Údaje o drogách nie sú k dispozícii vo vybratom jazyku, zobrazí sa pôvodný text
Bupropion neuraxpharm
Farmakoterapeutická skupina: jiná antidepresiva ATC kód: N06AX12
Mechanismus účinku Bupropion je selektivní inhibitor neuronálního zpětného vychytávání katecholaminů (noradrenalinu a dopaminu) s minimálním účinkem na zpětné vychytávání indolaminů (serotoninu). Bupropion neinhibuje ani monoaminooxidázu. Mechanismus antidepresivního působení bupropionu není znám. Předpokládá se však, že tento účinek je zprostředkován noradrenergními a/nebo dopaminergními mechanismy.
Klinická účinnost Antidepresivní účinek bupropionu byl zkoumán v klinickém programu zahrnujícím celkový počet 155 pacientů s depresivní poruchou (MDD, Major Depressive Disorder) užívajících bupropion (tablety s řízeným uvolňováním) a 1 868 pacientů s MDD užívajících bupropion (tablety s prodlouženým uvolňováním). Sedm z těchto studií zkoumalo účinnost bupropionu (tablety s řízeným uvolňováním): 3 studie byly prováděny v zemích EU s dávkami až 300 mg/den a 4 byly provedeny v USA s flexibilním dávkovacím rozmezím až do 450 mg/den. Navíc je 9 studií u MDD s bupropionem (tablety s prodlouženým uvolňováním) považováno za podpůrné k posouzení účinnosti na základě bioekvivalence bupropionu (tablety s řízeným uvolňováním) (jedenkrát denně) k bupropionu (tablety s prodlouženým uvolňováním) (dvakrát denně).
U bupropionu (tablety s řízeným uvolňováním) bylo statisticky prokázáno zlepšení účinnosti proti placebu měřené zlepšením v celkovém skóre MADRS (Montgomery-Asberg Depression Rating Scale) v 1 ze 2 stejných studií používajících dávky v rozmezí 150-300 mg. Výskyt klinické odpovědi a remise byl rovněž statisticky významně vyšší s bupropionem (tablety s řízeným uvolňováním) ve srovnání s placebem. Ve třetí studii u starších pacientů nebylo dosaženo statisticky významného zlepšení účinnosti proti placebu u primárního parametru, kterým byla průměrná změna od základního stavu MADRS (koncový ukazatel LOCF, Last Observation Carried Forward endpoint), nicméně v sekundární analýze pozorovaných případů (Observed Case) byly statisticky významné účinky pozorovány.
Významný přínos byl pozorován u primárního cílového parametru účinnosti ve 2 ze 4 studií provedených v USA s bupropionem (tablety s řízeným uvolňováním) (300-450 mg). Ze pozitivních studií byla jedna kontrolována placebem u pacientů s MDD a jedna byla aktivně kontrolovanou studií u pacientů s MDD.
Ve studii zaměřené na prevenci recidiv byli pacienti s odezvou na 8týdenní akutní léčbu bupropionem v otevřené fázi (tablety s prodlouženým uvolňováním) (300 mg/den) randomizováni buď k léčbě bupropionem (tablety s prodlouženým uvolňováním), nebo placebem po dobu dalších 44 týdnů. U bupropionu (tablety s prodlouženým uvolňováním) se prokázalo statisticky významné zlepšení účinku ve srovnání s placebem (p < 0,05) podle výsledků měření primárního parametru. Incidence udržení účinku během 44 týdnů dvojitě zaslepené fáze následného pozorování byla 64 % u bupropionu (tablety s prodlouženým uvolňováním) a 48 % u placeba.
Klinická bezpečnost Poměr vrozených srdečních vad prospektivně pozorovaný v mezinárodním těhotenském registru u těhotenství s prenatální expozicí bupropionu v prvním trimestru těhotenství byl 9/675 (1,3 %).
V retrospektivní studii nebyl prokázán větší výskyt vrozených malformací nebo kardiovaskulárních malformací u více než tisícovky žen vystavených v prvním trimestru těhotenství bupropionu ve srovnání s ženami užívajícími jiná antidepresiva.
V retrospektivní analýze s využitím dat ze studie National Birth Defects Prevention Study byla pozorována statisticky významná souvislost mezi výskytem defektů výtokové části levé komory u novorozenců a matkou hlášeným užíváním bupropionu v počátku těhotenství. Nebyla pozorována žádná souvislost mezi užíváním bupropionu matkou a jinou vrozenou srdeční vadou nebo kombinací všech kategorií srdečních vad.
Další analýza dat ze studie Slone Epidemiology Center Birth Defects Study neshledala statisticky významný nárůst defektů výtokové části levé komory při užívání bupropionu matkou. Statisticky významná souvislost však byla pozorována pro defekty komorového septa po užívání samotného bupropionu během prvního trimestru.
Na zdravých dobrovolnících nebyl ve 14denní studii s titrací dávky do ustáleného stavu prokázán klinicky významný účinek tablet s řízeným uvolňováním bupropionu (450 mg/den) ve srovnání s placebem na QTcF interval.