Anbinex

Léčbu je nutné zahájit pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s léčbou pacientů s deficitem
antitrombinu.
Dávkování

Při léčbě vrozeného deficitu antitrombinu je nutné dávkování a trvání léčby individuálně upravit
pro jednotlivé pacienty. Při tom je nutné brát v úvahu rodinnou anamnézu tromboembolických
příhod, současné faktory klinických rizik a laboratorní hodnocení.

Dávkování a doba substituční terapie získaného deficitu závisí na hladině antitrombinu v plazmě,
na rychlosti odbourávání, na výchozím onemocnění a na vážnosti klinického stavu. Množství,
jaké se má podávat a frekvence aplikace by vždy měla být založena na klinické účinnosti a na
laboratorním posouzení každého případu individuálně.

Počet podávaných jednotek antitrombinu je vyjádřen v mezinárodních jednotkách (IU), což
odpovídá současnému standardu Světové zdravotnické organizace pro antitrombin. Aktivita
antitrombinu v plazmě je vyjádřena buď v procentech (vzhledem k normální lidské plazmě), nebo
v mezinárodních jednotkách (vzhledem k mezinárodnímu standardu pro obsah antitrombinu v
plazmě).

Jedna mezinárodní jednotka (IU) aktivity antitrombinu je ekvivalentní tomuto množství
antitrombinu v jednom ml normální lidské plazmy. Výpočet požadované dávky antitrombinu je
založen na empirickém zjištění, že jedna mezinárodní jednotka (IU) antitrombinu na 1 kg tělesné
hmotnosti zvýší antitrombinovou aktivitu plazmy přibližně o 1,1 % až 1,6 %.

Počáteční dávka se určí pomocí následujícího vzorce:

Požadovaný počet jednotek = tělesná hmotnost (kg) x (100 – bazální antitrombinová
aktivita [%]) x 0,
Počáteční dávka, pokud jde o aktivitu antitrombinu, závisí na klinické situaci. Při potvrzení
vhodnosti substituce antitrombinu, by dávkování mělo být dostatečné k dosažení cílové aktivity
antitrombinu a k udržení její účinné úrovně. Dávkování je nutno upravit na základě laboratorních
měření aktivity antitrombinu, která by se měla provádět alespoň dvakrát denně dokud nebude
pacient ve stabilizovaném stavu. Potom postačí jednou denně, nejlépe těsně před další infuzí. O
úpravě dávkování by se mělo uvažovat jak na základě příznaků zvýšené přeměny antitrombinu,
zjištěných na základě laboratorních testů, tak i na základě klinického průběhu. Úroveň hladiny
antitrombinu musí být udržována vyšší než 80% po dobu trvání léčby, pokud klinické údaje
neindikují jinou účinnou hladinu.

Počáteční dávka u vrozeného deficitu je 30 - 50 IU/kg.

Dále by se mělo dávkování a frekvence podávání stejně jako trvání terapie přizpůsobit
biologickým datům a klinické situaci.

Pediatrická populace

Anbinex se nedoporučuje podávat dětem do 6 let vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a
účinnosti.

Způsob podání

Nařeďte přípravek tak, jak je popsáno v bodu 6.6. Přípravek se podává intravenózně.

Rychlost podání nesmí překročit 0,08 ml/kg/min