Clonidina cloridrato bioindustria l.i.m.

Studie toxicity jednotlivých dávek klonidinu byly provedeny u různých druhů zvířat při perorálním a
parenterálním podání, přičemž byly zjištěny hodnoty LD50 při perorálním podání přibližně 70 mg/kg
(myš), 70 mg/kg (potkan), > 15 mg/kg (pes) a 150 mg/kg (opice). Subkutánně byly zjištěny následující
hodnoty LD50: > 3 mg/kg u psa a 153 mg/kg u potkana. Po intravenózním podání byla smrtelná dávka
v rozmezí 6 mg/kg (pes) a < 21 mg/kg (potkan).

Příznaky mezidruhové toxicity po expozici klonidinu byly exoftalmus, ataxie a třes bez ohledu na
způsob podání. Při letálních dávkách se objevují tonicko-klonické křeče. Dále bylo pozorováno

vzrušení a agrese střídající se se sedací (myš, potkan a pes), slinění a tachypnoe (pes) a hypotermie a
apatie (opice).

V opakovaných studiích toxicity trvajících 18 měsíců byl po perorálním podání klonidin dobře snášen
v dávkách 0,1 mg/kg (potkan), 0,03 mg/kg (pes) a 1,5 mg/kg (opice). Ve 13týdenní studii na
potkanech byla hladina bez toxického účinku (NOAEL) po subkutánním podání 0,05 mg/kg. Při
intravenózním podání snášeli králíci 0,01 mg/kg po dobu 5, resp. 4 týdnů. Vyšší dávky způsobovaly
hyperaktivitu, agresivitu, snížený příjem potravy a přibývání na váze (potkan), sedaci (králík) nebo
kardiomegalii a hepatomegalii se zvýšenou hladinou GPT, alkalické fosfatázy a α–globulinu v plazmě
a fokální nekrózu jater (pes).

Po p.o. podání 2,0 mg/kg (potkan, myš), 0,09 mg/kg (králík), s.c. podání 0,015 mg/kg (potkan) a i.v.
podání 0,15 mg/kg (králík) nebyl zjištěn teratogenní potenciál. Při podávání perorálních dávek > 0,mg/kg/den bylo u potkanů pozorováno zvýšení rychlosti reabsorpce, které však záviselo na délce
podávání. Plodnost potkanů nebyla ovlivněna až do perorálních dávek 0,15 mg/kg. Dávky do 0,mg/kg nemají vliv na perinatální a postnatální vývoj mláďat. V Amesově testu a v mikrojádrovém
testu u myší nebyl zjištěn žádný mutagenní potenciál. Ve studii karcinogenity na potkanech nebyla
zjištěna karcinogenita klonidinu. Po intravenózním a intraarteriálním podání u morčat a králíků nebyla
pozorována tendence vyvolávat lokální podráždění nebo senzibilizaci.