sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
COAXIL 12,5 mg obalené tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna obalená tableta obsahuje tianeptinum natricum 12,5 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: sacharóza 23,9 mg v 1 obalené tabletě
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Obalená tableta.
Bílé oválné obalené tablety
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Coaxil je indikován k léčbě epizod deprese různé závažnosti u dospělých pacientů.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Doporučená dávka je jedna tableta (12,5 mg) třikrát denně (ráno, v poledne a večer) před nebo během
jídla.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Účinnost a bezpečnost tianeptinu byla prokázána u starších depresivních pacientů ( 65 let) (viz bod
5.1). Není nutná úprava dávkování vzhledem k věku.
U oslabených starších pacientů (< 55 kg) má být dávka snížena na 2 tablety denně (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 19ml/min) má být dávka snížena
na 2 tablety denně (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s těžkou cirhózou (stádium C, klasifikace Child-Pughové) má být dávka snížena na tablety denně (viz bod 5.2).
U chronických alkoholiků s lehkou nebo středně těžkou cirhózou nebo bez cirhózy není nutná úprava
dávkování (viz bod 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost Coaxilu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné
žádné údaje (viz bod 4.4).
Způsob podání
Tablety je možné užívat i bez jídla, zapíjejí se tekutinou.
Přerušení léčby
Je třeba se vyhnout náhlému přerušení léčby. Dávkování má být postupně snižováno po dobu 7 až dnů, aby se snížilo riziko reakce z vysazení (viz bod 4.4).
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
- Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a
sebevraždy (příhod spojených se sebevraždami). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde
k významné remisi. Jestliže se zlepšení neprojeví během několika prvních nebo dalších týdnů
léčby, pacienti mají být pečlivě sledováni až do té doby, dokud nedojde ke zlepšení stavu
pacienta. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích
uzdravování zvýšit.
Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti,
kteří vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší
riziko sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu, a musí být během léčby pečlivě
sledováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých
trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko
sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. Pacienti, a
zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, mají být během léčby pečlivě sledováni, a to především na
začátku léčby a po změně dávkování.
Pacienti (a jejich ošetřovatelé) mají být upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení
jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to,
že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
- Tak jako u jakékoli psychotropní látky, je nutné se vyvarovat požití alkoholických nápojů
v průběhu léčby tianeptinem.
- Jestliže je nutná celková anestezie, anesteziolog má být informován o léčbě a přípravek by měl
být vysazen 24 až 48 hodin před zákrokem.
- V nutném případě může být zákrok proveden bez vysazení přípravku; v tomto případě je třeba
peroperační sledování.
- Zneužívání / závislost a abstinenční syndrom
Pokud se v anamnéze vyskytla léková závislost nebo alkoholismus, pacient musí být pod přísným
dohledem, aby se zabránilo zvyšování dávek.
Po přerušení léčby tianeptinem byl u některých pacientů pozorován abstinenční syndrom. Byly
pozorovány následující nežádoucí účinky: úzkost, bolest svalů, bolest břicha, insomnie, bolest
kloubů. Při zahájení léčby má být pacient informován o riziku vzniku abstinenčního syndromu při
přerušení léčby.
Pokud je nutné přerušit léčbu, dávka má být během 7 až 14 dnů postupně snižována (viz bod 4.2).
- Nepřekračujte doporučené dávkování.
- Současné použití inhibitorů MAO a tianeptinu se nedoporučuje. Je nutné období 2 týdnů od
vysazení IMAO mezi léčbou inhibitory MAO a léčbou tianeptinem. V případě náhrady tianeptinu
za inhibitor MAO postačí 24hodinová prodleva.
- Hyponatremie
Při užití tianeptinu byla hlášena hyponatremie pravděpodobně způsobená syndromem
nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Většina případů byla hlášena u starších
pacientů, zvláště ve spojení s nedávnou anamnézou nebo stavem, který předurčuje poruchu
rovnováhy tekutin. Opatrnost je třeba věnovat pacientům se zvýšeným rizikem hyponatremie, jako
jsou starší pacienti, pacienti s cirhózou nebo s dehydratací nebo ti, kteří jsou léčeni diuretiky.
- Přípravek obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy,
malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento
přípravek užívat.
