Sp.zn. suklsa sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Ciprinol 250 mg potahované tablety
Ciprinol 500 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Ciprinol 250 mg:
Jedna potahovaná tableta obsahuje ciprofloxacinum 250 mg (jako ciprofloxacini hydrochloridum
monohydricum 291 mg).
Ciprinol 500 mg:
Jedna potahovaná tableta obsahuje ciprofloxacinum 500 mg (jako ciprofloxacini hydrochloridum
monohydricum 582 mg).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Popis přípravku:
Ciprinol 250 mg: bílé, kulaté, potahované tablety, na jedné straně s půlicí rýhou.
Ciprinol 500 mg: bílé, oválné potahované tablety, na jedné straně s půlicí rýhou.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Potahované tablety Ciprinol jsou určeny k léčbě níže uvedených infekcí (viz body 4.4 a 5.1). Před
zahájením terapie věnujte zvláštní pozornost dostupným informacím vztahujícím se k rezistenci na
ciprofloxacin.
Dospělí
• Infekce dolních dýchacích cest způsobené gramnegativními bakteriemi:
- akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, včetně chronické bronchitidy,
U akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, včetně chronické bronchitidy má být
přípravek Ciprinol použit pouze v případě, kdy použití jiných antibakteriálních látek, které jsou
obecně doporučovány pro léčbu těchto infekcí, není vhodné.
- bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy či u bronchiektázií,
- pneumonie,
• chronický hnisavý zánět středouší,
• akutní exacerbace chronické sinusitidy, zvláště pokud jsou způsobeny gramnegativními
bakteriemi,
• nekomplikovaná akutní cystitida,
U nekomplikované akutní cystitidy má být přípravek Ciprinol použit pouze v případě, kdy použití
jiných antibakteriálních látek, které jsou obecně doporučovány pro léčbu těchto infekcí, není vhodné.
• akutní pyelonefritida,
• komplikované infekce močových cest,
• bakteriální prostatitida,
• infekce pohlavních orgánů:
- gonokoková uretritida a cervicitida způsobené citlivou bakterií Neisseria gonorrhoeae,
- epididymoorchitida, včetně případů způsobených bakterií Neisseria gonorrhoeae,
- zánětlivé pánevní onemocnění (PID), včetně případů způsobených bakterií Neisseria
gonorrhoeae.
• infekce gastrointestinálního traktu (např. průjem cestovatelů),
• nitrobřišní infekce,
• infekce kůže a měkkých tkání způsobené gramnegativními bakteriemi,
• maligní externí otitida ,
• infekce kostí a kloubů,
• profylaxe infekcí u pacientů s neutropenií,
• profylaxe invazivní infekce způsobené bakterií Neisseria meningitidis,
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčba)
Ciprofloxacin může být použit k léčbě pacientů s febrilní neutropenií, u které se předpokládá, že je
bakteriálního původu.
Děti a dospívající
• bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou
fibrózou,
• komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida,
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčba).
Ciprofloxacin může být také použit k léčbě závažných infekcí u dětí a dospívajících, pokud je to
shledáno nezbytným.
Léčba má být zahájena jen lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných
infekcí u dětí a dospívajících (viz body 4.4 a 5.1).
Je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních látek.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování se stanovuje na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti původce infekce na
ciprofloxacin, funkce ledvin pacienta a u dětí a dospívajících na tělesné hmotnosti pacienta.
Délka léčby závisí na závažnosti onemocnění, klinickém průběhu a bakteriologickém obrazu.
Léčba infekcí, které jsou způsobeny určitými bakteriemi (např. Pseudomonas aeruginosa,
Acinetobacter nebo Staphylococci) může vyžadovat podávání vyšších dávek ciprofloxacinu společně
s dalšími vhodnými antibiotiky.
Léčba některých infekcí (např. pánevního zánětlivého onemocnění, nitrobřišních infekcí, infekcí
u pacientů s neutropenií a infekcí kostí a kloubů) může vyžadovat souběžné podávání dalších
vhodných antibiotik, v závislosti na původci infekce.
Dospělí
Indikace Denní dávka v mg
Celková délka léčby
(zahrnující případně i
úvodní parenterální
léčbu ciprofloxacinem)
Infekce dolních dýchacích cest 2 x denně 500 7 až 14 dnů
mg až 2 x
denně 750 mg
Infekce horních
dýchacích cest
Akutní exacerbace chronické
sinusitidy
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
až 14 dnů
Chronický hnisavý zánět
středního ucha
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
až 14 dnů
Maligní externí otitida 2 x denně 750 mg 28 dnů až 3 měsíce
Infekce močových cest
Nekomplikovaná akutní
cystitida
x denně mg až 2 x
denně 500 mg
dny
U žen před menopauzou se užívá jedna
dávka 500 mg.
Komplikovaná cystitida, akutní
pyelonefritida
x denně mg 7 dnů
Komplikovaná pyelonefritida
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
nejméně 10 dnů,
v případě zvláštních
okolností (například u
abscesů) může léčba
pokračovat i déle než dnů
Bakteriální prostatitida
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
- 4 týdny (akutní) až 6 týdnů (chronická)
Infekce pohlavních
orgánů
Gonokoková uretritida a
cervicitida v důsledku citlivé
bakterie Neisseria gonorrhoeae
x 500 mg
jako
jednorázová
dávka
den (jednorázová
dávka)
Epididymoorchitida a pánevní
zánětlivé onemocnění
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
nejméně 14 dnů
Infekce
gastrointestinálního
traktu a
intraabdominální
infekce
Průjmová onemocnění
způsobená bakteriálními
patogeny včetně Shigella spp.
jiného typu než je Shigella
dysenteriae typu I a empirická
léčba vážného cestovatelského
průjmu
x denně mg 1 den
Průjmová onemocnění
způsobená Shigella dysenteriae
typu I
x denně mg 5 dnů
Průjmová onemocnění
způsobená Vibrio cholerae
x denně mg 3 dny
Tyfová horečka 2 x denně 500 mg 7 dnů
Intraabdominální infekce
způsobené gramnegativními
bakteriemi
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
– 14 dnů
Infekce kůže a měkkých tkání
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
až 14 dnů
Infekce kostí a kloubů
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
max. 3 měsíce
Pacienti s febrilní neutropenií, u nichž existuje podezření
na bakteriální infekci. Ciprofloxacin se musí podávat
souběžně s vhodnými antibiotiky podle oficiálních
doporučení.
