Everolimus sandoz

Neinfekční pneumonitida
Neinfekční pneumonitida je skupinový účinek derivátů rapamycinu, včetně everolimu. Neinfekční
pneumonitida (včetně intersticiálního plicního onemocnění) byla často hlášena u pacientů užívajících
everolimus (viz bod 4.8). Některé případy byly závažné a ve vzácných případech fatální. O diagnóze
neinfekční pneumonitidy se má uvažovat u pacientů s přítomností nespecifických respiračních známek a
příznaků, jako jsou hypoxie, pleurální výpotek, kašel nebo dušnost, a u kterých byly odpovídajícími
vyšetřeními vyloučeny infekce, nádorová onemocnění a jiné nemedicínské příčiny. Při diferenciální
diagnostice neinfekční pneumonidy (viz “Infekce” níže) mají být vyloučeny oportunní infekce, jako je
pneumonie způsobená pneumocystis jirovecii (carinii) (PJP, PCP). Pacienti mají být poučeni, aby okamžitě
hlásili výskyt jakýchkoli nových respiračních příznaků nebo jejich zhoršení.

Pacienti, u kterých se rozvinou radiologické změny připomínající neinfekční pneumonitidu a mají málo
příznaků nebo žádné příznaky, mohou pokračovat v léčbě přípravkem Everolimus Sandoz bez úpravy
dávkování. Jestliže jsou příznaky středně těžké (stupeň 2) nebo těžké (stupeň 3), může být indikováno
použití kortikosteroidů až do ústupu klinických příznaků.

U pacientů, kteří užívají kortikosteroidy k léčbě neinfekční pneumonitidy, má být zvažována profylaxe PJP,
PCP.

Infekce
Everolimus má imunosupresivní vlastnosti a pacienti mohou být náchylnější k bakteriálním, mykotickým,
virovým nebo protozoárním infekcím, včetně infekcí oportunními patogeny (viz bod 4.8). U pacientů
užívajících everolimus byly popsány lokalizované a systémové infekce zahrnující pneumonie, jiné
bakteriální infekce, invazivní mykotické infekce, např. aspergilózy, kandidózy nebo PJP, PCP a virové
infekce včetně reaktivace virové hepatitidy B. Některé z těchto infekcí byly závažné (např. vedly k sepsi,
respiračnímu nebo jaternímu selhání) a občas fatální.
Lékaři i pacienti si mají být vědomi zvýšeného rizika infekcí při léčbě přípravkem Everolimus Sandoz. Již
dříve existující infekce mají být přiměřeně léčeny a zcela vyléčeny před zahájením léčby přípravkem
Everolimus Sandoz. Během léčby přípravkem Everolimus Sandoz je nutná ostražitost k projevům a
příznakům infekce, a pokud byla diagnostikována infekce, musí se okamžitě zavést vhodná léčba a je třeba
zvážit přerušení nebo ukončení léčby přípravkem Everolimus Sandoz.

Jestliže je diagnostikována systémová invazivní mykotická infekce, musí být léčba přípravkem Everolimus
Sandoz okamžitě a trvale zastavena a musí být zahájena vhodná antimykotická terapie.




U pacientů, kteří užívali everolimus, byly hlášeny případy PJP, PCP, některé s fatálními následky. PJP/PCP
mohou být spojeny s konkomitantním podáváním kortikosteroidů nebo jiných imunosupresivních
přípravků. Při konkomitantním podávání kortikosteroidů nebo jiných imunosupresivních přípravků má být
zvážena profylaxe PJP/PCP.

Hypersenzitivní reakce
V souvislosti s everolimem byly pozorovány hypersenzitivní reakce, které se projevují příznaky, jako je
mimo jiné anafylaxe, dušnost, zrudnutí, bolest na hrudi nebo angioedém (například otok dýchacích cest
nebo jazyka s respiračními poruchami nebo bez nich) (viz bod 4.3).

