ukončení léčby SSRI
Abstinenční příznaky při ukončení léčby jsou časté, zvláště je-li ukončení náhlé (viz bod 4.8). V klinických
studiích se nežádoucí příhody pozorované při ukončení léčby objevily přibližně u 60 % pacientů jak ve
skupině léčené fluoxetinem, tak ve skupině léčené placebem. Z těchto nežádoucích příhod bylo závažných
17 % ve skupině léčené fluoxetinem a 12 % ve skupině léčené placebem.

Riziko abstinenčních příznaků může záviset na několika faktorech, včetně trvání terapie a velikosti dávky
a rychlosti snižování dávky. Nejčastěji hlášenými reakcemi jsou závratě, smyslové poruchy (včetně
parestézie), poruchy spánku (včetně insomnie a bouřlivých snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea
a/nebo zvracení, třes a bolesti hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední, u některých pacientů však
mohou být závažné. Obvykle k nim dochází v průběhu několika prvních dnů po vysazení léčby. Obecně tyto
příznaky samy mizí, a to obvykle v průběhu 2 týdnů, ačkoli u některých jedinců mohou přetrvávat (2 až
měsíce nebo více). Proto se doporučuje léčbu fluoxetinem vysazovat postupně v průběhu období nejméně
jednoho až dvou týdnů, podle potřeb pacienta (viz Abstinenční příznaky pozorované při ukončení léčby
fluoxetinem, bod 4.2).

Krvácení
Při podávání SSRI byly hlášeny případy kožních krvácivých abnormalit, jako je ekchymóza a purpura.
Ekchymóza byla v průběhu léčby fluoxetinem hlášena jako méně častá příhoda. Další krvácivé projevy
(např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a jiné kožní nebo slizniční krvácení) byly hlášeny
vzácně. U pacientů užívajících SSRI se doporučuje opatrnost, obzvláště při současném užívání perorálních
antikoagulancií, přípravků se známým účinkem na funkci krevních destiček (např. atypická antipsychotika
jako klozapin, fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová, nesteroidní
antirevmatika) nebo dalších přípravků, které mohou zvyšovat riziko krvácení, stejně jako u pacientů
s krvácivými poruchami v anamnéze (viz bod 4.5).

SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).

Mydriáza
V souvislosti s podáváním fluoxetinu byla hlášena mydriáza; proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost při
předepisování fluoxetinu pacientům se zvýšeným nitroočním tlakem a pacientům s rizikem akutního
glaukomu s úzkým úhlem.

Serotoninový syndrom a stavy podobné neuroleptickému malignímu syndromu
Ve vzácných případech byl v souvislosti s léčbou fluoxetinem hlášen vývoj serotoninového syndromu nebo
stav podobný neuroleptickému malignímu syndromu, zvláště pokud se fluoxetin podává v kombinaci
s dalšími serotoninergními (mezi jinými L-tryptofan) a/nebo neuroleptickými přípravky (viz bod 4.5).

Vzhledem k tomu, že tyto syndromy mohou vést k potenciálně život ohrožujícím stavům, léčba fluoxetinem
musí být při výskytu těchto příhod (charakterizované souborem příznaků jako je hypertermie, rigidita,
myoklonie, nestabilita autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním vitálních funkcí, změny
duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost, extrémní agitovanost vyvíjející se do deliria a kómatu)
ukončena a musí být zahájena podpůrná symptomatická léčba.

Ireverzibilní neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid)
Byly hlášeny případy závažných a někdy fatálních nežádoucích účinků u pacientů užívajících SSRI
v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminoxidázy (IMAO).
Tyto případy vykazovaly rysy podobné serotoninovému syndromu (který může být zaměněn za (nebo
diagnostikován jako) neuroleptický maligní syndrom). U pacientů s těmito reakcemi může být prospěšné
podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují hypertermii, rigiditu,
myoklonie, nestabilitu autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním vitálních funkcí, změny
duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost progredující do deliria a kómatu.
Z tohoto důvodu je podání fluoxetinu v kombinaci s ireverzibilním neselektivním IMAO kontraindikováno
(viz bod 4.3). Protože jejich účinek přetrvává dva týdny, léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve
týdny po ukončení léčby ireverzibilními neselektivními IMAO. Stejně tak i podávání ireverzibilního
neselektivního IMAO nesmí být zahájeno dříve než 5 týdnů po skončení léčby fluoxetinem.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Biologický poločas
Při zvažování farmakodynamických a farmakokinetických lékových interakcí (např. při převádění
z fluoxetinu na jiná antidepresiva) je nutno mít na paměti dlouhý eliminační poločas jak fluoxetinu, tak
norfluoxetinu (viz bod 5.2).