x denně mg až 2 x
denně 750 mg
Léčba musí pokračovat
po celou dobu trvání
neutropenie
Profylaxe invazivní infekce způsobené Neisseria
meningitidis
x 500 mg
jako
jednorázová
dávka
den (jednorázová
dávka)
Inhalace antraxu – postexpoziční profylaxe a kurativní
léčba u osob, které jsou schopné podstoupit perorální
léčbu, v případě, kdy je to klinicky vhodné. Podání léku
musí začít co nejdříve po předpokládané nebo potvrzené
expozici.
x denně mg
60 dnů od potvrzení
expozice Bacillus
anthracis
Pediatrická populace
Indikace Denní dávka v mg
Celková délka léčby
(zahrnující případně
úvodní parenterální léčbu
ciprofloxacinem)
Cystická fibróza 2 x denně 20 mg/kg
tělesné hmotnosti,
maximálně 750 mg na
jednu dávku.
10 až 14 dnů
Komplikované infekce močových cest a
akutní pyelonefritida
x denně 10 mg/kg až
x denně 20 mg/kg
tělesné hmotnosti,
maximálně 750 mg na
jednu dávku.
10 až 21 dnů
Inhalace antraxu – postexpoziční profylaxe a
kurativní léčba u osob, které jsou schopné
podstoupit perorální léčbu, v případě, kdy je
to klinicky vhodné. Podání léku musí začít co
nejdříve po předpokládané nebo potvrzené
expozici.
x denně10 mg/kg až
x denně 15 mg/kg
tělesné hmotnosti,
maximálně 500 mg na
jednu dávku.
60 dnů od potvrzení
expozice Bacillus anthracis
Další závažné infekce 10 mg/kg tělesné
hmotnosti 3x denně,
maximálně 400 mg na
jednu dávku
Závisí na druhu infekce
Starší pacienti
Starší pacienti mají dostávat dávku upravenou podle závažnosti infekce a clearance kreatininu.
Porucha funkce ledvin a jater
Doporučené počáteční a udržovací dávky pro pacienty s poruchou funkce ledvin:
Clearance kreatininu
[ml/min/1,73m2]
Sérová hladina
kreatininu
[μmol/l]
Intravenózní dávka
[mg]
> 60 < 124 Viz obvyklé dávkování.
30 – 60 124 – 168 250-500 mg každých 12 h
< 30 > 169 250-500 mg každých 24 h
Pacienti na hemodialýze > 169 250-500 mg každých 24 h (po
dialýze)
Pacienti na peritoneální
dialýze
> 169 250-500 mg každých 24 h
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování.
Dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin a/nebo jater nebylo studováno.
Způsob podání
Tablety se polykají vcelku a zapíjejí se tekutinou, nežvýkají se. Mohou se podávat nezávisle na jídle.
Jestliže jsou užity na lačný žaludek, léčivá látka je vstřebána rychleji. Tablety ciprofloxacinu se však
nemají užívat s mléčnými výrobky (např. mlékem, jogurtem) nebo s ovocným džusem obohaceným
minerály (např. s pomerančovým džusem obohaceným o kalcium) (viz bod 4.5).
V závažných případech, nebo když pacient není schopen užívat tablety (např. pacienti na parenterální
výživě), se doporučuje zahájit léčbu s intravenózní formou ciprofloxacinu a následně přejít na léčbu
perorální, jakmile je to možné.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku, další chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1.
• Souběžné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Ciprofloxacin se nemá používat u pacientů, u nichž se v minulosti při použití přípravků obsahujících
chinolon nebo fluorochinolon vyskytly závažné nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Léčba
ciprofloxacinem má být u těchto pacientů zahájena pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné možnosti
léčby a po pečlivém vyhodnocení poměru přínosu a rizika (viz také bod 4.3).
Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními patogeny
Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii při léčbě závažných infekcí a infekcí, které mohou být
způsobeny grampozitivními nebo anaerobními patogeny. U těchto infekcí musí být ciprofloxacin
podáván v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.
Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumonie)
Ciprofloxacin se pro léčbu streptokokových infekcí nedoporučuje, protože proti nim je málo účinný.
Infekce pohlavních orgánů
Gonokoková uretritida, cervicitida, epididymoorchitida a pánevní zánětlivé onemocnění mohou být
způsobeny bakterií Neisseria gonorrhoeae rezistentní na fluorochinolony. Ciprofloxacin má být proto
podáván k léčbě gonokokové uretritidy nebo cervicitidy, pouze pokud lze vyloučit rezistenci bakterie
Neisseria gonorrhoeae na ciprofloxacin.
Pro léčbu epididymoorchitidy a pánevního zánětlivého onemocnění se má zvážit empirické použití
ciprofloxacinu pouze v kombinaci s jinými vhodnými antibiotiky (např. cefalosporinem), pokud se
nedá vyloučit rezistence bakterie Neisseria gonorrhoeae na ciprofloxacin. V případě, kdy nedojde
ke klinickému zlepšení po 3 dnech léčby, je třeba léčbu přehodnotit.
Infekce močového ústrojí
Rezistence bakterie Escherichia coli - nejčastějšího patogenu způsobujícího infekce močových cest -
na fluorochinolony je v rámci Evropské unie variabilní. Předepisujícím lékařům se doporučuje
zohlednit lokální prevalenci rezistence bakterie Escherichia coli na fluorochinolony.
Očekává se, že jednorázová dávka ciprofloxacinu, která může být použita u nekomplikované cystitidy
u žen před menopauzou, bude spojena s nižší účinností než delší trvání léčby. To je třeba brát v úvahu,
pokud jde o zvyšující se úroveň rezistence bakterie Escherichia coli k chinolonům.
Nitrobřišní infekce
Je dostupné omezené množství dat vztahujících se k účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních
nitrobřišních infekcí.
Cestovatelský průjem
Při volbě ciprofloxacinu musí být brány v úvahu informace vztahující se k rezistenci relevantních
patogenů na ciprofloxacin v navštívených zemích.
Infekce kostí a kloubů
Na základě mikrobiologických testů má být ciprofloxacin použit v kombinaci s dalšími antibiotiky.
