METAMIZOLE KALCEKS -

Sp. zn. suklsa k sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Metamizole Kalceks 500 mg/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje metamizolum natricum monohydricum 500 mg.
Jedna ampulka (2 ml) obsahuje metamizolum natricum monohydricum 1000 mg.
Jedna ampulka (5 ml) obsahuje metamizolum natricum monohydricum 2500 mg.

Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 32,71 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok (injekce)
Čirý, téměř bezbarvý až hnědožlutý roztok, prakticky bez částic.
pH roztoku 6,0-8,0; osmolalita 0,550-0,850 osmol/kg.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Silná akutní nebo chronická bolest.
Horečka nereagující na jinou léčbu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Intravenózní nebo intramuskulární podání je doporučeno pouze v případě, kdy perorální podání není
vhodné (např. při zvracení, poruchách polykání apod.). Je nutné vzít v úvahu, že parenterální podání je
spojeno s vysokým rizikem anafylaktických/anafylaktoidních reakcí.
Nástup účinku lze očekávat 30 minut po parenterálním podání. Doba trvání je obvykle asi 4 hodiny.

Dávkování

Dávkování a způsob podání závisí na požadovaném analgetickém účinku a stavu pacienta. Dávkování
závisí na intenzitě bolesti nebo horečky a individuální odpovědi na přípravek Metamizole Kalceks. Je
nezbytné zvolit nejnižší dávku, která je dostačující ke kontrole bolesti a horečky.
V závislosti na maximální denní dávce lze jednotlivou dávku podat až 4x denně v intervalech
6-8 hodin.

Dospělí a dospívající
Dospělí a dospívající od 15 let (> 53 kg) mohou jednorázově užít až 1000 mg.

V následující tabulce jsou uvedeny doporučené jednotlivé dávky a maximální denní dávky v závislosti
na hmotnosti nebo věku:


Tabulka
Tělesná hmotnost Jednotlivá dávka Maximální denní dávka
kg věk ml mg ml mg
5-8 3-11 měsíců 0,1-0,2 50-100 0,4-0,8 200-9-15 1-3 roky 0,2-0,5 100-250 0,8-2,0 400-16-23 4-6 let 0,3-0,8 150-400 1,2-3,2 600-24-30 7-9 let 0,4-1,0 200-500 1,6-4,0 800-31-45 10-12 let 0,5-1,4 250-700 2,0-5,6 1000-46-53 13-14 let 0,8-1,8 400-900 3,2-7,2 1600-> 53 ≥ 15 let 1,0-2,0* 500-1000* 4,0-8,0* 2000-4000*

* Je-li to nutné, může být jednotlivá dávka zvýšena na 5 ml (odpovídá 2500 mg metamizolu) a denní
dávka na 10 ml (odpovídá 5000 mg metamizolu).

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti, oslabení pacienti a pacienti se sníženou clearance kreatininu
Dávka má být snížena u starších pacientů, u oslabených pacientů a u pacientů se sníženou clearance
kreatininu, protože může být prodloužena eliminace metabolitů metamizolu.

Porucha funkce jater a ledvin
Vzhledem k tomu, že při poruše funkce ledvin nebo jater je míra eliminace snížena, je třeba se
vyhnout opakovaným vysokým dávkám. Při krátkodobém užívání není třeba snížit dávku. Dosavadní
zkušenosti s dlouhodobým užíváním metamizolu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater a ledvin
nejsou dostatečné.

Pediatrická populace

Dávkování viz tabulka 1 výše.
U dětí a dospívajících do 14 let může být podána jednotlivá dávka 8-16 mg metamizolu/kg tělesné
hmotnosti. V případě horečky u dětí je obvykle dostačující dávka 10 mg metamizolu/kg tělesné
hmotnosti.

Způsob podání

Intravenózní, intramuskulární podání.

