Abiraterone krka

Souhrn bezpečnostního profilu
V analýze nežádoucích účinků složených studií fáze 3 s abirateron-acetátem byly nežádoucími účinky
pozorovanými u ≥10 % pacientů periferní otok, hypokalemie, hypertenzea infekce močových cest a
zvýšení alaninaminotransferázy a/nebo zvýšení aspartátaminotransferázy. Další závažné nežádoucí
účinky zahrnují srdeční onemocnění, hepatotoxicitu, zlomeniny a alergickou alveolitidou.
Abirateronmůže způsobit hypertenzi, hypokalemii a retenci tekutin; jedná se o farmakodynamický
následek jeho mechanismu účinku. Ve studiích fáze 3 byly předpokládané mineralokortikoidní
nežádoucí účinky pozorovány častěji u pacientů léčených abirateron-acetátem než u pacientů léčených
placebem: hypokalemie 18 % vs. 8 %, hypertenze 22 % vs. 16 % a retence tekutin vs. 17 %. U pacientů léčených abirateron-acetátem oproti pacientům léčeným placebem: byla
hypokalemie CTCAE 4.0pozorována u 1 % vs. 1% pacientů. Mineralokortikoidní účinky byly většinou lékařsky úspěšně
zvládnutelné. Souběžnépodávání kortikosteroidů incidenci a závažnost těchto nežádoucích účinků
snižuje Tabulkový přehlednežádoucích účinků
Ve studiích u pacientů s pokročilým metastazujícím karcinomem prostaty, kterým byl podáván analog
LHRH nebo pacientů dříve léčených orchiektomií, byl abirateron-acetát podáván v dávce 1 000 mg
denně v kombinaci s prednisonem nebo prednisolonem indikaciNežádoucí účinky pozorované v klinických studiích a během postmarketingového sledování jsou
uvedeny dále dle kategorií četnosti. Kategorie četnosti jsou definovány jako: velmi časté V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny s klesající závažností.
Tabulka 1Nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích a postmarketingovém sledování
Třídy orgánových systémůNežádoucí účinek a frekvence
Infekce a infestaceVelmi časté: infekce močových cest
Časté: sepse
Poruchy imunitního systému9ASo 4S2DIs OSOdÁ.ORHÍÉR1 LAORÉA
Endokrinní poruchyB1Sz rOTH1s OELAS2.So ÍSTŽdÍÉÍASÉA
Poruchy metabolismu a výživyúA.DÍ rOTH1s VÁŮIRO.ADÍA
ŠOTH1sVÁŮALHLÍOÉÁ.J.ÁÉALI.ADÍA
Srdeční poruchyŠOTH1s TLEArSo TA.V2SoYu OSJÍSO ŮAÉHILÍTu
dÍŘLÍ.OÉA ToSou HOÉVÁROLEÍA
B1Sz rOTH1s 3ÍS1 OLÁHDÍA
9ASo 4S2DIs ÍSdOLRH DÁIROLEŽu ŮLIE.IŽáASo /ÍSHALKO.Ž kKÍ4 ŘIEÁ 6F6 O 6FNé
Cévní poruchyúA.DÍ rOTH1s VÁŮALHAS4A
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyú42ÉS1s O.ALJÍÉR2 O.KAI.ÍHÍEO
Gastrointestinální poruchyúA.DÍ rOTH1s ŮLř3AD
ŠOTH1s EÁTŮAŮTÍA
Poruchy jater a žlučových cestúA.DÍ rOTH1s 4KCůASo Ph5 O8SAŘI 4KCůASo
Pšú42ÉS1s dŽ.DÍSOSHSo VAŮOHÍHÍEOu ORŽHSoTA.V2So
3OHAL
Poruchy kůže a podkožní tkáněŠOTH1s KÁL2áRO
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Méně časté: myopatie, rabdomyolýza
Poruchy ledvin a močových cestŠOTH1s VADOHŽLÍA
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceúA.DÍ rOTH1s ŮALÍdALSo IHIR
Poranění, otravy a procedurální komplikaceŠOTH1s 4.IDASÍSÁYY
* Srdeční selhání zahrnuje také městnavé srdečníselhání, dysfunkci levé komory a snížení ejekční frakce.
** Zlomeniny zahrnují osteoporózu a všechny zlomeniny s výjimkou patologických zlomenin.
a Spontánní hlášení z postmarketingového sledování.
b Zvýšení alaninaminotransferázy a/nebo aspartátaminotransferázy zahrnuje zvýšení ALT, zvýšení AST a abnormální jaterní
funkce.
U pacientůléčených abirateron-acetátem se vyskytly následující nežádoucí účinky CTCAE stupně 3 závažnosti: hypokalemie 5 %, infekce močových cest 2 %, zvýšení alaninaminotrasferázy
a/nebo aspartátaminotransferázy 4 %, hypertenze 6 %, zlomeniny 2 %, periferní otok, srdeční selhání a
fibrilace síní, vše s frekvencí 1 %. Hypertriacylglycerolemie a angina pectoris CTCAE stupně 3 se vyskytly u < 1 % pacientů. Infekce močových cest, zvýšení alaninaminotrasferázy a/nebo
aspartátaminotransferázy, hypokalemie, srdeční selhání, fibrilace síní a zlomeniny CTCAE stupně 4 se vyskytly u < 1 % pacientů.