Kontraindikované kombinace

Ireverzibilní neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid)
Byly hlášeny případy závažných a někdy fatálních nežádoucích účinků u pacientů užívajících SSRI
v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO).
Tyto případy vykazovaly rysy podobné serotoninovému syndromu (který může být zaměněn za (nebo
diagnostikován jako) neuroleptický maligní syndrom). U pacientů s těmito reakcemi může být prospěšné
podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují hypertermii, rigiditu,
myoklonie, nestabilitu autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním vitálních funkcí, změny
duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost progredující do deliria a kómatu.
Z tohoto důvodu je podání fluoxetinu v kombinaci s ireverzibilními neselektivním IMAO kontraindikováno
(viz bod 4.3). Protože jejich účinek přetrvává dva týdny, léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve
týdny po ukončení léčby ireverzibilními neselektivními IMAO. Stejně tak i podávání ireverzibilních
neselektivních IMAO nesmí být zahájeno dříve než 5 týdnů po skončení léčby fluoxetinem.
Metoprolol užívaný k léčbě srdečního selhání
Riziko nežádoucích účinků metoprololu, včetně excesivní bradykardie, může být zvýšeno z důvodu inhibice
metabolismu metoprololu fluoxetinem. (Viz bod 4.3.)

Nedoporučené kombinace

Tamoxifen
V literatuře byla popsána farmakokinetická interakce mezi inhibitory CYP2D6 a tamoxifenem, vykazující
65-75% snížení plazmatických hladin endoxifenu, jedné z aktivnějších forem tamoxifenu. V některých
studiích bylo hlášeno snížení účinnosti tamoxifenu při současném podávání některých antidepresiv ze
skupiny SSRI. Vzhledem k tomu, že se nedá vyloučit snížení účinku tamoxifenu, je třeba se pokud možno
vyhnout současnému podávání se silnými inhibitory CYP2D6 (včetně fluoxetinu) (viz bod 4.4).

Alkohol

Při metodickém testování fluoxetin nezvyšoval hladiny alkoholu v krvi, ani nezvyšoval účinek alkoholu.
Nicméně kombinace léčby SSRI a alkoholu se nedoporučuje.

IMAO-A včetně linezolidu a methylthioninium-chloridu (methylenová modř)
Riziko serotoninového syndromu včetně průjmu, tachykardie, pocení, třesu, zmatenosti nebo kómatu. Pokud
není možné se vyhnout současnému podávání těchto léčivých látek s fluoxetinem, je třeba podstoupit pečlivé
klinické monitorování a současné užívání těchto léků má být zahájeno na nižší doporučené dávce (viz bod
4.4.).

Mechitazin
Riziko nežádoucích účinků spojené s užíváním mechitazinu (jako např. prodloužení QT intervalu) se může
zvýšit z důvodu inhibice jeho metabolismu fluoxetinem.

Kombinace vyžadující opatrnost

Fenytoin
Při kombinaci s fluoxetinem byly pozorovány změny v krevních hladinách. V některých případech došlo
k manifestaci toxicity. U přidaného přípravku se doporučuje zvážit konzervativní titrační schéma a sledování
klinického stavu.

Serotonergní přípravky (lithium, tramadol, buprenorfin, triptany, tryptofan, selegilin (IMAO-B), třezalka
tečkovaná (Hypericum perforatum))
Objevila se hlášení o výskytu mírného serotoninového syndromu, pokud byly SSRI podávány spolu s léky,
které mají také serotoninergní účinek. Proto je třeba při současném užívání fluoxetinu s těmito léky dbát
zvýšené opatrnosti a provádět důkladnější a častější klinické monitorování (viz bod 4.4).

