/13
Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
ESMOCARD 10 mg/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna injekční lahvička s 10 ml injekčního roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum
100 mg.
ml vodného roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum 10 mg (10 mg/ml).
Pomocné látky: Tento léčivý přípravek obsahuje přibližně 0,34 mmol (nebo 7,88 mg)
sodíku v jedné injekční lahvičce.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Čirý a bezbarvý roztok.
Roztok má pH mezi 4,5 až 5,5 a osmolaritu přibližně 140 mosmol/l.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
ESMOCARD indikován k léčbě supraventrikulární tachykardie (s výjimkou preexcitačních syndromů)
a k rychlé kontrole komorové frekvence u pacientů s fibrilací nebo flutterem síní peroperačně,
postoperačně nebo za jiných okolností, kdy je zapotřebí krátkodobá kontrola komorové frekvence
krátce působícím lékem.
ESMOCARD je rovněž indikován u tachykardie a hypertenze vzniklé v perioperační fázi a u
nekompenzované sinusové tachykardie, pokud rychlá srdeční frekvence vyžaduje dle úsudku lékaře
specifickou intervenci.
ESMOCARD není indikován k použití u dětí do 18 let věku (viz bod 4.2).
ESMOCARD není určen k používání u chronických stavů.
4.2 Dávkování a způsob podání
ESMOCARD injekční roztok v 10 ml injekční lahvičce je čirý roztok k přímému intravenóznímu
podání. Koncentrace tohoto přípravku je esmololi hydrochloridum 10 mg/ml.
SUPRAVENTRIKULÁRNÍ TACHYARYTMIE
Dávku přípravku ESMOCARD je třeba titrovat individuálně. Nejprve je zapotřebí nasycovací dávka, po
které následuje dávka udržovací.
/13
Účinná dávka přípravku ESMOCARD se pohybuje v rozmezí od 50 do 200 μg/kg/min, ačkoli se
používají i dávky až 300 μg/kg/min. U malého počtu pacientů je adekvátní průměrná účinná dávka
dávkování 25 μg/kg/min.
Schéma pro zahájení a udržování léčby
Nasycovací dávka
500 μg/kg/min po dobu 1 minuty,
POTÉ 50 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
50 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 100 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
100 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 150 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
150 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 200 μg/kg/min a tuto dávku udržujte
Jakmile se přiblíží požadovaná srdeční frekvence anebo bezpečnostní cílový bod (např. snížený krevní
tlak), VYNECHEJTE nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací infuze z 50 μg/kg/min na μg/kg/min nebo méně. Je-li to nutné, lze interval mezi titračními kroky prodloužit z 5 na 10 minut.
Poznámka: U udržovacích dávek nad 200 μg/kg/min nebyl prokázán významně zvýšený přínos.
Bezpečnost dávek nad 300 μg/kg/min nebyla sledována.
V případě nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD snížit nebo jeho podávání ukončit.
Farmakologické nežádoucí reakce by měly odeznít během 30 minut.
Pokud dojde k lokální reakci v místě infuze, je nutné použít k infuzi jiné místo a při tom je třeba
postupovat se zvýšenou opatrností, aby nedošlo k extravazaci.
Podávání přípravku ESMOCARD po dobu delší než 24 hodin nebylo důkladně zhodnoceno. Infuze
trvající více než 24 hodin je nutno používat pouze se zvýšenou opatrností.
Konverzní tabulka: mikrogramy/kg/min → ml/min (esmolol naředěný na koncentraci 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
pouze minuta
kg ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min
40 2 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,3 /13
45 2,25 0,225 0,45 0,675 0,9 1,125 1,50 2,5 0,25 0,5 0,75 1 1,25 1,55 2,75 0,275 0,55 0,825 1,1 1,375 1,60 3 0,3 0,6 0,9 1,2 1,5 1,65 3,25 0,325 0,65 0,975 1,3 1,625 1,70 3,5 0,35 0,7 1,05 1,4 1,75 2,75 3,75 0,375 0,75 1,125 1,5 1,875 2,80 4 0,4 0,8 1,2 1,6 2 2,85 4,25 0,425 0,85 1,275 1,7 2,125 2,90 4,5 0,45 0,9 1,35 1,8 2,25 2,95 4,75 0,475 0,95 1,425 1,9 2,375 2,100 5 0,5 1 1,5 2 2,5 105 5,25 0,525 1,05 1,575 2,1 2,625 3,110 5,5 0,55 1,1 1,65 2,2 2,75 3,115 5,75 0,575 1,15 1,725 2,3 2,875 3,120 6 0,6 1,2 1,8 2,4 3 3,
Konverzní tabulka: mikrogramy/kg/min → ml/h (esmolol naředěný na koncentraci 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
pouze minuta
kg ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h
40 120 12 24 36 48 60 45 135 13,5 27 40,5 54 67,5 50 150 15 30 45 60 75 55 165 16,5 33 49,5 66 82,5 60 180 18 36 54 72 90 65 195 19,5 39 58,5 78 97,5 70 210 21 42 63 84 105 75 225 22,5 45 67,5 90 112,5 80 240 24 48 72 96 120 85 255 25,5 51 76,5 102 127,5 90 270 27 54 81 108 135 95 285 28,5 57 85,5 114 142,5 100 300 30 60 90 120 150 105 315 31,5 63 94,5 126 157,5 110 330 33 66 99 132 165 115 345 34,5 69 103,5 138 172,5 120 360 36 72 108 144 180
Nebylo popsáno, že by náhlé vysazení přípravku ESMOCARD u pacientů vyvolalo abstinenční
příznaky, které se mohou vyskytnout při náhlém vysazení betablokátorů po jejich dlouhodobém použití
u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD). Přesto se doporučuje opatrnost při náhlém
ukončení infuzí přípravku ESMOCARD u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD).
PERIOPERAČNÍ TACHYKARDIE A HYPERTENZE
Při léčbě perioperační tachykardie a hypertenze se mohou dávkovací režimy lišit následovně:
a) Při léčbě během operace - pokud je nezbytná přímá kontrola v průběhu celkové anestezie,
podává se injekční bolus 80 mg během 15 až 30 vteřin, a poté následuje infuze v dávce
150 μg/kg/min. Upravte titrací rychlost infuze dle potřeby až do dávky 300 μg/kg/min.
b) Po probuzení z anestezie podávejte infuzi v dávce 500 μg/kg/min po dobu 4 minut a poté
v dávce 300 μg/kg/min.
c) V pooperačním období, pokud je čas na titraci dávky, podejte před každým titračním krokem
nasycovací dávku 500 μg/kg/min během 1 minuty, která zajistí rychlý nástup účinku. K titraci
použijte dávky 50, 100, 150, 200, 250 a 300 μg/kg/min podávané po dobu 4 minut a při dosažení
požadovaného terapeutického účinku titraci ukončete.
/13
Nahrazení léčby přípravkem ESMOCARD alternativními léky
Po dosažení adekvátní kontroly srdeční frekvence pacienta a jeho stabilního klinického stavu lze provést
přechod na alternativní léky (jako jsou antiarytmika nebo nebo blokátory vápníkových kanálů).
Snížení dávkování:
Pokud má být ESMOCARD nahrazen alternativními léky, musí lékař pečlivě zvážit údaje o
zvoleném alternativním léku a snížit dávku přípravku ESMOCARD následovně:
1) Během první hodiny po podání první dávky alternativního léku snižte rychlost infuze
přípravku ESMOCARD o polovinu (50 %).
2) Po podání druhé dávky alternativního léku je monitorujte odpověď pacienta, a pokud je
během první hodiny zachována uspokojivá kontrola, ukončete infuzi přípravku ESMOCARD.
Další informace o dávkování: Jakmile se přiblíží požadovaný terapeutický účinek nebo bezpečnostní
cílový bod (např. snížený krevní tlak), vynechejte nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací
infuze na 12,5 až 25 μg/kg/min. V případě potřeby rovněž prodlužte interval mezi titračními kroky z 5 na
10 minut.
Podávání přípravku ESMOCARD je třeba ukončit, když se srdeční frekvence nebo krevní tlak rychle
dostane na bezpečnostní mez nebo ji překročí, a jakmile se srdeční frekvence nebo krevní tlak vrátí na
přijatelnou úroveň, je třeba podávání roztoku znovu zahájit bez nasycovací infuze a v nižší dávce.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Starší pacienty je nutno léčit opatrně, přičmž se začne s nižší dávkou. Samostatné studie u starších
pacientů nebyly dosud provedeny. Analýza údajů 252 pacientů starších 65 let však naznačuje, že ve
farmokodynamickém účinku nedochází k žádným odchylkám ve srovnání s daty pacientů mladších let.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Je-li ESMOCARD podáván v infuzi, je u pacientů s poruchou funkce ledvin zapotřebí zvýšená
opatrnost, protože kyselý metabolit přípravku ESMOCARD je vylučován ledvinami. U pacientů s
onemocněním ledvin je vylučování kyselého metabolitu významně sníženo, poločas eliminace vzrůstá
až na desetinásobek normálu a plazmatické hladiny jsou výrazně zvýšeny.
Pacienti s poruchou funkce jater
V případě poruchy funkce jater nejsou nutná žádná zvláštní opatření, protože hlavní roli v metabolismu
přípravku ESMOCARD mají esterázy v erytrocytech.
Pediatrická populace (do 18 let věku):
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD u dětí do 18 let věku dosud nebyla stanovena. Proto
není přípravek ESMOCARD indikován k použití u pediatrické populace (viz bod 4.1).