Hladina sodíku
- Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v obalené tabletě, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.
- Použití u dětí a dospívajících mladších 18 let
Tianeptin se nedoporučuje v léčbě deprese u pacientů mladších 18 let, protože bezpečnost a
účinnost tianeptinu nebyla u této věkové skupiny stanovena. Sebevražedné chování (pokus o
sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a
hněv) byly častěji pozorovány v klinických studiích u dětí a dospívajících léčených antidepresivy
v porovnání s těmi léčenými placebem. Pokud je nicméně přesto na základě klinické potřeby
rozhodnuto o léčbě, má být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů.
Kromě toho chybí údaje o dlouhodobé bezpečnosti u dětí a dospívajících ve vztahu k růstu,
dospívání, kognitivnímu vývoji a chování.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
NEDOPORUČENÉ KOMBINACE
Ireverzibilní inhibitory MAO (iproniazid) – riziko kardiovaskulárního kolapsu, náhlé hypertenze,
hypertermie, konvulzí, úmrtí.
Při použití inhibitorů MAO a tianeptinu je nutné období 2 týdnů od vysazení IMAO mezi léčbou
inhibitory MAO a léčbou tianeptinem. V případě náhrady tianeptinu za inhibitor MAO postačí
24hodinová prodleva (viz bod 4.4).
Vzhledem k tomu, že metabolismus probíhá spíše -oxidací než běžnější cestou cytochromu P450,
neočekávají se a ani nebyly pozorovány lékové interakce.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
V peri- a postnatální studii bylo pozorováno zvýšené množství postimplantačních a postnatálních ztrát
po podání toxické dávky u samic potkanů (viz bod 5.3).
Údaje o podávání tianeptinu těhotným ženám nejsou k dispozici nebo jsou omezené (méně než ukončených těhotenství). Proto je vhodnější neužívat tianeptin v jakémkoliv období během
těhotenství.
V průběhu těhotenství je důležité udržovat vyrovnanou psychickou rovnováhu. Pokud je k zajištění
této rovnováhy nutná léčba tianeptinem, má být zahájena nebo má pokračovat v nezbytné dávce v
průběhu těhotenství a pokud možno jako monoterapie, a je třeba vzít v úvahu farmakologický profil
molekuly při sledování stavu novorozence.
Kojení
U samic potkanů byly zjištěny poruchy sekrece mléka při podání toxické dávky (viz bod 5.3).
Nejsou dostupné žádné údaje o užívání tianeptinu během kojení ani o jeho přestupu do mateřského
mléka, proto se kojení během léčby tianeptinem nedoporučuje, zejména u novorozenců a
nedonošených dětí. Nicméně při rozhodování, zda užívat tianeptin během kojení, by měl být brán v
úvahu přínos kojení pro dítě a přínos terapie pro matku.
Fertilita
Reprodukční studie na potkanech prokázaly sníženou fertilitu (zvýšení preimplantačních ztrát) při
podání toxické dávky u samic (viz bod 5.3). Klinické údaje u lidské populace nejsou k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
U některých pacientů může dojít ke snížení pozornosti. Pacienti, kteří řídí či obsluhují stroje, mají být
upozorněni na riziko ospalosti během léčby tímto přípravkem.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu:
Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích s tianeptinem jsou obvykle mírné intenzity. Zahrnují
například nauzeu, zácpu, bolest břicha, ospalost, bolest hlavy, sucho v ústech a závrať.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků:
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány během klinických studií s tianeptinem a/nebo po
uvedení přípravku na trh a jsou řazeny podle následující četnosti:
Velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až < 1/10), méně časté (1/1000 až < 1/100), vzácné (až <1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy metabolismu a výživy Časté Anorexie
Není známo* Hyponatremie
Psychiatrické poruchy
Časté Noční můry
Méně časté Zneužívání léku a závislost, zvláště u osob
do 50 let věku s anamnézou závislosti na
alkoholu nebo lécích