Inhalace antraxu
Užití u lidí je podloženo údaji o citlivosti zjišťovanými in vitro, experimentálními daty získanými
ze studií na zvířatech a omezenými údaji o použití u lidí. Lékař určující léčbu se má řídit národními
a/nebo mezinárodními pokyny, stanovenými konsensem, vztahujícími se k léčbě infekce způsobené
antraxem.
Pediatrická populace
U dětí a dospívajících se užití ciprofloxacinu musí řídit dostupnými oficiálními směrnicemi. Léčbu
ciprofloxacinem mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo
závažných infekcí u dětí a dospívajících.
Prokázalo se, že ciprofloxacin způsobuje artropatie nosných kloubů juvenilních zvířat. Bezpečnostní
data získaná z randomizované, dvojitě zaslepené studie, v níž byl ciprofloxacin užit u dětí
(ciprofloxacin: n=335, průměrný věk=6,3 roky; srovnávací skupina: n=349, průměrný věk 6,2 let;
věkový rozsah 1 až 17 let), prokázala výskyt artropatie vztahující se k léčbě ciprofloxacinem
(rozeznané z kloubních znaků a symptomů), ve dni + 42 ze 7,2 % a 4,6 %. Respektive výskyt
artropatie ve vztahu k léčivému přípravku zjištěné po 1 roce byl 9,0 % a 5,7 %. Nárůst případů
artropatie ve vztahu k léčivu nebyl v průběhu času mezi skupinami statisticky signifikantní. Léčba by
měla být zahájena pouze až po pečlivém zvážení poměru zisk/riziko, kvůli možným nežádoucím
účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně.
Bronchopulmonální infekce u pacientů s cystickou fibrózou
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5-17 let. S léčbou dětí ve věkovém rozmezí
až 5 let jsou zkušenosti mnohem více omezené.
Komplikované infekce močových cest a pyelonefritida
Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem má být zvážena, až když se nedá použít jiná léčba,
zároveň musí být podložena výsledky mikrobiologického vyšetření.
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1-17 let.
Další specifické závažné infekce
V souladu s úřední směrnicí, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin
použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když
selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití.
Použití ciprofloxacinu pro léčbu závažných specifických infekcí, jiných než je uvedeno výše, nebylo
v klinických zkouškách ověřeno a klinické zkušenosti jsou omezené. Proto je potřeba při léčbě
pacientů s těmito infekcemi postupovat obezřetně.
Hypersenzitivita
Po jednorázové dávce se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce (viz bod 4.8), včetně
anafylaktické a anafylaktoidní reakce, které mohou být život ohrožující. Jestliže se takové reakce
objeví, podávání ciprofloxacinu musí být ukončeno a je potřeba zahájit adekvátní léčbu.
Pohybový systém
Ciprofloxacin se obecně nesmí používat u pacientů s anamnézou onemocnění/poškození šlach
souvisejících s léčbou chinolony. Ve velmi vzácných případech, po mikrobiologickém
zdokumentování původce a vyhodnocení poměru přínosu/rizika, může být ciprofloxacin těmto
pacientům předepsán za účelem léčby určitých závažných infekcí, zejména pak v případech selhání
standardní léčby nebo bakteriální rezistence, pokud mikrobiologické údaje použití ciprofloxacinu
potvrzují.
Tendinitida a ruptura šlachy
Tendinitida a ruptura šlachy (zejména, ale nejen Achillovy šlachy), někdy bilaterální, se mohou
objevit již do 48 hodin od zahájení léčby chinolony a fluorochinolony; jejich výskyt byl hlášen
dokonce až několik měsíců po ukončení léčby. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy se zvyšuje
u starších pacientů, u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů
a u pacientů léčených souběžně kortikosteroidy. Z toho důvodu je třeba se souběžnému podávání
kortikosteroidů vyhnout.
Při prvních známkách tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je nutné léčbu ciprofloxacinem ukončit
a zvážit jiné možnosti léčby. Postiženou končetinu (končetiny) je třeba náležitě ošetřit (např.
imobilizací). Pokud se vyskytnou známky tendinopatie, kortikosteroidy se nemají používat.
U pacientů s myastenií gravis musí být ciprofloxacin užíván s opatrností (viz bod 4.8).
Aneurysma a disekce aorty a regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní
Epidemiologické studie uvádějí zvýšené riziko aneurysmatu a disekce aorty, zejména u starších
pacientů, a aortální a mitrální regurgitace po podání fluorochinolonů.
U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních
chlopní (viz bod 4.8).
Fluorochinolony se proto mají používat až po pečlivém vyhodnocení přínosů a rizik a po zvážení
dalších možností léčby u pacientů s výskytem aneurysmatu aorty v rodinné anamnéze nebo
s kongenitálním onemocněním srdečních chlopní nebo u pacientů, u nichž byly diagnostikovány
preexistující aneurysma a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů
s jinými rizikovými faktory či predispozicemi;
- jak k aneurysmatu a disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např.
onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlersův-Danlosův syndrom,
Turnerův syndrom, Behçetův syndrom, hypertenze, revmatoidní artritida nebo dále
- k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida nebo
obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza či Sjögrenův syndrom) nebo dále
- k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida).
Riziko aneurysmatu a disekce aorty a její ruptury může být zvýšené také u pacientů, kteří jsou
souběžně léčeni systémovými kortikosteroidy.
V případě náhlé bolesti v oblasti břicha, hrudníku nebo zad se pacientům doporučuje, aby neprodleně
vyhledali lékaře na pohotovosti.
Pacienty je třeba informovat, že v případě akutní dušnosti, nově vzniklých srdečních palpitací nebo
zvětšení objemu břicha nebo rozvoje otoků dolních končetin mají ihned vyhledat lékařskou pomoc.
Fotosenzitivita
Bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje fotosenzitivní reakce. Pacienti užívající ciprofloxacin
musí být informováni o tom, že se během léčby nesmí vystavovat přímému slunečnímu nebo
UV záření (viz bod 4.8).
Poruchy zraku
Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního
lékaře.
Centrální nervový systém
Je známo, že ciprofloxacin, stejně jako jiné chinolony spouští záchvaty, nebo snižují křečový práh.