V současné době dostupné údaje jsou popsány v bodech 5.1 a 5.2, ale nelze učinit žádné doporučení
ohledně dávkování.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
- Závažná sinusová bradykardie (méně než 50 tepů za minutu);
- "Sick sinus" syndrom, závažné poruchy vodivosti AV uzlů (bez kardiostimulátoru), AV blok
druhého nebo třetího stupně;
- Kardiogenní šok;
-
- Závažná hypotenze;
/13
- Dekompenzované srdeční selhání;
- Současné nebo nedávné intravenózní podávání verapamilu. Přípravek ESMOCARD se nesmí podat
do 48 hodin po přerušení léčby verapamilem (viz bod 4.5);
- Neléčený feochromocytom;
- Plicní hypertenze;
- Akutní astmatický záchvat;
- Metabolická acidóza;
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Upozornění
Doporučuje se neustálé monitorování krevního tlaku a EKG u všech pacientů léčených přípravkem
ESMOCARD. V případě hypotenzní epizody má být rychlost infuze snížena nebo v případě potřeby
přerušena.
U pacientů se supraventrikulárními arytmiemi je třeba používat přípravek ESMOCARD ke kontrole
ventrikulární odpovědi s opatrností, pokud je pacient hemodynamicky ohrožen nebo užívá jiné léky,
které snižují některé nebo všechny z následujících: periferní rezistence, plnění myokardu, kontraktilita
myokardu nebo šíření elektrického impulsu v myokardu. Navzdory rychlému nástupu a vyvážení účinků
přípravku ESMOCARD mohou nastat závažné reakce včetně ztráty vědomí, kardiogenního šoku,
srdeční zástavy. Bylo hlášeno několik úmrtí ve složitých klinických stavech, kdy byl přípravek
ESMOCARD pravděpodobně použit k úpravě komorové frekvence.
Nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkem je hypotenze, která je závislá na dávce, ale může se
vyskytnout při jakékoli dávce. Ta může být závažná. V případě hypotenzní epizody má být rychlost
infuze snížena nebo, v případě potřeby, přerušena. Hypotenze je obvykle reverzibilní (do 30 minut po
ukončení aplikace přípravku ESMOCARD ). V některých případech mohou být nezbytné další
intervence k obnovení krevního tlaku. U pacientů s nízkým systolickým krevním tlakem je nutná
zvýšená opatrnost při úpravě dávky a během udržovací infuze.
Při použití přípravku ESMOCARD se vyskytla bradykardie včetně závažné bradykardie a zástava srdce.
Přípravek ESMOCARD má být používán se zvláštní opatrností u pacientů s nízkou srdeční frekvencí
před léčbou a pouze tehdy, má-li se za to, že potenciální přínosy převažují nad rizikem.
Přípravek ESMOCARD je kontraindikován u pacientů s již existující těžkou sinusovou bradykardií (viz
bod 4.3). Pokud se tepová frekvence sníží na méně než 50 - 55 tepů za minutu v klidu a pacient
zaznamená příznaky související s bradykardií, má být dávka snížena nebo podávání ukončeno.
Vzhledem k riziku rebound tachykardie se doporučuje ukončovat infuzní léčbu postupně.
Starší pacienty je třeba léčit se zvýšenou opatrností, léčba má být zahájena nižší dávkou, nicméně
tolerance u starších pacientů je zpravidla dobrá.
Stimulace sympatiku je nezbytná k podpoře oběhové funkce u městnavého srdečního selhání,
betablokátory představují potenciální riziko další deprese kontraktility myokardu a urychlení vzniku
závažnějšího selhání. Přetrvávající deprese myokardu v důsledku použití betablokátorů po určité časové
období může v některých případech vést k srdečnímu selhání.
Při použití přípravku ESMOCARD u pacientů se sníženou srdeční funkcí je třeba postupovat opatrně. Při
první známce nebo příznaku hrozícího srdečního selhání je nutno ESMOCARD vysadit. Vysazení léčby
může být postačující vzhledem ke krátkému eliminačnímu poločasu přípravku ESMOCARD, přesto však
lze zvážit i specifickou léčbu (viz bod 4.9). ESMOCARD je kontraindikován u pacientů
s dekompenzovaným srdečním selháním (viz bod 4.3).
Vzhledem k jeho negativnímu účinku na dobu vedení mají být betablokátory podávány pouze s opatrností
pacientům s AV blokádou prvního stupně nebo jinými poruchami srdečního vedení (viz bod 4.3).
/13
U pacientů s feochromocytomem má být přípravek ESMOCARD používán s opatrností a pouze po
předchozí léčbě blokátory alfa-receptorů (viz bod 4.3).
Při léčbě hypertenze přípravkem ESMOCARD po indukované hypotermii je zapotřebí opatrnosti.
Pacienti s bronchospastickým onemocněním by obecně neměli být léčeni betablokátory. Vzhledem k
relativní beta-1 selektivitě a snadné titrovatelnosti je nutno používat ESMOCARD se zvýšenou
opatrností u pacientů s bronchospastickým onemocněním. Jelikož však beta-1 selektivita není absolutní,
je nutno dávku přípravku ESMOCARD pečlivě titrovat tak, aby byla podávána nejnižší možná účinná
dávka. V případě bronchospasmu musí být infuze okamžitě ukončena a v případě nutnosti má být podán
beta-2 agonista.
Pokud již pacient užívá lék stimulující beta-2 receptory, bude patrně zapotřebí přehodnotit dávku tohoto
léku.
ESMOCARD se musí používat se zvýšenou opatrností u pacientů s dušností nebo astmatem v
anamnéze.
Opatření
Přípravek ESMOCARD má být používán s opatrností u diabetiků nebo v případě podezření na
hypoglykemii.
Závažnost hypoglykemie je nižší než závažnost v případě méně kardioselektivních betablokátorů.
Betablokátory mohou maskovat prodromální příznaky hypoglykemie, jako je tachykardie.
Závratě a pocení však nemusí být ovlivněny. Současné užívání betablokátorů a antidiabetik může
zvýšit účinek antidiabetik (snížení hladiny glukózy v krvi) (viz bod 4.5).
Infuzní koncentrace 20 mg/ml byly spojeny s významným drážděním žil a tromboflebitidou u zvířat
a člověka. Extravazace 20 mg/ml může vést k závažné lokální reakci a možné nekróze kůže.
Místní reakce byly také hlášeny po infuzi koncentrací 10 mg/ml. Je proto třeba se vyhnout infuzi do
malých žil nebo motýlkového katétru.
Betablokátory mohou zvýšit počet a trvání anginózních záchvatů u pacientů s Prinzmetalovou
anginou pectoris kvůli vazokonstrikci koronárních artérií zprostředkované alfa-receptory.
Neselektivní betablokátory nemají být u těchto pacientů používány a selektivní blokátory beta-1 mají
být používány jen s maximální opatrností.
U pacientů s hypovolemií může přípravek ESMOCARD tlumit reflexní tachykardii a zvýšit riziko
kolapsu. Proto se má u těchto pacientů přípravek ESMOCARD používat s opatrností.
U pacientů s periferním cirkulačním onemocněním (Raynaudova nemoc nebo syndrom, intermitentní
klaudikace) mají být betablokátory používány s velkou opatrností, protože se může objevit zhoršení
těchto poruch.
Některé betablokátory, zejména ty, které byly podávány intravenózně, včetně přípravku
ESMOCARD, byly spojeny se zvýšením hladiny draslíku v séru a hyperkalemií. Riziko se zvyšuje
u pacientů s rizikovými faktory, jako je porucha funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze.
Betablokátory mohou zvýšit jak citlivost na alergeny, tak závažnost anafylaktických reakcí. Pacienti
užívající betablokátory nemusí reagovat na obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě
anafylaktických nebo anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.5).
Betablokátory byly spojeny s rozvojem lupénky nebo výsevem psoriázy a se zhoršením psoriázy.
Pacientům s osobní nebo rodinnou anamnézou psoriázy je třeba betablokátory podávat pouze po
pečlivém zvážení očekávaných přínosů a rizik.
/13
Betablokátory, jako je propranolol a metoprolol, mohou maskovat určité klinické známky
hypertyreózy (jako je tachykardie). Náhlé vysazení stávající léčby betablokátory u pacientů s rizikem
nebo podezřením na tyreotoxikózu může způsobit thyrotoxickou krizi a tito pacienti musí být pečlivě
sledováni.
Použití v pediatrické populaci (do 18 let věku)
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD u dětí není doposud stanovena.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Když se přípravek ESMOCARD používá s jinými antihypertenzivy nebo jinými léky, které mohou
způsobit hypotenzi nebo bradykardii, je třeba vždy postupovat opatrně: účinek přípravku
ESMOCARD se může zvýšit nebo se mohou zhoršit nežádoucí účinky hypotenze nebo bradykardie.
Blokátory vápníkových kanálů jako verapamil a v menší míře diltiazem mají negativní vliv na
kontraktilitu a AV vedení. Tato kombinace nemá být podávána pacientům s poruchou vedení
srdečního vzruchu a ESMOCARD nemá být podáván po dobu 48 hodin od vysazení verapamilu (viz
bod 4.3).
Blokátory vápníkových kanálů, jako např. deriváty dihydropyridinu (např. nifedipin), mohou zvyšovat
riziko hypotenze. U pacientů se srdečním selháním a u pacientů, kteří jsou léčeni blokátory vápníkových
kanálů, může léčba betablokátory vést k srdečnímu selhání. Doporučuje se opatrně titrovat dávku
přípravku ESMOCARD a patřičně monitorovat hemodynamiku.
