Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Paracetamol Zentiva 500 mg tabletyParacetamol Zentiva 1000 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Paracetamol Zentiva 500 mg: Jedna tableta obsahuje 500 mg paracetamolu.
Paracetamol Zentiva 1000 mg: Jedna tableta obsahuje 1000 mg paracetamolu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Paracetamol Zentiva 500 mg tablety: Bílé tablety ve tvaru tobolky s plochými hranami, s rozměry
přibližně 17 × 7 mm, s půlicí rýhou (S|1) na jedné straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
Paracetamol Zentiva 1000 mg tablety: Bílá tableta ve tvaru tobolky se zkosenými hranami, s rozměry
přibližně 20 × 10 mm, s půlicí rýhou na jedné straně. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro
snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Krátkodobá symptomatická léčba mírné až středně silné bolesti a/nebo horečky.
Paracetamol Zentiva 500 mg tablety je určen pro dospělé, dospívající a děti s tělesnou hmotností nad
21 kg (od 6 let).
Paracetamol Zentiva 1000 mg tablety je určen pro dospělé a dospívající s tělesnou hmotností nad kg (od 15 let).
4.2 Dávkování a způsob podání
DávkováníNejnižší účinná dávka má být užívána po co nejkratší dobu. Maximální denní dávka nesmí být
překročena.
Paracetamol se dávkuje v závislosti na tělesné hmotnosti a věku, obvykle 10–15 mg/kg tělesné
hmotnosti v jedné dávce, až do maximální denní dávky 60 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování
podle tělesné hmotnosti a věku je uvedeno v tabulkách níže.
Paracetamol Zentiva 500 mg tabletyPřípravek Paracetamol Zentiva 500 mg tablety není určen pro děti do 6 let s hmotností nižší než kg.
Věk Tělesná
hmotnost
Jedna dávka Maximální
denní dávkaInterval mezi
dávkami6–8 let 21–24 kg 250 mg 1,25 g nejméně 4–6 hodin
9–10 let 25–32 kg 250 mg 1,5 g
10–12 let > 33 kg 500 mg 2 g
12–15 let 34‒60 kg 500 mg 3 g nejméně 4–6 hodin
> 15 let 34‒60 kg 500 mg 3 g nejméně 4–6 hodin
> 60 kg 500 mg – 1000 mg 3 g*
*Pouze po konzultaci s lékařem lze maximální denní dávku u pacientů s tělesnou hmotností > 60 kg
zvýšit na 4 g paracetamolu.
Paracetamol Zentiva 1000 mg tabletyPřípravek Paracetamol Zentiva 1000 mg tablety není určen pro děti a dospívající do 15 let a
s hmotností nižší než 60 kg.
Věk Tělesná
hmotnost
Jedna dávka Maximální
denní dávkaInterval mezi
dávkami> 15 let > 60 kg 1000 mg 3 g* nejméně 4–6 hodin
*Pouze po konzultaci s lékařem lze maximální denní dávku u pacientů s tělesnou hmotností > 60 kg
zvýšit na 4 g paracetamolu.
Porucha funkce ledvinU pacientů s poruchou funkce ledvin má být paracetamol používán s opatrností, jelikož je nutné
snížit dávku a/nebo prodloužit dávkovací interval (viz bod 4.4). Maximální jednorázová dávka nemá
překročit 500 mg.
- při rychlosti glomerulární filtrace 50–10 ml/min se doporučuje dávkovací interval 6 hodin.
- při rychlosti glomerulární filtrace nižší než 10 ml/min se doporučuje dávkovací interval hodin.
Porucha funkce jaterU pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater nebo Gilbertovým syndromem má být
paracetamol používán s opatrností, jelikož je nutné snížit dávku nebo prodloužit dávkovací interval
(viz bod 4.4). U těchto pacientů nemá denní dávka překročit 60 mg/kg (maximálně 2 g/den). Použití
tohoto léčivého přípravku je kontraindikováno u pacientů s těžkou jaterní insuficiencí (viz bod 4.3).
Starší pacientiPodle dosavadních zkušeností je obvykle vhodné běžné dávkování paracetamolu pro dospělé.
U oslabených, imobilních starších osob nebo u starších pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater
však může být vhodné snížit dávku nebo frekvenci dávkování (viz bod 4.4).
Způsob podáníPerorální podání.
Tablety je třeba spolknout a zapít dostatečným množstvím tekutiny.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Závažná hepatální insuficience.
- Akutní hepatitida.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pacienty je třeba upozornit, aby neužívali současně jiné léčivé přípravky obsahující paracetamol.
U pacientů užívajících paracetamol v terapeutických dávkách byly hlášeny případy hepatotoxicity
vyvolané paracetamolem, včetně fatálních případů. Tyto případy byly hlášeny u pacientů s jedním
nebo více rizikovými faktory hepatotoxicity, včetně nízké tělesné hmotnosti (< 50 kg), poruchy
funkce ledvin a jater, chronického alkoholismu, současného užívání hepatotoxických léčiv a u
pacientů s akutní a chronickou podvýživou (nízké zásoby jaterního glutathionu).