Prodloužení QT intervalu
Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi fluoxetinem a jinými léčivými přípravky prodlužujícími
QT interval nebyly provedeny. Aditivní účinek fluoxetinu a těchto léčivých přípravků nemůže být vyloučen.
Z tohoto důvodu je zapotřebí zvýšené opatrnosti, pokud je fluoxetin podáván společně s přípravky, které
prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika (např. deriváty fenothiazinu,
pimozid, haloperidol), tricyklická antidepresiva, některé antimikrobiální látky (např. sparfloxacin,
moxifloxacin, erythromycin i.v., pentamidin), antimalarika, obzvláště halofantrin, některá antihistaminika
(astemizol, mizolastin) (viz body 4.4, 4.8 a 4.9).

Léky ovlivňující krevní srážlivost (perorální antikoagulancia bez ohledu na mechanismus účinku,
antiagregancia včetně kyseliny acetylsalicylové a nesteroidní antirevmatika (NSAID))
Riziko zvýšeného krvácení. Při užívání perorálních antikoagulancií má být prováděn klinický monitoring
a častější monitorování INR. Během léčby fluoxetinem a po jejím ukončení je vhodné upravit dávkování (viz
body 4.4 and 4.8).

Cyproheptadin
Jsou hlášeny ojedinělé případy sníženého antidepresivního účinku fluoxetinu, pokud je užíván v kombinaci
s cyproheptadinem.

Léčivé přípravky indukující hyponatrémii
Hyponatrémie patří mezi nežádoucí účinky fluoxetinu. Užívání v kombinaci s jinými přípravky, které
navozují hyponatrémii (např. diuretika, desmopresin, karbamazepin, oxkarbazepin) může vést ke zvýšenému
riziku (viz bod 4.8).

Léčivé přípravky snižující epileptogenní práh
Záchvaty patří mezi nežádoucí účinky fluoxetinu. Užívání v kombinaci s ostatními přípravky, které mohou
snižovat práh vzniku záchvatů, (např. TCA, ostatní SSRI, fenothiaziny, butyrofenony, meflochin, chlorochin,
bupropion, tramadol) může vést ke zvýšenému riziku.

Další léky metabolizované CYP2D6

Fluoxetin je silným inhibitorem enzymu CYP2D6, proto současná léčba léky také metabolizovanými tímto
enzymatickým systémem může vést k lékovým interakcím, zejména u léčiv s úzkým terapeutickým indexem
(jako je flekainid, propafenon a nebivolol) a u léčiv, u kterých se dávkování titruje, ale také u atomoxetinu
karbamazepinu, tricyklických antidepresiv a risperidonu. Léčba těmito přípravky má být zahájena nebo
upravena na dávky z nižšího konce jejich dávkovacího rozpětí. To platí i v případě, že byl fluoxetin užíván
v předchozích 5 týdnech.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Některé epidemiologické studie naznačují zvýšené riziko kardiovaskulárních defektů související s užíváním
fluoxetinu v prvním trimestru těhotenství. Mechanismus není znám. Celkově údaje naznačují, že riziko
výskytu kardiovaskulárního defektu u dítěte, jehož matka užívala v těhotenství fluoxetin, je okolo 2/100 ve
srovnání s předpokládanou hodnotou přibližně 1/100 pro tyto defekty v běžné populaci.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, může
zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je přibližně
případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1000 těhotenství.

Navíc, i když fluoxetin může být užíván v průběhu těhotenství, je nutno postupovat opatrně, zejména
v pozdní fázi těhotenství nebo těsně před porodem, jelikož u novorozenců byly hlášeny některé další
nežádoucí účinky: podrážděnost, třes, hypotonie, přetrvávající pláč, obtížné sání nebo usínání. Tyto příznaky
mohou ukazovat na serotoninergní účinek nebo abstinenční příznaky. Doba, ve které k těmto příznakům
dochází a po kterou trvají, může souviset s dlouhým eliminačním poločasem fluoxetinu (4 až 6 dnů) a jeho
aktivního metabolitu norfluoxetinu (4 až 16 dnů).