Je nutné zajistit, aby při prvních známkách anafylaktické/anafylaktoidní reakce (viz bod 4.8) byla
aplikace injekce přerušena. Při parenterálním podání musí pacient ležet a být pod přísným lékařským
dohledem.
Aby se snížilo riziko hypotenzní reakce, musí být intravenózní injekce aplikována velmi pomalu, tj.
nejvýše 1 ml (500 mg metamizolu) za minutu. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit závislost
hypotenzní reakce po injekci metamizolu na jeho dávce, musí být indikace pro parenterální podání
jednorázové dávky vyšší než 1 g metamizolu důkladně zvážena (viz bod 4.4).
Kvůli nežádoucím účinkům není tento léčivý přípravek vhodný pro dlouhodobé podávání (v horizontu
měsíců).

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné pyrazolony (např. fenazon, propyfenazon) nebo
pyrazolidiny (např. fenylbutazon, oxyfenbutazon) včetně předchozích zkušeností
s agranulocytózou po podání některé z těchto látek, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1;
- hypotenze nebo nestabilní hemodynamika;

- porucha funkce kostní dřeně (např. po chemoterapii) nebo porucha hematopoezy;
- analgetické astma nebo intolerance analgetik typu urtikarie-angioedém, tj. pacienti se známým
výskytem bronchospasmu nebo jiných anafylaktoidních reakcí (např. urtikarie, rinitida,
angioedém) po podání salicylátů, paracetamolu nebo jiných nenarkotických analgetik, např.
diklofenaku, ibuprofenu, indometacinu, naproxenu;
- akutní intermitentní jaterní porfyrie (riziko porfyrických atak);
- vrozený deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy (riziko hemolýzy);
- třetí trimestr těhotenství.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Agranulocytóza
Agranulocytóza vyvolaná použitím metamizolu je velmi vzácná imunoalergická porucha trvající
nejméně jeden týden. Může být život ohrožující nebo dokonce fatální. Charakteristická reakce vedoucí
k agranulocytóze není závislá na dávce a může se objevit kdykoli během léčby. Pacienti musí být
poučeni, aby ihned přerušili léčbu a navštívili svého lékaře, objeví-li se kterýkoli z následujících
příznaků, které mohou souviset s neutropenií (< 1500 neutrofilů/mm3): horečka, třesavka, bolest
v krku, vřed v dutině ústní.
V případě neutropenie se musí léčba okamžitě přerušit a je nutné ihned vyšetřit celkový krevní obraz.
Krevní obraz se má monitorovat až do návratu k původním hodnotám.

Pancytopenie
V případě výskytu pancytopenie se musí léčba okamžitě ukončit a je nutné monitorovat celkový
krevní obraz, až do jeho úpravy.
Pacienty je třeba poučit, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich během léčby
metamizolem objeví známky a příznaky nasvědčující krevním poruchám (např. celková slabost,
infekce, přetrvávající horečka, tvorba podlitin, krvácení, bledost).

Závažné kožní reakce
V souvislosti s léčbou metamizolem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCARS), včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a polékové reakce
s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující či fatální.
Pacient musí být upozorněn na symptomy těchto kožních reakcí a tyto reakce u něj musí být pečlivě
sledovány.
Pokud se objeví symptomy naznačující tyto reakce, musí být metamizol okamžitě vysazen a jeho
podávání nesmí být již znovu zahájeno (viz bod 4.3).

Anafylaktický šok
Objevuje se zejména u citlivých pacientů, proto se má metamizol u astmatických nebo atopických
pacientů předepisovat s opatrností (viz bod 4.3).

Anafylaktické/anafylaktoidní reakce
Při volbě způsobu podání je třeba vzít v úvahu, že parenterální podání je spojeno s vyšším rizikem
anafylaktických/anafylaktoidních reakcí. Při prvním příznaku anafylaktické/anafylaktoidní reakce (viz
bod 4.8) je nutné přerušit injekci přípravku, aby se riziko izolované hypotenzní reakce snížilo
na minimum.