Byly hlášeny případy status epilepticus. Užívání ciprofloxacinu u pacientů s onemocněními CNS, kteří
mohou být náchylní k záchvatům, se musí dobře zvážit. Jestliže se vyskytnou záchvaty, musí se léčba
ciprofloxacinem přerušit (viz bod 4.8). Již po prvním užití ciprofloxacinu se mohou vyskytnout
psychiatrické reakce. Ve vzácných případech mohou deprese nebo psychózy vést až k sebevražedným
představám/myšlenkám, které mohou vyvrcholit pokusem o sebevraždu nebo dokonanou sebevraždou.
V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem přerušit.
Dlouhotrvající, zneschopňující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly bez ohledu na jejich věk a preexistující rizikové
faktory hlášeny velmi vzácně případy dlouhotrvajících (měsíce nebo roky), zneschopňujících
a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících různé, někdy
vícečetné tělesné systémy (muskuloskeletální, nervový, psychiatrický a senzorický). Léčba
ciprofloxacinem má být okamžitě ukončena při prvních známkách nebo příznacích jakéhokoli
závažného nežádoucího účinku a pacienty je třeba informovat, že mají kontaktovat lékaře, který jim
přípravek předepsal.
Periferní neuropatie
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické nebo
senzomotorické polyneuropatie, vedoucí k parestezii, hypestezii, dysestezii nebo slabosti. Pacienti
léčení ciprofloxacinem, mají být poučeni, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře,
pokud se u nich vyskytnou symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo
slabost, aby se tak předešlo vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8).
Srdeční poruchy
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně přípravku Ciprinol, u pacientů se známými
rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
- vrozený prodloužený QT interval
- souběžné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval
(např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)
- nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie)
- onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie)
Starší pacienti a ženy mohou být více náchylní k prodloužení QT následkem medikace. Proto je
zapotřebí opatrnosti, jestliže jsou fluorochinolony, včetně ciprofloxacinu, používány u těchto skupin
pacientů (viz body 4.2, 4.5, 4.8 a 4.9).
Dysglykemie
Stejně jako u všech chinolonů byly hlášeny poruchy glykemie zahrnující hypoglykemii a
hyperglykemii (viz bod 4.8), obvykle u pacientů s diabetem mellitem, kteří jsou souběžně léčeni
perorálním hypoglykemikem (např. glibenklamidem) nebo inzulinem. Byly hlášeny případy
hypoglykemického kómatu. U pacientů s diabetem mellitem se doporučuje pečlivé sledování
glykemie.
Gastrointestinální systém
Výskyt těžkého nebo dlouho trvajícího průjmu během léčby nebo po ukončení léčby (a to i několik
týdnů po ukončení léčby) může indikovat kolitidu, která se vyvinula následkem užívání antibiotik
(život ohrožující s možnými fatálními následky), vyžadující okamžitou léčbu (viz bod 4.8).
V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem okamžitě přerušit a musí se zahájit vhodná léčba.
V této situaci jsou antiperistaltické léky kontraindikovány.
Ledviny a močové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byla hlášena krystalurie (viz bod 4.8). Pacienti užívající
ciprofloxacin musí být dobře hydratovaní a je nutné zabránit nadměrné alkalitě jejich moči.
Porucha funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že je ciprofloxacin vylučován nezměněn ve značné míře renální cestou, u pacientů
s poruchou funkce ledvin je zapotřebí upravit dávkování tak, jak je popsáno v bodě 4.2, aby se
předešlo nárůstu nežádoucích účinků, zapříčiněnému kumulací ciprofloxacinu.
Játra a žlučové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožující selhání
jater (viz bod 4.8). V případě jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (například anorexie,
žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je nutné léčbu přerušit.
Deficit glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy
U pacientů s deficitem glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy byla v souvislosti s ciprofloxacinem
zaznamenána hemolytická reakce. Proto by těmto pacientům neměl být ciprofloxacin podáván, pokud
potenciální přínos nepřeváží možné riziko. V takovém případě musí být pečlivě monitorován
potenciální výskyt hemolýzy.
Rezistence
V průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem mohou být izolovány bakterie, které projevují
rezistenci na ciprofloxacin, s nebo bez klinicky zjevné superinfekce. Při prodloužené době léčby, při
nozokomiálních infekcích, a to zejména u infekcí způsobených kmeny Staphylococcus a
Pseudomonas, zde může být konkrétní riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin.
Cytochrom PCiprofloxacin inhibuje izoenzym CYP450 1A2, a proto může způsobit zvýšenou sérovou koncentraci
souběžně podávaných látek metabolizovaných tímto enzymem (např. theofylinu, klozapinu,
olanzapinu, ropinirolu, tizanidinu, duloxetinu, agomelatinu). Souběžné podávání ciprofloxacinu a
tizanidinu je kontraindikováno. Z tohoto důvodu musí být u pacientů užívajících tyto látky souběžně
s ciprofloxacinem pečlivě sledovány klinické příznaky předávkování a dále může být také potřebné
stanovení sérových koncentrací (např. theofylinu) (viz bod 4.5).
Methotrexát
Souběžné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Interakce s testy
In vitro aktivita ciprofloxacinu proti Mycobacterium tuberculosis by mohla mít za následek chybné
negativní výsledky bakteriologického testu vzorků od pacientů, kteří souběžně užívají ciprofloxacin.
Ciprinol obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv jiných přípravků na ciprofloxacin:
Léky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval
Ciprinol, stejně jako ostatní fluorochinolony, musí být užíván s opatrností u pacientů užívajících léčivé
přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická
antidepresiva, makrolidy a antipsychotika) (viz bod 4.4).
Tvorba chelátových komplexů
Souběžné podávání ciprofloxacinu (perorálně) s léky a minerálními doplňky, které obsahují
vícemocné kationty (např. kalcium, hořčík, hliník, železo), polymerními vazači fosfátů (např.
sevelamer nebo uhličitan lantanitý), sukralfátem nebo antacidy a s léčivými přípravky ve vysoce
pufrované formě (např. tablety didanosinu) s obsahem hořčíku, hliníku nebo kalcia, vede ke snížení
vstřebávání ciprofloxacinu. Proto se ciprofloxacin musí užívat buď 1–2 hodiny před nebo alespoň
hodiny po užití těchto přípravků. Toto omezení neplatí pro antacida z řady blokátorů H2 receptorů.