Paracetamol je třeba používat s opatrností u pacientů s deficitem enzymu glukóza-fosfátdehydrogenázy, při hemolytické anemii, při nedostatku glutathionu, chronické podvýživě,
chronickém alkoholismu, dehydrataci, u starších osob a u pacientů s mírnou až středně těžkou
poruchou funkce jater a/nebo ledvin (viz bod 4.2).
U pacientů s poruchou jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě užívajících vysoké dávky
paracetamolu se doporučuje pravidelné sledování jaterních testů. Riziko závažných hepatotoxických
účinků se významně zvyšuje se zvyšující se dávkou a délkou léčby. Základní onemocnění jater
zvyšuje riziko poškození jater související s paracetamolem. Riziko předávkování je vyšší u pacientů
s necirhotickým poškozením jater způsobeným alkoholem.
Po dobu léčby platí zákaz konzumace alkoholických nápojů. Dlouhodobá konzumace alkoholu
významně zvyšuje riziko paracetamolové hepatotoxicity.
Měření protrombinového času je nutné při současné léčbě perorálními antikoagulancii
a dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu.
Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem ke
zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např.
chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu.
Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Rychlost absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem.
Současnému použití se však není třeba vyhýbat.
Cholestyramin snižuje absorpci paracetamolu. Paracetamol má být podáván nejméně 1 hodinu před
nebo 4–6 hodin po podání cholestyraminu.
Současné dlouhodobé užívání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSAID může vést k poškození
ledvin.
Antikoagulační účinek warfarinu nebo jiných kumarinových derivátů může být při dlouhodobém
pravidelném denním užívání s paracetamolem zvýšen spolu se zvýšeným rizikem krvácení. Občasné
užívání s paracetamolem nemá signifikantní účinek.
Hepatotoxické látky mohou zvýšit možnost kumulace a předávkování paracetamolem.
Paracetamol může ovlivnit farmakokinetiku chloramfenikolu. Proto se v případě kombinované
léčby chloramfenikolem podávaným injekčně doporučuje analýza chloramfenikolu v plazmě.
Probenecid snižuje clearance paracetamolu téměř o 50 %. Dávka paracetamolu se tedy může při
souběžné léčbě snížit na polovinu.
Induktory mikrosomálních enzymů (např. rifampicin, fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, třezalka
tečkovaná) snižují biologickou dostupnost paracetamolu zvýšenou glukoronidací a zvyšují riziko
jaterní toxicity. Takovým kombinacím je třeba se vyhnout.
Současné užívání paracetamolu a zidovudinu může vést ke zvýšenému riziku neutropenie.
Současné užívání paracetamolu a isoniazidu může vést ke zvýšenému riziku hepatotoxicity.
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména
u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
TěhotenstvíVelké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto / neonatální toxicitu.
Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny
paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol
v průběhu těhotenství užíván, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší možnou
dobu a s co nejnižší možnou frekvencí.
KojeníParacetamol je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by v terapeutických
dávkách ovlivnil dítě. Při krátkodobé léčbě doporučenými dávkami tohoto léčivého přípravku není
nutno kojení přerušit.
FertilitaNejsou k dispozici žádné klinické údaje.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Paracetamol Zentiva nemá žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Podávání paracetamolu může způsobit následující nežádoucí účinky (rozdělené do skupin podle
terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až
< 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné
(< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Třída orgánových
systému dle MeDRAČetnost Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatickéhosystému
Velmi vzácné Trombocytopenie
Poruchy imunitního systému Vzácné Kožní hypersenzitivní reakce vč. vyrážky
a angioedému
Velmi vzácné Anafylaxe
Respirační, hrudnía mediastinální poruchy
Velmi vzácné Bronchospasmus*
Poruchy jater a žlučovýchcest
Velmi vzácné Abnormální funkce jater
Poruchy kůže a podkožní
tkáněVelmi vzácné Případy závažných kožních reakcí, jako jetoxická epidermální nekrolýza (TEN),
Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), akutnígeneralizovaná exantematózní pustulóza
*U pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná NSAID.
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
V případě předávkování paracetamolem je nezbytná okamžitá lékařská pomoc, a to i v případě, když
nejsou přítomny žádné příznaky předávkování.
SymptomyPředávkování i relativně nízkými dávkami paracetamolu může mít za následek závažné poškození
jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.
Během 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, letargie, anorexie, bledost a pocení, nebo mohou
být pacienti asymptomatičtí. Bolest břicha může být prvním příznakem poškození jater a objevuje se
za 1–2 dny. Předávkování paracetamolem může způsobit nekrózu jaterních buněk, která
pravděpodobně vyvolá kompletní ireverzibilní nekrózu, což vede k hepatocelulární insuficienci,
metabolické acidóze a encefalopatii, která může vést ke kómatu a smrti. Současně jsou pozorovány
zvýšené hladiny jaterních aminotransferáz (AST, ALT), laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu
s prodlouženým protrombinovým časem, který se může objevit za 12 až 48 hodin po podání.
