Celebrex

Gastrointestinální účinky
U pacientů léčených celekoxibem se vyskytly komplikace v horní a dolní části gastrointestinálního
traktu (perforace, vředy nebo krvácení), z nichž některé byly fatální. Opatrnost se doporučuje při
léčbě pacientů s významným rizikem rozvoje gastrointestinálních komplikací při podávání NSA - u
starších osob, u pacientů užívajících současně jiná nesteroidní antirevmatika nebo antiagregancia
(např. kyselinu acetylsalicylovou) nebo glukokortikoidy, u pacientů užívajících alkohol, případně u
pacientů s anamnézou onemocnění gastrointestinálního traktu, jako jsou ulcerace nebo
gastrointestinální krvácení.

Existuje další zvýšení rizika gastrointestinálních nežádoucích účinků (vzniku gastrointestinálních
ulcerací nebo jiných gastrointestinálních komplikací), pokud je celekoxib užíván současně s kyselinou
acetylsalicylovou (i při nízkých dávkách).

V dlouhodobých studiích nebyl prokázán významný rozdíl v bezpečnosti pro GIT mezi COX-inhibitory podávanými současně s kyselinou acetylsalicylovou a NSA, podávanými současně s
kyselinou acetylsalicylovou (viz bod 5.1).

Souběžné podání NSA
Je nutné vyvarovat se souběžného užití celekoxibu a NSA neobsahujících kyselinu acetylsalicylovou.

Kardiovaskulární účinky
V dlouhodobé studii kontrolované placebem se u pacientů se sporadickými adenomatózními polypy,
kteří byli léčeni celekoxibem v dávkách 200 mg 2x denně a 400 mg 2x denně, objevil zvýšený počet
závažných kardiovaskulárních (KV) příhod, zejména infarktu myokardu, v porovnání s placebem (viz
bod 5.1).

Kardiovaskulární riziko léčby celekoxibem se může zvyšovat s dávkou a délkou léčby, proto je nutné
užívat nejnižší účinnou denní dávku po nejkratší možné léčebné období. Relativní zvýšení tohoto
rizika se zdá být podobné u pacientů se známým KV onemocněním (i bez něj) nebo s KV rizikovými
faktory (i bez nich). U pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním či KV rizikovými
faktory však může existovat vyšší riziko z hlediska absolutní incidence vzhledem k vyšší četnosti
výchozích hodnot. Potřebu symptomatické léčby a odpověď pacienta na léčbu je třeba pravidelně
vyhodnocovat, zvláště u pacientů s osteoartrózou (viz body 4.2, 4.3, 4.8 a 5.1).

Pacienty s významnými rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze,
hyperlipidémie, diabetes mellitus, kouření) je možné léčit celekoxibem pouze po pečlivém uvážení
(viz bod 5.1).

Vzhledem k absenci účinku na funkci destiček nepředstavují selektivní inhibitory COX-2 náhradu
kyseliny acetylsalicylové při profylaxi kardiovaskulární tromboembolické choroby. Proto nesmí být
antiagregační léčba přerušena (viz bod 5.1).

Zadržování tekutin a otoky
Stejně jako u jiných léčivých přípravků, které inhibují syntézu prostaglandinů, bylo u pacientů
užívajících celekoxib pozorováno zadržování tekutiny a otoky. Z tohoto důvodu by měl být celekoxib
podáván s opatrností u pacientů s anamnézou srdečního selhání, dysfunkce levé komory srdeční nebo
hypertenze, a dále u pacientů s již přítomným otokem z jakéhokoliv jiného důvodu, jelikož inhibice
prostaglandinů může vést ke zhoršení funkce ledvin a k zadržování tekutiny. Rovněž je nutno
postupovat opatrně u pacientů léčených diuretiky nebo s jiným rizikem hypovolemie.

Hypertenze
Podobně jako všechna NSA může celekoxib způsobit vznik hypertenze nebo zhoršení preexistující
hypertenze, které mohou přispět ke zvýšené incidenci kardiovaskulárních příhod. Proto je nutné při
zahájení a v průběhu léčby celekoxibem sledovat krevní tlak.

