Amisulprid se selektivně váže s vysokou afinitou na lidské dopaminergní receptorové subtypy D2 a D3, zatímco nevykazuje afinitu k receptorovým subtypům D1, D4 a D5. U zvířat amisulprid v dávkách doporučených k léčbě dystymie blokuje především presynaptické D2 a D3 receptory, vyvolává uvolnění dopaminu a zvýšení dopaminergní transmise. Důsledkem jsou excitační účinky a účinky “podobné antidepresivním“.