Prodloužení protrombinového času je jedním z ukazatelů zhoršené funkce jater, a proto se doporučuje
jeho sledování. Komplikace selhání jater zahrnují edém mozku, krvácení, hypoglykemii, hypotenzi,
infekci a renální selhání.
Poškození jater je pravděpodobnější u pacientů, kteří užili větší než doporučené množství
paracetamolu. Předpokládá se, že nadměrné množství toxického metabolitu se nevratně váže na
jaterní tkáň. U některých pacientů může být zvýšené riziko poškození jater v důsledku toxicity
paracetamolu. Mezi rizikové faktory patří:
− Pacienti s onemocněním jater.
− Starší pacienti.
− Malé děti.
− Pacienti dlouhodobě léčení karbamazepinem, fenobarbitalem, fenytoinem, primidonem,
rifampicinem, třezalkou tečkovanou nebo jinými léky, které indukují jaterní enzymy.
− Pacienti, kteří pravidelně konzumují alkohol v množství překračujícím doporučené
množství.
− Pacienti s deplecí glutathionu, např. při poruchách příjmu potravy, cystické fibróze, infekci
HIV, hladovění, kachexii.
Akutní selhání ledvin se může vyskytnout i bez přítomnosti závažné poruchy funkce jater. Dalšími
projevy intoxikace jsou poškození myokardu, srdeční arytmie a pankreatitida.
OpatřeníJe nutná hospitalizace. Je třeba provést odběr krve ke stanovení počáteční plazmatické koncentrace
paracetamolu. V případě jednorázového akutního předávkování má být plazmatická koncentrace
paracetamolu změřena 4 hodiny po požití. Vyvolání zvracení, výplach žaludku, zvláště byl-li
paracetamol požit před méně než 4 hodinami, poté je nutné podat methionin (2,5 g p. o.), dále jsou
vhodná podpůrná opatření. Podání aktivního uhlí z důvodů snížení gastrointestinální absorpce je
sporné. Specifické antidotum N-acetylcystein je nutno podat co nejdříve, do 8–15 hodin po otravě,
příznivé účinky však byly pozorovány i při pozdějším podání acetylcysteinu. Acetylcystein má být
podáván v souladu s národními léčebnými pokyny, obvykle se podává dospělým, dospívajícím a
dětem i. v. v 5% glukóze v počáteční dávce 150 mg/kg tělesné hmotnosti během 15 minut. Dále mg/kg v infuzi 5% glukózy po dobu 4 hodin a poté 100 mg/kg do 16. resp. 20. hodiny od zahájení
léčby. Acetylcystein lze podat i p. o. do 10 hodin od požití toxické dávky paracetamolu v dávce 140 mg/kg 3krát denně. U velmi těžkých otrav je možná hemodialýza či hemoperfuze. Má být
zavedena symptomatická léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: analgetika, anilidy. ATC kód: N02BE
Paracetamol je analgetikum - antipyretikum bez protizánětlivého účinku. Mechanismus účinku je
pravděpodobně podobný působení kyseliny acetylsalicylové a je závislý na inhibici prostaglandinů v
centrálním nervovém systému.
Analgetický účinek paracetamolu po jednorázové dávce 0,5–1 g trvá 3 až 6 hodin, antipyretický
účinek 3 až 4 hodiny.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
AbsorpceParacetamol je rychle a téměř úplně vstřebáván z gastrointestinálního traktu. Maximální plazmatické
koncentrace jsou dosaženy během 30 až 60 minut po podání per os.
DistribuceParacetamol je relativně rovnoměrně distribuován v tělních tekutinách. Vazba na plazmatické
bílkoviny se liší; při koncentracích zachycených při akutní intoxikaci může být vázáno 20–30 %.
Paracetamol prochází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka.
Biotransformace a eliminaceExkrece je prakticky výlučně renální ve formě konjugovaných metabolitů. V nezměněné formě se
vylučuje zhruba 5 % paracetamolu. Poločas eliminace po terapeutické dávce je 1–4 hodiny. Při těžké
jaterní insuficienci je poločas prodloužen až na 5 hodin. Při renální insuficienci není poločas
prodloužen, ale vzhledem ke zpomalenému vylučování ledvinami je nutní snížení dávky
paracetamolu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Konvenční studie s paracetamolem, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají
v současnosti uznávané normy, nejsou k dispozici.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
předbobtnalý kukuřičný škrob
kukuřičný škrob
mastek (E 553)
kyselina stearová (E 570)
povidon (E 1201)
kalium-sorbát (E 202)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a velikost balení
PVC/Al blistr.
Velikost balení:
Paracetamol Zentiva 500 mg tablety: 10, 12, 16, 20, 24, 30, 50, 100, 120 nebo 300 tablet.
Paracetamol Zentiva 1000 mg tablety: 8, 16, 50 nebo 100 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Paracetamol Zentiva 500 mg tablety: 07/037/21-C
Paracetamol Zentiva 1000 mg tablety: 07/038/21-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 12. 5.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20.
1. 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna tableta obsahuje 500 mg paracetamolu.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Tableta.