Flixotide diskus
Farmakoterapeutická skupina: Jiná inhalační léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest.
Antiastmatikum.
ATC kód: R03BA
Mechanismus účinku
Flutikason-propionát podávaný inhalačně v doporučených dávkách má silný glukokortikoidní
protizánětlivý účinek v plicích a jeho výsledkem je omezení příznaků a exacerbací astmatu.
Klinické studie
CHOPN
Klinické studie prokázaly významné snížení příznaků CHOPN a zlepšení plicních funkcí bez ohledu
na věk, pohlaví, základní plicní funkce, úroveň kouření nebo stupeň hypersenzitivity. Tyto poznatky
mohou významně přispět ke zlepšení kvality života.
Studie TORCH (Towards a Revolution in COPD Health)
TORCH byla tříletá klinická studie hodnotící účinek léčby salmeterolem/flutikason-propionátem
Diskus 50/500 mikrogramů podávaným dvakrát denně, 50 mikrogramy salmeterolu v Diskusu dvakrát
denně, 500 mikrogramy flutikason-propionátu v Diskusu dvakrát denně nebo placeba na úmrtnost
z jakékoliv příčiny u pacientů s CHOPN. Pacienti se středně těžkou až těžkou formou CHOPN
s úvodní (prebronchodilatační) FEV1 < 60 % náležité hodnoty byli randomizováni k dvojitě zaslepené
medikaci. V průběhu studie byla pacientům povolena obvyklá léčba CHOPN s výjimkou jiných
inhalačních kortikosteroidů, bronchodilatancií s dlouhodobým účinkem a dlouhodobého podávání
systémových kortikosteroidů. Stav přežití byl zjišťován po 3 letech u všech pacientů bez ohledu na
ukončení léčby zahrnuté do studie. Primárním výsledkem byla redukce úmrtnosti z jakékoliv příčiny
po 3 letech u salmeterolu/flutikason-propionátu proti placebu.
Placebo
n = 1 Salmeteroln = 1 Flutikason-
propionát
n = 1 Salmeterol/
flutikason-propionát
n = 1 Úmrtnost z jakékoliv příčiny po 3 letech
Počet úmrtí (%)
(15,2 %)
(13,5 %)
(16,0 %)
(12,6 %)
Poměrné riziko
proti placebu
(kortikosteroidy)
p hodnota
Neuplatňuje
se
0,(0,73; 1,06)
0,1,(0,89; 1,27)
0,0,(0,68; 1,00)
0,Poměrné riziko
přípravku Seretide
50/500 proti
složkám
(kortikosteroidy)
p hodnota
Neuplatňuje
se
0,(0,77; 1,13)
0,0,(0,64; 0,93)
0,Neuplatňuje se
1. Nesignifikantní p hodnota byla přizpůsobená pro dvě průběžné analýzy srovnání primární účinnosti
z long-rank analýzy stratifikované podle kuřáctví.
Salmeterol a flutikason-propionát (FP) snížily riziko úmrtí o 17,5 % kdykoliv během 3 let ve srovnání
s placebem [poměrné riziko 0,825 (95% Cl: 0,68; 1,00; p = 0,052); vše přizpůsobené prozatimním
analýzám]. Došlo k 12% snížení rizika úmrtí kdykoliv během 3 let z jakýchkoliv příčin u salmeterolu
ve srovnání s placebem (p = 0,180) a k 6% zvýšení u flutikason-propionátu ve srovnání s placebem
(p = 0,525).
Podpůrná analýza používající Coxův model poměrného rizika udala poměrné riziko 0,811 (95% Cl
0,670; 0,982; p = 0,031) pro salmeterol-FP versus placebo, který představuje 19% snížení rizika úmrtí
po dobu 3 let. Model bral v úvahu další faktory (kouření, věk, pohlaví, oblast, bazální FEV1 a index
tělesné hmoty). Nebylo prokázáno, že by se účinek léčby měnil dle těchto faktorů.
Podíl pacientů, kteří zemřeli během 3 let z důvodů vztahujících se k CHOPN, byl 6 % u placeba
a 6,1 % u salmeterolu, 6,9 % flutikason-propionátu a 4,7 % u salmeterol-FP.
Salmeterol-FP tak snížil výskyt středních až těžkých exacerbací o 25 % (95% Cl: 19 % až 31 %;
p < 0,001) ve srovnání s placebem. Salmeterol-FP snižoval počet exacerbací o 12 % ve srovnání se
salmeterolem (95% Cl: 5 % až 19 %, p = 0,002) a o 9 % ve srovnání s flutikason-propionátem (95%
Cl: 1 % až 16 %, p = 0,024). Salmeterol a flutikason-propionát významně snížily výskyt exacerbací ve
srovnání s placebem o 15 % (95% Cl: 7 % až 22 %; p < 0,001) a o 18 % (95% Cl: 11 % až 24 %;
p < 0,001).
