Ciprinol

Farmakoterapeutická skupina: Fluorochinolony, ATC kód: J01MA
Mechanismus účinku:
Ciprofloxacin je fluorochinolonové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální
enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci,
transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.

Vztah FK/FD:
Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (Cmax) a minimální inhibiční
koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganizmu a na vztahu mezi plochou
pod křivkou (AUC) a MIC.

Mechanismus rezistence:
In vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa
u obou topoizomeráz, topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené
rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí
mít za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na
mnoho aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.
Nepropustnost a/nebo mechanismus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt
na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek
v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in vitro
mechanismy rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanismy rezistence, které
inaktivují další antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní
mechanismus, mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence
zprostředkovaná plazmidem kódovaná pomocí genů qnr.

Spektrum antibakteriální aktivity:
Hraniční hodnoty oddělující citlivé kmeny od kmenů s intermediární citlivostí a tyto od rezistentních
kmenů:

Doporučení EUCAST




Mikroorganizmy Citlivé Rezistentní
Enterobakterie S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Pseudomonas S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Acinetobacter S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Staphylococcus spp.1 S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Haemophilus influenzae a
Moraxella catarrhalis
S ≤ 0,5 mg/l R > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l
Neisseria meningitidis S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l
Hraniční hodnoty druhově
nespecifické *
S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Staphylococcus spp. – hraniční hodnoty pro ciprofloxacin odpovídající terapii s vysokými dávkami.
* Hraniční hodnoty nevztažitelné k třídám byly určeny zejména na základě údajů FK/FD a nejsou
závislé na distribuci MIC jednotlivých druhů. Jsou určeny pouze pro druhy, pro které specifické
hraniční hodnoty nebyly určeny a ne pro takové druhy, pro které testy citlivosti nejsou doporučovány.

Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Je vhodná
informace o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V nezbytných
případech, kdy lokální prevalence rezistence je taková, že prospěšnost látky je přinejmenším
u některých typů infekcí sporná, je třeba požádat o radu experta.

Zařazení příslušných druhů podle citlivosti na ciprofloxacin (Streptococcus spp. viz bod 4.4)

DRUHY VĚTŠINOU CITLIVÉ
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Bacillus anthracis (1)
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Aeromonas spp.
Brucella spp.
Citrobacter koseri
Francisella tularensis
Haemophilus ducreyi
Haemophilus influenzae*
Legionella spp.
Moraxella catarrhalis*
Neisseria meningitidis
Pasteurella spp.
Salmonella spp.*
Shigella spp.*
Vibrio spp.
Yersinia pestis
Anaerobní mikroorganizmy
Mobiluncus
Další mikroorganizmy
Chlamydia trachomatis ($)
Chlamydia pneumoniae ($)
Mycoplasma hominis ($)
Mycoplasma pneumoniae ($)
DRUHY, U KTERÝCH SE MŮŽE REZISTENCE VYVINOUT
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Enterococcus faecalis ($)
Staphylococcus spp.* (2)
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Acinetobacter baumannii+
Burkholderia cepacia+*
Campylobacter spp.+*



Citrobacter freundii*
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Morganella morganii*
Neisseria gonorrhoeae*
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris*
Providencia spp.
Pseudomonas aeruginosa*
Pseudomonas fluorescens
Serratia marcescens*
Anaerobní mikroorganizmy
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
INHERENTNÍ REZISTENTNÍ ORGANIZMY
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Actinomyces
Enteroccus faecium
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Stenotrophomonas maltophilia
Anaerobní mikroorganizmy
Kromě výše uvedených
Další mikroorganizmy
Mycoplasma genitalium
Ureaplasma urealitycum
* Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty ve schválených klinických indikacích
+ Míra rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU
($): Přirozená střední citlivost neexistuje-li získaný mechanismus rezistence
(1): Byly provedeny studie s experimentálními zvířecími infekcemi způsobenými inhalací spor
Bacillus anthracis; tyto studie ukázaly, že antibiotika podaná brzy po expozici zabránila vzniku
onemocnění, jestliže léčba vedla ke snížení počtu spor v organizmu pod infekční dávku. U lidí je
doporučené použití primárně dáno citlivostí, zjišťovanou in vitro, a také experimentálními daty
získanými u zvířat a v limitovaném množství u lidí. Léčba ciprofloxacinem podávaným v dávkách
500 mg 2x denně po dobu 2 měsíců je u lidí považována jako dostatečná ochrana před infekcí
vyvolanou antraxem. Ošetřujícím lékařům je doporučeno seznámit se s národními a/nebo
mezinárodními konvenčními dokumenty, které se vztahují k léčbě infekce antraxu.
(2): S. aureus rezistentní na meticilin se obvykle projevuje korezistencí na fluorochinolony.
Míra rezistence na meticilin je mezi všemi druhy stafylokoků přibližně 20 až 50 %; ve zvýšené míře
je pozorována zejména v nemocničním prostředí.