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Kojení
Je známo, že fluoxetin a jeho metabolit norfluoxetin se vylučují do lidského mateřského mléka. U kojených
dětí byly hlášeny nežádoucí účinky. Jestliže je léčba fluoxetinem považována za nezbytnou, je třeba zvážit
přerušení kojení. Nicméně pokud se v kojení pokračuje, mají být předepsány nejnižší účinné dávky
fluoxetinu.

Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že fluoxetin může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3). Spontánní hlášení
u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl
pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Fluoxetin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Ačkoliv
u zdravých dobrovolníků se vliv fluoxetinu na psychomotorickou činnost neprokázal, jakýkoli psychoaktivní
přípravek může ovlivnit úsudek nebo schopnosti. Pacienti mají být poučeni o nutnosti vyvarovat se řízení
nebo obsluhy nebezpečných strojů, dokud si nebudou jistí, že jejich výkonnost není ovlivněna.

4.8 Nežádoucí účinky

a) Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u pacientů léčených fluoxetinem byly bolest hlavy, nauzea,
nespavost, únava a průjem. S pokračováním léčby se může intenzita a frekvence nežádoucích účinků
snižovat a obecně nevedou k ukončení terapie.

b) Tabulkový seznam nežádoucích účinků


Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků pozorovaných při léčbě fluoxetinem u dospělé
a pediatrické populace. Některé z těchto nežádoucích účinků jsou společné s jinými SSRI.

Následující frekvence četnosti výskytu byly vypočteny z údajů z klinických studií u dospělých (n=9297)
a z údajů získaných ze spontánních hlášení.

Zhodnocení četnosti výskytu: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1 000 až
< 1/100), vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému
Trombocytopenie
Neutropenie
Leukopenie

Poruchy imunitního systému
Anafylaktická reakce
Sérová nemoc

Endokrinní poruchy
Nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu

Poruchy metabolismu a výživy
Snížená chuť k jídlu1 Hyponatrémie


Psychiatrické poruchy
Nespavost2 Úzkost
Nervozita
Neklid
Napětí
Snížení libidaPoruchy spánku
Abnormální snyDepersonalizace
Povznesená nálada
Euforická nálada
Neobvyklé myšlení
Abnormální
orgasmusBruxismus
Sebevražedné
myšlenky a chování6
Hypománie
Mánie
Halucinace
Agitovanost
Panické záchvaty
Zmatenost
Dysfemie
Agresivita

Poruchy nervového systému
Bolest hlavy Poruchy pozornosti
Závratě
Dysgeuzie
Letargie
SomnolenceTřes
Psychomotorická
hyperaktivita
Dyskineze
Ataxie
Porucha rovnováhy
Myoklonus
Poruchy paměti

Konvulze
Akathisie
Nezvyklé pohyby
jazyka (bukoglosální
syndrom)
Serotoninový
syndrom



Poruchy oka
Rozmazané vidění Mydriáza
Poruchy ucha a labyrintu
Tinnitus
Srdeční poruchy
Palpitace
Prodloužení QT
intervalu na EKG
Ventrikulární arytmie
včetně torsades de
pointes


Cévní poruchy

Návaly8 Hypotenze Vaskulitida
Vazodilatace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Zívání Dyspnoe
Epistaxe
Faryngitida
Plicní příhody
(zánětlivé procesy
různé histopatologie
a/nebo fibróza)
Gastrointestinální poruchy
Průjem
Nauzea
Zvracení
Dyspepsie
Sucho v ústech
Dysfagie
Gastrointestinální
krváceníEzofageální bolest
Poruchy jater a žlučových cest
Idiosynkratická
hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně
VyrážkaKopřivka
Pruritus
Hyperhydróza
Alopecie
Zvýšená tendence
k tvorbě modřin
Studený pot


Angioedém
Ekchymóza
Fotosenzitivní reakce
Purpura
Erythema multiforme
Stevens-Johnsonův
syndrom
Toxická epidermální
nekrolýza (Lyellův
syndrom)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie

Svalové záškuby

Myalgie


Poruchy ledvin a močových cest
Časté močení
Dysurie

Retence moči
Poruchy močení

Poruchy reprodukčního systému a prsu
Gynekologické
krváceníErektilní dysfunkce
Poruchy ejakulace
Sexuální dysfunkce Galaktorea
Hyperprolaktinémie
Priapismus
Poporodní krváceníCelkové poruchy a reakce v místě aplikace
Únava16 Pocit paniky
Zimnice