Účinky na játra a ledviny
Zhoršení funkce ledvin a jater a zejména dysfunkce srdce jsou pravděpodobnější u starších pacientů,
kteří by tudíž měli být pod řádným lékařským dohledem.

NSA, včetně celekoxibu mohou způsobit renální toxicitu. Data z klinických studií ukazují, že
celekoxib má podobný vliv na renální funkce jako NSA. Nejvyššímu riziku renální toxicity jsou
vystaveni pacienti se zhoršenou funkcí ledvin, srdečním selháním, dysfunkcí jater, pacienti užívající
diuretika, inhibitory enzymu angiotenzin-konvertázy (ACE), antagonisty receptoru pro angiotensin II
a dále starší pacienti (viz bod 4.5). Tyto pacienty je nutné během léčby celekoxibem monitorovat.

Po užití celekoxibu bylo hlášeno několik případů závažných jaterních reakcí, včetně fulminantní
hepatitidy (z nichž některé byly fatální), jaterní nekrózy a selhání jater (z nichž některé byly fatální
nebo vyžadovaly transplantaci jater). Podle hlášení, která uváděla i dobu vzniku nežádoucího účinku,
se většina závažných jaterních nežádoucích účinků objevila během 1 měsíce od zahájení léčby
celekoxibem (viz bod 4.8).

Jestliže během léčby dojde u pacienta ke zhoršení kterýchkoliv funkcí orgánových systémů
popsaných výše, musejí být přijata vhodná opatření a mělo by se zvážit ukončení léčby celekoxibem.

Inhibice CYP2DCelekoxib inhibuje CYP2D6. I když se nejedná o silný inhibitor tohoto enzymu, u individuálně
dávkovaných léčivých přípravků, které se metabolizují prostřednictvím CYP2D6, může být nutné
snížit dávku (viz bod 4.5).

Slabí metabolizéři CYP2DU pacientů se známým pomalým metabolismem CYP2D6 by se mělo postupovat opatrně (viz bod
5.2).

Kožní a celkové reakce z přecitlivělosti
V souvislosti s užitím celekoxibu byly velmi vzácně hlášeny závažné kožní reakce, včetně exfoliativní
dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8), z nichž
některé byly fatální. Nejvyššímu riziku těchto reakcí jsou pacienti vystaveni v časné fázi terapie,
nástup těchto reakcí se objevil ve většině případů během prvního měsíce léčby. U pacientů užívajících
celekoxib byly hlášeny závažné reakce z přecitlivělosti (zahrnující anafylaxi, angioedém a lékovou
vyrážku s eosinofilií a systémovými symptomy (DRESS) nebo syndrom hypersensitivity) (viz bod
4.8). U pacientů s anamnézou alergie na sulfonamidy nebo na jiné přípravky může být zvýšené riziko
závažných kožních reakcí nebo reakcí z přecitlivělosti (viz bod 4.3). Celekoxib musí být vysazen při
prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakémkoliv příznaku přecitlivělosti.

Obecné
Celekoxib může maskovat horečku a další známky zánětu.

Užití s perorálními antikoagulancii
U pacientů současně léčených warfarinem byly hlášeny závažné příhody krvácení, některé z nich byly
fatální. Při souběžné léčbě byl hlášen zvýšený protrombinový čas (INR). Proto při kombinaci
celekoxibu s warfarinem nebo jinými perorálními antikoagulancii kumarinového typu, zvláště po
zahájení či změně dávkování celekoxibu by měli být pacienti pečlivě sledováni (viz bod 4.5).
Souběžné užívání antikoagulancií s NSA může zvýšit riziko krvácení. Opatrnost je nutná při
kombinaci celekoxibu s warfarinem nebo jinými perorálními antikoagulancii, včetně nových
perorálních antikoagulancií (např. apixaban, dabigatran a rivaroxaban).

Pomocné látky
Tobolky přípravku Celebrex 100 mg a 200 mg obsahují laktózu (149,7 mg, resp. 49,8 mg). Pacienti se
vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.