Dimethyl fumarate polpharma

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky zrudnutí bolest v horní
části břichapočátku léčby nežádoucí účinky pociťují, tyto nežádoucí účinky mohou přetrvávat během celého průběhu léčby
dimethyl-fumarátem. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby
gastrointestinální nežádoucí účinky
V klinických studiích kontrolovaných placebem stejně jako nekontrolovaných studiích byl
dimethyl-fumarát podáván celkem 2 513 pacientům po dobu až 12 let, přičemž souhrnná doba
expozice byla ekvivalentní délce 11 318 pacientoroků. Celkem 1 169 pacientům byl dimethyl-fumarát
podáván po dobu nejméně 5 let a 426 pacientům byl dimethyl-fumarát podáván po dobu nejméně
10 let. Výsledky nekontrolovaných klinických studií odpovídají výsledkům klinických studií
kontrolovaných placebem.

Souhrn nežádoucích účinků v tabulce
Nežádoucí účinky, které vycházejí z klinických studií, poregistračních studií bezpečnosti a
spontánních hlášení, jsou uvedeny v tabulce níže.

Nežádoucí účinky jsou uváděny ve formě MedDRA preferovaných termínů podle tříd orgánových
systémů podle databáze MedDRA. Frekvence nežádoucích účinků jsou vyjádřeny podle následujících
kategorií:
- Velmi časté - Časté - Méně časté - Vzácné - Velmi vzácné - Není známo
Třídy orgánových systémů
podle MedDRA 
Nežádoucí účinekkategorie
Infekce a infestace Gastroenteritida ČastéNení
穮䡥䰀祭䰀吀AnafylaxeAngioedémCévní Návaly horkaRespirační, hrudní
Gastrointestinální poruchy 3U
$MHP 9HOPL1DXzea 9HOPL%ROHVW%ROHVWZvracení ýDVWp
Dyspepsie ýDVWp
Gastritida ýDVWp
Gastrointestinální porucha Časté
Poruchy jater a žlučových cest Zvýšená hladina
aspartátaminotransferázy
Časté
Zvýšená hladina
alaninaminotransferázy
Časté
Poškození jater indukované
lékem1
Není známoPoruchy kůže a podkožní tkáněVyrážka 䕲AlopeciePoruchy ledvin a močových cestCelkové poruchy a v místě aplikace 
VyšetřeníPřítomnost albuminu v močiSnížení počtu bílých krvinek 
Popis vybraných nežádoucích účinků

Zrudnutí V placebem kontrolovaných studiích došlo ke zvýšení incidence zrudnutí horka kterým bylo podáváno placebo. Zrudnutí je většinou popisováno jako zčervenání nebo nával horka, ale
může zahrnovat další příhody zrudnutím se častěji vyskytují v první fázi léčby kterých byly zaznamenány příhody zrudnutí, se tyto příhody mohou vyskytovat v průběhu celé léčby
dimethyl-fumarátem. U většiny pacientů jsou tyto příznaky mírného či středně závažného charakteru.
Z celkového počtu sledovaných pacientů léčených dimethyl-fumarátem 3 % léčbu z důvodů zrudnutí
ukončilo. Incidence závažných zrudnutí vyznačujících se generalizovaným erytémem, vyrážkou
a/nebo pruritem se objevila u méně než 1 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem 4.5
Gastrointestinální nežádoucí účinky
Incidence gastrointestinálních nežádoucích účinků %], bolest v horní části břicha [10 % vs. 6 %], bolest břicha [9 % vs. 4 %], zvracení [8 % vs. 5 %] a
dyspesie [5 % vs. 3 %]s placebovou skupinou. Gastrointestinální nežádoucí účinky se většinou začnou vyskytovat v první
fázi léčby účinky se tyto příhody mohou vyskytovat v průběhu celé léčby dimethyl-fumarátem. U většiny
pacientů byly gastrointestinální příznaky mírného nebo středně závažného charakteru. Čtyři procenta
gastrointestinálních nežádoucích účinků včetně gastroenteritidy a gastritidy byla prokázána u 1 %
pacientů léčených dimethyl-fumarátem
Funkce jater
Na základě údajů z placebem kontrolovaných studií vykazovala většina pacientů, u kterých došlo ke
zvýšení jaterních transamináz, hodnoty odpovídající méně než 3násobku horní hranice normálních
hodnot dimethyl-fumarátem ve srovnání s placebovou skupinou byl zaznamenán většinou během prvních šesti
měsíců léčby. Zvýšení alanin-aminotransferázy ULN byla zaznamenána u 5 % resp. 2 % pacientů na placebu a u 6 % resp. 2 % pacientů léčených
dimethyl-fumarátem. K ukončení léčby z důvodu zvýšených jaterních transamináz došlo v < 1 %
případů bez rozdílu v obou skupinách pacientů léčených dimethyl-fumarátem nebo placebem. Ve
studiích kontrolovaných placebem nebyla pozorována zvýšení hladin transamináz ≥ 3násobek ULN se
souběžným zvýšením celkového bilirubinu > 2násobek ULN.