U následujících pacientů (viz bod 4.3) existuje významné riziko závažných anafylaktoidních reakcí
na metamizol:
- pacienti s bronchiálním astmatem, zejména se současnou nosní polypózou;
- pacienti s chronickou urtikarií;
- pacienti s hypersenzitivitou na alkohol, tj. pacienti, kteří reagují již na malé množství alkoholu
kýcháním, slzením a zarudnutím obličeje. Intolerance alkoholu může být příznakem dříve
nerozpoznaného syndromu analgetického astmatu;
- pacienti s hypersenzitivitou na barviva (např. tartrazin) nebo konzervanty (např. benzoáty).


Před podáním metamizolu je třeba provést podrobnou anamnézu. Pacientům náchylnějším ke vzniku
anafylaktoidních reakcí se smí metamizol podávat pouze po pečlivém zvážení možných rizik a přínosu
léčby. Jestliže se metamizol podává i za těchto okolností, je nutný náležitý lékařský dohled a musí se
přijmout opatření ke zvládnutí případného šoku.

Izolované hypotenzní reakce
Podání metamizolu může vyvolat izolované hypotenzní reakce (viz bod 4.8). Tyto reakce jsou
pravděpodobně závislé na dávce a jejich výskyt je častější po parenterálním podání. Navíc je riziko
závažných hypotenzních reakcí tohoto typu zvýšeno:
- jestliže je intravenózní injekce podávána rychle;
- u pacientů s hypotenzí, objemovou deplecí nebo dehydratací, nebo s nestabilitami krevního oběhu
nebo počínajícím oběhovým selháním;
- u pacientů s vysokou horečkou.
Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit závislost hypotenzní reakce po injekci metamizolu na jeho dávce,
musí se velmi pečlivě zvážit indikace pro parenterální podání jednotlivé dávky vyšší než 1 g
metamizolu (viz bod 4.2).

Podání metamizolu musí být řádně posouzeno a pokud je metamizol podáván i za těchto okolností, je
nutný přísný lékařský dohled. Ke snížení rizika hypotenzních reakcí jsou nezbytná preventivní
opatření (hemodynamická stabilizace).
U pacientů, u nichž je absolutně nezbytné vyhnout se jakémukoliv snížení tlaku krve, tj. u pacientů
s těžkou ischemickou chorobou srdeční nebo u pacientů s významnou stenózou cév zásobujících
mozek, lze metamizol podávat pouze za přísného monitorování oběhových funkcí.
U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo jater se doporučuje vyhnout se vysokým dávkám
metamizolu, protože rychlost vylučování metamizolu je u těchto pacientů snížena (viz bod 4.2).
Je nutné zajistit, aby byla injekce přípravku přerušena při prvních známkách
anafylaktické/anafylaktoidní reakce (viz bod 4.8). Riziko izolované hypotenzní reakce je sníženo na
minimum velmi pomalým podáním intravenózní injekce (ne více než 1 ml/min) (viz bod 4.2).

Léky indukované poškození jater
U pacientů léčených metamizolem byly hlášeny případy akutní hepatitidy převážně hepatocelulárního
charakteru s nástupem za několik dnů až několik měsíců po zahájení léčby. Symptomy zahrnovaly
zvýšené hodnoty jaterních enzymů v séru doprovázené žloutenkou nebo bez žloutenky, často
v kontextu s dalšími hypersenzitivními reakcemi (např. kožní vyrážka, krevní dyskrazie, horečka
a eozinofilie) nebo doprovázené projevy autoimunitní hepatitidy. Většina pacientů se po přerušení
léčby metamizolem zotavila; v ojedinělých případech však byla hlášena progrese vedoucí až
k akutnímu selhání jater vyžadujícímu transplantaci. Mechanismus poškození jater vyvolaného
metamizolem není zcela objasněn, nicméně dostupná data naznačují alergicko-imunitní mechanismus.
Pacienti mají být poučení, aby v případě, že se u nich objeví symptomy naznačující poškození jater,
kontaktovali svého lékaře. U těchto pacientů má být léčba metamizolem přerušena a mají být
posouzeny jaterní funkce. Metamizol nesmí být znovu nasazen pacientům s epizodou poškození jater
během léčby metamizolem, u nichž nebyla nalezena jiná příčina poškození jater.