Strava a mléčné výrobky
Vápník, který je součástí stravy, neovlivňuje výrazně vstřebávání. Nicméně je třeba se vyhnout
souběžnému podávání mléčných výrobků nebo nápojů obohacených minerály (např. mléko, jogurt,
pomerančový džus obohacený o kalcium) s ciprofloxacinem, protože mohou snižovat jeho
vstřebávání.
Probenecid
Probenecid interferuje s renální sekrecí ciprofloxacinu. Souběžné užívání probenecidu a
ciprofloxacinu zvyšuje sérové koncentrace ciprofloxacinu.
Metoklopramid
Metoklopramid urychluje absorpci ciprofloxacinu (perorálního), to má za následek zkrácení doby
dosažení maximální plazmatické koncentrace. Vliv na biologickou dostupnost ciprofloxacinu
pozorován nebyl.
Omeprazol
Souběžné podávání ciprofloxacinu s léčivými přípravky, které obsahují omeprazol má za následek
mírné snížení Cmax a AUC ciprofloxacinu.
Vliv ciprofloxacinu na jiné léčivé přípravky:
Tizanidin
Tizanidin se nesmí podávat souběžně s ciprofloxacinem (viz bod 4.3). V klinické studii se zdravými
jedinci došlo ke zvýšení sérové koncentrace tizanidinu (hodnota Cmax se zvýšila: 7krát, rozmezí: 4 až
21krát; hodnota AUC se zvýšila: 10krát, rozmezí: 6 až 24krát) při souběžném podávání
s ciprofloxacinem. Zvýšená sérová koncentrace tizanidinu je spojena s umocněným hypotenzním a
sedativním účinkem.
Methotrexát
Renální tubulární transport methotrexátu může být inhibován souběžným podáním ciprofloxacinu, což
může vést ke zvýšeným plazmatickým hladinám methotrexátu a zvýšit riziko toxických reakcí
souvisejících s methotrexátem. Proto se souběžné podávání nedoporučuje (viz bod 4.4).
Theofylin
Souběžné podávání ciprofloxacinu a theofylinu může způsobit nežádoucí zvýšení sérové koncentrace
theofylinu. To může vést k nežádoucím účinkům vyvolaným theofylinem, které mohou být výjimečně
život ohrožující nebo fatální. Při souběžném podávání těchto dvou léků musí být sérové koncentrace
theofylinu kontrolovány a dávky theofylinu sníženy, pokud je to nezbytné (viz bod 4.4).
Další deriváty xantinu
Byly zaznamenány případy, kdy při souběžném užívání ciprofloxacinu a kofeinu nebo pentoxifylinu
(oxpentifylinu) došlo ke zvýšení sérové koncentrace těchto derivátů xantinu.
Fenytoin
Souběžné užívání ciprofloxacinu a fenytoinu může vést ke zvýšení nebo snížení sérových hladin
fenytoinu, proto se doporučuje sledovat hladiny léků.
Cyklosporin
Při souběžném podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících cyklosporin bylo
pozorováno přechodné zvýšení koncentrace sérového kreatininu. Proto je třeba u takových pacientů
často (dvakrát týdně) kontrolovat koncentraci sérového kreatininu.
Antagonisté vitamínu K
Souběžné podávání ciprofloxacinu a antagonisty vitaminu K může umocňovat jeho antikoagulační
efekt. Velikost rizika závisí na probíhající infekci, věku a celkovém stavu pacienta, takže je těžké
stanovit podíl ciprofloxacinu na nárůstu INR (international normalised ratio). Proto je třeba v průběhu
souběžného podávání ciprofloxacinu s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem, acenokumarolem,
fenoprokumonem nebo fluindionem), ale i krátce po jeho ukončení často sledovat.
Duloxetin
V klinických studiích bylo prokázáno, že souběžné použití duloxetinu se silnými inhibitory izoenzymu
CYP450 1A2 jako je fluvoxamin, může mít za následek zvýšení AUC a Cmax duloxetinu. Ačkoli
nejsou dostupná žádná klinická data týkající se možných interakcí s ciprofloxacinem, je možné po
souběžném podání očekávat obdobný efekt (viz bod 4.4).
Ropinirol
V klinické studii bylo prokázáno, že souběžné užívání ropinirolu a ciprofloxacinu, středně silného
inhibitoru izoenzymu CYP450 1A2, má za následek zvýšení hodnot Cmax a AUC ropinirolu o 60 %,
resp. 84 %. Během souběžné léčby s ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje
sledování nežádoucích účinků vyvolaných ropinirolem a případně vhodná úprava dávek ropinirolu
(viz bod 4.4).
Lidokain
U zdravých dobrovolníků bylo pozorováno, že souběžné podávání léčivých přípravků s lidokainem, a
ciprofloxacinu, který je středně silným inhibitorem izoenzymu CYP450 1A2, snižuje clearance
intravenózně podávaného lidokainu o 22 %. Ačkoli byla léčba lidokainem dobře tolerována, mohou se
po souběžném podání s ciprofloxacinem vyskytnout interakce spojené s nežádoucími účinky.
Klozapin
Po sedmidenním souběžném užívání 250 mg ciprofloxacinu s klozapinem se zvýšily sérové
koncentrace klozapinu a N-desmethylklozapinu o 29 %, resp. 31 %. Během současné léčby
klozapinem a ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje klinické pozorování a
vhodná úprava dávek klozapinu (viz bod 4.4).
Sildenafil
Po souběžném perorálním podání 50 mg s 500 mg ciprofloxacinu bylo u zdravých dobrovolníků
pozorováno přibližně zdvojnásobení Cmax a AUC sildenafilu. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže je
předepisován ciprofloxacin souběžně se sildenafilem, je třeba zvážit rizika a přínosy.
Agomelatin
V klinických studiích bylo prokázáno, že fluvoxamin, jakožto silný inhibitor izoenzymu CYP450 1A2,
výrazně inhibuje metabolismus agomelatinu, což vede k šedesátinásobnému nárůstu expozice
agomelatinem. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data pro možnou interakci s ciprofloxacinem,
středně silným inhibitorem CYP450 1A2, můžeme při souběžném podání očekávat podobné účinky
(viz “Cytochrom P450“ v bodě 4.4).