Současné použití přípravku ESMOCARD a antiarytmik třídy I (jako je např. disopyramid a
chinidin) a amiodaronu může mít potenciační účinek na dobu síňového vedení a vyvolat negativní
inotropní účinek..
Současné použití přípravku ESMOCARD a inzulínu nebo perorálních antidiabetik může zesílit
hypoglykemický účinek (zvláště u neselektivních betablokátorů). Beta-adrenergní blokáda může
chránit před vznikem příznaků hypoglykémie (tachykardie), ale ostatní projevy jako závratě a pocení
nemusí být maskovány.
Anestetika:v situacích, při nichž je neznámý objemový status pacienta anebo jsou souběžně používána
antihypertenziva, může dojít k zeslabení reflexní tachykardie a ke zvýšení rizika hypotenze.
Pokračování betablokády snižuje riziko arytmie během indukce a intubace. Pokud jsou pacientovi
podávány betablokátory navíc k přípravku ESMOCARD, musí být o této skutečnosti informován
anesteziolog. V přítomnosti přípravku ESMOCARD může být zvýšen hypotenzní účinek inhalačních
anestetik. Dávkování kteréhokoli z těchto léků může být upraveno dle potřeby, aby zůstala zachována
potřebná hemodynamika.
Kombinace přípravku ESMOCARD s gangliovými blokátory může zvýšit hypotenzní účinek.
NSAID mohou snížit hypotenzní účinky betablokátorů.
Při současném použití floktafeninu nebo amisulpridu s betablokátory je nutná zvýšená opatrnost.
Současné podání tricyklických antidepresiv (jako imipramin a amitriptylin), barbiturátů a fenothiazinů
(jako je chlorpromazin), jakož i dalších antipsychotik ( j a k o k l o z a p i n ) může zvýšit hypotenzní
účinek. Dávkování přípravku ESMOCARD je třeba snížit, aby se zabránilo neočekávané hypotenzi.
/13
Při použití betablokátorů mohou být pacienti s rizikem anafylaktických reakcí více reaktivní na expozici
alergenu (náhodný, diagnostický nebo terapeutický). Pacienti užívající betablokátory nemusí reagovat na
obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě anafylaktických reakcí (viz bod 4.4).
Účinky přípravku ESMOCARD mohou být potlačeny při souběžném podávání se sympatomimetickými
léčivy, která mají beta-adrenergní agonistickou aktivitu. Dávku každé látky může být nutno upravit na
základě odpovědi pacienta, a nebo použít alternativní terapeutické látky.
Léky vedoucí k depleci katecholaminů, např. reserpin, mohou mít zvýšený účinek při podání
s betablokátory. Pacienti léčení současně přípravkem ESMOCARD a přípravky způsobujícími depleci
katecholaminů by proto měli být pečlivě sledováni z hlediska výskytu hypotenze nebo významné
bradykardie, které mohou vést k závratím, synkopě nebo posturální hypotenzi.
Použití betablokátorů s moxonidinem nebo alfa-2-agonisty (jako je klonidin) zvyšuje riziko abstinenční
rebound hypertenze. Pokud se klonidin nebo moxonidin používají v kombinaci s betablokátorem a obě
léčby musí být přerušeny, nejprve se musí vysadit betablokátor a poté po několika dnech klonidin nebo
moxonidin.
Použití betablokátorů s námelovými deriváty může vést k závažné periferní vazokonstrikci a
hypertenzi.
Údaje ze studie interakcí mezi přípravkem ESMOCARD a warfarinem prokázaly, že současné podání
přípravku ESMOCARD a warfarinu neovlivňuje plazmatické hladiny warfarinu. Koncentrace přípravku
ESMOCARD však byly při podávání s warfarinem nejednoznačně vyšší.
Při současném intravenózním podání digoxinu a přípravku ESMOCARD zdravým dobrovolníkům bylo
v některých časových bodech pozorováno 10 – 20% zvýšení hladiny digoxinu v krvi. Kombinace
digitalisových glykosidů a přípravku ESMOCARD může prodloužit dobu AV převodu. Digoxin
neovlivnil farmakokinetiku přípravku ESMOCARD .
Ve studiích, které se zabývaly interakcemi nitrožilně podaného morfinu a přípravku ESMOCARD u
normálních subjektů, nebyl pozorován žádný vliv na hladinu morfinu v krvi. Hladiny přípravku
ESMOCARD v rovnovážném stavu byly v přítomnosti morfinu zvýšeny o 46 %, avšak žádné jiné
farmakokinetické parametry nebyly změněny.
U pacientů podstupujících operaci byl hodnocen vliv přípravku ESMOCARD na trvání
neuromuskulární blokády navozené suxamethonium-chloridem nebo mivakuriem. Přípravek
ESMOCARD neovlivnil nástup neuromuskulární blokády po suxametonium-chloridu, avšak trvání
neuromuskulární blokády se prodloužilo z 5 minut na 8 minut. Přípravek ESMOCARD mírně
prodloužil klinické trvání (18,6 %) a index obnovy (6,7 %) mivakuria.
Interakce pozorované ve studiích s warfarinem, digoxinem, morfinem, suxamethonium-chloridem
nebo mivakuriem neměly sice větší klinický význam, avšak dávka přípravku ESMOCARD má být
přesto titrována se zvýšenou opatrností u pacientů současně léčených warfarinem, digoxinem,
morfinem, suxamethonium-chloridem či mivakuriem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Existuje omezené množství údajů o použití esmolol-hydrochloridu u těhotných žen. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Použití esmolol-hydrochloridu v těhotenství se nedoporučuje.
Neexistují dostatečné údaje ke stanovení možných škodlivých účinků esmolol-hydrochloridu
v těhotenství. Doposud však nebyly zjištěny žádné náznaky zvýšeného rizika vrozených defektů u
lidí. Potenciální riziko pro člověka není známo. Na základě farmakologických vlastností je v pozdějších
/13
fázích těhotenství nutno počítat s nežádoucími účinky na plod a novorozence (zejména s hypoglykemií,
hypotenzí a bradykardií).
Pokud je léčba esmolol-hydrochloridem nutná, je třeba monitorovat uteroplacentární průtok krve a
růst plodu. Novorozence je třeba pečlivě sledovat.
Kojení
Esmolol-hydrochlorid se nemá během kojení používat.
Není známo, zda se esmolol-hydrochlorid/metabolity vylučuje do lidského mateřského mléka. Nebezpečí
pro novorozence/kojence nelze vyloučit.
Plodnost
Žádná data o účincích esmolol-hydrochloridu na plodnost nejsou dosud k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není relevantní.
4.8 Nežádoucí účinky
V případě výskytu nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD snížit nebo jeho podávání
ukončit.
Většina pozorovaných nežádoucích účinků byla mírná a přechodná. Nejvýznamnějším nežádoucím
účinkem byla hypotenze.
Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů podle MedDRA a podle
jejich četnosti.
Pozn.: Četnost výskytu nežádoucích účinků je klasifikována následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté
Méně časté
Velmi
vzácné
Není známo
Poruchy metabolismu
a výživy
Anorexie Hyperkalemie
Metabolická
acidóza
Psychiatrické poruchy Deprese
Úzkost
Abnormální
myšlení
10 /13
Poruchy
nervového
systému
ZávratěSomnolence
Bolest hlavy
Parestezie
Poruchy
pozornosti
Stav
zmatenosti
Agitovanost
Synkopa
Konvulze
Poruchy řeči
Poruchy oka Postižení
zraku
Srdeční poruchy Bradykardie
Atrioventrikulární
blok
Plicní arteriální
tlak zvýšený
Srdeční selhání
Ventrikulární
extrasystoly
Nodální rytmus
Angina pectoris
Sinusová
zástava
Asystolie
Zrychlený
idioventrikulární
rytmus
Koronární
arteriospasmus
Srdeční zástava.
Cévní poruchy Hypotenze Periferní
ischemie
Bledost
Zrudnutí
Tromboflebitida
1. Závratě a hyperhidróza související se symptomatickou hypotenzí. 2. Ve spojení s lokální reakcí na
injekci a infuzi.
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté Méně časté Velmi
vzácné
Není známo
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe
Pulmonární
edém
Bronchospasmus
Sípání
Nosní kongesce
Auskultační šumy
Gastrointestinální
poruchy
Nauzea
Zvracení
Porucha chuti
Dyspepsie
Zácpa
Sucho v ústech
Bolest břicha
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Diaforéza1 Změna zbarvení
kůžeErytémNekróza kůže(vlivem
extravazace)
PsoriázaAngioedém a
kopřivka
11 /13
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Muskuloskeletální
bolesti
Poruchy ledvin a
močových cest
Retence moči
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie
Únava
Reakce v
místě
aplikace
injekce
Reakce v
místě
aplikace
infúze
Zánět v
místě
aplikace
infúze
Zatvrdnutí v
místě
aplikace
infuze
Zimnice
Pyrexie
EdémBolestPálení v místě
aplikace
infúze
Ekchymóza v
místě aplikace
infúze
Bolesti na
hrudi
Flebitida v místě
aplikace infuze
Vezikuly v místě
aplikace infuze
Tvorba puchýřů
1. Závratě a pocení související se symptomatickou hypotenzí.
2. Ve spojení s lokální reakcí na injekci a infuzi.
3.Léky ze skupiny betablokátorů mohou v některých případech způsobovat lupénku, či zhoršovat její
příznaky.