U hormonálně senzitivní populace byla pozorována vyšší incidence hypertenze a hypokalemie 3011vporovnání s 11,8 % a 20,2 % ve studiích 301 a 302. U hormonálně senzitivní populace byla hypokalemie pozorována u 20,4 % pacientů v porovnání s 19,2 % a 14,9 % v 301 a Incidence a závažnost nežádoucích příhod byla vyšší v podskupině pacientů s výchozím stupněm
výkonnostního stavu ECOG2 a rovněž u starších pacientů Popis vybraných nežádoucích účinků
Kardiovaskulární účinky
Ze všech tří studií fáze 3 byli vyloučeni pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, klinicky významným
onemocněním srdce, které se klinicky manifestovalo jako infarkt myokardu nebo arteriální trombotické
příhody v předchozích 6 měsících, pacienti se závažnou nebo nestabilní anginou pectoris nebo
selháváním srdce NYHA třídy III nebo IV snaměřenou ejekční frakcí < 50 %. Všichni zahrnutí pacienti ipacienti na placebucož bylo spojeno s diabetem, infarktem myokardu, cerebrovaskulární příhodou a náhlou zástavou srdce.
Výskyt kardiovaskulárních nežádoucích účinků ve studiích fáze 3 u pacientů užívajících abirateron-
acetát byl ve srovnání s placebem následující: fibrilace síní 2,6 % vs. 2,0 %, tachykardie 1,9 % vs. 1,0%,
angina pectoris 1,7 % vs. 0,8 %, srdeční selhání 0,7 % vs. 0,2 % a arytmie 0,7 % vs. 0,5 %.
Hepatotoxicita
U pacientů léčených abirateron-acetátem byla hlášena hepatotoxicita se zvýšením ALT, AST a
celkového bilirubinu. Napříč klinickými studiemi fáze 3 byly hepatotoxicity stupně 3 a 4 ALT nebo AST > 5násobek horní hranice normálu nebo zvýšení bilirubinu > 1,5násobek horní hranice
normáluzahájení léčby. Ve studii 3011 byla hepatotoxicita stupně 3 nebo 4 pozorována u 8,4 % pacientů
léčených abirateronem. U deseti pacientů, kteří dostávali abirateron bylo kvůli hepatotoxicitě podávání
abirateronu ukončeno; dva měli hepatotoxicitu stupně 2, šest mělo hepatotoxicitu stupně 3 a dva měli
hepatotoxicitu stupně 4. Žádný pacient ve studii 3011 na hepatotoxicitu nezemřel. V e studiích fáze bylo zhoršení jaterních testů pravděpodobnější u pacientů, jejichž jaterní testy byly zvýšeny již na
počátku, ve srovnání s pacienty, jejichž jaterní testy byly na počátku normální. Došlo-li ke zvýšení ALT
nebo AST na > 5násobek horní hranice normálu nebo ke zvýšení bilirubinu na > 3násobek horní hranice
normálu, bylo podávání abirateron-acetátu ukončeno. Ve dvou případech došlo k významnému zvýšení
hodnot výsledků jaterních testů léčby došlo ke zvýšení ALT nebo AST na 15 až 40násobek horní hranice normálu a ke zvýšení bilirubinu
na 2 až 6násobek horní hranice normálu. Po ukončení léčby došlo u obou pacientů k normalizaci
jaterních testů ajeden z pacientů byl znovu léčen bez opakovaného zvýšení jejich hodnot. Ve studii byla zvýšení ALT nebo AST stupně 3 nebo 4 pozorována u 35 acetátem. Zvýšené hladiny aminotransferáz se vrátily k normálu u všech kromě 3 pacientů mnohočetnými metastázami v játrech a 1 se zvýšením AST přibližně 3 týdny po poslední dávce
abirateron-acetátuabnormálním jaterním funkcím hlášena u 1,1 % pacientů léčených abirateron-acetátem a u 0,6 %
pacientů léčených placebem; kvůli hepatotoxicitě nebyla hlášena žádná úmrtí.
V klinických studiích bylo riziko hepatotoxicity omezeno vyloučením pacientů s výchozí hepatitidou
nebo významnými abnormalitami v jaterních testech. Ze studie 3011 byli vyloučeni pacienti s výchozími
hodnotami ALT a AST > 2,5 násobek horní hranice normálu, bilirubinu > 1,5 násobek horní hranice
normálu a pacienti s aktivní nebo symptomatickou virovou hepatitidou nebo s chronickým
onemocněním jater; ascitem nebo krvácivými poruchami sekundárními k dysfunkci jater. Ze studie byli vyloučeni pacienti s výchozí hodnotou ALT a AST ≥ 2,5násobek horní hranice normálu bez
přítomnosti metastáz v játrech a pacientů s výchozí hodnotou ALT a AST > 5násobek horní hranice
normálu, pokud v játrech byly přítomny metastázy. Pro studii 302 nebyli pacienti s metastázami v játrech
vhodní a pacienti s výchozí hodnotou ALT a AST ≥ 2,5násobek horní hranice normálu byli ze studie
vyloučeni. Objevující se zvýšení jaterních testů u pacientů v klinických studiích bylo rázně řešeno
požadavkem přerušení léčby a povolením jejího obnovení po návratu jaterních testů na výchozí hodnoty
zahájena. Bezpečnost znovuzahájení léčby u takovýchto pacientů není známa. Mechanismus
hepatotoxicity nebyl vysvětlen.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného vDodatkuV.