Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Cefazolin AptaPharma 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje cefazolinum 1 g jako cefazolinum natricum 1048 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna injekční lahvička obsahuje 50,6 mg (2,2 mmol) sodíku.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní roztok.

Roztok má pH v rozmezí 4,7 - 5,1 a osmolalitu v rozmezí 308 - 675 mosmol/kg.
Bílý nebo téměř bílý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Cefazolin je indikován k léčbě následujících infekcí způsobených mikroorganismy citlivými na
cefazolin:

• infekce kůže a měkkých tkání
• infekce kostí a kloubů.

Perioperační profylaxe. Při chirurgických operacích se zvýšeným rizikem infekcí anaerobními
patogeny, např. při kolorektální operaci, se doporučuje kombinace s vhodným léčivem působícím proti
anaerobům.

Použití cefazolinu má být omezeno na případy, kdy je nutná parenterální léčba.

Citlivost původce organismu na léčbu má být testována (pokud je to možné), i když léčba může být
zahájena dříve, než jsou k dispozici výsledky.

Je třeba vzít v úvahu oficiální pokyny pro správné používání antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování a způsob podání závisí na umístění a závažnosti infekce a na klinickém a bakteriologickém
vývoji. Lokální terapeutické pokyny mají být vzaty v úvahu.

Dávkování

Dospělí a dospívající (nad 12 let věku a ≥ 40 kg tělesné hmotnosti)
• Infekce způsobené citlivými mikroorganismy: 1g–2 g cefazolinu denně rozdělené na 2–3 stejné
dávky.
• Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy: 3 g–4 g cefazolinu denně rozdělené na 3–stejné dávky.


U závažných infekcí lze podávat až do 6 g denně ve třech nebo čtyřech stejných dávkách (jedna dávka
každých 6 nebo 8 hodin).

Zvláštní doporučení pro dávkování
Perioperační profylaxe
• K prevenci pooperační infekce při kontaminované nebo potenciálně kontaminované operaci jsou
doporučené dávky: 1 g cefazolinu 30–60 minut před operací.
• V případě dlouhých chirurgických výkonů (2 hodiny nebo déle) je během operace přidáno dalších
0,5–1 g cefazolinu.
• Prodloužené pokračování podávání mimo chirurgický výkon má být podpořeno oficiálními
národními doporučeními.

Je důležité, aby (1) předoperační dávka byla podána právě (30 min. až 1 hodinu) před zahájením
chirurgického výkonu, takže jsou v séru a tkáních přítomny odpovídající hladiny antibiotik v době
počátečního chirurgického řezu; a (2) cefazolin se podává v případě potřeby v odpovídajících
intervalech během chirurgického výkonu, aby se zajistily dostatečné hladiny antibiotika v očekávaných
okamžicích největší expozice infekčním organismům.

Dospělí pacienti s poruchou funkce ledvin
Dospělí s poruchou funkce ledvin mohou potřebovat nižší dávku, aby se zabránilo akumulaci.
Tato nižší dávka může být vedena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku stanovit na
základě clearance kreatininu.

Udržovací léčba cefazolinem u pacientů s poruchou funkce ledvin
Clearance
kreatininu (ml/min) Kreatinin v séru (mg/100 ml) Dávkování
≥ 55 ≤ 1.5 Normální dávka a normální dávkovací interval
35–54 1,6 – 3,0 Normální dávka každých 8 hodin
11–34 3,1 – 4,5 Polovina normální dávky každých 12 hodin
≤ 10 ≥ 4,6 Polovina normální dávky každých 18–24 hodin
U hemodialyzovaných pacientů závisí léčebný režim na dialyzačních podmínkách.

Pokyny pro dávkování pro dospělé

Tabulka rekonstituce pro intramuskulární injekci
Obsah v injekční lahvičce Objem přidaného rozpouštědla Přibližná koncentrace
g 2,5 ml 330 mg/ml

Tabulka rekonstituce pro intravenózní injekci
Obsah v injekční lahvičce Minimální množství přidaného
rozpouštědla
Přibližná koncentrace
g 4 ml 220 mg/ml

Pediatrická populace
Infekce způsobené citlivými mikroorganismy
Doporučená dávka je 25–50 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená na dvě až čtyři stejné dávky denně
(jedna dávka každých 6, 8 nebo 12 hodin).

Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy
Je doporučena dávka až do 100 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená na tři nebo čtyři stejné dávky (jedna
dávka každých 6 nebo 8 hodin).

Nedonošené děti a děti mladší než 1 měsíc
Vzhledem k tomu, že bezpečnost použití u nedonošených dětí a dětí mladších, než jeden měsíc nebyla

stanovena, použití cefazolinu se u těchto pacientů nedoporučuje. Viz také bod 4.4.

Pokyny pro pediatrické dávkování

Intravenózní injekce
1g injekční lahvička: Obsah 1 injekční lahvičky (1 g cefazolinu) se rozpouští ve 4 ml kompatibilního
rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml). Příslušný objem tohoto roztoku, který se má použít,
je uveden v tabulce 1 níže vedle dávky v mg.

Intravenózní podávání roztoků lidokainu musí být striktně vyloučeno.

Tabulka 1: Odpovídající objemy pro intravenózní a intramuskulární injekci pro pediatrické pacienty
Tělesná hmotnost Síla 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg
Dílčí dávka
každých 12 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
g
injekční
lahvička
63 mg 125 mg 188 mg 250 mg 313 mg
0,29 ml 0,57 ml 0,85 ml 1,14 ml 1,42 ml
Dílčí dávka
každých 8 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti
/den
g
injekční
lahvička
42 mg 85 mg 125 mg 167 mg 208 mg
0,19 ml 0,38 ml 0,57 ml 0,76 ml 0,94 ml
Dílčí dávka
každých 6 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti
/den
g
injekční
lahvička
31 mg 62 mg 94 mg 125 mg 156 mg
0,14 ml 0,28 ml 0,43 ml 0,57 ml 0,71 ml
Dílčí dávka
každých 12 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti
/den
g
injekční
lahvička
125 mg 250 mg 375 mg 500 mg 625 mg
0,57 ml 1,14 ml 1,7 ml 2,27 ml* 2,84 ml*
Dílčí dávka
každých 8 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti
/den
g
injekční
lahvička
83 mg 166 mg 250 mg 333 mg 417 mg
0,38 ml 0,75 ml 1,14 ml 1,51 ml 1,89 ml
Dílčí dávka
každých 6 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti
/den
g
injekční
lahvička
63 mg 125 mg 188 mg 250 mg 313 mg
0,29 ml 0,57 ml 0,85 ml 1,14 ml 1,42 ml
Dílčí dávka
každých 8 hodin
při 100 mg/kg
tělesné hmotnosti
/den
g
injekční
lahvička
167 mg 333 mg 500 mg 667 mg 833 mg
0,76 ml 1,51 ml 2,27 ml* 3,03 ml* 3,79 ml*
Dílčí dávka
každých 6 hodin
při 100 mg/kg
tělesné hmotnosti
/den
g
injekční
lahvička
125 mg 250 mg 375 mg 500 mg 625 mg
0,57 ml 1,14 ml 1,7 ml 2,27 ml* 2,84 ml*
* Při intramuskulárním podání, překročí-li vypočtený objem každého jednotlivého podání 2 ml, je
výhodné zvolit dávkovací schéma s více dávkami po celý den (3 nebo 4) nebo rozdělit objem, který
má být podán, na stejné části a aplikovat je na dvě různá místa vpichu.


U objemů nižších než 1 ml použijte 0,5ml injekční stříkačku pro lepší přesnost dávkování.

Intramuskulární injekce

Obsah 1 injekční lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla (tj.
koncentrace přibližně 220 mg/ml) a odpovídající objem (jak je uvedeno v tabulce 1 výše) je odebrán z
rekonstituovaného roztoku a podáván intramuskulární injekcí.

Pro podání u dětí mladších než 30 měsíců nemá být cefazolin rozpuštěn v roztoku lidokainu (viz bod
4.4).

Intravenózní infuze

Dávka může být podána intravenózní infuzí s použitím rekonstituovaného a dále naředěného roztoku
(10 mg/ml) popsaného v bodě 6.6.