4. Včetně bolesti mezi lopatkami a Tietzova syndromu.
Hlášení o podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Vyskytly se případy masivního náhodného předávkování koncentrovaným roztokem
přípravku ESMOCARD. Některá z těchto předávkování byla fatální, jiná měla za následek trvalou
invaliditu. Nasycovací dávky v rozmezí 625 mg až 2,5 g (12,5 - 50 mg/kg) jsou fatální.
Příznaky
V případě předávkování se mohou vyskytnout následující příznaky: těžká hypotenze, sinusová
bradykardie, atrioventrikulární blokáda, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční zástava,
bronchospasmus, respirační insuficience, ztráta vědomí až koma, konvulze, nauzea, zvracení,
hypoglykémie a hyperkalémie.
Léčba
12 /13
Vzhledem ke krátkému poločasu eliminace přípravku ESMOCARD (přibližně 9 minut) má být
prvním krokem v léčbě toxicity přerušení podávání léku. Doba do vymizení příznaků po
předávkování závisí na množství podaného přípravku ESMOCARD. Tato doba může být delší než minut, jak bylo pozorováno po ukončení aplikace terapeutických dávek přípravku ESMOCARD.
Může být nezbytné umělé dýchání. Na základě pozorovaných klinických účinků je třeba zvážit také
následující obecná opatření:
Bradykardie: má být intravenózně podán atropin nebo jiné anticholinergikum. Pokud bradykardii nelze
dostatečně ovlivnit, může být zapotřebí kardiostimulátor.
Bronchospasmus: je třeba podat nebulizovaná beta-2 sympatomimetika. Pokud tato léčba není
dostačující, lze zvážit intravenózní podání beta-2 sympatomimetik nebo aminofylinu.
Symptomatická hypotenze: je třeba intravenózně podat tekutiny a/nebo presorické látky.
Kardiovaskulární deprese nebo kardiogenní šok: je třeba podat diuretika nebo sympatomimetika. Dávka
sympatomimetik (podle symptomů: dobutamin, dopamin, noradrenalin, isoprenalin, atd.) závisí na
terapeutickém účinku.
Je-li nutná další léčba, mohou být na základě klinického stavu a posouzení ošetřujícího zdravotnického
pracovníka intravenózně podány následující léky:
- Atropin: 0,5-2 mg
- inotropní látky
- kalciové ionty
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: selektivní betablokátory
ATC kód: C07AB
Esmolol-hydrochlorid je beta-selektivní (kardioselektivní) blokátor adrenergních receptorů.
V terapeutických dávkách nemá esmolol-hydrochlorid žádnou významnou vlastní sympatomimetickou
aktivitu (ISA) a n i membrány stabilizující účinek.
Esmolol-hydrochlorid, léčivá látka přípravku ESMOCARD, je chemicky příbuzný
s fenoxypropanolaminovou třídou betablokátorů.
Na základě farmakologických vlastností má esmolol-hydrochlorid rychlý nástup a velmi krátké trvání
účinku, proto může být jeho dávka rychle upravena:
- Pokud je použita vhodná nasycovací dávka, je ustálených hladin v krvi dosaženo během 5 minut.
Terapeutického účinku je však dosaženo dříve, než stabilní plazmatické koncentrace. Požadovaného
farmakologického účinku lze docílit úpravou rychlosti infuze.
Esmolol-hydrochlorid má známý hemodynamický a elektrofyziologický účinek betablokátorů:
- Snížení srdeční frekvence v klidu i při zátěži;
- Redukce isoprenalinem indukovaného zvýšení srdeční frekvence;
- Prodloužení doby zotavení SA uzlu;
- Zpomalení AV vedení;
- Prodloužení AV intervalu při normálním sinusovém rytmu a během síňové stimulace bez
zpomalení v Hisově svazku a Purkyňových vláknech;
- Prodloužení doby PQ, indukce AV blokády II. stupně;
- Prodloužení funkční refrakční doby síní a komor;
- Negativně inotropní účinek se sníženou ejekční frakcí;
- Pokles krevního tlaku.
13 /13
Děti
Byla provedena nekontrolovaná studie farmakokinetiky/účinnosti s 26 dětskými pacienty ve věku od do 16 let se supraventrikulární tachykardií (SVT). Pacientům byla podána nasycovací dávka esmolol-
hydrochloridu 1000 μg/kg a poté kontinuální infuze 300 μg/kg/min. SVT byla ukončena u 65 % pacientů
do 5 minut po zahájení léčby esmolol-hydrochloridem.
V randomizované ale nekontrolované studii srovnávající různé dávky byla hodnocena účinnost u pediatrických pacientů ve věku od 1 týdne do 7 let s hypertenzí po nápravě koarktace aorty. Pacientům
byla podána počáteční infuze v dávce buď 125 μg/kg, 250 μg/kg nebo 500 μg/kg a poté kontinuální
infuze v dávce 125 μg/kg/min, 250 μg/kg/min nebo 500 μg/kg/min. Mezi 3 skupinami s odlišným
dávkováním nebyl zjištěn významný rozdíl v hypotenzním účinku. Celkem 54 % pacientů potřebovalo
k dosažení uspokojivé kontroly krevního tlaku jiné léky než esmolol-hydrochlorid. V tomto ohledu
nebyl mezi skupinami s odlišným dávkováním patrný žádný rozdíl.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Kinetika esmolol-hydrochloridu je u zdravých dospělých lineární, plazmatické koncentrace jsou úměrné
dávce. Pokud není použita nasycovací dávka, pak je krevní koncentrace v rovnovážném stavu u dávek
od 50 do 300 μg/kg za minutu dosažena během 30 minut.
Poločas distribuce esmolol-hydrochloridu je velmi krátký, přibližně 2 minuty.
Distribuční objem je 3,4 l/kg.
Esmolol-hydrochlorid je metabolizován esterázami na kyselý metabolit (ASL-8123) a metanol. K tomu
dochází hydrolýzou esterové skupiny esterázami v erytrocytech.
Metabolismus esmolol-hydrochloridu je nezávislý, pokud se dávky pohybují od 50 do μg/kg/minutu.
Esmolol-hydrochlorid je z 55 % vázán na proteiny lidské plazmy v porovnání s kyselým metabolitem,
který je vázán pouze z 10 %.
Poločas eliminace po intravenózním podání je přibližně 9 minut.
Celková clearance je 285 ml/kg/minutu; je nezávislá na průtoku játry nebo kterýmkoli jiným orgánem.
Esmolol-hydrochlorid je vylučován ledvinami částečně v nezměněné formě (méně než 2 % podaného
množství), částečně jako kyselý metabolit, který má slabou (méně než 0,1 % esmololu) betablokující
aktivitu. Kyselý metabolit je vylučován močí a má poločas přibližně 3,7 hodiny.
Děti
Byla provedena farmakokinetická studie s 22 dětskými pacienty ve věku od 3 do 16 let. Pacientům byla
podána nasycovací dávka esmolol-hydrochloridu 1 000 μg/kg a poté kontinuální infuze 300 μg/kg/min.
Pozorovaná střední celková tělesná clearance činila 119 ml/kg/min, střední distribuční objem byl ml/kg a střední konečný poločas eliminace byl 6,9 minut, což ukazuje, že kinetika esmolol-
hydrochloridu u dětí je podobná kinetice u dospělých. Byla však pozorována velká interindividuální
variabilita.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Ve zvířecích studiích nebyl pozorován teratogenní účinek. U králíků byl pozorován embryotoxický
účinek (zvýšení fetální resorpce), který byl pravděpodobně způsobem esmolol-hydrochloridem. Tento
účinek byl pozorován při dávkách minimálně 10krát vyšších, než je terapeutická dávka. Doposud
nebyly provedeny žádné studie hodnotící účinek esmolol-hydrochloridu na fertilitu a peri- a postnatální
účinky. V několika testovacích systémech in vitro a in vivo bylo zjištěno, že esmolol-hydrochlorid není
mutagenní. Bezpečnost esmolol-hydrochloridu nebyla zkoumána v dlouhodobých studiích.
14 /13
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Trihydrát natrium-acetátu
Ledová kyselina octová
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
ESMOCARD NESMÍ být použit v kombinaci s roztokem hydrogenuhličitanu sodného nebo jinými
léčivými přípravky (např. furosemidem, diazepamem a thiopentalem), které jsou chemicky
inkompatibilní s esmololem.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
Otevřený přípravek je fyzikálně-chemicky stabilní po dobu 24 hodin při teplotě 2 °C až 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska je třeba přípravek použít okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně
by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C až 8 °C, pokud otevření neproběhlo za kontrolovaných a
validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání roztoku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Jedna injekční lahvička s 10 ml roztoku obsahuje esmolol-hydrochlorid 100 mg (10 mg/ml),
Lahvička z čirého bezbarvého skla s chlorbutylovou pryžovou zátkou, obsahující 10 ml injekčního
roztoku. Lahvičky jsou baleny ve vnější kartónové krabičce.
Velikost balení: 5 injekčních lahviček v krabičce.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Každá injekční lahvička je určena pouze k jednorázovému použití. Zabraňte kontaktu s alkalickými
látkami.
Roztok je třeba před podáním vizuálně zkontrolovat na přítomnost částiček a zbarvení. Použít lze pouze
čirý a bezbarvý roztok.
Veškerý nepoužitý roztok a obaly musí být zlikvidovány v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Orpha-Devel Handels und Vertriebs GmbH
Wintergasse 85/1B
A-3002 Purkersdorf
Rakousko
15 /13
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
ESMOCARD: 77/067/07-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 14. 2. 2007
Datum posledního prodloužení registrace: 28. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20. 8.
Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
ESMOCARD 10 mg/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna injekční lahvička s 10 ml injekčního roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum
100 mg.
ml vodného roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum 10 mg (10 mg/ml).
