Calypsol

Intravenózně se přípravek CALYPSOL má podávat malou bolusovou dávkou (po dobu 60 sekund).
Rychlejší podání může přivodit respirační depresi nebo apnoe.
CALYPSOL smí podávat pouze lékař školený v anesteziologii s vybavením k neodkladné resuscitaci.
Opatrnosti je třeba při použití ketaminu v těchto případech: nestabilní angina pectoris, čerstvý infarkt
myokardu, tachyarytmie, poranění oka (perforace bulbu), zvýšený nitrolební nebo nitrooční tlak již před
anestezií (ketamin může obojí zvýšit), abuzus alkoholu a akutní intoxikace alkoholem, jaterní cirhóza.
Při městnavém srdečním selhávání, při ischemii myokardu anebo hypertenzi je nutné průběžně monitorovat
srdeční činnost.
Protože faryngeální a laryngeální reflexy obvykle nevyhasínají, nesmí se při chirurgických nebo
diagnostických výkonech na faryngu, laryngu nebo bronších používat CALYPSOL samotný. Pokud není
použito myorelaxans, je třeba se vyhnout mechanickému dráždění faryngu.
Při chirurgických výkonech, které mohou vyvolat viscerální bolest, je třeba účinek přípravku CALYPSOL
doplnit podáním analgetika.
Při výkonech v porodnictví, které vyžadují úplnou relaxaci děložní svaloviny, nesmí být ketamin podáván
samostatně.
Při diagnostických nebo terapeutických výkonech na oku je doporučeno současné použití lokální anestezie.
Četnost výskytu delirantních stavů při probouzení z anestezie se dá snížit podáním benzodiazepinu před
podáním ketaminu nebo společně s ním. Výskyt delirantních stavů se také snižuje, jestliže v průběhu
probouzení minimalizujeme slovní, taktilní a vizuální stimulaci pacienta. To nevylučuje monitorování
vitálních funkcí. K ukončení těžkých reakcí při probouzení může být nutné použít hypnotickou dávku
krátkodobě nebo ultrakrátce působícího barbiturátu.
Při použití ketaminu u ambulantní péče nesmí být pacient propuštěn, dokud anestezie kompletně
nepominula, a pacienta musí provázet zodpovědná dospělá osoba.
Platí zákaz pití alkoholických nápojů ještě nejméně 24 hodin po probuzení z ketaminové anestezie.
CALYPSOL může vyprovokovat maligní hypertermii.
Zvláště u malých dětí vedlo opakované podání ketaminu v krátkém období k akutní toleranci. V těchto
případech je možné dosáhnout anestetického účinku ketaminu vhodným zvýšením dávky.

Dlouhodobé používání
U pacientů, kterým byl ketamin podáván dlouhodobě, zvláště u pacientů zneužívajících ketamin, byly
hlášeny případy cystitidy včetně hemoragické cystitidy, akutní poruchy funkce ledvin, hydronefrózy a
poruch ureteru. (Tyto nežádoucí účinky se rozvíjí u pacientů léčených ketaminem dlouhodobě v rozmezí od
jednoho měsíce do několika let.)
U pacientů s prodlouženou dobou používání (> 3 dny) byly také hlášeny případy hepatotoxicity.
Ketamin není ani indikován ani doporučen pro dlouhodobé používání!

Zneužívání léků a závislost
Byly hlášeny případy zneužívání ketaminu. Hlášení naznačují, že ketamin způsobuje výskyt různých
symptomů zahrnujících mimo jiné tzv. flashbacky, halucinace, dysforii, anxietu, insomnii a dezorientaci.
Také byly hlášeny nežádoucí účinky (viz „Dlouhodobé používání“). U osob se zneužíváním léků a závislostí
v anamnéze se může v souvislosti s používáním ketaminu rozvinout závislost a tolerance. Proto je třeba
ketamin předepisovat a podávat s opatrností.
V souvislosti s nezákonným používáním ketaminu a jeho derivátů byl pozorován u osob zneužívajících
drogy výskyt symptomů dysfunkce dolních močových cest, dysfunkce močového měchýře, cystitida,
unilaterální nebo bilaterální hydronefróza, symptomy poškození horního gastrointestinálního traktu, zvláště
po inhalačním použití, a porucha funkce jater, cholestáza, dilatace žlučových cest či dokonce rozvoj jaterní
cirhózy. Tyto močové, gastrointestinální a jaterní poruchy byly pozorovány u chronického nebo
opakovaného používání ketaminu. Po přerušení používání bylo pozorováno zmírnění či vymizení těchto
symptomů.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 10 ml (v jedné injekční lahvičce), to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.