Pediatričtí pacienti s poruchou funkce ledvin
Děti s poruchou funkce ledvin (jako dospělí) mohou potřebovat nižší dávku, aby nedocházelo k
akumulaci. Tato nižší dávka má být určena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku
stanovit na základě clearance kreatininu podle následujících pokynů.

U dětí se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 40–20 ml/min) je postačující % normální denní
dávky rozdělené na dílčí dávky každých 12 hodin.
U dětí s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 20–5 ml/min) má být použito 10 % běžné
denní dávky a podáváno každých 24 hodin.
Všechny tyto pokyny platí po podání počáteční dávky. Viz také bod 4.4.

Starší pacienti
U starších pacientů s normální funkcí ledvin není nutná úprava dávkování.

Způsob podání
Přípravek Cefazolin AptaPharma může být podáván jako hluboká i.m. injekce nebo jako pomalá
intravenózní injekce nebo po naředění jako intravenózní infuze.
Objem a typ rozpouštědla, které se má použít k rekonstituci, závisí na způsobu podání.
Pokyny k rekonstituci léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.

Pokud je lidokain používán jako rozpouštědlo, výsledný roztok nesmí být podáván intravenózně
(viz bod 4.3). Mají být vzaty v úvahu informace uvedené v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain.

Doba trvání léčby
Doba trvání léčby závisí na závažnosti infekce stejně jako na klinickém a bakteriologickém postupu.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku.
Pacienti se známou hypersenzitivitou na cefalosporinová antibiotika.
Závažná hypersenzitivita v anamnéze (např. anafylaktické reakce) na jakýkoli jiný typ beta-
laktamového antibakteriálního přípravku (peniciliny, monobaktamy a karbapenemy).

Před intramuskulární injekcí cefazolinu musejí být vyloučeny kontraindikace na lidokain, pokud je
roztok lidokainu použit jako rozpouštědlo (viz bod 4.4). Viz informace v souhrnu údajů o přípravku pro
lidokain, zejména kontraindikace:
- známá hypersenzitivita na lidokain nebo jiná lokální anestetika amidového typu v anamnéze,
- srdeční blokáda neléčená pacemakerem,
- závažné srdeční selhání,
- podání intravenózní cestou,

- děti mladší 30 měsíců.

Roztoky cefazolinu obsahující lidokain se nesmějí podávat intravenózně.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Upozornění
V případě jakékoli známé hypersenzitivity na peniciliny nebo na jiná beta-laktamová antibiotika je třeba
věnovat pozornost možné zkřížené citlivosti (viz bod 4.3).

Stejně jako u všech beta-laktamových antibakteriálních látek byly hlášeny závažné a občas i fatální
hypersenzitivní reakce. V případě závažných hypersenzitivních reakcí musí být léčba cefazolinem
okamžitě přerušena a musejí být zahájena odpovídající urgentní opatření.

Před zahájením léčby má být stanoveno, zda má pacient závažné hypersenzitivní reakce na cefazolin,
na ostatní cefalosporiny nebo na jakýkoli jiný typ beta-laktamových přípravků v anamnéze. Při podávání
cefazolinu pacientům s anamnézou nezávažné hypersenzitivity na jiné beta-laktamové přípravky je
nutná opatrnost.

Cefazolin má být podáván pacientům s alergickou reaktivitou (např. alergická rýma nebo bronchiální
astma) pouze se zvláštní opatrností, protože se zvyšuje riziko závažné hypersenzitivní reakce.

Pseudomembranózní kolitida spojená s antibakteriálními látkami byla hlášena při použití cefazolinu a
může se pohybovat v rozmezí od mírné až po život ohrožující. Tuto diagnózu je třeba vzít v úvahu u
pacientů s průjmem během nebo po podání cefazolinu (viz bod 4.8). Je třeba zvážit přerušení léčby
cefazolinem a podávání specifické léčby proti bakterii Clostridium difficile. Léčivé přípravky, které
inhibují peristaltiku, nemají být podávány.

Použití u dětí: protože s podáváním přípravku Cefazolin AptaPharma nejsou u této skupiny dostatečné
zkušenosti, nesmí být aplikován novorozencům v prvním měsíci života.