Malátnost
Abnormální pocity
Pocit chladu
Pocit horka
Slizniční krvácení
Vyšetření
Pokles tělesné
hmotnosti
Zvýšení transamináz
Zvýšení gamma-
glutamyltransferázy


zahrnuje anorexii
zahrnuje časné ranní probouzení, počáteční a průběžnou insomnii
zahrnuje ztrátu libida
zahrnuje noční můry
zahrnuje anorgasmii


zahrnuje dokonanou sebevraždu, suicidální depresi, úmyslné sebepoškozování, myšlenky na
sebepoškozování, sebevražedné chování, sebevražedné myšlenky, sebevražedný pokus, morbidní myšlenky,
sebepoškozující chování. Tyto příznaky mohou být příznaky původního onemocnění.
zahrnuje hypersomnii, sedaci
zahrnuje návaly horka
zahrnuje atelektázu, intersticiální plicní onemocnění, pneumonitidu
10 zahrnuje nejčastěji krvácení dásní, hematemezi, hematochezii, krvácení z konečníku, krvácivý průjem,
melénu a krvácení ze žaludečního vředu nebo jícnových varixů
11 zahrnuje erythém, exfoliativní vyrážku, potničky, vyrážku, erytematózní vyrážku, folikulární vyrážku,
generalizovanou vyrážku, makulární vyrážku, makulo-papulozní vyrážku, morbiliformní vyrážku, papulární
vyrážku, svědivou vyrážku, vezikulární vyrážku, umbilikální erytémovou vyrážku
12 zahrnuje polakisurii
13 zahrnuje krvácení děložního hrdla, děložní dysfunkci, děložní krvácení, genitální krvácení.
menometroragii, menoragii, metroragii, polymenoreu, postmenopauzální hemoragii, děložní hemoragii,
vaginální hemoragii
14 zahrnuje selhání ejakulace, dysfunkční ejakulaci, předčasnou ejakulace, opožděnou ejakulaci, retrográdní
ejakulaci
15 tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).
16 zahrnuje asténii

c) Popis vybraných nežádoucích účinků


Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu: Během léčby fluoxetinem nebo brzy po
jejím ukončení byly zaznamenány případy suicidálních myšlenek a suicidálního jednání (viz bod 4.4).

Fraktury kostí: Epidemiologické studie, zejména studie prováděné na pacientech ve věku 50 let
a starších, prokazují u pacientů léčených SSRI a tricyklickými antidepresivy zvýšené riziko zlomenin
kostí. Mechanismus vedoucí k tomuto riziku není znám.

Abstinenční příznaky pozorované při ukončení léčby fluoxetinem
Vysazení fluoxetinu často vede k abstinenčním příznakům. Nejčastěji hlášenými reakcemi jsou závratě,
smyslové poruchy (včetně parestézie), poruchy spánku (včetně insomnie a bouřlivých snů), astenie,
agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolesti hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až
střední a samy vymizí, u některých pacientů však mohou být závažné a/nebo déletrvající (viz bod 4.4). Proto
se v případě, že léčba fluoxetinem již není potřebná, doporučuje postupné vysazování (viz bod 4.2 a bod
4.4).

d) Pediatrická populace (viz body 4.4 a 5.1)

Nežádoucí účinky, které byly pozorovány specificky u této skupiny anebo s rozdílnou frekvencí, jsou
popsány níže. Frekvence výskytu těchto nežádoucích účinků jsou založeny na údajích z pediatrických
klinických studií (n=610).

Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (mezi hlášené nežádoucí
účinky patřily: hněv, podrážděnost, agresivita, agitovanost, aktivační syndrom), manické reakce, včetně
mánie a hypománie (bez předchozích epizod u těchto pacientů) a epistaxe byly v pediatrických klinických
studiích hlášeny často a byly častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání
s těmi, kteří byli léčeni placebem.

Z klinického používání byly rovněž hlášeny ojedinělé případy zpomalení růstu (viz také bod 5.1).

V pediatrických klinických studiích byla léčba fluoxetinem spojena také se snížením hladin alkalické
fosfatázy.