Zolpidem
Souběžné podávání s ciprofloxacinem může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, souběžné použití tedy
není doporučeno.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Dostupná data o podávání ciprofloxacinu těhotným ženám neindikují žádné malformace, ani toxický
vliv ciprofloxacinu na plod/novorozence. Studie na zvířatech neprokázaly přímé ani nepřímé škodlivé
účinky na reprodukční toxicitu. U plodů zvířat a mladých zvířat, vystavených působení chinolonů,
bylo pozorováno poškození nezralých chrupavek. Proto nelze vyloučit, že by lék mohl způsobovat
poškození kloubních chrupavek u lidských nedospělých jedinců/plodů (viz bod 5.3).
Proto je v rámci prevence vhodné se užívání ciprofloxacinu během těhotenství vyhnout.
Kojení
Ciprofloxacin se vylučuje do mateřského mléka. Proto vzhledem k potencionálnímu riziku poškození
kloubů nemá být kojícími ženami užíván.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Vzhledem ke svým neurologickým účinkům může ciprofloxacin ovlivnit dobu reakce. Z tohoto
důvodu může být schopnost řídit a obsluhovat stroje snížená.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky (ADR) jsou nevolnost a průjem.
ADR vycházející z klinických studií a postmarketingového sledování ciprofloxacinu (perorální,
intravenózní a následná léčba), seřazené podle kategorií četnosti jsou uvedeny níže. Analýza četnosti
byla provedena společně pro perorální a intravenózní formu ciprofloxacinu.
Třídy orgánových
systémů
Časté
≥
až <
Méně časté
≥ 1/1 000 až <
Vzácné
≥ 1/10 000 až <
1/1 Velmi vzácné
< 1/10 Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Infekce a
infestace
Mykotické
superinfekce
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Eosinofilie
Leukopenie
Anémie
Neutropenie
Leukocytóza
Trombocytopenie
Trombocytemie
Hemolytická
anémie
Agranulocytóza
Pancytopenie
(život
ohrožující)
Deprese kostní
dřeně (život
ohrožující)
Poruchy
imunitního
systému
Alergické reakce
Alergický edém /
angioedém
Anafylaktická
reakce
Anafylaktický
šok (život
ohrožující) (viz
bod 4.4)
Reakce jako při
sérové nemoci
Endokrinní
poruchy
Syndrom
nepřiměřené
sekrece
antidiuretického
hormonu
(SIADH)
Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie Hyperglykemie
Hypoglykemie (viz
bod 4.4)
Hypoglykemické
kóma (viz bod
4.4)
Psychiatrické
poruchy**
Psychomotorická
hyperaktivita/
neklid
Zmatenost a
dezorientace
Pocity úzkosti
Neobvyklé sny
Deprese
(potenciálně
kulminující
sebevražednými
představami/
myšlenkami nebo
pokusy o
sebevraždu a
dokonanou
sebevraždou) (viz
bod 4.4)
Halucinace
Psychotické
reakce
(potenciálně
kulminující
sebevražednými
představami/
myšlenkami
nebo pokusy o
sebevraždu a
dokonanou
sebevraždou)
(viz bod 4.4)
Mánie,
hypománie
Poruchy
nervového
systému**
Bolest hlavy
Závrať
Poruchy spánku
Poruchy
chuťového
vnímání
Parestezie a
dysestezie
Hypoestezie
Třes
Záchvaty (včetně
status epilepticus viz
bod 4.4)
Vertigo
Migréna
Poruchy
koordinace
Poruchy chůze
Poruchy
čichového
nervu
Intrakraniální
hypertenze a
pseudotumor
cerebri
Periferní
neuropatie,
polyneuropatie
(viz bod 4.4)
Poruchy oka** Poruchy vidění
(např. diplopie)
Poruchy
barevného
vidění
Poruchy ucha a
labyrintu**
Tinitus
Ztráta
sluchu/poškození
sluchu
Srdeční
poruchy***
Tachykardie
Ventrikulární
arytmie,
torsade de
pointes (hlášeno
převážně u
pacientů s
rizikovými
faktory pro
prodloužení
QT),
prodloužení QT
na EKG (viz
body 4.4 a 4.9) *
Cévní
poruchy***
Vazodilatace
Hypotenze
Synkopa
Vaskulitida
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe (včetně
astmatických stavů)
Gastrointestinální
poruchy
Nauzea
Průjem
Zvracení
Gastrointestinální
a abdominální
bolest
Dyspepsie
Flatulence
Výskyt průjmu
v důsledku užívání
antibiotik, včetně
pseudomembranózní
kolitidy (velmi
vzácně s možnými
fatálními následky)
(viz bod 4.4)
Pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení
aminotransferáz
Zvýšené hodnoty
bilirubinu
Zhoršení funkce
jater
Cholestatická
žloutenka
Hepatitida
Nekróza jater
(velmi vzácně
postupující v
život ohrožující
selhání jater)
(viz bod 4.4)
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka
Pruritus
Kopřivka
Fotosenzitivní
reakce (viz bod 4.4)
Petechie
Erythema
multiforme
Erythema
nodosum
Akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza
(AGEP),
Stevensův-
Johnsonův
syndrom
(potenciálně
život
ohrožující)
Toxická
epidermální
nekrolýza
(potenciálně
život
ohrožující)
Léková kožní
reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové
tkáně**
Bolesti kostí a
svalů (např.
bolest končetin,
zad, hrudníku)
Artralgie
Myalgie
Artritida
Zvýšený svalový
tonus a křeče
Svalová slabost
Tendinitida
Ruptura šlachy
(zejména
Achillovy
šlachy) (viz bod
4.4)
Exacerbace
symptomů
myastenie
gravis (viz bod
4.4)
Poruchy ledvin a
močových cest
Zhoršení funkce
ledvin
Selhání ledvin
Hematurie
Krystalurie (viz bod
4.4)
Tubulointersticiální
nefritida
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace**
Astenie
Horečka
Edém
Pocení
(hyperhidróza)
Vyšetření Zvýšení alkalické
fosfatázy v krvi
Zvýšená amyláza Zvýšení INR (u
pacientů
léčených
antagonisty
vitamínu K
* předběžná formulace podle hodnotící zprávy, bude v souladu s konečným zněním PhVWP.
** V souvislosti s podáváním chinolonů a fluorochinolonů byly v některých případech bez ohledu na
preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (až měsíce nebo roky),
zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících
několik, někdy vícečetných tříd orgánových systémů a smyslů (včetně účinků, jako jsou tendinitida,
ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, poruchy chůze, neuropatie spojené s parestezií, deprese,
únava, poruchy paměti, poruchy spánku a poruchy sluchu, zraku, chuti a čichu (viz bod 4.4).