Použití lidokainu:
V případě, že se jako rozpouštědlo použije roztok lidokainu, roztoky cefazolinu smějí být použity pouze
pro intramuskulární injekci. Před použitím musejí být brány v úvahu kontraindikace lidokainu,
upozornění a další relevantní informace, jak je uvedeno v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain (viz
bod 4.3).

Roztok lidokainu nesmí být nikdy podáván intravenózně.

Opatření
V případě renální insuficience s rychlostí glomerulární filtrace nižší než 55 ml/min se musí brát v úvahu
akumulace cefazolinu. Proto musí být dávka odpovídajícím způsobem snížena nebo interval mezi
dávkami musí být prodloužen (viz bod 4.2).

U pacientů s poruchou funkce ledvin může být používání cefazolinu spojeno se záchvaty křečí.

Prodloužený protrombinový čas může nastat u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater nebo ve
špatném nutričním stavu, stejně tak jako u pacientů, kteří jsou léčeni dlouhodobě antimikrobiální léčbou,
a u pacientů, kteří byli předtím stabilizováni antikoagulační léčbou. U těchto pacientů je třeba při léčbě
cefazolinem sledovat prodloužení protrombinového času, protože může velmi zřídka způsobit
koagulační poruchy krve (viz body 4.5 a 4.8). INT (mezinárodní normalizovaný poměr) proto musí být
pravidelně měřen u pacientů s onemocněním, která mohou způsobit krvácení (např. gastrointestinální
vředy), stejně jako u pacientů s koagulačními poruchami (kongenitální: např. hemofilie; získané: např.
parenterálním příjmem potravy, podvýživou, poruchou funkce jater, ledvin nebo trombocytopenie,
způsobené léky, např. heparinem nebo jinými perorálními antikoagulancii). Pokud je to nutné, lze
podávat vitamin K (10mg týdně).


Dlouhodobé a opakované podávání může vést k nadměrnému růstu rezistentních organismů. Pokud
během terapie nastane superinfekce, je třeba přijmout odpovídající opatření.

Vliv na laboratorní testy
Ve vzácných případech mohou neenzymatický test ke stanovení cukru v moči a Coombsův test
vykazovat falešně pozitivní výsledky.

Tento léčivý přípravek obsahuje 50,6 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (1 g), což odpovídá 2,% doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí g sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antikoagulancia
Cefalosporiny mohou velmi zřídka vést k poruchám srážlivosti krve (viz bod 4.4). Při současném užívání
perorálních antikoagulancií ve vysokých dávkách je třeba sledovat koagulační parametry.

Vitamin KNěkteré z cefalosporinů, jako cefamandol, cefazolin a cefotetan, mohou inhibovat metabolismus
vitaminu K1, zejména v případě nedostatku vitaminu K1. Může být nutné zvýšení dávky vitaminu K1.

Probenecid
V důsledku inhibičnímu účinku na renální diurézu vyvolává aplikace probenecidu v krvi vyšší
koncentraci a delší retenční čas cefazolinu.

Nefrotoxické látky
Nemůže být vyloučen zvýšený nefrotoxický účinek antibiotik (např. aminoglykosidů, kolistinu,
polymyxinu B), jodových kontrastních látek, organických sloučenin platiny, vysokých dávek
methotrexátu, některých antivirotik (např. acikloviru, foskarnetu), pentamidinu, cyklosporinu, takrolimu
a diuretik (např. furosemidu).
Při souběžném podávání s cefazolinem musí být pečlivě sledována funkce ledvin.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Cefazolin prochází k embryu/plodu placentou. Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé
škodlivé účinky s ohledem na reprodukční toxicitu. Neexistují dostatečné zkušenosti s používáním
cefazolinu u lidí. Z preventivních důvodů se použití přípravku Cefazolin AptaPharma během těhotenství
nedoporučuje, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení
Cefazolin přechází do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích, a proto nelze v terapeutických
dávkách očekávat jakékoli účinky na novorozence. Pokud se u kojence vyskytnou průjem nebo
kandidóza během kojení, má matka přestat kojit nebo přestat dostávat cefazolin.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly žádný vliv na fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Cefazolin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Pro klasifikaci výskytu nežádoucích účinků byla použita následující terminologie:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)

Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000)
Velmi vzácné (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Třídy
orgánových
systémů
MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není
známo
Infekce a
infestace
Orální
kandidóza (při
dlouhodobém
používání)
Genitální
kandidóza
(moniliáza),
vaginitida

Poruchy krve a
lymfatického
systému
Zvýšení nebo
snížení
koncentrace
glukózy v krvi
(hyperglykemie
nebo
hypoglykemie).
V krevním obraze
byly pozorovány
leukopenie,
granulocytopenie,
neutropenie,
trombocytopenie,
leukocytóza,
granulocytóza,
monocytóza,
lymfocytopenie,
bazofilie a
eozinofilie. Tyto
účinky jsou
vzácné a jsou
reverzibilní
Poruchy krevní
srážlivosti a v
důsledku toho
krvácení.
Rizikovými
faktory jsou
faktory
způsobující
deficit vitaminu
K nebo faktory
ovlivňující další
koagulační
mechanismy,
jako jsou umělá
výživa,
nedostatečná
výživa, jaterní a
ledvinové
selhání,
trombocytopeni.
Srážení krve
může být také
narušeno v
případě
přidružených
chorob (např.
hemofilie, vředů
žaludku a
dvanáctníku).
Viz také body
4.4 a 4.5.
Snížená
koncentrace
hemoglobinu
a/nebo
hematokritu,
anémie,
agranulocytóza,
aplastická
anémie,
pancytopenie a
hemolytická
anémie


Poruchy
imunitního
systému
Erytém,
erythema
multiforme,
exantém,
kopřivka,
reverzibilní
lokální
permeabilita
krevních cév,
kloubů nebo
sliznic
(angioedém),
léky
indukovaná
horečka,
intersticiální
pneumonie
nebo
pneumonitida
Toxická
epidermální
nekrolýza
(Lyellův
syndrom),
Stevens-
Johnsonův
syndrom
Anafylaktický
šok, edém
hrtanu se
zúžením
dýchacích cest,
zvýšení srdeční
frekvence,
dušnost, pokles
krevního tlaku,
edém jazyka,
anální pruritus,
genitální
pruritus
edém obličeje

Poruchy
nervového
systému
Křeče (u
pacientů s
poruchou
funkce ledvin,
kteří byli
léčeni
neadekvátně
vysokými
dávkami)
Závratě,
malátnost, únava.
Noční můry,
vertigo,
hyperaktivita,
nervozita nebo
úzkost, insomnie,
ospalost, slabost,
návaly horka,
narušené barevné
vidění, zmatenost
a epileptogenní
aktivita.

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Pleurální
výpotek,
bolest na hrudi,
dyspnoe nebo
respirační tíseň,
kašel, rinitida

Gastrointestinální
poruchy
Ztráta chuti
k jídlu,
průjem,
nauzea a
zvracení.
Tyto symptomy
jsou obvykle
mírné a
často během
nebo po
léčbě vymizí
Pseudomembran
ózní kolitida
(viz bod 4.4)


Poruchy jater a
žlučových cest
Dočasné zvýšení
sérových
koncentrací AST,
ALT, gama-GT,
bilirubinu a/nebo
LDH a alkalické
fosfatázy,
tranzitorní
hepatitida,
tranzitorní
cholestatický
ikterus.

Poruchy ledvin a
močových cest
Nefrotoxicita,
intersticiální
nefritida,
nedefinovaná
nefropatie,
proteinurie,
dočasné zvýšení
dusíku močoviny
v krvi (BUN),
většinou u
pacientů, kteří
jsou léčeni
současně dalšími
potenciálně
nefrotoxickými
léky

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Bolest v
místě vpichu
intramuskulá
rní injekce,
někdy s
indurací
U
intravenózního
podání se může
objevit
tromboflebitida
Pro i.m.
podání
(jestliže
rozpoušt
ědlo
obsahuj
e
lidokain
):
Systémo
vé
reakce
na
lidokain

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48,
100 41 Praha webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy předávkování jsou bolesti hlavy, vertigo, parestezie, poruchy centrálního nervového
systému, jako jsou agitovanost, myoklonie a křeče.