Z pediatrického klinického používání byly hlášeny ojedinělé případy nežádoucích příhod potenciálně
ukazující na opožděné pohlavní dozrávání nebo pohlavní dysfunkce (viz také bod 5.3).


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy
Případy předávkování fluoxetinem samotným mají obvykle mírný průběh. Symptomy předávkování
zahrnovaly nauzeu, zvracení, křeče, kardiovaskulární dysfunkce od asymptomatických arytmií (zahrnujících
nodální rytmus a ventrikulární arytmie) nebo změn EKG naznačujících prodloužení QT intervalu, po srdeční
zástavu (včetně velmi vzácných případů torsades de pointes), plicní dysfunkce a známky změněného stavu
CNS od excitace po kóma. Fatální případy přičítané fluoxetinu samotnému jsou extrémně vzácné.

Léčba předávkování
Doporučuje se monitorování srdečních a vitálních funkcí společně s celkovými symptomatickými
a podpůrnými opatřeními. Specifické antidotum není známo.

Není pravděpodobné, že by forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze byly přínosem.
Aktivované uhlí, které může být použito společně se sorbitolem, je stejně nebo více účinné, než vyvolání
zvracení a výplach žaludku. Při léčbě předávkování musí být vzata v úvahu možnost požití i dalších
přípravků. Dlouhodobější lékařské pozorování může být zapotřebí u pacientů, kteří požili nadměrné
množství tricyklických antidepresiv, pokud také užívají nebo v nedávné době užívali fluoxetin.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. ATC kód: N06A B03.

Fluoxetin je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, což je pravděpodobně hlavním
mechanismem jeho účinku. Fluoxetin nemá prakticky žádnou afinitu k dalším receptorům, jako jsou α1-, α2-
a β-adrenergní, serotoninergní, dopaminergní, histaminergní, muskarinové a GABA receptory.

Depresivní epizody: klinické studie u pacientů s depresivními epizodami byly provedeny proti placebu a
aktivním kontrolám. Prokázalo se, že fluoxetin je významně účinnější než placebo, měřeno pomocí
Hamiltonovy stupnice pro posuzování deprese (HAM-D). V těchto studiích fluoxetin vykazoval významně
větší podíl odpovědi na léčbu (definovaná jako 50% snížení skóre HAM-D) a remise ve srovnání s placebem.

Odpověď na dávku: ve studiích s fixními dávkami u pacientů s depresivními epizodami byla křivka
zachycující odpověď na dávku plochá, což nenaznačuje výhody ve smyslu vyšší účinnosti pro použití
vyšších dávek než doporučených. Nicméně je klinickou zkušeností, že zvyšování dávky může být
u některých pacientů prospěšné.

Obsedantně-kompulzivní porucha: v krátkodobých klinických studiích (méně než 24 týdnů) bylo prokázáno,
že fluoxetin je významně účinnější než placebo. Terapeutický účinek byl při dávce 20 mg/den, nicméně vyšší
dávky (40 nebo 60 mg/den) ukázaly vyšší četnost odpovědi na léčbu. V dlouhodobých studiích (tři
pokračovací fáze krátkodobých studií a studie prevence recidivy) nebyla účinnost prokázána.

Mentální bulimie: v krátkodobých klinických studiích (méně než 16 týdnů) byl u ambulantních pacientů
splňujících kritéria DSM-III-R pro mentální bulimii fluoxetin v dávce 60 mg/den významně účinnější než

placebo při redukci záchvatovitého přejídání a vyprazdňovacích aktivit. Nicméně ohledně dlouhodobé
účinnosti nelze činit žádné závěry.

U pacientek splňujících kritéria DSM-IV pro premenstruační dysforickou poruchu (PMDD) byly provedeny
dvě placebem kontrolované klinické studie. Pacientky byly zařazeny, pokud měly příznaky dostatečné
závažnosti narušení sociálních a pracovních funkcí a vztahů s ostatními. Pacientky užívající perorální
kontraceptiva byly vyloučeny. V první studii s 20 mg denně podávanými kontinuálně po dobu 6 cyklů bylo
pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (podrážděnost, úzkost a dysforie). Ve druhé studii
s přerušením léčby v luteální fázi (20 mg denně po dobu 14 dnů) po dobu 3 cyklů bylo pozorováno zlepšení
v primárním parametru účinnosti (denní záznam závažnosti na stupnici problémů (Daily Record of Severity
of Problems score – DRSP)). Nicméně z těchto studií nemohou být odvozeny definitivní závěry týkající se
účinnosti a trvání léčby.