Pomocné látky: Tento léčivý přípravek obsahuje přibližně 0,34 mmol (nebo 7,88 mg)
sodíku v jedné injekční lahvičce.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Čirý a bezbarvý roztok.
Roztok má pH mezi 4,5 až 5,5 a osmolaritu přibližně 140 mosmol/l.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
ESMOCARD indikován k léčbě supraventrikulární tachykardie (s výjimkou preexcitačních syndromů)
a k rychlé kontrole komorové frekvence u pacientů s fibrilací nebo flutterem síní peroperačně,
postoperačně nebo za jiných okolností, kdy je zapotřebí krátkodobá kontrola komorové frekvence
krátce působícím lékem.
ESMOCARD je rovněž indikován u tachykardie a hypertenze vzniklé v perioperační fázi a u
nekompenzované sinusové tachykardie, pokud rychlá srdeční frekvence vyžaduje dle úsudku lékaře
specifickou intervenci.
ESMOCARD není indikován k použití u dětí do 18 let věku (viz bod 4.2).
ESMOCARD není určen k používání u chronických stavů.
4.2 Dávkování a způsob podání
ESMOCARD injekční roztok v 10 ml injekční lahvičce je čirý roztok k přímému intravenóznímu
podání. Koncentrace tohoto přípravku je esmololi hydrochloridum 10 mg/ml.
SUPRAVENTRIKULÁRNÍ TACHYARYTMIE
Dávku přípravku ESMOCARD je třeba titrovat individuálně. Nejprve je zapotřebí nasycovací dávka, po
které následuje dávka udržovací.
/13
Účinná dávka přípravku ESMOCARD se pohybuje v rozmezí od 50 do 200 μg/kg/min, ačkoli se
používají i dávky až 300 μg/kg/min. U malého počtu pacientů je adekvátní průměrná účinná dávka
dávkování 25 μg/kg/min.
Schéma pro zahájení a udržování léčby
Nasycovací dávka
500 μg/kg/min po dobu 1 minuty,
POTÉ 50 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
50 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 100 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
100 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 150 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
150 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 200 μg/kg/min a tuto dávku udržujte
Jakmile se přiblíží požadovaná srdeční frekvence anebo bezpečnostní cílový bod (např. snížený krevní
tlak), VYNECHEJTE nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací infuze z 50 μg/kg/min na μg/kg/min nebo méně. Je-li to nutné, lze interval mezi titračními kroky prodloužit z 5 na 10 minut.
Poznámka: U udržovacích dávek nad 200 μg/kg/min nebyl prokázán významně zvýšený přínos.
Bezpečnost dávek nad 300 μg/kg/min nebyla sledována.
V případě nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD snížit nebo jeho podávání ukončit.
Farmakologické nežádoucí reakce by měly odeznít během 30 minut.
Pokud dojde k lokální reakci v místě infuze, je nutné použít k infuzi jiné místo a při tom je třeba
postupovat se zvýšenou opatrností, aby nedošlo k extravazaci.
Podávání přípravku ESMOCARD po dobu delší než 24 hodin nebylo důkladně zhodnoceno. Infuze
trvající více než 24 hodin je nutno používat pouze se zvýšenou opatrností.
Konverzní tabulka: mikrogramy/kg/min → ml/min (esmolol naředěný na koncentraci 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
pouze minuta
kg ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min
40 2 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,3 /13
45 2,25 0,225 0,45 0,675 0,9 1,125 1,50 2,5 0,25 0,5 0,75 1 1,25 1,55 2,75 0,275 0,55 0,825 1,1 1,375 1,60 3 0,3 0,6 0,9 1,2 1,5 1,65 3,25 0,325 0,65 0,975 1,3 1,625 1,70 3,5 0,35 0,7 1,05 1,4 1,75 2,75 3,75 0,375 0,75 1,125 1,5 1,875 2,80 4 0,4 0,8 1,2 1,6 2 2,85 4,25 0,425 0,85 1,275 1,7 2,125 2,90 4,5 0,45 0,9 1,35 1,8 2,25 2,95 4,75 0,475 0,95 1,425 1,9 2,375 2,100 5 0,5 1 1,5 2 2,5 105 5,25 0,525 1,05 1,575 2,1 2,625 3,110 5,5 0,55 1,1 1,65 2,2 2,75 3,115 5,75 0,575 1,15 1,725 2,3 2,875 3,120 6 0,6 1,2 1,8 2,4 3 3,
Konverzní tabulka: mikrogramy/kg/min → ml/h (esmolol naředěný na koncentraci 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
pouze minuta
kg ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h
40 120 12 24 36 48 60 45 135 13,5 27 40,5 54 67,5 50 150 15 30 45 60 75 55 165 16,5 33 49,5 66 82,5 60 180 18 36 54 72 90 65 195 19,5 39 58,5 78 97,5 70 210 21 42 63 84 105 75 225 22,5 45 67,5 90 112,5 80 240 24 48 72 96 120 85 255 25,5 51 76,5 102 127,5 90 270 27 54 81 108 135 95 285 28,5 57 85,5 114 142,5 100 300 30 60 90 120 150 105 315 31,5 63 94,5 126 157,5 110 330 33 66 99 132 165 115 345 34,5 69 103,5 138 172,5 120 360 36 72 108 144 180
Nebylo popsáno, že by náhlé vysazení přípravku ESMOCARD u pacientů vyvolalo abstinenční
příznaky, které se mohou vyskytnout při náhlém vysazení betablokátorů po jejich dlouhodobém použití
u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD). Přesto se doporučuje opatrnost při náhlém
ukončení infuzí přípravku ESMOCARD u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD).
PERIOPERAČNÍ TACHYKARDIE A HYPERTENZE
Při léčbě perioperační tachykardie a hypertenze se mohou dávkovací režimy lišit následovně:
a) Při léčbě během operace - pokud je nezbytná přímá kontrola v průběhu celkové anestezie,
podává se injekční bolus 80 mg během 15 až 30 vteřin, a poté následuje infuze v dávce
150 μg/kg/min. Upravte titrací rychlost infuze dle potřeby až do dávky 300 μg/kg/min.
b) Po probuzení z anestezie podávejte infuzi v dávce 500 μg/kg/min po dobu 4 minut a poté
v dávce 300 μg/kg/min.
c) V pooperačním období, pokud je čas na titraci dávky, podejte před každým titračním krokem
nasycovací dávku 500 μg/kg/min během 1 minuty, která zajistí rychlý nástup účinku. K titraci
použijte dávky 50, 100, 150, 200, 250 a 300 μg/kg/min podávané po dobu 4 minut a při dosažení
požadovaného terapeutického účinku titraci ukončete.
/13
Nahrazení léčby přípravkem ESMOCARD alternativními léky
Po dosažení adekvátní kontroly srdeční frekvence pacienta a jeho stabilního klinického stavu lze provést
přechod na alternativní léky (jako jsou antiarytmika nebo nebo blokátory vápníkových kanálů).
Snížení dávkování:
Pokud má být ESMOCARD nahrazen alternativními léky, musí lékař pečlivě zvážit údaje o
zvoleném alternativním léku a snížit dávku přípravku ESMOCARD následovně:
1) Během první hodiny po podání první dávky alternativního léku snižte rychlost infuze
přípravku ESMOCARD o polovinu (50 %).
2) Po podání druhé dávky alternativního léku je monitorujte odpověď pacienta, a pokud je
během první hodiny zachována uspokojivá kontrola, ukončete infuzi přípravku ESMOCARD.
Další informace o dávkování: Jakmile se přiblíží požadovaný terapeutický účinek nebo bezpečnostní
cílový bod (např. snížený krevní tlak), vynechejte nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací
infuze na 12,5 až 25 μg/kg/min. V případě potřeby rovněž prodlužte interval mezi titračními kroky z 5 na
10 minut.
Podávání přípravku ESMOCARD je třeba ukončit, když se srdeční frekvence nebo krevní tlak rychle
dostane na bezpečnostní mez nebo ji překročí, a jakmile se srdeční frekvence nebo krevní tlak vrátí na
přijatelnou úroveň, je třeba podávání roztoku znovu zahájit bez nasycovací infuze a v nižší dávce.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Starší pacienty je nutno léčit opatrně, přičmž se začne s nižší dávkou. Samostatné studie u starších
pacientů nebyly dosud provedeny. Analýza údajů 252 pacientů starších 65 let však naznačuje, že ve
farmokodynamickém účinku nedochází k žádným odchylkám ve srovnání s daty pacientů mladších let.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Je-li ESMOCARD podáván v infuzi, je u pacientů s poruchou funkce ledvin zapotřebí zvýšená
opatrnost, protože kyselý metabolit přípravku ESMOCARD je vylučován ledvinami. U pacientů s
onemocněním ledvin je vylučování kyselého metabolitu významně sníženo, poločas eliminace vzrůstá
až na desetinásobek normálu a plazmatické hladiny jsou výrazně zvýšeny.
Pacienti s poruchou funkce jater
V případě poruchy funkce jater nejsou nutná žádná zvláštní opatření, protože hlavní roli v metabolismu
přípravku ESMOCARD mají esterázy v erytrocytech.
Pediatrická populace (do 18 let věku):
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD u dětí do 18 let věku dosud nebyla stanovena. Proto
není přípravek ESMOCARD indikován k použití u pediatrické populace (viz bod 4.1).