Není známo* Případy sebevražedných myšlenek nebo
chování byly hlášeny během užívání
tianeptinu nebo záhy po přerušení léčby (viz
bod 4.4)
Stav zmatenosti, halucinace
Poruchy nervového systému
Časté Nespavost
Ospalost
Závrať
Bolest hlavy
Slabost
Třes
Není známo* Extrapyramidová porucha
Dyskineze
Poruchy oka Časté Poruchy vidění
Srdeční poruchy
Časté Tachykardie
Extrasystoly
Bolest na hrudi
Cévní poruchy Časté Návaly horka
Respirační poruchy Časté Dušnost
Gastrointestinální poruchy Časté Bolest žaludku
Bolest břicha
Sucho v ústech
Nauzea
Zvracení
Zácpa
Nadýmání
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Méně časté Makulopapulózní nebo erytematózní
vyrážka
Svědění
Kopřivka
Není známo* Akné
Bulózní dermatitida ve výjimečných
případech
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Časté Myalgie
Bederní bolest
Celkové poruchy Časté Astenie
Pocit otoku v krku
Poruchy jater a žlučových cest Není známo* Zvýšení jaterních enzymů
Hepatitida, která může být ve výjimečných
případech závažná
* Zkušenost po uvedení přípravku na trh
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Symptomy
Zkušenosti ukázaly, že při předávkování tianeptinem (maximální množství bylo 2250 mg v jedné
dávce) byly hlášeny příznaky jako stav zmatenosti, křeče, ospalost, sucho v ústech a dechová tíseň
(respiratory distress), hlavně pokud byl tianeptin spojen s příjmem alkoholu.
Management předávkování
Zastavit léčbu a důkladně monitorovat pacienta ve všech případech.
Výplach žaludku může být proveden, pokud došlo k příjmu léku méně než 2 hodiny před hospitalizací
a následně může být podáno živočišné uhlí. Pokud byl příjem léku před více než 2 hodinami, je
výplach žaludku neúčinný, ale živočišné uhlí může být podáno.
- Monitorování srdečních, dýchacích, metabolických a renálních funkcí.
- Symptomatická léčba jakýchkoliv klinických projevů, zvláště asistovaná ventilace a korekce
metabolických a renálních poruch.
Žádná specifická protilátka pro tianeptin není známa.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: jiná antidepresiva
ATC kód: N06AX14.
Mechanismus účinku
Tianeptin je antidepresivum.
U zvířat má tianeptin následující vlastnosti:
- Tianeptin zvyšuje spontánní aktivitu pyramidových buněk hipokampu a urychluje jejich
regeneraci po funkční inhibici,
- Tianeptin zvyšuje rychlost zpětného vychytávání serotoninu neurony v mozkové kůře a
hipokampu.
- Tianeptin in vitro nemá afinitu k monoaminergním receptorům a neinhibuje absorpci 5-HT, NA
nebo DA. Tianeptin může modulovat synaptickou glutamatergní neurotransmisi.
Přesný podíl jednotlivých účinků na antidepresivní působení tianeptinu není znám.
Klinická účinnost a bezpečnost
Byly provedeny čtyři dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie ke zhodnocení krátkodobé
účinnosti tianeptinu u depresivních poruch u dospělých, jedna s fixní dávkou (37,5 mg, 75 mg), dvě s
možnou titrací dávky nahoru nebo dolů (iniciální dávka 37,5 mg, pak 25 mg, 37,5 mg nebo 50 mg) a
jedna u starších pacientů (311 pacientů ve věku 65 let a více; přibližně 100 pacientů v léčebném
ramenu, včetně asi 20 pacientů starších 75 let v každém ramenu) s potenciálním zvýšením dávky
podle zlepšení pacienta po 2 týdnech léčby (25 mg, pak 25 mg nebo 50 mg). Primární cílový parametr
byl změna v MADRS celkovém skóre oproti vstupním hodnotám pro fixní a flexibilní dávkování ve
studiích s dospělými.
Na konci léčby (6 týdnů) byla prokázána signifikantní účinnost tianeptinu u 2 studií s flexibilní
dávkou, avšak nikoli ve studii s fixní dávkou. V jedné studii byla použita aktivní kontrola
imipraminem a prokázala senzitivitu studie.
Ve studii u starších pacientů (studie potenciálního zvýšení dávky) byla po 8 týdnech léčby prokázána
signifikantní účinnost u primárního cílového parametru (změna HAMD celkového skóre oproti
vstupním hodnotám). Aktivní kontrola, escitalopram, užitý v této studii, ukázal citlivost testu.