Depresivní epizody (děti a dospívající): byly provedeny klinické studie u dětí a dospívajících ve věku 8 a
více let proti placebu. Ve dvou krátkodobých pivotních studiích bylo prokázáno, že fluoxetin je v dávce mg významně účinnější než placebo, a to podle snížení celkového skóre na Dětské stupnici pro posuzování
deprese – revidované (Childhood Depression Rating Scale-Revised - CDRS-R) a skóre na stupnici Globální
klinický dojem zlepšení (Clinicla Global Impression of Improvement - CGI-I). V obou studiích pacienti
splňovali kritéria pro středně těžkou až těžkou depresivní epizodu (DSM-III nebo DSM-IV) ve třech
rozdílných hodnoceních praktikujícími dětskými psychiatry. Účinnost fluoxetinu ve studii může záviset na
zařazení selektivní populace pacientů (pacienti, kteří se spontánně neuzdraví v průběhu 3 až 5 týdnů a u
nichž deprese přetrvává navzdory značné péči). Existují pouze omezená data týkající se bezpečnosti a účinku
při užívání delším než 9 týdnů. Obecně byla účinnost fluoxetinu mírná. Míry odpovědi na léčbu (primární
kritérium hodnocení definované jako 30% snížení skóre CDRS-R) prokázaly statisticky významný rozdíl
v jedné ze dvou pivotních studií (58 % pro fluoxetin oproti 32 % pro placebo, p = 0,013 a 65 % pro fluoxetin
oproti 54 % u placeba, p = 0,093). V těchto dvou hodnoceních byly průměrné hodnoty absolutních změn
skóre CDRS-R od začátku do konce 20 pro fluoxetin oproti 11 pro placebo, p = 0,002; a 22 pro fluoxetin
oproti 15 pro placebo, p < 0,001.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Fluoxetin se po perorálním podání z gastrointestinálního traktu dobře vstřebává. Biologická dostupnost není
příjmem potravy ovlivněna.

Distribuce
Fluoxetin je rozsáhle vázán na plasmatické proteiny (okolo 95 %) a je široce distribuován (distribuční objem:
20 až 40 l/kg). Rovnovážné plasmatické koncentrace jsou dosaženy po několikatýdenním podávání.
Rovnovážné plasmatické koncentrace po dlouhodobém podávání jsou podobné koncentracím pozorovaným
po 4 až 5 týdnech.

Metabolismus
Fluoxetin má nelineární farmakokinetický profil s efektem prvního průchodu játry. Maximální plasmatické
hladiny jsou obecně dosaženy 6 až 8 hodin po podání. Fluoxetin je rozsáhle metabolizován polymorfním
enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován demetylací v játrech na aktivní metabolit
norfluoxetin (desmethylfluoxetin).

Eliminace
Eliminační poločas fluoxetinu je 4 až 6 dnů a norfluoxetinu 4 až 16 dnů. Tyto dlouhé eliminační poločasy
jsou odpovědné za přetrvávání léčiva v těle po dobu 5 až 6 týdnů po jeho vysazení. Exkrece probíhá hlavně
(kolem 60 %) ledvinami. Fluoxetin se vylučuje do mateřského mléka.

Populace se zvýšeným rizikem

Starší pacienti: ve srovnání s mladšími subjekty nejsou u zdravých starších pacientů kinetické parametry
ovlivněny.


Děti a dospívající: střední hodnota plasmatické koncentrace fluoxetinu u dětí je přibližně dvojnásobně vyšší
než u dospívajících a střední hodnota koncentrace norfluoxetinu je přibližně 1,5krát vyšší. Rovnovážné
plasmatické koncentrace závisí na tělesné hmotnosti a jsou vyšší u dětí s nižší hmotností (viz bod 4.2). Stejně
jako u dospělých, fluoxetin a norfluoxetin se extenzivně kumulují po perorálním podání a rovnovážné
koncentrace jsou dosaženy po 3 až 4 týdnech každodenního podávání.