Metamizole Kalceks obsahuje sodík
V denní dávce do 0,7 ml tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. Pokud se podává denní dávka 0,8 ml nebo více (což odpovídá
více než 1 mmol sodíku), je třeba vzít v úvahu následující: Tento léčivý přípravek obsahuje 32,71 mg
sodíku v jednom ml roztoku, což odpovídá 1,64 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku
potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakokinetická indukce metabolizujících enzymů
Metamizol může indukovat metabolizující enzymy včetně CYP2B6 a CYP3A4.
Současné podávání metamizolu s bupropionem, efavirenzem, metadonem, valproátem, cyklosporinem,
takrolimem nebo sertralinem může způsobit snížení plazmatických koncentrací těchto léků s možným

snížením klinické účinnosti. Při současném podávání metamizolu se proto doporučuje opatrnost;
v případě potřeby má být sledována klinická odpověď a/nebo hladiny léku.

Metamizol může zvýšit hematotoxicitu methotrexátu, a to zejména u starších pacientů. Je zapotřebí
vyvarovat se použití této kombinace léčiv.

Současné podávání metamizolu s kyselinou acetylsalicylovou může vést ke snížení účinku kyseliny
acetylsalicylové na agregaci trombocytů. Proto je nutná opatrnost u pacientů, kteří užívají nízké dávky
kyseliny acetylsalicylové k prevenci srdečních příhod.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Existují pouze omezené údaje o použití metamizolu u těhotných žen.
Na základě publikovaných údajů u těhotných žen vystavených metamizolu během prvního trimestru
(n = 568) nebyl zjištěn žádný důkaz teratogenních nebo embryotoxických účinků. Ve vybraných
případech by jednotlivé dávky metamizolu podané během prvního a druhého trimestru mohly být
akceptovány, pokud neexistují jiné možnosti léčby. Nicméně obecně se užívání metamizolu během
prvního a druhého trimestru nedoporučuje. Použití během třetího trimestru je spojeno s fetotoxicitou
(porucha funkce ledvin a uzávěr ductus arteriosus), a proto je používání metamizolu během třetího
trimestru těhotenství kontraindikováno (viz bod 4.3). V případě neúmyslného použití během třetího
trimestru mají být plodová voda a ductus arteriosus kontrolovány ultrazvukem a echokardiografií.
Metamizol prochází placentární bariérou.
U zvířat vyvolal metamizol reprodukční toxicitu, ale ne teratogenitu (viz bod 5.3).

Kojení
Metabolity metamizolu jsou vylučovány do mateřského mléka ve značném množství a nelze vyloučit
riziko pro kojené dítě. Je nezbytné vyhnout se zejména opakovanému použití metamizolu během
kojení. V případě jednorázového podání metamizolu se doporučuje, aby matky shromažďovaly
a likvidovaly mateřské mléko 48 hodin po podání dávky.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při doporučených dávkách tento přípravek neovlivňuje pacientovu schopnost reagovat a soustředit se.
Překročení doporučeného dávkování může způsobit zhoršení koncentrace a rychlost reakce, a to
zejména v kombinaci s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

V souvislosti s léčbou metamizolem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a polékové reakce
s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) (viz bod 4.4).

