Ertapenem aptapharma

Všeobecné vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy,
ATC kód: J01DH
Mechanismus účinku
Po vazbě na proteiny vázající penicilin (penicillin binding proteins, PBPs) inhibuje
ertapenem syntézu bakteriálních buněčných stěn. U Escherichia coli je afinita nejsilnější u
PBPs 2 a 3.

Vztah farmakokinetika/farmakodynamika (FK/FD)
10
Podobně jako v případě beta−laktamových antimikrobiálních látek bylo v preklinických
FK/FD studiích prokázáno, že doba, kdy plazmatická koncentrace ertapenemu překročí
MIC infikujícího mikroorganismu, nejvíce koreluje s účinností.

Mechanismus rezistence
U druhů považovaných za citlivé k ertapenemu nebyla rezistence v surveillance studiích
prováděných v Evropě častá. U rezistentních izolovaných patogenů byla rezistence k jiným
antibakteriálním látkám ze skupiny karbapenemů pozorována pouze u některých izolovaných
patogenů. Ertapenem je účinně stabilní k hydrolýze většinou beta-laktamázových skupin včetně
penicilináz, cefalosporináz a beta-laktamáz s rozšířeným spektrem, ne však k metalo-beta-
laktamázám.

Stafylokoky rezistentní k meticilinu a enterokoky jsou rezistentní k ertapenemu v důsledku
necitlivosti na cílové PBP; P. aeruginosa a další nefermentující bakterie jsou většinou
rezistentní, pravděpodobně v důsledku limitované penetrace a aktivního efluxu.

Rezistence u enterobakterií není častá a ertapenem je většinou účinný proti producentům
beta-laktamáz s rozšířeným spektrem (extended−spectrum beta−lactamases, ESBL).
Rezistence však může být pozorována, jsou-li přítomné ESBL nebo jiné silné
beta−laktamázy (např. typy AmpC) ve spojení se sníženou permeabilitou vyplývající ze
ztráty jednoho nebo více porinů vnější membrány, nebo se
zvýšeně regulovaným efluxem. Rezistence také může nastat při získání beta−laktamáz s
významnou karbapenem hydrolyzující aktivitou (např. metalo−beta−laktamázy IMP a VIM
nebo typy KPC),
i když jsou vzácné.

Mechanismus účinku ertapenemu se liší od mechanismu dalších skupin antibiotik, jako jsou
chinolony, aminoglykosidy, makrolidy a tetracykliny. Mezi ertapenemem a těmito látkami
nedochází k žádné zkřížené rezistenci. Mikroorganizmy však mohou vykazovat rezistenci k
více než jedné skupině antibakteriálních látek, kdy mechanismus rezistence je nebo zahrnuje
neprostupnost některých sloučenin a/nebo efluxní pumpy.

Hraniční hodnoty

Hraniční hodnoty MIC dle EUCAST jsou následující:

• Enterobacterales: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Streptococcus pneumoniae: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Haemophilus influenzae: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• M. catarrhalis: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Gramnegativní anaeroby: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Grampozitivní anaeroby: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Skupina viridujících streptokoků: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
• Hraniční hodnoty druhově nespecifické: C ≤ 0,5 mg/l a R > 0,5 mg/l
(Pozn.: Citlivost stafylokoků k ertapenemu je odvozena z citlivosti na meticilin a citlivost
streptokoků skupin A, B, C a G je odvozena od citlivosti na benzylpenicilin)

Předepisující osoby jsou informovány, že místní hraniční hodnoty MIC mají být konzultovány,
pokud jsou dostupné.

Mikrobiální citlivost
Prevalence získané rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy, a proto
jsou žádoucí místní informace o rezistenci, zvláště při léčbě těžkých infekcí. V Evropské unii
byly hlášeny lokalizované klastry infekcí způsobených mikroorganismy rezistentními ke
11
karbapenemu. Informace uváděné dále poskytují pouze přibližnou orientaci o
pravděpodobnosti, zda bude daný mikroorganismus k ertapenemu citlivý, nebo ne.


Obvykle citlivé druhy:
Grampozitivní aeroby:
Stafylokoky citlivé k meticilinu (včetně Staphylococcus aureus)*
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*†
Streptococcus pyogenes
Gramnegativní aeroby:
Citrobacter freundii
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae
Escherichia coli*
Haemophilus influenzae*
Haemophilus
parainfluenzae Klebsiella
oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Moraxella catarrhalis*
Morganella morganii
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris
Serratia marcescens Anaeroby:
Clostridium spp. (mimo C. difficile)*
Eubacterium spp.*
Fusobacterium spp.*
Peptostreptococcus spp.*
Porphyromonas asaccharolytica*
Prevotella spp.*
Druhy, u kterých může být získaná rezistence problém:
Grampozitivní anaeroby:
Stafylokoky rezistentní k meticilinu +#
Anaeroby:
Bacteroides fragilis a skupina B. fragilis spp.*
Přirozeně rezistentní organismy:
Grampozitivní aeroby:
Corynebacterium jeikeium
Enterokoky včetně Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium
Gramnegativní aeroby:
Aeromonas spp.
Acinetobacter spp.
Burkholderia cepacia
Pseudomonas aeruginosa
Stenotrophomonas maltophilia
Anaeroby:
Lactobacillus spp.
Jiné:
Chlamydia spp.
Mycoplasma spp.
Rickettsia spp.
Legionella spp.
*Aktivita byla uspokojivě prokázána v klinických studiích.
†Účinnost ertapenemu při léčbě komunitní pneumonie vyvolané penicilin-rezistentním streptokokem
12
Streptococcus pneumoniae nebyla stanovena.
+ Četnost získané rezistence > 50 % v některých členských státech
# Meticilin-rezistentní stafylokoky (včetně MRSA) jsou vždy rezistentní na beta−laktamy.

Údaje z klinických studií

Účinnost v pediatrických studiích
Ertapenem byl hodnocen primárně z hlediska bezpečnosti u dětí a sekundárně z hlediska
účinnosti
v randomizovaných srovnávacích, multicentrických studiích u pacientů ve věku od 3 měsíců do
17 let.

Podíl pacientů s příznivou klinickou odpovědí hodnocenou při návštěvě následující po
léčbě v klinické MITT populaci je znázorněn níže:


Skupina onemocnění†
Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Ceftriaxon
n/m % n/m %
Komunitní pneumonie
Pneumonia)
až 23 měsíců 31/35 88,6 13/13 100, 2 až 12 let 55/57 96,5 16/17 94, 13 až 17 let 3/3 100,0 3/3 100,

Skupina onemocnění
Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Tikarcilin/klavulanát
n/m % n/m %
Intraabdominální infekce
(IAI- Intraabdominal
Infections)
až 12 let 28/34 82,4 7/9 77, 13 až 17 let 15/16 93,8 4/6 66,Akutní infekce v oblasti pánve 13 až 17 let 25/25 100,0 8/8 100,† Zahrnuje 9 pacientů ve skupině s ertapenemem (7 CAP a 2 IAI), 2 pacienty ve skupině s
ceftriaxonem (2 CAP) a 1 pacienta s IAI ve skupině s tikarcilinem/klavulanátem se sekundární
bakteriemií při vstupu do studie.