Kvalita života vztahující se ke zdravotnímu stavu měřená podle standardizovaného specifického
dotazníku SGRQ se zlepšila u všech aktivních léčebných postupů ve srovnání s placebem. Průměrné
zlepšení za 3 roky bylo pro salmeterol-FP srovnávané s placebem -3,1 jednotek (95% Cl: -4,1 až -2,1;
p < 0,001), ve srovnání se salmeterolem -2,2 jednotek (p < 0,001) a ve srovnání
s flutikason-propionátem bylo -1,2 jednotek (p = 0,017).
Během tříletého léčebného období byly hodnoty FEV1 vyšší u pacientů léčených kombinací
salmeterol-FP než u pacientů léčených placebem (průměrný rozdíl po dobu 3 let 92 ml, 95% Cl: 75 až
108 ml; p < 0,001). Salmeterol-FP byly rovněž účinnější ve zlepšení hodnot FEV1 než salmeterol nebo
flutikason-propionát (průměrný rozdíl 50 ml, p < 0,001 pro salmeterol a 44 ml, p < 0,001 pro FP).
Odhadovaná tříletá pravděpodobnost výskytu pneumonie hlášené jako nežádoucí příhoda byla 12,3 %
u placeba, 13,3 % u salmeterolu, 18,3 % u flutikason-propionátu, 19,6 % u salmeterolu-FP (poměrné
riziko pro salmeterol-FP versus placebo: 1,64; 95% Cl: 1,33 až 2,01, p < 0,001). Nedošlo ke zvýšení
úmrtí v souvislostí s pneumonií. Úmrtí během léčby, která byla posuzována jako primární zapříčiněná
pneumonií, byla v 7 případech u placeba, 9 u salmeterolu, 13 u flutikason-propionátu
a 8 u salmeterolu-FP. Nebyl významný rozdíl v pravděpodobnosti výskytu kostních zlomenin (5,1 %
u placeba, 5,1 % u salmeterolu, 5,4 % u flutikason-propionátu a 6,3 % u salmeterolu-FP; poměrné
riziko pro salmeterol-FP versus placebo: 1,22; 95% Cl: 0,87 až 1,72, p = 0,248). Výskyt nežádoucích
účinků jako onemocnění očí, porucha kostí a porucha osy HPA byl nízký a nebyl pozorován rozdíl
mezi léčbou. U léčených skupin užívajících salmeterol nebyl prokázán zvýšený výskyt kardiálních
nežádoucích účinků.
Přípravky obsahující flutikason-propionát užívané k léčbě bronchiálního astmatu v období
těhotenství
Pozorovací retrospektivní epidemiologická studie využívající elektronické zdravotní záznamy z Velké
Británie byla provedena za účelem zhodnocení rizika výskytu vrozených malformací (MCM) po
expozici samotným inhalačním flutikason-propionátem (FP) a kombinací salmeterol-FP ve srovnání
s inhalačními kortikosteroidy neobsahujícími flutikason-propionát v prvním trimestru těhotenství.
Do této studie nebylo pro srovnání zahrnuto placebo.
Ve skupině 5 362 těhotných s bronchiálním astmatem vystavených inhalačním kortikosteroidům
v prvním trimestru těhotenství byl u 131 těhotných diagnostikován výskyt vrozených malformací;
z 1 612 (30 %) těhotných vystavených FP nebo kombinaci salmeterol-FP byly diagnostikovány
vrozené malformace u 42. Přizpůsobené odds ratio pro diagnostikované vrozené malformace po 1 roce
bylo 1,1 (95% CI: 0,5 – 2,3) při expozici FP ve srovnání s expozicí non-FP inhalačním
kortikosteroidům u žen se středně těžkou formou bronchiálního astmatu a 1,2 (95% CI: 0,7 – 2,0)
u žen s prokázanou závažnou formou bronchiálního astmatu. U žen vystavených v prvním trimestru
těhotenství samotnému FP nebyl prokázán žádný rozdíl rizika výskytu vrozených malformací ve
srovnání s kombinací salmeterol-FP. Absolutní rizika vzniku vrozených malformací napříč všemi
formami bronchiálního astmatu byla v rozmezí 2,0 až 2,9 při expozici 100 těhotných žen FP, což je
srovnatelné s výsledkem studie u 15 840 těhotných žen, které nebyly vystaveny léčbě používané
u bronchiálního astmatu získané z General Practice Research Database (2,8 případů vrozených
malformací na 100 těhotných).