V současné době dostupné údaje jsou popsány v bodech 5.1 a 5.2, ale nelze učinit žádné doporučení
ohledně dávkování.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
- Závažná sinusová bradykardie (méně než 50 tepů za minutu);
- "Sick sinus" syndrom, závažné poruchy vodivosti AV uzlů (bez kardiostimulátoru), AV blok
druhého nebo třetího stupně;
- Kardiogenní šok;
-
- Závažná hypotenze;
/13
- Dekompenzované srdeční selhání;
- Současné nebo nedávné intravenózní podávání verapamilu. Přípravek ESMOCARD se nesmí podat
do 48 hodin po přerušení léčby verapamilem (viz bod 4.5);
- Neléčený feochromocytom;
- Plicní hypertenze;
- Akutní astmatický záchvat;
- Metabolická acidóza;
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Upozornění
Doporučuje se neustálé monitorování krevního tlaku a EKG u všech pacientů léčených přípravkem
ESMOCARD. V případě hypotenzní epizody má být rychlost infuze snížena nebo v případě potřeby
přerušena.
U pacientů se supraventrikulárními arytmiemi je třeba používat přípravek ESMOCARD ke kontrole
ventrikulární odpovědi s opatrností, pokud je pacient hemodynamicky ohrožen nebo užívá jiné léky,
které snižují některé nebo všechny z následujících: periferní rezistence, plnění myokardu, kontraktilita
myokardu nebo šíření elektrického impulsu v myokardu. Navzdory rychlému nástupu a vyvážení účinků
přípravku ESMOCARD mohou nastat závažné reakce včetně ztráty vědomí, kardiogenního šoku,
srdeční zástavy. Bylo hlášeno několik úmrtí ve složitých klinických stavech, kdy byl přípravek
ESMOCARD pravděpodobně použit k úpravě komorové frekvence.
Nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkem je hypotenze, která je závislá na dávce, ale může se
vyskytnout při jakékoli dávce. Ta může být závažná. V případě hypotenzní epizody má být rychlost
infuze snížena nebo, v případě potřeby, přerušena. Hypotenze je obvykle reverzibilní (do 30 minut po
ukončení aplikace přípravku ESMOCARD ). V některých případech mohou být nezbytné další
intervence k obnovení krevního tlaku. U pacientů s nízkým systolickým krevním tlakem je nutná
zvýšená opatrnost při úpravě dávky a během udržovací infuze.
Při použití přípravku ESMOCARD se vyskytla bradykardie včetně závažné bradykardie a zástava srdce.
Přípravek ESMOCARD má být používán se zvláštní opatrností u pacientů s nízkou srdeční frekvencí
před léčbou a pouze tehdy, má-li se za to, že potenciální přínosy převažují nad rizikem.
Přípravek ESMOCARD je kontraindikován u pacientů s již existující těžkou sinusovou bradykardií (viz
bod 4.3). Pokud se tepová frekvence sníží na méně než 50 - 55 tepů za minutu v klidu a pacient
zaznamená příznaky související s bradykardií, má být dávka snížena nebo podávání ukončeno.
Vzhledem k riziku rebound tachykardie se doporučuje ukončovat infuzní léčbu postupně.
Starší pacienty je třeba léčit se zvýšenou opatrností, léčba má být zahájena nižší dávkou, nicméně
tolerance u starších pacientů je zpravidla dobrá.
Stimulace sympatiku je nezbytná k podpoře oběhové funkce u městnavého srdečního selhání,
betablokátory představují potenciální riziko další deprese kontraktility myokardu a urychlení vzniku
závažnějšího selhání. Přetrvávající deprese myokardu v důsledku použití betablokátorů po určité časové
období může v některých případech vést k srdečnímu selhání.
Při použití přípravku ESMOCARD u pacientů se sníženou srdeční funkcí je třeba postupovat opatrně. Při
první známce nebo příznaku hrozícího srdečního selhání je nutno ESMOCARD vysadit. Vysazení léčby
může být postačující vzhledem ke krátkému eliminačnímu poločasu přípravku ESMOCARD, přesto však
lze zvážit i specifickou léčbu (viz bod 4.9). ESMOCARD je kontraindikován u pacientů
s dekompenzovaným srdečním selháním (viz bod 4.3).
Vzhledem k jeho negativnímu účinku na dobu vedení mají být betablokátory podávány pouze s opatrností
pacientům s AV blokádou prvního stupně nebo jinými poruchami srdečního vedení (viz bod 4.3).
/13
U pacientů s feochromocytomem má být přípravek ESMOCARD používán s opatrností a pouze po
předchozí léčbě blokátory alfa-receptorů (viz bod 4.3).
Při léčbě hypertenze přípravkem ESMOCARD po indukované hypotermii je zapotřebí opatrnosti.
Pacienti s bronchospastickým onemocněním by obecně neměli být léčeni betablokátory. Vzhledem k
relativní beta-1 selektivitě a snadné titrovatelnosti je nutno používat ESMOCARD se zvýšenou
opatrností u pacientů s bronchospastickým onemocněním. Jelikož však beta-1 selektivita není absolutní,
je nutno dávku přípravku ESMOCARD pečlivě titrovat tak, aby byla podávána nejnižší možná účinná
dávka. V případě bronchospasmu musí být infuze okamžitě ukončena a v případě nutnosti má být podán
beta-2 agonista.
Pokud již pacient užívá lék stimulující beta-2 receptory, bude patrně zapotřebí přehodnotit dávku tohoto
léku.
ESMOCARD se musí používat se zvýšenou opatrností u pacientů s dušností nebo astmatem v
anamnéze.
Opatření
Přípravek ESMOCARD má být používán s opatrností u diabetiků nebo v případě podezření na
hypoglykemii.
Závažnost hypoglykemie je nižší než závažnost v případě méně kardioselektivních betablokátorů.
Betablokátory mohou maskovat prodromální příznaky hypoglykemie, jako je tachykardie.
Závratě a pocení však nemusí být ovlivněny. Současné užívání betablokátorů a antidiabetik může
zvýšit účinek antidiabetik (snížení hladiny glukózy v krvi) (viz bod 4.5).
Infuzní koncentrace 20 mg/ml byly spojeny s významným drážděním žil a tromboflebitidou u zvířat
a člověka. Extravazace 20 mg/ml může vést k závažné lokální reakci a možné nekróze kůže.
Místní reakce byly také hlášeny po infuzi koncentrací 10 mg/ml. Je proto třeba se vyhnout infuzi do
malých žil nebo motýlkového katétru.
Betablokátory mohou zvýšit počet a trvání anginózních záchvatů u pacientů s Prinzmetalovou
anginou pectoris kvůli vazokonstrikci koronárních artérií zprostředkované alfa-receptory.
Neselektivní betablokátory nemají být u těchto pacientů používány a selektivní blokátory beta-1 mají
být používány jen s maximální opatrností.
U pacientů s hypovolemií může přípravek ESMOCARD tlumit reflexní tachykardii a zvýšit riziko
kolapsu. Proto se má u těchto pacientů přípravek ESMOCARD používat s opatrností.
U pacientů s periferním cirkulačním onemocněním (Raynaudova nemoc nebo syndrom, intermitentní
klaudikace) mají být betablokátory používány s velkou opatrností, protože se může objevit zhoršení
těchto poruch.
Některé betablokátory, zejména ty, které byly podávány intravenózně, včetně přípravku
ESMOCARD, byly spojeny se zvýšením hladiny draslíku v séru a hyperkalemií. Riziko se zvyšuje
u pacientů s rizikovými faktory, jako je porucha funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze.
Betablokátory mohou zvýšit jak citlivost na alergeny, tak závažnost anafylaktických reakcí. Pacienti
užívající betablokátory nemusí reagovat na obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě
anafylaktických nebo anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.5).
Betablokátory byly spojeny s rozvojem lupénky nebo výsevem psoriázy a se zhoršením psoriázy.
Pacientům s osobní nebo rodinnou anamnézou psoriázy je třeba betablokátory podávat pouze po
pečlivém zvážení očekávaných přínosů a rizik.
/13
Betablokátory, jako je propranolol a metoprolol, mohou maskovat určité klinické známky
hypertyreózy (jako je tachykardie). Náhlé vysazení stávající léčby betablokátory u pacientů s rizikem
nebo podezřením na tyreotoxikózu může způsobit thyrotoxickou krizi a tito pacienti musí být pečlivě
sledováni.
Použití v pediatrické populaci (do 18 let věku)
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD u dětí není doposud stanovena.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Když se přípravek ESMOCARD používá s jinými antihypertenzivy nebo jinými léky, které mohou
způsobit hypotenzi nebo bradykardii, je třeba vždy postupovat opatrně: účinek přípravku
ESMOCARD se může zvýšit nebo se mohou zhoršit nežádoucí účinky hypotenze nebo bradykardie.
Blokátory vápníkových kanálů jako verapamil a v menší míře diltiazem mají negativní vliv na
kontraktilitu a AV vedení. Tato kombinace nemá být podávána pacientům s poruchou vedení
srdečního vzruchu a ESMOCARD nemá být podáván po dobu 48 hodin od vysazení verapamilu (viz
bod 4.3).
Blokátory vápníkových kanálů, jako např. deriváty dihydropyridinu (např. nifedipin), mohou zvyšovat
riziko hypotenze. U pacientů se srdečním selháním a u pacientů, kteří jsou léčeni blokátory vápníkových
kanálů, může léčba betablokátory vést k srdečnímu selhání. Doporučuje se opatrně titrovat dávku
přípravku ESMOCARD a patřičně monitorovat hemodynamiku.
Současné použití přípravku ESMOCARD a antiarytmik třídy I (jako je např. disopyramid a
chinidin) a amiodaronu může mít potenciační účinek na dobu síňového vedení a vyvolat negativní
inotropní účinek..