*** U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/ nedomykavosti některé ze srdečních
chlopní (viz. bod 4.4).
Pediatrická populace
Výše uvedené údaje o výskytu artropatie byly získány v rámci studií prováděných na dospělých.
U dětí je výskyt artropatie zaznamenáván častěji (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Bylo hlášeno předávkování, kdy podání 12 g vedlo ke vzniku mírných příznaků toxicity. Bylo
zjištěno, že akutní předávkování v množství 16 g způsobuje akutní selhání ledvin.
Příznaky předávkování jsou: závrať, třes, bolest hlavy, únava, záchvaty, halucinace, zmatenost,
abdominální diskomfort, snížení funkce ledvin a jater a rovněž krystalurie a hematurie. Byla
zaznamenána reverzibilní renální toxicita.
Léčba
V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT
intervalu má být provedeno monitorování EKG.
Vedle běžných léčebných opatření, jakými jsou např. výplach žaludku a následné podání aktivního
uhlí, se doporučuje sledování funkce ledvin, včetně pH moči a případně podle potřeby zvýšit kyselost,
aby se zabránilo krystalurii. Antacida obsahující vápník a hořčík mohou teoreticky při předávkování
snižovat absorbci ciprofloxacinu. Pacienti by měli být dobře hydratováni.
Hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se eliminuje pouze malé množství ciprofloxacinu (< 10 %).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Fluorochinolony, ATC kód: J01MA02.
Mechanismus účinku:
Ciprofloxacin je fluorochinolové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální
enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci,
transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.
Vztah FK/FD:
Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (Cmax) a minimální inhibiční
koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganizmu a na vztahu mezi plochou
pod křivkou (AUC) a MIC.
Mechanismus rezistence:
In vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa
u obou topoizomeráz , topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené
rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí
mít za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na
mnoho aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.
Nepropustnost a/nebo mechanismus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt
na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek
v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in vitro
mechanismy rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanismy rezistence, které
inaktivují další antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní
mechanismus, mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence
zprostředkovaná plazmidem kódovaná pomocí genů qnr.
Spektrum antibakteriální aktivity:
Hraniční hodnoty oddělující citlivé kmeny od kmenů s intermediární citlivostí a tyto od rezistentních
kmenů:
Doporučení EUCAST
Mikroorganizmy Citlivé Rezistentní
Enterobakterie S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Pseudomonas S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Acinetobacter S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Staphylococcus spp.1 S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Haemophilus influenzae a
Moraxella catarrhalis
S ≤ 0,5 mg/l R > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l
Neisseria meningitidis S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l
Hraniční hodnoty druhově
nespecifické*
S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Staphylococcus spp. – Hraniční hodnoty pro ciprofloxacin odpovídající terapii s vysokými dávkami.
* Hraniční hodnoty druhově nespecifické byly určeny zejména na základě údajů FK/FD a nejsou
závislé na distribuci MIC jednotlivých druhů. Jsou určeny pouze pro druhy, pro které specifické
hraniční hodnoty nebyly určeny a ne pro takové druhy, pro které testy citlivosti nejsou doporučovány.
Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Je vhodná
informace o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V nezbytných
případech, kdy lokální prevalence rezistence je taková, že prospěšnost látky je přinejmenším
u některých typů infekcí sporná, je třeba požádat o radu experta.
Zařazení příslušných druhů podle citlivosti na ciprofloxacin (druhy Streptococcus viz bod 4.4)
DRUHY VĚTŠINOU CITLIVÉ
Aerobní gram-pozitivní mikroorganizmy
Bacillus anthracis (1)
Aerobní gram-negativní mikroorganizmy
Aeromonas spp.
Brucella spp.
Citrobacter koseri
Francisella tularensis
Haemophilus ducreyi
Haemophilus influenzae*
Legionella spp.
Moraxella catarrhalis*
Neisseria meningitidis
Pasteurella spp.
Salmonella spp.*
Shigella spp.*
Vibrio spp.
Yersinia pestis
Anaerobní mikroorganizmy
Mobiluncus
Další mikroorganizmy
Chlamydia trachomatis ($)
Chlamydia pneumoniae ($)
Mycoplasma hominis ($)
Mycoplasma pneumoniae ($)
DRUHY, U KTERÝCH SE MŮŽE REZISTENCE VYVINOUT
Aerobní gram-pozitivní mikroorganizmy
Enterococcus faecalis ($)
Staphylococcus spp.* (2)
Aerobní gram-negativní mikroorganizmy
Acinetobacter baumannii+
Burkholderia cepacia+*
Campylobacter spp.+*
Citrobacter freundii*
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Morganella morganii*
Neisseria gonorrhoeae*
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris*
Providencia spp.
Pseudomonas aeruginosa*
Pseudomonas fluorescens
Serratia marcescens*
Anaerobní mikroorganizmy
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
INHERENTNÍ REZISTENTNÍ ORGANIZMY
Aerobní gram-pozitivní mikroorganizmy
Actinomyces
Enteroccus faecium
Listeria monocytogenes
Aerobní gram-negativní mikroorganizmy
Stenotrophomonas maltophilia
Anaerobní mikroorganizmy
Kromě výše uvedených
Další mikroorganizmy
Mycoplasma genitalium
Ureaplasma urealitycum
* Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty ve schválených klinických indikacích.
+ Míra rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU.
($): Přirozená střední citlivost neexistuje-li získaný mechanizmus rezistence.
(1): Byly provedeny studie s experimentálními zvířecími infekcemi způsobenými inhalací spor
Bacillus anthracis; tyto studie ukázaly, že antibiotika podaná brzy po expozici zabránila vzniku
onemocnění, jestliže léčba vedla ke snížení počtu spor v organizmu pod infekční dávku. U lidí je
doporučené použití primárně dáno citlivostí, zjišťovanou in vitro, a také experimentálními daty
získanými u zvířat a v limitovaném množství u lidí. Léčba ciprofloxacinem podávaným v dávkách
500 mg 2x denně po dobu 2 měsíců je u lidí považována jako dostatečná ochrana před infekcí
vyvolanou antraxem. Ošetřujícím lékařům je doporučeno seznámit se s národními a/nebo
mezinárodními konvenčními dokumenty, které se vztahují k léčbě infekce antraxu.