V případě otravy je indikována zrychlená eliminace. Specifické antidotum neexistuje. Cefazolin může
být hemodialyzován.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná beta-laktamová antibiotika, cefalosporiny I. generace, ATC kód:
J01DB
Cefazolin je baktericidní cefalosporinové antibiotikum první generace k parenterálnímu podání.

Cefalosporiny inhibují syntézu buněčné stěny (v růstovém stadiu) blokováním penicilin vázajících
proteinů (PBP), jako jsou transpeptidázy. Výsledkem je baktericidní účinek.

Vztah PK/PD
U cefalosporinů bylo prokázáno, že nejdůležitější farmakokineticko-farmakodynamický index
korelující s účinností in vivo představuje procento dávkovacího intervalu tak, že nevázaná koncentrace
zůstává nad minimální inhibiční koncentrací (MIC) cefazolinu pro jednotlivé cílové druhy (tj.% T>
MIC).

Mechanismus rezistence
Rezistence na cefazolin může být důsledkem následujících mechanismů:
- Inaktivace beta-laktamázami: cefazolin vykazuje širokou stabilitu vůči penicilinázám
grampozitivních bakterií, ale jen malou odolnost vůči plazmidy kódovaným beta-laktamázám,
např. beta-laktamázy s rozšířeným spektrem nebo chromozomálně kódované beta-laktamázy typu
AmpC.
rezistentní stafylokoky jsou rezistentní kvůli tvorbě dodatečné PBP se sníženou afinitou k oxacilinu
a všem ostatním beta-laktamovým antibiotikům.
- Nedostatečná penetrace cefazolinu přes vnější buněčné stěny gramnegativní bakterie může mít za
následek nedostatečnou inhibici PBP.
- Cefazolin může být aktivně vyloučen z buňky efluxní pumpou.

Existuje částečná nebo úplná zkřížená rezistence mezi cefazolinem a ostatními cefalosporiny a
peniciliny.

Hraniční hodnoty citlivosti
Hraniční hodnoty uvedené v tabulce níže jsou definovány Evropskou komisí pro testování
antimikrobiální citlivosti (EUCAST). Klinické hraniční hodnoty MIC pro cefazolin podle EUCAST
(verze 10.0, platné od 2020-01-01).

Organismus Citlivé (≤) Rezistentní (>)
Staphylococcus spp. Poznámka1 PoznámkaStreptococcus skupiny
A, B, C a G
Poznámka2 PoznámkaSkupina viridujících
streptokoků
0,5 mg/l 0,5 mg/l
Hraniční hodnoty
PK/PD (druhově
nespecifické
organismy)
mg/l 2 mg/l


1Citlivost stafylokoků na cefalosporiny je vyvozena z citlivosti na cefoxitin, s výjimkou cefiximu,
ceftazidimu, ceftazidimu/avibaktamu, ceftibutenu a ceftolozanu/tazobaktamu, které nemají hraniční
hodnoty a nemají být použity pro stafylokokové infekce. Některé S. aureus rezistentní na meticilin jsou
citlivé k ceftarolinu a ceftobiprolu.
2Citlivost streptokokových skupin A, B, C a G na cefalosporiny je odvozena od citlivosti na
benzylpenicilin.

Mikrobiologická citlivost
Následující tabulka uvádí klinicky relevantní patogeny klasifikované jako citlivé nebo odolné na základě
údajů in vitro a in vivo. Cefazolin je účinný proti některým druhům in vitro, ale ne klinicky, proto jsou
tyto druhy klasifikovány jako rezistentní.
Prevalence rezistence se pro vybrané mikroorganismy může lišit geograficky a v čase, místní informace
o rezistenci je cenná zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby se má vyhledat odborné
poradenství, a to zejména když je lokální prevalence rezistence taková, že použití léčiva je přinejmenším
u některých typů infekce sporné. Zvláště v případě závažných infekcí nebo selhání terapie má být
provedena mikrobiologická diagnóza včetně identifikace mikroorganismu a jeho citlivosti na cefazolin.

Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)

Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Aerobní grampozitivní
Beta-hemolytické streptokoky skupiny A, B, C a G
Staphylococcus epidermidis (citlivý na meticilin)
Streptococcus pneumoniae

Aerobní gramnegativní
Haemophilus influenzae

Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní
Staphylococcus aureus (rezistentní na meticilin)

Aerobní gramnegativní
Citrobacter spp.
Enterobacter spp.
Klebsiella pneumoniae
Morganella morganii
Proteus mirabilis
Proteus stuartii
Proteus vulgaris
Pseudomonas aeruginosa
Serratia spp.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Cefazolin se podává parenterálně. Po intramuskulárním podání 500 mg cefazolinu je maximální sérová
hladina 20‒40 μg/ml dosažena přibližně po jedné hodině. Po podání 1 g byly získány maximální hladiny
37‒63 μg/ml. Ve studii (u zdravých dospělých) s kontinuální intravenózní infuzí cefazolinu v dávce 3,mg/kg/1 hodina (celkově přibližně 250 mg) následované 1,5 mg/kg/2 hodiny (celkově přibližně 100 mg)
byla po třetí hodině podávání prokázána stabilní sérová koncentrace 28 μg/ml. Následující tabulka
ukazuje průměrné sérové koncentrace cefazolinu po intravenózní injekci jedné dávky 1 g.

Koncentrace v séru (μg/ml) po intravenózním podání 1 g

minut 15 minut 30 minut 1 hodina 2 hodiny 4 hodiny
188,4 135,8 106,8 73,7 45,6 16,

Distribuce
70‒86 % cefazolinu se váže na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem je přibližně 11 litrů/1,73 m².
Pokud je cefazolin podáván pacientům bez obstrukce žlučovodu, hladiny cefazolinu ve žluči 90‒minut po podání jsou obecně vyšší než hladiny v séru. Naopak v případě obstrukce žlučovodu je
koncentrace antibiotika ve žluči mnohem nižší než v séru. U pacientů s mozkovými plenami bez zánětu
je po podání terapeutických dávek koncentrace cefazolinu v mozkomíšním moku 0‒0,4 μg/ml.
Cefazolin snadno prochází zanícenou synoviální membránou a dosahované koncentrace antibiotika v
kloubu jsou podobné koncentracím v séru.

Biotransformace
Cefazolin není metabolizován.

Eliminace
Plazmatický poločas je přibližně 1 hodina 35 minut. Cefazolin se vylučuje v biologicky aktivní formě
močí. Z intramuskulární dávky 500 mg se 56‒89 % vylučuje během prvních šesti hodin a 80 % až téměř
100 % se vyloučí během 24 hodin. Po intramuskulárním podání 500 mg a 1 g se v moči dosahuje hladiny
500‒4 000 mikrogramů/ml. Cefazolin se ze séra odstraňuje především glomerulární filtrací, renální
clearance je 65 ml/min/1,73 m².

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Cefazolin má nízkou akutní toxicitu.
Opakované podávání cefazolinu u psů a potkanů po dobu 1–6 měsíců různými způsoby podávání
neukázalo žádný významný vliv na hematologické a biochemické parametry. Renální toxicita po
opakovaném podání byla pozorována u králíků, ale nikoliv u potkanů a psů. Cefazolin neměl teratogenní
ani embryotoxické účinky. Studie mutagenity a karcinogenity cefazolinu nejsou k dispozici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Žádné.

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny
v bodě 6.6.
Inkompatibility viz také bod 4.5.

6.3 Doba použitelnosti

roky
Rekonstituovaný/naředěný roztok má být podán okamžitě po přípravě.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě 25 °C.
Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě
6.3.


6.5 Druh obalu a obsah balení

10ml injekční lahvičky z bezbarvého skla třídy III s brombutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým
odtrhovacím víčkem, v krabičce.

Velikost balení: 10 injekčních lahviček.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Příprava roztoku
Pro jednotlivé cesty podání sledujte tabulky s uvedenými objemy a koncentracemi roztoků, které mohou
být užitečné, pokud jsou vyžadovány frakční dávky.