Současné použití přípravku ESMOCARD a inzulínu nebo perorálních antidiabetik může zesílit
hypoglykemický účinek (zvláště u neselektivních betablokátorů). Beta-adrenergní blokáda může
chránit před vznikem příznaků hypoglykémie (tachykardie), ale ostatní projevy jako závratě a pocení
nemusí být maskovány.
Anestetika:v situacích, při nichž je neznámý objemový status pacienta anebo jsou souběžně používána
antihypertenziva, může dojít k zeslabení reflexní tachykardie a ke zvýšení rizika hypotenze.
Pokračování betablokády snižuje riziko arytmie během indukce a intubace. Pokud jsou pacientovi
podávány betablokátory navíc k přípravku ESMOCARD, musí být o této skutečnosti informován
anesteziolog. V přítomnosti přípravku ESMOCARD může být zvýšen hypotenzní účinek inhalačních
anestetik. Dávkování kteréhokoli z těchto léků může být upraveno dle potřeby, aby zůstala zachována
potřebná hemodynamika.
Kombinace přípravku ESMOCARD s gangliovými blokátory může zvýšit hypotenzní účinek.
NSAID mohou snížit hypotenzní účinky betablokátorů.
Při současném použití floktafeninu nebo amisulpridu s betablokátory je nutná zvýšená opatrnost.
Současné podání tricyklických antidepresiv (jako imipramin a amitriptylin), barbiturátů a fenothiazinů
(jako je chlorpromazin), jakož i dalších antipsychotik ( j a k o k l o z a p i n ) může zvýšit hypotenzní
účinek. Dávkování přípravku ESMOCARD je třeba snížit, aby se zabránilo neočekávané hypotenzi.
/13
Při použití betablokátorů mohou být pacienti s rizikem anafylaktických reakcí více reaktivní na expozici
alergenu (náhodný, diagnostický nebo terapeutický). Pacienti užívající betablokátory nemusí reagovat na
obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě anafylaktických reakcí (viz bod 4.4).
Účinky přípravku ESMOCARD mohou být potlačeny při souběžném podávání se sympatomimetickými
léčivy, která mají beta-adrenergní agonistickou aktivitu. Dávku každé látky může být nutno upravit na
základě odpovědi pacienta, a nebo použít alternativní terapeutické látky.
Léky vedoucí k depleci katecholaminů, např. reserpin, mohou mít zvýšený účinek při podání
s betablokátory. Pacienti léčení současně přípravkem ESMOCARD a přípravky způsobujícími depleci
katecholaminů by proto měli být pečlivě sledováni z hlediska výskytu hypotenze nebo významné
bradykardie, které mohou vést k závratím, synkopě nebo posturální hypotenzi.
Použití betablokátorů s moxonidinem nebo alfa-2-agonisty (jako je klonidin) zvyšuje riziko abstinenční
rebound hypertenze. Pokud se klonidin nebo moxonidin používají v kombinaci s betablokátorem a obě
léčby musí být přerušeny, nejprve se musí vysadit betablokátor a poté po několika dnech klonidin nebo
moxonidin.
Použití betablokátorů s námelovými deriváty může vést k závažné periferní vazokonstrikci a
hypertenzi.
Údaje ze studie interakcí mezi přípravkem ESMOCARD a warfarinem prokázaly, že současné podání
přípravku ESMOCARD a warfarinu neovlivňuje plazmatické hladiny warfarinu. Koncentrace přípravku
ESMOCARD však byly při podávání s warfarinem nejednoznačně vyšší.
Při současném intravenózním podání digoxinu a přípravku ESMOCARD zdravým dobrovolníkům bylo
v některých časových bodech pozorováno 10 – 20% zvýšení hladiny digoxinu v krvi. Kombinace
digitalisových glykosidů a přípravku ESMOCARD může prodloužit dobu AV převodu. Digoxin
neovlivnil farmakokinetiku přípravku ESMOCARD .
Ve studiích, které se zabývaly interakcemi nitrožilně podaného morfinu a přípravku ESMOCARD u
normálních subjektů, nebyl pozorován žádný vliv na hladinu morfinu v krvi. Hladiny přípravku
ESMOCARD v rovnovážném stavu byly v přítomnosti morfinu zvýšeny o 46 %, avšak žádné jiné
farmakokinetické parametry nebyly změněny.
U pacientů podstupujících operaci byl hodnocen vliv přípravku ESMOCARD na trvání
neuromuskulární blokády navozené suxamethonium-chloridem nebo mivakuriem. Přípravek
ESMOCARD neovlivnil nástup neuromuskulární blokády po suxametonium-chloridu, avšak trvání
neuromuskulární blokády se prodloužilo z 5 minut na 8 minut. Přípravek ESMOCARD mírně
prodloužil klinické trvání (18,6 %) a index obnovy (6,7 %) mivakuria.
Interakce pozorované ve studiích s warfarinem, digoxinem, morfinem, suxamethonium-chloridem
nebo mivakuriem neměly sice větší klinický význam, avšak dávka přípravku ESMOCARD má být
přesto titrována se zvýšenou opatrností u pacientů současně léčených warfarinem, digoxinem,
morfinem, suxamethonium-chloridem či mivakuriem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Existuje omezené množství údajů o použití esmolol-hydrochloridu u těhotných žen. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Použití esmolol-hydrochloridu v těhotenství se nedoporučuje.
Neexistují dostatečné údaje ke stanovení možných škodlivých účinků esmolol-hydrochloridu
v těhotenství. Doposud však nebyly zjištěny žádné náznaky zvýšeného rizika vrozených defektů u
lidí. Potenciální riziko pro člověka není známo. Na základě farmakologických vlastností je v pozdějších
/13
fázích těhotenství nutno počítat s nežádoucími účinky na plod a novorozence (zejména s hypoglykemií,
hypotenzí a bradykardií).
Pokud je léčba esmolol-hydrochloridem nutná, je třeba monitorovat uteroplacentární průtok krve a
růst plodu. Novorozence je třeba pečlivě sledovat.
Kojení
Esmolol-hydrochlorid se nemá během kojení používat.
Není známo, zda se esmolol-hydrochlorid/metabolity vylučuje do lidského mateřského mléka. Nebezpečí
pro novorozence/kojence nelze vyloučit.
Plodnost
Žádná data o účincích esmolol-hydrochloridu na plodnost nejsou dosud k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není relevantní.
4.8 Nežádoucí účinky
V případě výskytu nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD snížit nebo jeho podávání
ukončit.
Většina pozorovaných nežádoucích účinků byla mírná a přechodná. Nejvýznamnějším nežádoucím
účinkem byla hypotenze.
Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů podle MedDRA a podle
jejich četnosti.
Pozn.: Četnost výskytu nežádoucích účinků je klasifikována následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté
Méně časté
Velmi
vzácné
Není známo
Poruchy metabolismu
a výživy
Anorexie Hyperkalemie
Metabolická
acidóza
Psychiatrické poruchy Deprese
Úzkost
Abnormální
myšlení
10 /13
Poruchy
nervového
systému
ZávratěSomnolence
Bolest hlavy
Parestezie
Poruchy
pozornosti
Stav
zmatenosti
Agitovanost
Synkopa
Konvulze
Poruchy řeči
Poruchy oka Postižení
zraku
Srdeční poruchy Bradykardie
Atrioventrikulární
blok
Plicní arteriální
tlak zvýšený
Srdeční selhání
Ventrikulární
extrasystoly
Nodální rytmus
Angina pectoris
Sinusová
zástava
Asystolie
Zrychlený
idioventrikulární
rytmus
Koronární
arteriospasmus
Srdeční zástava.
Cévní poruchy Hypotenze Periferní
ischemie
Bledost
Zrudnutí
Tromboflebitida
1. Závratě a hyperhidróza související se symptomatickou hypotenzí. 2. Ve spojení s lokální reakcí na
injekci a infuzi.
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté Méně časté Velmi
vzácné
Není známo
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe
Pulmonární
edém
Bronchospasmus
Sípání
Nosní kongesce
Auskultační šumy
Gastrointestinální
poruchy
Nauzea
Zvracení
Porucha chuti
Dyspepsie
Zácpa
Sucho v ústech
Bolest břicha
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Diaforéza1 Změna zbarvení
kůžeErytémNekróza kůže(vlivem
extravazace)
PsoriázaAngioedém a
kopřivka
11 /13
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Muskuloskeletální
bolesti
Poruchy ledvin a
močových cest
Retence moči
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie
Únava
Reakce v
místě
aplikace
injekce
Reakce v
místě
aplikace
infúze
Zánět v
místě
aplikace
infúze
Zatvrdnutí v
místě
aplikace
infuze
Zimnice
Pyrexie
EdémBolestPálení v místě
aplikace
infúze
Ekchymóza v
místě aplikace
infúze
Bolesti na
hrudi
Flebitida v místě
aplikace infuze
Vezikuly v místě
aplikace infuze
Tvorba puchýřů
1. Závratě a pocení související se symptomatickou hypotenzí.
2. Ve spojení s lokální reakcí na injekci a infuzi.
3.Léky ze skupiny betablokátorů mohou v některých případech způsobovat lupénku, či zhoršovat její
příznaky.
4. Včetně bolesti mezi lopatkami a Tietzova syndromu.
Hlášení o podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Vyskytly se případy masivního náhodného předávkování koncentrovaným roztokem
přípravku ESMOCARD. Některá z těchto předávkování byla fatální, jiná měla za následek trvalou
invaliditu. Nasycovací dávky v rozmezí 625 mg až 2,5 g (12,5 - 50 mg/kg) jsou fatální.