V období po uvedení přípravku na trh byly po podání dimethyl-fumarátu hlášeny případy zvýšení
hladin jaterních enzymů a poškození jater indukovaného lékem 3násobek ULN se souběžným zvýšením celkového bilirubinu > 2násobek ULNpřerušení léčby.

Lymfopenie
V placebem kontrolovaných studiích měla většina pacientů hodnoty lymfocytů. Při léčbě dimethyl-fumarátem klesaly průměrné počty lymfocytů během prvního
roku a následně dosáhly ustálené hodnoty. V průměru se jednalo o pokles počtu lymfocytů o přibližně
30 % oproti výchozí hodnotě. Průměr a medián počtu lymfocytů se pohyboval v normálním rozmezí.
Počty lymfocytů <0,5 × 109/l byly prokázány u <1 % pacientů s placebem a u 6 % pacientů léčených
dimethyl-fumarátem. U jednoho pacienta léčeného dimethyl-fumarátem byl zjištěn počet lymfocytů
< 0,2 × 109/l, kdežto u pacientů léčených placebem se tato hodnota neobjevila.

V klinických hodnoceních klinických hodnoceních jako <0,91 × 109/lLehká lymfopenie středně těžká lymfopenie minimálně šesti měsíců byla pozorována u 11 % pacientů; těžká lymfopenie 109/ltěžkou lymfopenií zůstávala v době pokračování léčby většina počtů lymfocytů na úrovni <0,5 × 109/l.

Dále v nekontrolované prospektivní studii po uvedení přípravku na trh bylo ve 48. týdnu léčby
dimethyl-fumarátem ≥ 0,2 × 109/l až < 0,4 × 109/lzatímco počet CD8+ T-lymfocytů se snížil častěji, a to až u 59% pacientů s hodnotami < 0,2 × 109/l a
u 25% pacientů s hodnotami < 0,1 × 109/l. V kontrolovaných i nekontrolovaných klinických studiích
byli pacienti s počtem lymfocytů pod dolní hranicí normálních hodnot kteří ukončili léčbu dimethyl-fumarátem, sledováni z hlediska obnovení počtu lymfocytů na LLN bod 5.1
Infekce včetně PML a oportunních infekcí
U dimethyl-fumarátu byly hlášeny případy infekce virem Johna Cunninghama progresivní multifokální leukoencefalopatii vážnému zdravotnímu postižení. V jednom z klinických hodnocení došlo k rozvoji PML u jednoho
pacienta užívajícího dimethyl-fumarát, který vykazoval dlouhotrvající těžkou lymfopenii lymfocytů za dobu 3,5 roku převážně <0,5 × 109/lPML vyskytovala rovněž v přítomnosti středně těžké a lehké lymfopenie definováno referenčním rozmezím místní laboratoře
U několika případů PML, u nichž byly v době diagnózy PML určeny subpopulace T-lymfocytů, bylo
zjištěno snížení počtu CD8+ T-lymfocytů na < 0,1 × 109/l, zatímco pokles počtu CD4+ T-lymfocytů
byl proměnlivý
Prolongovaná středně těžká až těžká lymfopenie zřejmě zvyšuje riziko vzniku PML při léčbě
dimethyl-fumarátem, nicméně PML se vyskytla i u pacientů s lehkou lymfopenií. Většina případů z
období po uvedení přípravku na trh se vyskytla u pacientů ve věku >50 let.