(2): S. aureus rezistentní na meticilin se obvykle projevuje ko-rezistencí na fluorochinolony.
Míra rezistence na meticilin je mezi všemi druhy stafylokoků přibližně 20 až 50 %; ve zvýšené míře
je pozorována zejména v nemocničním prostředí.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním podání jednotlivých dávek tablet 250 mg, 500 mg a 750 mg ciprofloxacinu dochází
k rychlému a rozsáhlému vstřebávání především z tenkého střeva, maximální sérové koncentrace je
dosaženo za 1 – 2 hodiny.
Jednotlivé dávky 100 - 750 mg vytvořily maximální sérové koncentrace (Cmax) mezi 0,56 a 3,7 mg/l
závislé na dávce. Sérová koncentrace se zvyšuje proporcionálně s dávkami až do 1 000 mg.
Absolutní biologická dostupnost je asi 70 – 80 %.
Bylo prokázáno, že po perorálním podávání 500 mg každých 12 hodin je dosaženo stejné plochy pod
křivkou sérovou koncentrací (AUC) jako po podávání šedesátiminutové intravenózní infuze 400 mg
ciprofloxacinu každých 12 hodin.
Distribuce
Vazba ciprofloxacinu na bílkoviny je nízká (20 – 30 %). Ciprofloxacin je přítomen v plazmě převážně
ve své neionizované formě a má rozsáhlý distribuční objem v rovnovážném stavu 2 – 3 l/kg tělesné
hmotnosti. Ciprofloxacin dosahuje vysokých koncentrací v různých tkáních, jako jsou plíce (epiteliální
tekutina, alveolární makrofágy, tkáňová biopsie), dutiny, zánětlivé léze (kantaridinová puchýřová
tekutina) a urogenitální trakt (moč, prostata, endometrium), kde celkové koncentrace převyšují
dosažené plazmatické koncentrace.
Biotransformace
Byly identifikovány tyto čtyři metabolity vyskytující se v nízkých koncentracích:
desetyleneciprofloxacin (M1), sulfociprofloxacin (M2), oxociprofloxacin (M3) a formylciprofloxacin
(M4). Metabolity vykazují in vitro antimikrobiální aktivitu, ale nižšího stupně než základní složka.
Je známo, že ciprofloxacin je středně silný inhibitor izoenzymů CYP 450 1A2.
Eliminace
Ciprofloxacin je převážně vylučován v nezměněné podobě renálně a v menší míře také stolicí.
U subjektů s normální renální funkcí je sérový eliminační poločas 4-7 hodin.
Vylučování ciprofloxacinu (% z dávky)
Perorální podání
Moč Stolice
Ciprofloxacin 44,7 25,Metabolity (M1-M4) 11,3 7,
Renální clearance je mezi 180-300 ml/kg/h a celková clearance je mezi 480-600 ml/kg/h.
Ciprofloxacin podléhá jak glomerulární filtraci, tak tubulární sekreci. Závažně snížená funkce ledvin
vede ke zvýšení poločasu ciprofloxacinu až na 12 hod.
Nerenální clearance ciprofloxacinu je způsobená hlavně aktivní trans-intestinální sekrecí a
metabolizmem. 1 % dávky se vylučuje biliárními cestami. Ciprofloxacin je ve žluči přítomen
ve vysokých koncentracích.
Pediatrická populace
Farmakokinetické údaje u pediatrických pacientů jsou omezené.
Ve studii s dětmi nebyly hodnoty Cmax a AUC závislé na věku (od jednoho roku věku). Nebylo
pozorováno významné zvýšení hodnot Cmax a AUC po více dávkách (10 mg/kg třikrát denně).
U 10 dětí s těžkou sepsí, ve věku méně než 1 rok byla hodnota Cmax 6,1 mg/l (rozmezí 4,6 – 8,3 mg/l)
po 1hodinové intravenózní infuzi v dávce 10 mg/kg; odlišná hodnota 7,2 mg/l (rozmezí 4,7 –
11,8 mg/l) byla zjištěna u dětí ve věku 1 až 5 let. Hodnoty AUC byly 17,4 mg*h/l (rozmezí 11,8 –
32 mg*h/l) a 16,5 mg*h/l (rozmezí 11,0 – 23,8 mg*h/l) v příslušných věkových skupinách.
Tyto hodnoty jsou v rozsahu hodnot hlášených u dospělých dostávajících terapeutické dávky. Na
základě farmakokinetické analýzy populace pediatrických pacientů s různými infekcemi je předem
stanovený průměrný poločas přibližně 4 –5 hodin a biologická dostupnost suspenze je v rozsahu 50 až
80 %.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií toxicity jednorázové
dávky, toxicity po opakovaném podávání, hodnocení kancerogenního potenciálu nebo reprodukční
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
V klinicky relevantních úrovních expozice je ciprofloxacin, podobně jako ostatní chinolony,
fototoxický pro zvířata. Údaje o fotomutagenitě / fotokarcinogenitě ukazují, že ciprofloxacin má slabý
fotomutagenní nebo fototumorigenní vliv in vitro a v experimentech se zvířaty. Tento vliv byl
srovnatelný s ostatními inhibitory gyrázy.
Kloubní snášenlivost:
Stejně jako jiné inhibitory gyráz způsobuje ciprofloxacin poškození velkých nosných kloubů
u nedospělých jedinců. Stupeň poškození chrupavky závisí na věku, druhu a dávce; poškození může
být omezeno snížením zatížení kloubů. Ve studiích u dospělých jedinců (potkani, psi) nebylo
poškození chrupavek zjištěno. Ve studii provedené na mladých psech (rasy beagle) ciprofloxacin
způsoboval v terapeutických dávkách těžké změny na kloubech po dvou týdnech léčby. Tyto změny
byly patrné i po 5 měsících.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy, sodná sůl karboxymethylškrobu,
povidon, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát.
Potahová vrstva tablety: propylenglykol, mastek, oxid titaničitý, hypromelosa.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Blistr (Al, PVC/PVDC folie): 10 potahovaných tablet (1 blistr obsahuje 10 tablet)
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Ciprinol 250 mg: 42/012/91-A/C
Ciprinol 500 mg: 42/012/91-B/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 22. 7. Datum posledního prodloužení registrace: 5. 3.
10. DATUM REVIZE TEXTU
19. 2.