Benepali
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa ATC kód: L04AB
Benepali je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.
Tumor nekrotizující faktor artritidy. Zvýšené hladiny TNF byly také nalezeny v synovii a psoriatických placích u pacientů s
psoriatickou artritidou a v séru i synoviální tkáni u pacientů s ankylozující spondylitidou. U ložiskové
psoriázy vede infiltrace zánětlivými buňkami, včetně T-lymfocytů, ke zvýšení hladin TNF v
psoriatických lézích v porovnání s jeho hladinami v nezasažené kůži. Etanercept je kompetitivním
inhibitorem vazby TNF na jeho buněčné povrchové receptory, čímž inhibuje biologickou aktivitu
TNF. TNF a lymfotoxin jsou pro-zánětlivé cytokiny, které se vážou ke dvěma odlišným povrchovým
buněčným receptorům: TNF receptor p55 se přirozeně vyskytují buď jako membránově vázané, nebo ve volné formě. Rozpustné TNF receptory
jsou považovány za regulátory biologické aktivity TNF.
TNF a lymfotoxin existují převážně jako homotrimery, jejichž biologická aktivita je závislá na
zkříženém navázání receptorů jako je etanercept mají vyšší afinitu k TNF než monomerní receptory a jsou zjevně
silnějšími kompetitivními inhibitory vazby TNF na jeho buněčné receptory. Navíc použití Fc regionu
imunoglobulinu jako spojujícího elementu v konstrukci dimerického receptoru mu dodává delší
poločas v séru.
Mechanismus účinku
Většina patologických procesů v kloubu s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou a v kůži
u ložiskové psoriázy je ovlivňována prozánětlivými molekulami, které jsou součástí procesů řízených
TNF. Má se za to, že mechanismus účinku etanerceptu je kompetitivní inhibice vazby TNF na jeho
povrchové buněčné receptory, vytvoření biologicky neaktivního TNF a tím zabránění buněčné
odpovědi. Etanercept může také ovlivňovat buněčné odpovědi řízené dalšími molekulami, které jsou
indukovány prostřednictvím TNF
Klinická účinnost a bezpečnost
Tato část popisuje údaje ze čtyř randomizovaných kontrolovaných studií u dospělých s revmatoidní
artritidou, z jedné studie u dospělých s psoriatickou artritidou, ze dvou studií u dospělých s
ankylozující spondylitidou, z jedné studie u dospělých s radiograficky neprokazatelnou axiální
spondylartritidou, ze čtyř studií u dospělých s ložiskovou psoriázou, ze tří studií u pacientů s juvenilní
idiopatickou artritidou a z jedné studie u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou.
Dospělí pacienti s revmatoidní artritidou
Účinnost etanerceptu byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované
klinické studii. Studie hodnotila 234 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou, u nichž
selhala předchozí terapie minimálně jedním, ale ne více než čtyřmi chorobu modifikujícími léky
podávány po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců. Výsledky této kontrolované studie byly vyjádřeny v
procentech zlepšení revmatoidní artritidy s použitím kritérií odpovědi podle ACR of Rheumatology
Odpověď ACR 20 a 50 byly vyšší u pacientů léčených etanerceptem po dobu 3 a 6 měsíců než u
pacientů léčených placebem měsících: ACR 50: etanercept 41 % a 40 %, placebo 8 % a 5 % po 3 a 6 měsících; p<0,01 etanercept
vs. placebo ve všech časových úsecích pro obě odpovědi ACR 20 a ACR 50
Přibližně u 15 % pacientů léčených etanerceptem bylo dosaženo odpovědi ACR 70 ve 3. a 6. měsíci ve
srovnání s méně než 5 % pacientů ve skupině léčené placebem. Ve skupině léčené etanerceptem se
klinická odpověď obyčejně dostavila během 1–2 týdnů od zahájení a téměř vždy k ní došlo do měsíců. Byla pozorována závislost na dávce: výsledky léčení 10 mg etanerceptu byly uprostřed mezi
placebem a dávkou 25 mg. Výsledky léčby etanerceptem byly signifikantně lepší než podávání
placeba ve všech ukazatelích kritérií ACR, jakož i v dalších ukazatelích aktivity revmatoidní artritidy,
které nebyly součástí hodnocení odpovědi na léčbu dle ACR, jako např. ranní ztuhlost. V průběhu
klinického hodnocení pacienti každé 3 měsíce vyplňovali dotazník zdravotního hodnocení
který zahrnoval otázky na invaliditu, vitalitu, duševní zdraví, celkový zdravotní stav a oblasti
zdravotního stavu, které mají spojitost s artritidou. U pacientů léčených etanerceptem došlo po 3 a
měsících ke zlepšení ve všech oblastech hodnocených v dotazníku ve srovnání s kontrolní skupinou.