Příznaky
V případě předávkování se mohou vyskytnout následující příznaky: těžká hypotenze, sinusová
bradykardie, atrioventrikulární blokáda, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční zástava,
bronchospasmus, respirační insuficience, ztráta vědomí až koma, konvulze, nauzea, zvracení,
hypoglykémie a hyperkalémie.
Léčba
12 /13
Vzhledem ke krátkému poločasu eliminace přípravku ESMOCARD (přibližně 9 minut) má být
prvním krokem v léčbě toxicity přerušení podávání léku. Doba do vymizení příznaků po
předávkování závisí na množství podaného přípravku ESMOCARD. Tato doba může být delší než minut, jak bylo pozorováno po ukončení aplikace terapeutických dávek přípravku ESMOCARD.
Může být nezbytné umělé dýchání. Na základě pozorovaných klinických účinků je třeba zvážit také
následující obecná opatření:
Bradykardie: má být intravenózně podán atropin nebo jiné anticholinergikum. Pokud bradykardii nelze
dostatečně ovlivnit, může být zapotřebí kardiostimulátor.
Bronchospasmus: je třeba podat nebulizovaná beta-2 sympatomimetika. Pokud tato léčba není
dostačující, lze zvážit intravenózní podání beta-2 sympatomimetik nebo aminofylinu.
Symptomatická hypotenze: je třeba intravenózně podat tekutiny a/nebo presorické látky.
Kardiovaskulární deprese nebo kardiogenní šok: je třeba podat diuretika nebo sympatomimetika. Dávka
sympatomimetik (podle symptomů: dobutamin, dopamin, noradrenalin, isoprenalin, atd.) závisí na
terapeutickém účinku.
Je-li nutná další léčba, mohou být na základě klinického stavu a posouzení ošetřujícího zdravotnického
pracovníka intravenózně podány následující léky:
- Atropin: 0,5-2 mg
- inotropní látky
- kalciové ionty
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: selektivní betablokátory
ATC kód: C07AB
Esmolol-hydrochlorid je beta-selektivní (kardioselektivní) blokátor adrenergních receptorů.
V terapeutických dávkách nemá esmolol-hydrochlorid žádnou významnou vlastní sympatomimetickou
aktivitu (ISA) a n i membrány stabilizující účinek.
Esmolol-hydrochlorid, léčivá látka přípravku ESMOCARD, je chemicky příbuzný
s fenoxypropanolaminovou třídou betablokátorů.
Na základě farmakologických vlastností má esmolol-hydrochlorid rychlý nástup a velmi krátké trvání
účinku, proto může být jeho dávka rychle upravena:
- Pokud je použita vhodná nasycovací dávka, je ustálených hladin v krvi dosaženo během 5 minut.
Terapeutického účinku je však dosaženo dříve, než stabilní plazmatické koncentrace. Požadovaného
farmakologického účinku lze docílit úpravou rychlosti infuze.
Esmolol-hydrochlorid má známý hemodynamický a elektrofyziologický účinek betablokátorů:
- Snížení srdeční frekvence v klidu i při zátěži;
- Redukce isoprenalinem indukovaného zvýšení srdeční frekvence;
- Prodloužení doby zotavení SA uzlu;
- Zpomalení AV vedení;
- Prodloužení AV intervalu při normálním sinusovém rytmu a během síňové stimulace bez
zpomalení v Hisově svazku a Purkyňových vláknech;
- Prodloužení doby PQ, indukce AV blokády II. stupně;
- Prodloužení funkční refrakční doby síní a komor;
- Negativně inotropní účinek se sníženou ejekční frakcí;
- Pokles krevního tlaku.
13 /13
Děti
Byla provedena nekontrolovaná studie farmakokinetiky/účinnosti s 26 dětskými pacienty ve věku od do 16 let se supraventrikulární tachykardií (SVT). Pacientům byla podána nasycovací dávka esmolol-
hydrochloridu 1000 μg/kg a poté kontinuální infuze 300 μg/kg/min. SVT byla ukončena u 65 % pacientů
do 5 minut po zahájení léčby esmolol-hydrochloridem.
V randomizované ale nekontrolované studii srovnávající různé dávky byla hodnocena účinnost u pediatrických pacientů ve věku od 1 týdne do 7 let s hypertenzí po nápravě koarktace aorty. Pacientům
byla podána počáteční infuze v dávce buď 125 μg/kg, 250 μg/kg nebo 500 μg/kg a poté kontinuální
infuze v dávce 125 μg/kg/min, 250 μg/kg/min nebo 500 μg/kg/min. Mezi 3 skupinami s odlišným
dávkováním nebyl zjištěn významný rozdíl v hypotenzním účinku. Celkem 54 % pacientů potřebovalo
k dosažení uspokojivé kontroly krevního tlaku jiné léky než esmolol-hydrochlorid. V tomto ohledu
nebyl mezi skupinami s odlišným dávkováním patrný žádný rozdíl.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Kinetika esmolol-hydrochloridu je u zdravých dospělých lineární, plazmatické koncentrace jsou úměrné
dávce. Pokud není použita nasycovací dávka, pak je krevní koncentrace v rovnovážném stavu u dávek
od 50 do 300 μg/kg za minutu dosažena během 30 minut.
Poločas distribuce esmolol-hydrochloridu je velmi krátký, přibližně 2 minuty.
Distribuční objem je 3,4 l/kg.
Esmolol-hydrochlorid je metabolizován esterázami na kyselý metabolit (ASL-8123) a metanol. K tomu
dochází hydrolýzou esterové skupiny esterázami v erytrocytech.
Metabolismus esmolol-hydrochloridu je nezávislý, pokud se dávky pohybují od 50 do μg/kg/minutu.
Esmolol-hydrochlorid je z 55 % vázán na proteiny lidské plazmy v porovnání s kyselým metabolitem,
který je vázán pouze z 10 %.
Poločas eliminace po intravenózním podání je přibližně 9 minut.
Celková clearance je 285 ml/kg/minutu; je nezávislá na průtoku játry nebo kterýmkoli jiným orgánem.
Esmolol-hydrochlorid je vylučován ledvinami částečně v nezměněné formě (méně než 2 % podaného
množství), částečně jako kyselý metabolit, který má slabou (méně než 0,1 % esmololu) betablokující
aktivitu. Kyselý metabolit je vylučován močí a má poločas přibližně 3,7 hodiny.
Děti
Byla provedena farmakokinetická studie s 22 dětskými pacienty ve věku od 3 do 16 let. Pacientům byla
podána nasycovací dávka esmolol-hydrochloridu 1 000 μg/kg a poté kontinuální infuze 300 μg/kg/min.
Pozorovaná střední celková tělesná clearance činila 119 ml/kg/min, střední distribuční objem byl ml/kg a střední konečný poločas eliminace byl 6,9 minut, což ukazuje, že kinetika esmolol-
hydrochloridu u dětí je podobná kinetice u dospělých. Byla však pozorována velká interindividuální
variabilita.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Ve zvířecích studiích nebyl pozorován teratogenní účinek. U králíků byl pozorován embryotoxický
účinek (zvýšení fetální resorpce), který byl pravděpodobně způsobem esmolol-hydrochloridem. Tento
účinek byl pozorován při dávkách minimálně 10krát vyšších, než je terapeutická dávka. Doposud
nebyly provedeny žádné studie hodnotící účinek esmolol-hydrochloridu na fertilitu a peri- a postnatální
účinky. V několika testovacích systémech in vitro a in vivo bylo zjištěno, že esmolol-hydrochlorid není
mutagenní. Bezpečnost esmolol-hydrochloridu nebyla zkoumána v dlouhodobých studiích.
14 /13
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Trihydrát natrium-acetátu
Ledová kyselina octová
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
ESMOCARD NESMÍ být použit v kombinaci s roztokem hydrogenuhličitanu sodného nebo jinými
léčivými přípravky (např. furosemidem, diazepamem a thiopentalem), které jsou chemicky
inkompatibilní s esmololem.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
Otevřený přípravek je fyzikálně-chemicky stabilní po dobu 24 hodin při teplotě 2 °C až 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska je třeba přípravek použít okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně
by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C až 8 °C, pokud otevření neproběhlo za kontrolovaných a
validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání roztoku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Jedna injekční lahvička s 10 ml roztoku obsahuje esmolol-hydrochlorid 100 mg (10 mg/ml),
Lahvička z čirého bezbarvého skla s chlorbutylovou pryžovou zátkou, obsahující 10 ml injekčního
roztoku. Lahvičky jsou baleny ve vnější kartónové krabičce.
Velikost balení: 5 injekčních lahviček v krabičce.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Každá injekční lahvička je určena pouze k jednorázovému použití. Zabraňte kontaktu s alkalickými
látkami.
Roztok je třeba před podáním vizuálně zkontrolovat na přítomnost částiček a zbarvení. Použít lze pouze
čirý a bezbarvý roztok.
Veškerý nepoužitý roztok a obaly musí být zlikvidovány v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Orpha-Devel Handels und Vertriebs GmbH
Wintergasse 85/1B
A-3002 Purkersdorf
Rakousko
15 /13
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
ESMOCARD: 77/067/07-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 14. 2. 2007
Datum posledního prodloužení registrace: 28. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20. 8.
Více o léku Esmocard 100 mg/10 ml injekční roztok
Esmocard 100 mg/10 ml injekční roztok
Výber produktov v našej ponuke z našej lekárne
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 375 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 1 290 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 19 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 29 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 139 CZK |
