Clarithromycin hameln

Dospívající starší než 12 let
Stejně jako dospělí.

Děti mladší než 12 let
Použití přípravku Clarithromycin hameln se nedoporučuje u dětí mladších než 12 let. U dětí ve věku od
měsíců do 12 let byly provedeny klinické studie s použitím klarithromycinu ve formě perorální
suspenze. Použijte proto klarithromycin ve formě suspenze (granule pro perorální suspenzi). Pro použití
intravenózní formy klarithromycinu u dětí a dospívajících do 18 let není k dispozici dostatek dat.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti
Stejné jako dospělí.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou ledvin, kteří mají clearance kreatininu nižší než 30 ml/min má být dávka
klarithromycinu snížena na jednu polovinu normální doporučené dávky.

Způsob podání
Pouze intravenózní podání.
Návod k rekonstituci a ředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Klarithromycin je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na makrolidová antibiotika.

Souběžné podávání klarithromycinu a námelových alkaloidů (ergotaminu a dihydroergotaminu) je
kontraindikováno, protože to může způsobit ergotaminovou toxicitu (viz bod 4.5).

Souběžné podávání klarithromycinu a perorálně podávaného midazolamu je kontraindikováno (viz bod
4.5).

Souběžné podávání klarithromycinu a kteréhokoliv z následujících léčiv je kontraindikováno:
astemizol, domperidon, cisaprid, pimozid a terfenadin, protože to může způsobit prodloužení QT
intervalu a srdeční arytmie včetně komorové tachykardie, fibrilace komor a torsades de pointes (viz
body 4.4 a 4.5).

Klarithromycin se nesmí podávat pacientům s anamnézou prodloužení QT intervalu (kongenitální nebo
dokumentované získané prodloužení QT) nebo komorovou srdeční arytmií, včetně torsades de pointes
(viz body 4.4 a 4.5).

Souběžné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem je kontraindikováno.

Klarithromycin se nesmí používat současně s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny), které jsou
rozsáhle metabolizovány enzymem CYP3A4 (lovastatinem nebo simvastatinem), v důsledku
zvýšeného rizika myopatie, včetně rhabdomyolýzy (viz bod 4.5).

Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno (viz bod 4.5).

Podobně jako u jiných silných inhibitorů CYP3A4 se nesmí přípravek klarithromycin používat u
pacientů, kteří užívají kolchicin (viz body 4.4 a 4.5).




Klarithromycin se nesmí podávat pacientům s poruchami elektrolytové rovnováhy (hypokalemie nebo
hypomagnesemie, kvůli riziku prodloužení intervalu QT).

Klarithromycin se nesmí používat u pacientů, kteří trpí těžkou poruchou funkce jater v kombinaci s
poruchou funkce ledvin.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Těhotenství
Klarithromycin nemá být předepisován těhotným ženám, bez důkladného posouzení přínosů a rizik, a
to zejména v průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství (viz bod 4.6).

Porucha funkce ledvin a jater
Klarithromycin je metabolizován především játry. Proto je nutná zvýšená opatrnost při podávání tohoto
antibiotika pacientům s poruchou funkce jater. Opatrnosti je zapotřebí při podávání klarithromycinu
pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

U pacientů léčených klarithromycinem byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení hladin
jaterních enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické hepatitidy (se žloutenkou nebo bez ní). Tato
jaterní dysfunkce může být závažná a je obvykle reverzibilní. Byly hlášeny případy fatálního jaterního
selhání (viz bod 4.8). Někteří pacienti mohli trpět preexistujícím jaterním onemocněním nebo mohli
užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je třeba informovat o tom, že mají zastavit léčbu a
kontaktovat svého lékaře, pokud se objeví známky a příznaky jaterního onemocnění, jako jsou anorexie,
žloutenka, tmavá moč, pruritus nebo bolestivost břicha.

Průjem a kolitida související léčbou antibiotiky:
Pseudomembranozní kolitida byla hlášena u téměř všech antibakteriálních látek, včetně makrolidů, a
mohou být v rozsahu závažnosti od mírné po život ohrožující. Průjem spojený s bakterií Clostridium
difficile (CDAD) byl hlášený při použití téměř všech antibakteriálních látek včetně klarithromycinu a
závažnost může být od mírného průjmu po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění
normální flóru v tlustém střevě, což může vést k přerůstání bakterií C. difficile. CDAD je třeba zvažovat
u všech pacientů, u kterých se vyskytne průjem po léčbě antibiotiky. Je třeba odebrat důkladnou
anamnézu, protože se u CDAD vyskytly zprávy, že se může objevit během dvou měsíců po podávání
antibakteriálních přípravků. Proto je třeba zvážit ukončení podávání klarithromycinu bez ohledu na
indikace. Je třeba provést mikrobiální testy a zahájit adekvátní léčbu. Je třeba se vyhnout léčivým
přípravkům inhibujícím peristaltiku.