Současné užívání inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE)
Pacienti současně užívající ACE inhibitory (např. ramipril) mají zvýšené riziko angioedému (například
otok dýchacích cest nebo jazyka s respiračními poruchami nebo bez nich) (viz bod 4.5).

Stomatitida
Stomatitida, včetně ulcerací a mukozitidy v dutině ústní, je nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem u
pacientů léčených everolimem (viz bod 4.8). Stomatitida se většinou vyskytuje v prvních 8 týdnech léčby.
Jednoramenná studie u postmenopauzálních pacientek s nádorem prsu léčených everolimem a
exemestanem ukázala, že orální roztok kortikosteroidu bez alkoholu, podávaný jako ústní voda během
prvních 8 týdnů léčby, může snižovat výskyt a závažnost stomatitidy (viz bod 5.1). Léčba stomatitidy může
proto zahrnovat profylaktické a/nebo terapeutické použití topické léčby v podobě orálního roztoku
kortikosteroidu bez alkoholu k výplachu úst. Nemají se však používat přípravky obsahující alkohol, peroxid
vodíku, deriváty jódu a mateřídoušky, protože by mohlo dojít k exacerbaci stavu. Doporučuje se sledování a
léčba mykotických infekcí, zvláště u pacientů léčených léčivými přípravky na bázi steroidů. Antimykotika
se nemají použít, dokud není mykotická infekce diagnostikována (viz bod 4.5).

Případy selhání ledvin
U pacientů léčených everolimem byly pozorovány případy selhání ledvin (včetně akutního selhání
ledvin), některé s fatálními následky (viz bod 4.8). Doporučuje se monitorovat funkci ledvin, a to
zejména u pacientů s dalšími rizikovými faktory, které by mohly také poškodit funkci ledvin.

Laboratorní vyšetření a monitorování

Funkce ledvin
Bylo hlášeno zvýšení sérového kreatininu, které bylo obvykle lehké, a proteinurie (viz bod 4.8). Před
zahájením léčby přípravkem Everolimus Sandoz a pak pravidelně během léčby se doporučuje sledovat
funkce ledvin, včetně stanovení hladiny močovinového dusíku v krvi (BUN- blood urea nitrogen),
proteinů v moči a sérového kreatininu.

Glukosa v krvi
Byla hlášena hyperglykemie (viz bod 4.8). Doporučuje se monitorovat sérové hladiny glukosy nalačno
před zahájením léčby přípravkem Everolimus Sandoz a poté pravidelně v jejím průběhu. Častější
sledování se doporučuje při souběžném podávání přípravku Everolimus Sandoz s jinými léčivými
přípravky, které mohou indukovat hyperglykemii. Pokud je to možné, má být před zahájením léčby
přípravkem Everolimus Sandoz u pacienta dosaženo optimální kompenzace glykemie.

Lipidy v krvi
Byla hlášená dyslipidemie (zahrnující hypercholesterolemii a hypertriglyceridemii). Před zahájením
léčby přípravkem Everolimus Sandoz se doporučuje sledování hladin cholesterolu a triglyceridů v krvi a
po zahájení léčby se doporučuje periodické sledování spolu se zavedením příslušné farmakologické
terapie.

Hematologické parametry
Bylo hlášeno snížení hladiny hemoglobinu, počtu lymfocytů, neutrofilů a trombocytů (viz bod 4.8).
Před zahájením léčby přípravkem Everolimus Sandoz a pravidelně pak i v jejím průběhu se


doporučuje monitorovat kompletní krevní obraz.

Funkční karcinoidy
V randomizované, dvojitě zaslepené, multicentrické studii u pacientů s funkčními karcinoidy byla
porovnávána léčba everolimem a depotním oktreotidem s placebem a depotním oktreotidem. Ve studii
nebylo dosaženo primárního cílového parametru účinnosti (přežití bez progrese [PFS]) a celkové přežití
(OS) hodnocené v interim analýze bylo numericky příznivější ve větvi s placebem a oktreotidem.
U pacientů s funkčními karcinoidy tedy nebyla bezpečnost a účinnost stanovena.