Po ukončení podávání etanerceptu se příznaky artritidy objevily znovu všeobecně do jednoho měsíce.
Výsledky otevřené studie prokázaly, že opětovné zahájení léčby po přerušení, trvajícím až 24 měsíců,
vedlo ke stejné výsledné odpovědi, jaké bylo dosaženo u pacientů, kterým byl etanercept podáván bez
přerušení. V otevřené studii dlouhodobého podávání etanerceptu bez přerušení byla pozorována
přetrvávající odpověď po dobu až 10 let.
Účinnost etanerceptu byla porovnávána s methotrexátem v randomizované, aktivním komparátorem
kontrolované studii, mající jako primární kritérium hodnocení zaslepené radiografické hodnocení u
632 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou nikdy léčeni methotrexátem. Etanercept byl podáván subkutánně týdně po dobu až 24 měsíců. Dávky methotrexátu byly zvyšovány od 7,5 mg/týden až maximálně na
20 mg/týden po dobu prvních 8 týdnů studie a pokračovaly až 24 měsíců. Klinické zlepšení, včetně
nástupu účinku do 2 týdnů při dávkách etanerceptu 25 mg, bylo podobné tomu, jež bylo pozorováno u
předchozích studií, a přetrvávalo až 24 měsíců. Při zahájení měli pacienti střední stupeň neschopnosti s
průměrným skóre HAQ 1,4–1,5. Léčba etanerceptem 25 mg vedla po 12 měsících k podstatnému
zlepšení a k dosažení normálního skóre HAQ ve 2. roce studie.
V této studii byly radiograficky vyhodnoceny strukturální změny kloubů a byly vyjádřeny jako změna
TSS Radiogramy rukou/zápěstí a nohou byly hodnoceny při zahájení, po 6, 12 a 24 měsících. Etanercept v
dávce 10 mg měl konzistentně nižší účinek na strukturální poškození než dávka 25 mg. Ve skóre erozí
byl po 12 a 24 měsících etanercept v dávce 25 mg signifikantně lepší než methotrexát. Rozdíly mezi
etanerceptem v dávce 25 mg a methotrexátem v TSS a JSN nebyly statisticky významné. Výsledky
jsou znázorněny na následujícím grafu.
Radiografická progrese: porovnání etanercept vs. metotrexát u pacientů s revmatoidní
artritidou v trvání do 3 let
V jiné dvojitě zaslepené randomizované studii kontrolované aktivním komparátorem na 682 dospělých
pacientech s aktivní revmatoidní artritidou, v trvání od 6 měsíců do 20 let méně než uspokojivou odpověď nejméně na jedno chorobu modifikující antirevmatikum jiné než methotrexát, byla porovnávána klinická účinnost, bezpečnost a radiografický vývoj u pacientů
léčených buď samotným etanerceptem za týden, střední dávka 20 mg
Pacienti léčení kombinací etanercept a methotrexát měli signifikantně vyšší odpovědi ACR 20, ACR
50 a ACR 70 a zlepšení ve skóre DAS a HAQ po 24 i po 52 týdnech než pacienti ve skupinách
léčených monoterapií jedné z látek etanercept v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií etanerceptem a monoterapií
methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících.
Výsledky klinické účinnosti po 12 měsících: porovnání etanercept vs. methotrexát vs. etanercept
v kombinaci s methotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou v trvání od 6 měsíců do 20 let
Cílový ukazatel Methotrexát Etanercept +
Methotrexát