Interakce s léčivými přípravky
Po uvedení na trh se vyskytly zprávy o toxicitě kolchicinu při souběžném použití klarithromycinu a
kolchicinu, zejména u starších osob, z nichž některé se vyskytly u pacientů s renální insuficiencí. U
některých takových pacientů byla hlášena i úmrtí (viz bod 4.5). Současné podávání klarithromycinu a
kolchicinu je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Je třeba opatrnosti při souběžné podávání klarithromycinu a triazobenzodiazepinů, jako jsou triazolam
a intravenózně nebo orálně podávaný midazolam (viz bod 4.5).

Kardiovaskulární příhody
Prodloužení QT intervalu, které naznačuje riziko vzniku srdeční arytmie a torsades de pointes, byly
zaznamenány u pacientů léčených makrolidy včetně klarithromycinu (viz bod 4.8). Vzhledem ke
zvýšenému riziku prodloužení QT intervalu a vzniku komorových arytmií (včetně torsades de pointes)
je použití klarithromycinu kontraindikováno u pacientů užívajících kterýkoli z následujících léků:
astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin; u pacientů s hypokalemií; a u pacientů s
anamnézou prodlouženého QT intervalu nebo komorových arytmií (viz bod 4.3).




Klarithromycin má být podáván s opatrností u následujících pacientů:
• Pacienti s ischemickou chorobou srdeční, závažnou srdeční insuficiencí, poruchami vedení nebo
klinicky relevantní bradykardií.
• Pacienti, kteří souběžně užívají jiné léčivé přípravky spojené s prodloužením QT intervalu,
kromě těch, které jsou kontraindikované.

Epidemiologické studie hodnotící riziko nežádoucích kardiovaskulárních důsledků s makrolidy ukázaly
variabilní výsledky. Některé observační studie identifikovaly vzácné krátkodobé riziko arytmie,
infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy včetně klarithromycinu. Tyto
nálezy je třeba srovnat s přínosy léčby, pokud se předepisuje klarithromycin.

Pneumonie
Vzhledem k rozvíjející se rezistenci bakterie Streptococcus pneumoniae na makrolidy je důležité, aby
bylo při předepisování klarithromycinu u komunitní pneumonie provedeno testování citlivosti. V
případě nozokomiální pneumonie se má klarithromycin používat v kombinaci s dalšími vhodnými
antibiotiky.

Infekce kůže a měkkých tkání mírného až středního stupně
Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny bakteriemi Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes, z
nichž oba mohou být rezistentní na makrolidy. Proto je důležité, aby bylo provedeno testování citlivosti.
V případech, kdy nemohou být použita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mohou být léčivým
přípravkem první volby jiná antibiotika, jako například klindamycin. V současnosti se považují
makrolidy za účinné pouze u některých infekcí kůže a měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené
bakterií Corynebacterium minutissimum, acne vulgaris a erysipel a v situacích, kdy není možné
používat léčbu penicilinem.

V případě závažné akutní hypersenzitivní reakce, jako jsou anafylaxe, závažné kožní nežádoucí reakce
(SCAR) (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), Stevensův-Johnsonův
syndrom, toxická epidermální nekrolýza a léková vyrážka s eozinofilií a systémovými příznaky
(DRESS)), se má terapie klarithromycinem okamžitě ukončit a má se okamžitě zahájit odpovídající
léčba.

Klarithromycin má být používán s opatrností při současném podávání s léčivy, které indukují enzymy
cytochromu CYP3A4 (viz bod 4.5).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Souběžné použití klarithromycinu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod
4.3). Zvýšená opatrnost je nutná při předepisování klarithromycinu s jinými statiny. Rhabdomyolýza
byla hlášena u pacientů dostávajících klarithromycin a statiny. Pacienty je třeba monitorovat s ohledem
na známky a příznaky myopatie.

V situacích, kdy se souběžnému použití klarithromycinu se statiny není možné vyhnout, doporučuje se
předepsat nejnižší registrovanou dávku statinu. Je možné zvážit použití statinu, který není závislý na
metabolismu CYP3A4 (např. fluvastatin) (viz bod 4.5).

Perorální hypoglykemika/inzulin
Souběžné podávání klarithromycinu a perorálních antidiabetik (např. deriváty sulfonylurey) anebo
inzulinu může vést k výrazné hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé monitorování hladiny glukózy (viz
bod 4.5).

Perorální antikoagulancia
Existuje riziko závažného krvácení a významného zvýšení mezinárodního normalizovaného poměru
(INR) a protrombinového času v případě, že je klarithromycin podáván současně s warfarinem (viz bod
4.5). INR a protrombinový čas je třeba často monitorovat po dobu, kdy pacienti dostávají
klarithromycin a perorální antikoagulancia.




Při současném podávání klarithromycinu a přímo působících perorálních antikoagulancií, jako jsou
dabigatran, rivaroxaban a apixaban, je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení (viz bod 4.5)
zapotřebí zvýšená opatrnost.

Dlouhodobé užívání může, stejně jako u jiných antibiotik, vést ke kolonizaci zvýšeným počtem
necitlivých bakterií a plísní. Pokud se objeví superinfekce, má být zahájena vhodná léčba.
Pozornost je třeba věnovat možnosti zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a jinými
makrolidovými léčivými přípravky, a také linkomycinem a klindamycinem.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 500 mg, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.