Nežádoucí účinky jsou uvedeny v tabulce 2 podle frekvencí MedDRA: velmi časté (≥1/10), časté
(≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné
(<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné

Aplastická anémie, agranulocytóza a pancytopenie,
včetně fatálních případů, leukopenie a trombocytopenie.Poruchy imunitního systému
Vzácné

Anafylaxe, anafylaktické/anafylaktoidní reakce: kožní
a slizniční příznaky (jako jsou svědění, pálení, zarudnutí,
kopřivka, otoky), dyspnoe a gastrointestinální potíže.
V závažných případech: generalizovaná urtikarie,

závažný angioedém (včetně angioedému laryngu), těžký
bronchospasmus, srdeční arytmie, pokles krevního tlaku
(kterému někdy předchází zvýšení krevního tlaku)
a oběhový šok.Astmatické záchvaty (u pacientů se syndromem
analgetického astmatu).
Není známo Kounisův syndrom.
Cévní poruchy
Není známo Izolované hypotenzní reakce.Poruchy jater a žlučových cest
Není známo Léky indukované poškození jater včetně akutní
hepatitidy, žloutenky, zvýšených hodnot jaterních enzymů
(viz bod 4.4).
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné Vyrážka
Není známo Fixní lékový exantém, Stevens-Johnsonův syndrom,
Lyellův syndrom nebo poléková reakce s eozinofilií
a systémovými příznaky (DRESS) (viz bod 4.4).
Poruchy ledvin a močových cest
Velmi vzácné Zhoršení poruchy funkce ledvin.Není známo Intersticiální nefritida.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Není známo Reakce v místě vpichu (bolest a lokální reakce zahrnující
flebitidu).

Tyto reakce jsou považovány za reakce imunologické povahy. Mohou se objevit i přes předchozí
opakované použití metamizolu bez komplikací. Agranulocytóza se zánětlivými změnami sliznic
(např. orofaryngeální, anorektální, genitální), bolest v krku, horečka (přetrvávající nebo znovu se
objevující). Značně zvýšená sedimentace erytrocytů, zatímco zvětšení lymfatických uzlin je mírné
nebo žádné. U pacientů užívajících antibiotika se mohou typické příznaky agranulocytózy projevit
minimálně.
Příznaky trombocytopenie jsou sklon ke krvácení a výskyt petechií na kůži nebo sliznicích.

Mohou se objevit i přes předchozí opakované použití metamizolu bez komplikací; mohou se
objevit během aplikace injekce nebo několik hodin po ní; nicméně je běžné, že se vyskytují během
první hodiny po podání.

Po podání se mohou objevit izolované přechodné hypotenzní reakce (mohou být farmakologicky
vyvolané, bez dalších doprovodných příznaků anafylaktické/anafylaktoidní reakce); ve vzácných
případech mají tyto reakce formu kritického poklesu krevního tlaku. Rychlá intravenózní injekce
může riziko takové hypotenzní reakce zvýšit.

Zejména u pacientů s onemocněním ledvin v anamnéze může dojít k akutnímu zhoršení funkce
ledvin (akutní selhání ledvin, v některých případech s oligurií, anurií nebo proteinurií). Ve
vzácných případech se může objevit akutní intersticiální nefritida.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy
Po akutním předávkování byly hlášeny reakce jako nauzea, zvracení, bolest břicha, zhoršení funkce
ledvin/akutní selhání ledvin (např. kvůli intersticiální nefritidě), vzácně příznaky centrálního
nervového systému (závrať, somnolence, kóma, křeče) a pokles krevního tlaku (někdy progredující
do šoku), jakož i srdeční arytmie (tachykardie). Po velmi vysokých dávkách může exkrece
neškodného metabolitu (kyselina ribazonová) způsobit červené zbarvení moči.

Léčba
Není známo žádné specifické antidotum. Hlavní metabolit metamizolu, 4-N-methylaminoantipyrin,
může být odstraněn hemodialýzou, hemofiltrací, hemoperfuzí nebo plazmatickou filtrací.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika, pyrazolony
ATC kód: N02BB
Metamizol je pyrazolonové analgetikum s analgetickými, antipyretickými a spasmolytickými účinky.
Mechanismus účinku není zcela objasněn. Některé údaje naznačují, že metamizol a jeho hlavní
metabolit 4-N-methylaminoantipyrin mohou mít kombinovaný centrální a periferní mechanismus
účinku.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce a distribuce
Po intravenózním podání je plazmatický poločas metamizolu přibližně 14 minut.