Prognostické faktory u gastrointestinálních nebo plicních neuroendokrinních tumorů
U pacientů s nefunkčním gastrointestinálním nebo plicním neuroendokrinním tumorem a s dobrými
prognostickými vstupními faktory (např. primární nádor v ileu a normální hodnota chromograninu A či
bez kostního postižení) je třeba před zahájením léčby přípravkem Everolimus Sandoz individuálně
posoudit přínosy a rizika léčby. Existují omezené důkazy o přínosech PFS u podskupiny pacientů s
primárním původem nádoru v ileu (viz bod 5.1).

Interakce
Přípravek se nemá podávat souběžně s inhibitory a induktory CYP3A4 a/nebo nespecifickými efluxními
pumpami P-glykoproteinu (PgP). Pokud se nelze vyhnout současnému podání středně silných inhibitorů
nebo induktorů CYP3A4 a/nebo PgP, je třeba pečlivě sledovat klinický stav pacienta. Úpravu dávky
přípravku Everolimus Sandoz lze zvážit podle odhadnuté AUC (viz bod 4.5).

Souběžná léčba silnými inhibitory CYP3A4/PgP vede k výrazně zvýšeným koncentracím everolimu
v plazmě (viz bod 4.5). V současně době nejsou k dispozici údaje, které by doporučily dávkování v
tomto případě. Z tohoto důvodu se souběžná léčba přípravkem Everolimus Sandoz a silnými
inhibitory nedoporučuje.

Při užívání přípravku Everolimus Sandoz v kombinaci s perorálně podávanými substráty CYP3A4 s úzkým
terapeutickým indexem je zapotřebí opatrnosti z důvodu potenciálních lékových interakcí. Pokud je
Everolimus Sandoz užíván s perorálně podávanými substráty CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem
(např. pimozid, terfenadin, astemizol, cisaprid, chinidin nebo deriváty námelových alkaloidů), pacient má
být sledován s ohledem na možný výskyt nežádoucích účinků popsaných v informacích o přípravku
perorálně podávaných substrátů CYP3A4 (viz bod 4.5).

Porucha funkce jater
Expozice everolimu byla zvýšená u pacientů s lehkou (Child-Pugh A), středně těžkou (Child-Pugh B) a
těžkou (Child-Pugh C) poruchou funkce jater (viz bod 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh C) se doporučuje užívat Everolimus Sandoz,
pouze pokud potenciální prospěch z léčby převáží možná rizika (viz body 4.2 a 5.2).

V současné době nejsou dostupné žádné klinické údaje o bezpečnosti a účinnosti, které by podpořily
doporučení úpravy dávkování pro zvládání nežádoucích účinků u pacientů s poruchou funkce jater.

Očkování
Během léčby přípravkem Everolimus Sandoz nemají být k očkování použity živé vakcíny (viz bod 4.5).

Přípravek Everolimus Sandoz obsahuje laktosu
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.


Komplikace při hojení ran
Zhoršené hojení ran je skupinovým účinkem derivátů rapamycinu, včetně everolimu. Proto je třeba dbát
opatrnosti, pokud je Everolimus Sandoz užíván v období okolo operace.



Komplikace při radiační terapii

V případech, kdy byl everolimus užíván během radiační terapie nebo krátce po ní, byly hlášeny závažné a
těžké radiační reakce (jako je radiační ezofagitida, radiační pneumonitida a radiační poškození kůže),
včetně fatálních případů. U pacientů užívajících everolimus v blízkém časovém sledu s radiační terapií je
kvůli zesílení radiační toxicity nutná opatrnost.

Následně byl u pacientů léčených everolimem, kteří dříve prošli radiační terapií, hlášený radiační recall
syndrom (RRS). V případě výskytu RRS má být zváženo přerušení nebo ukončení léčby everolimem.