Intramuskulární injekce
Cefazolin AptaPharma 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok:
Rekonstituujte přípravek Cefazolin AptaPharma jedním z následujících kompatibilních rozpouštědel
podle tabulky ředění:
• voda pro injekci
• 10% roztok glukózy (100 mg/ml)
• 0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml)
• 0,5% roztoku lidokain-hydrochloridu (5 mg/ml)

Dobře protřepte, dokud se obsah injekční lahvičky zcela nerozpustí, a podávejte jako hlubokou i.m.
injekci.
Rekonstituční tabulka pro intramuskulární injekci
Obsah v injekční stříkačce Objem přidaného rozpouštědla Přibližná koncentrace
g 2,5 ml 330 mg/ml

Informace o množství rozpouštědla při podávání dětem naleznete v bodu 4.2 - Pokyny pro pediatrické
dávkování. Použití lidokainu:
V případě, že se jako rozpouštědlo použije roztok lidokainu, roztoky cefazolinu se smí používat pouze
pro intramuskulární injekci. Kontraindikace lidokainu, varování a další relevantní informace, které jsou
podrobně uvedeny v souhrnu údajů o přípravku lidokain, musejí být před jeho použitím brány v úvahu.
i.m. injekce s lidokainem jako rozpouštědlem je indikována u dětí starších 30 měsíců.

Intravenózní injekce

Rekonstituujte přípravek Cefazolin AptaPharma 1g prášek pro injekční/infuzní roztok jedním z
následujících kompatibilních rozpouštědel podle tabulky ředění:
• voda pro injekci
• 0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml) nebo
• 5% roztok glukózy (50 mg/ml),
• 10% roztok glukózy (100 mg/ml).

Rekonstituční tabulka pro intravenózní injekci
Obsah v injekční lahvičce Minimální množství přidaného
rozpouštědla
Přibližná koncentrace
g 4 ml 220 mg/ml

Cefazolin AptaPharma se má podávat pomalu po dobu tří až pěti minut. V žádném případě nemá být
roztok podán po dobu kratší než 3 minuty. Roztok se aplikuje přímo do žíly nebo do kanyly, kterou je
aplikován intravenózní roztok. Jednorázové dávky přesahující 1 g mají být podány jako intravenózní
infuze po dobu 30–60 minut.

Pokyny pro pediatrické dávkování

1g injekční lahvička: Obsah 1 injekční lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního
rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml). Příslušný objem roztoku, který se má použít, je
uveden v tabulce výše.

Informace o množství rozpouštědla, které se má přidat pro pediatrickou populaci, naleznete v bodu 4.- Pokyny pro pediatrické dávkování. U objemů nižších než 1 ml použijte 0,5ml injekční stříkačku pro
lepší přesnost dávkování.

Intravenózní infuze
Cefazolin AptaPharma 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok má být nejdříve rekonstituován jedním z
rozpouštědel, která jsou kompatibilní pro intravenózní injekci.
Další ředění má probíhat s jedním z následujících kompatibilních rozpouštědel podle následující tabulky
ředění:
• 0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml)
• 5% roztok glukózy (50 mg/ml)
• Ringerův roztok
• Roztok Ringer-laktátu
• voda pro injekci

Tabulka ředění pro intravenózní infuzi
Obsah v injekční
lahvičce
Rekonstituce Ředění Přibližná koncentrace
Minimální množství
přidaného rozpouštědla
Množství přidaného
rozpouštědla

g 4 ml 50 ml – 100 ml 20 mg/ml – 10 mg/ml

Roztoky přípravku Cefazolin AptaPharma obsahující lidokain nesmí být nikdy podávány intravenózně.

Stejně jako u všech parenterálních léčivých přípravků před podáním vizuálně zkontrolujte
rekonstituovaný roztok, zda neobsahuje částice nebo u něj nenastala změna barvy. Roztok má být použit
pouze tehdy, je-li čirý a prakticky prostý částic.

Rekonstituovaný přípravek je určen pouze k jednorázovému použití.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apta Medica Internacional d.o.o.
Likozarjeva ul. 6
1000 Ljubljana
Slovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

15/486/18-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 11. 2.
10. DATUM REVIZE TEXTU

3. 9.