Biotransformace
Hlavní aktivní metabolit je 4-N-methylaminoantipyrin (MAA). Zejména MAA, a do jisté míry také
4-aminoantipyrin (AA), přispívají ke klinickému účinku. Hodnoty AUC u AA tvoří asi 25 % AUC
u MAA. Metabolity 4-N-acetylaminoantipyrin (AAA) a N-4-formylaminoantipyrin (FAA) nemají
klinický účinek. Farmakokinetika všech metabolitů je nelineární. Ke zhodnocení klinického významu
tohoto zjištění jsou nutné další studie. Akumulace metabolitů při krátkodobé léčbě má malý klinický
význam.
Stupeň vazby na bílkoviny je 58 % u MAA, 48 % u AA, 18 % u FAA a 14 % u AAA.

Eliminace
Přibližně 96 % intravenózní dávky značené radioaktivním izotopem bylo vyloučeno močí a asi 6 %
stolicí. Z toho bylo 3 % ± 1 % MAA, 6 % ± 3 % AA, 26 % ± 8 % AAA, 23 % ± 4 % FAA.

Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
U starších pacientů vzrostla expozice (AUC) 2 až 3násobně.

Porucha funkce ledvin
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebyli rozsáhle studovaní. Dostupná data naznačují snížení
eliminace některých metabolitů (AAA a FAA).

Porucha funkce jater
U pacientů s cirhózou jater se poločas MAA a FAA po jednorázové dávce zvýšil 3násobně (10 hodin),
zatímco u AA a AAA nebyl nárůst zaznamenán.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Minimální letální dávka (LD) metamizolu u myší a potkanů: perorálně přibližně 4000 mg/kg tělesné
hmotnosti; intravenózně přibližně 2300 mg metamizolu na kg tělesné hmotnosti nebo 400 mg MAA na
kg tělesné hmotnosti.
Známky intoxikace zahrnují tachypnoi, sedaci a premortální křeče.

Chronická toxicita
Intravenózní injekce metamizolu u potkanů (150 mg/kg/den) a psů (50 mg/kg/den) byly dobře snášeny
po období 4 týdnů.
Studie chronické toxicity po perorálním podání po dobu 6 měsíců byly prováděny u potkanů a psů.
Denní dávky až do 300 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů a až do 100 mg/kg tělesné hmotnosti u psů
nevyvolaly žádné známky intoxikace. Vyšší dávky u obou druhů způsobily změny v biochemii séra
a hemosiderózu v játrech a slezině; byly také zaznamenány známky anémie a toxicity kostní dřeně.

Mutagenita
V literatuře byly popsány pozitivní i negativní výsledky. Avšak studie in vitro a in vivo se specifickým
materiálem společnosti Hoechst nepřinesly žádné náznaky mutagenních schopností.

Kancerogenita
V celoživotních studiích na potkanech a NMRI potkanech nebyly prokázány žádné karcinogenní
účinky metamizolu.

Reprodukční toxicita
Studie na potkanech a králících neukázaly žádný teratogenní potenciál.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Roztok kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l (k úpravě pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Z důvodu možné inkompatibility nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky
s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Hnědá skleněná ampulka (sklo hydrolytické třídy I) obsahující 2 nebo 5 ml roztoku.
Velikost balení: 5, 10 nebo 100 ampulek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Injekční roztok je možné ředit použitím 5% roztoku glukózy, 0,9% roztoku chloridu sodného nebo
Ringerova roztoku. Tyto roztoky musí být podány okamžitě, protože jejich stabilita je omezená.


Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AS KALCEKS
Krustpils iela 71E, Rīga, LV-1057, Lotyšsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

07/594/16-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 19. 7. Datum posledního prodloužení registrace: 18. 2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

9. 6.