V souvislosti s užíváním dimethyl-fumarátu byly hlášeny infekce virem varicella zoster. V probíhající
dlouhodobé prodloužené studii, ve které bylo 1736 pacientů s RS léčeno dimethyl-fumarátem, došlo
přibližně u 5 % subjektů k jedné nebo více příhodám infekce virem varicella zoster, přičemž většina
těchto případů byla lehká až středně těžká. Většina subjektů, včetně těch, u kterých se vyskytla těžká
infekce virem varicella zoster, měla počty lymfocytů nad dolním limitem normálních hodnot. U
většiny subjektů, jejichž počty lymfocytů se zároveň pohybovaly pod LLN, byla lymfopenie
vyhodnocena jako středně těžká nebo těžká. Po uvedení přípravku na trh byla většina případů infekce
virem varicella zoster nezávažná a infekce odezněla s léčbou. K dispozici jsou jen omezené údaje o
absolutním počtu lymfocytů na trh. Z hlášení však vyplývá, že většina pacientů měla středně těžkou lymfopenii < 0,8 × 109/l
Laboratorní abnormality
V placebem kontrolovaných studiích byla naměřena vyšší hodnota ketonů v moči pacientů léčených dimethyl-fumarátem klinické projevy s tím související však v rámci studií nebyly pozorovány.

Hladina 1,25-dihydroxyvitaminu D byla snížena u pacientů léčených dimethyl-fumarátem ve srovnání
s placebovou skupinou po 2 letech podávání o 25 %, u placeba o 15 %relativně zvýšily při podávání dimethyl-fumarátu oproti placebu zvýšila proti výchozí úrovni po 2 letech podávání o 29 %, u placeba o 15 %parametrů zůstaly ve fyziologickém rozmezí.

Během prvních 2 měsíců léčby bylo pozorováno přechodné zvýšení průměrného počtu eozinofilů.

Pediatrická populace

V otevřeném, randomizovaném, aktivně kontrolovaném hodnocení u pediatrických pacientů s RR RS
ve věku od 10 let do méně než 18 let denně po zbytek léčby; studijní populace, n = 78pediatrických pacientů podobný dříve pozorovanému bezpečnostnímu profilu u dospělých pacientů.
Design klinického hodnocení u pediatrické populace se lišil od designu placebem kontrolovaných
klinických hodnocení u dospělých. Proto nelze vyloučit vliv designu klinického hodnocení na
numerické rozdíly v nežádoucích účincích mezi pediatrickou a dospělou populací.
Následující nežádoucí příhody byly hlášeny častěji populace:
• Bolest hlavy byla hlášena u 28 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem oproti 36 % pacientů
léčených interferonem beta-1a.
• Gastrointestinální poruchy byly hlášeny u 74 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem oproti 31 %
pacientů léčených interferonem beta-1a. Z nich byly u pacientů léčených dimethyl-fumarátem
nejčastěji hlášeny bolest břicha a zvracení.
• Respirační, hrudní a mediastinální poruchy byly hlášeny u 32 % pacientů léčených
dimethyl-fumarátem oproti 11 % pacientů léčených interferonem beta-1a. Z nich byly u pacientů
léčených dimethyl-fumarátem nejčastěji hlášeny orofaryngeální bolest a kašel.
• Dysmenorea byla hlášena u 17 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem oproti 7 % pacientů
léčených interferonem beta-1a.

V malé, 24 týdnů trvající, otevřené, nekontrolované studii u pediatrických pacientů s RR RS ve věku
od 13 let do 17 let léčby; populace pro hodnocení bezpečnosti, n = 22bezpečnostnímu profilu pozorovanému u dospělých pacientů.

U dětí ve věku od 10 let do 12 let jsou k dispozici omezené údaje. Bezpečnost a účinnost
dimethyl-fumarátu u dětí ve věku do 10 let nebyly dosud stanoveny.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.