Jaterní nedostatečnost: v případě jaterní nedostatečnosti (alkoholická cirhóza) jsou biologické poločasy
fluoxetinu a norfluoxetinu zvýšeny na 7, resp. 12 dnů. Musí se zvážit nižší dávkování nebo nižší frekvence
dávkování.

Nedostatečnost ledvin: po podání jedné dávky fluoxetinu pacientům s mírnou, střední nebo úplnou (anurie)
renální insuficiencí nebyly ve srovnání se zdravými dobrovolníky kinetické parametry ovlivněny. Po
opakovaném podání ovšem může být pozorováno zvýšení rovnovážných plasmatických koncentrací.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nejsou žádné důkazy o kancerogenicitě, mutagenitě ze studií prováděných in vitro a na zvířatech.

Studie na dospělých zvířatech
Ve dvougenerační reprodukční studii u potkanů neměl fluoxetin nežádoucí účinky na páření nebo fertilitu
potkanů, nebyl teratogenní a neovlivňoval růst, vývoj ani reprodukční parametry potomků. Koncentrace
fluoxetinu v potravě byla ekvivalentní 1,5; 3,9 a 9,7 mg/kg tělesné hmotnosti u lidí. U myších samců, kteří
byli po dobu 3 měsíců denně léčeni fluoxetinem v potravě v dávce ekvivalentní 31 mg/kg tělesné hmotnosti
u lidí, byl pozorován pokles hmotnosti varlat a hypospermatogeneze. Avšak výše této dávky, při které byly
pozorovány významné známky toxicity, převyšovala maximální tolerovanou dávku (MTD).

V juvenilní toxikologické studii u CD potkanů vedlo podávání hydrochloridu fluoxetinu v dávce
30 mg / kg / den 21 až 90 dní po narození k ireverzibilní testikulární degeneraci a nekróze, epididymální
epiteliální vakuolizaci, k nezralosti a inaktivitě samičího reprodukčního ústrojí a snížené fertilitě. Ke
zpoždění sexuálního zrání došlo u samců (10 až 30 mg / kg / den) i samic (30 mg / kg / den). Význam těchto
nálezů pro člověka není znám. Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo u potkanů, kterým byla podávána
dávka 30 mg/kg/den, ke snížení délky femuru, degeneraci, nekróze a regeneraci kosterního svalstva. Při
dávce 10 mg/kg/den byly plasmatické hladiny dosažené u zvířat přibližně 0,8 až 8,8násobné (fluoxetin) a 3,až 23,2násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle pozorovaným u dětských pacientů. Při 3 mg/kg/den
byly plasmatické hladiny dosažené u zvířat přibližně 0,04 až 0,5násobné (fluoxetin) a 0,3 až 2,1násobné
(norfluoxetin) oproti hladinám obvykle dosahovaných u dětských pacientů.

Studie provedená na juvenilních myších ukázala, že inhibice serotoninového transportéru zabraňuje
přírůstkům při tvorbě kostí. Zdá se, že tyto nálezy jsou podporovány klinickými nálezy. Reverzibilita tohoto
procesu nebyla stanovena.

Další studie na juvenilních myších (léčených 4. až 21. postnatální den) prokázala, že inhibice serotoninového
transportéru má dlouhotrvající účinky na chování myší. Nejsou informace o reverzibilitě tohoto účinku.
Klinický význam těchto nálezů nebyl stanoven.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Celulosa, mikrokrystalická
Škrob, předbobtnalý
Oxid křemičitý, koloidní, bezvodý
Magnesium-stearát


Potah tablety:
Polyvinylalkohol
Oxid titaničitý (E 171)
Makrogol
Mastek
Žlutý oxid železitý (E 172)
Hlinitý lak indigokarminu (E 132)
Černý oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

10, 20, 30, 60 a 100 tablet v blistru (PVC/Al).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vitabalans Oy
Varastokatu FI-13500 Hämeenlinna
FINSKO
Tel: +358 3 615 Fax: +358 3 618

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

30/569/11-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 7. 9. Datum poslední prodloužení registrace: 30. 11.
10. DATUM REVIZE TEXTU

12. 11.