Zachování antidepresivní účinnosti bylo hodnoceno ve studii prevence relapsu a rekurence. Pacienti
odpovídající na 6týdenní nezaslepenou akutní léčbu tianeptinem s flexibilní denní dávkou od 2 do tablet (25 až 50 mg / den) podle rozhodnutí zkoušejícího, byli randomizováni buď k léčbě tianeptinem
nebo k užívání placeba po dobu dalších 16,5 měsíců.
Tianeptin prokázal statisticky signifikantní superioritu ve srovnání s placebem (p<0,001) v primárním
parametru účinnosti v prevenci relapsu nebo rekurence deprese, hodnoceným na základě doby do
relapsu nebo rekurence. Incidence relapsu během šestiměsíčního dvojitě zaslepeného období
následného sledování byl 6 % ve skupině léčené tianeptinem a 22 % u placeba. Incidence relapsu
nebo rekurence během osmnáctiměsíčního dvojitě zaslepeného období následného sledování byl 16 %
ve skupině léčené tianeptinem a 36 % u placeba.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Tianeptin se po perorálním podání rychle a úplně absorbuje, potrava vstřebávání ovlivňuje jen
nepatrně.
Distribuce
Distribuce tianeptinu je rychlá a je spojená s vazbou na proteiny krevní plazmy přibližně v 94 %,
primárně na albumin.
Biotransformace
Tianeptin je rozsáhle metabolizován v játrech převážně prostřednictvím -oxidace, ne cestou
CYP450. Hlavní metabolit je aktivní kyselina valerová (MC5), méně účinná než tianeptin.
Eliminace
Eliminace tianeptinu je charakterizována krátkým eliminačním poločasem 3 hodiny, většina
metabolitů se nachází v moči.
Starší, velmi staří a oslabení pacienti
U starších pacientů byla koncentrace tianeptinu zvýšena o 30 % a koncentrace MC5 byla přibližně
zdvojnásobena po jednorázovém a opakovaném podání v porovnání s mladšími pacienty (viz bod 4.2).
U velmi starých pacientů (87 ± 5 let) a oslabených pacientů (45 kg ± 9 kg) bylo pozorováno
signifikantní zvýšení Cmax a plochy AUC tianeptinu a MC5 po jednorázovém podání (viz bod 4.2).
Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr < 19 ml/min)
Farmakokinetika tianeptinu je nezměněna, ale AUC u MC5 je přibližně zdvojnásobena po
jednorázovém a opakovaném podání (viz bod 4.2).
Pacienti s těžkou jaterní cirhózou (stádium C, klasifikace Child-Pughové)
Hodnoty AUC u tianeptinu a MC5 po podané dávce 12,5 mg jsou zvýšené v porovnání s dospělými
depresivními pacienty (viz bod 4.2).
Vliv lehké cirhózy, stejně jako chronického alkoholismu na farmakokinetické parametry je
zanedbatelný (viz bod 4.2).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií genotoxicity a
karcinogenity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
V konvenční studii fertility bylo pozorováno zvýšené množství preimplantačních ztrát po podání
toxické dávky 45 mg/kg/den u samic (přibližně 12násobek lidské dávky na bázi BSA - plochy povrchu
těla). Tianeptin nebyl teratogenní u potkanů a králíků.
V peri- a postnatální studii na potkanech byla pozorována porucha sekrece mléka a zvýšené
postimplantační a postnatální ztráty po podání toxické dávky 45 mg/kg/den u samic (přibližně
12násobek lidské dávky na bázi BSA).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: mannitol, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát.
Potahová vrstva: ethylcelulóza, glycerol-monooleát, povidon, sodná sůl karmelózy, koloidní bezvodý
oxid křemičitý, sacharóza, polysorbát 80, oxid titaničitý, hydrogenuhličitan sodný, bílý vosk, mastek.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Blistr (PVC/Al), krabička.
Velikost balení: 30 tablet, 90 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Les Laboratoires Servier
50, rue Carnot
92284 Suresnes cedex, Francie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
30/739/96 - C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 18. prosince Datum posledního prodloužení registrace: 13. prosince
10. DATUM REVIZE TEXTU
28. 5.