LERPIN 10 -

1/12
sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lerpin 10 mg potahované tablety
Lerpin 20 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lerpin 10 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini
hydrochloridum 10 mg, což odpovídá lercanidipinum 9,4 mg.
Lerpin 20 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini
hydrochloridum 20 mg, což odpovídá lercanidipinum 18,8 mg

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy.
Lerpin 10 mg potahované tablety: Jedna tableta obsahuje 30,0 mg monohydrátu
laktosy.
Lerpin 20 mg potahované tablety: Jedna tableta obsahuje 60,0 mg monohydrátu
laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Lerpin 10 mg potahované tablety
Žluté, kulaté, bikonvexnípotahované tablety o průměru 6,5 mm s půlicí rýhou na jedné straně.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.


Lerpin 20 mg potahované tablety
Růžové, kulaté, bikonvexnípotahované tablety o průměru 8,5 mm s půlicí rýhou na jedné
straně.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Lerpin je indikován k léčbě dospělých s mírně až středně závažnou esenciální
hypertenzí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Doporučené dávkování u dospělých je 10 mg perorálně jednou denně, a to nejméně 15 minut
před jídlem; v závislosti na individuální odpovědi pacienta je možné zvýšit dávku na 20 mg.
Vzhledem k tomu, že maximální antihypertenzní účinek se někdy projeví až po přibližně 2/12
týdnech, je třeba provádět nastavení dávky postupně.

Pro některé pacienty, jejichž hypertenze není při léčbě jedním antihypertenzivem dostatečně
kompenzována, může být přínosem přidání Lerpinu k léčbě beta-blokátorem (atenololem),
diuretikem (hydrochlorothiazidem) nebo ACE inhibitorem (kaptoprilem nebo enalaprilem).
Vzhledem k tomu, že křivka závislosti odpovědi na dávce se vyznačuje strmým stoupáním, po
němž následuje plató při dávce mezi 20-30 mg, není pravděpodobné, že by vyšší dávky vedly k
dosažení vyššího účinku; mohl by se však zvýšit výskyt nežádoucích účinků.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti: I když farmakokinetické údaje a klinické zkušenosti ukazují, že u starších
pacientů není třeba upravovat denní dávky, při zahajování léčby starších pacientů je nutné
postupovat velmi opatrně.

Pediatrická populace: Vzhledem k tomu, že nejsou žádné zkušenosti s léčbou pacientů

mladších 18 let, není použití přípravku Lerpin u dětí a dospívajících v současné době
doporučeno.

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater: Pokud je léčba zahajována u pacientů s
lehkou až středně těžkou poruchou ledvin nebo jater, je třeba postupovat velmi opatrně.
I když tito pacienti snášejí obvykle doporučované dávkování dobře, při zvyšování
dávky na 20 mg denně je nutno postupovat opatrně. U pacientů se zhoršenou funkcí
jater může být antihypertenzní účinek zvýšen, a proto je třeba u těchto pacientů zvážit
úpravu dávkování.
Lerpin je kontraindikováno u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo pacientům
s těžkou poruchou funkce ledvin (rychlost GFR < 30 ml/min) včetně pacientů
podstupujících dialýzu (viz body 4.3 a 4.4).
Způsob podání
Perorální podání
Tablety se mají užívat s trochou vody nejméně 15 minut před jídlem.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku, nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.
- Překážka v odtoku krve z levé komory.
- Neléčené městnavé srdeční selhání.
- Nestabilní angina pectoris nebo nedávný infarkt myokardu (v období do 1 měsíce).
- Težká porucha funkce jater.
- Těžká porucha funkce ledvin (GFR< 30ml/min), včetně pacientů podstupujících
hemodialýzu.
- Podávání současně s:
o silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5),
o cyklosporinem (viz bod 4.5),

3/12
o grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Syndrom chorého sinu
Lercanidipin má být podáván s opatrností u pacientů se syndromem chorého sinu (bez
kardiostimulátoru).

Dysfunkce levé komoryAčkoliv kontrolované studie hemodynamiky nezjistily žádné
poškození funkce komor, opatrně je třeba postupovat u pacientů s dysfunkcí levé
komory.

Ischemická choroba srdeční
Předpokládá se, že některé krátkodobě působící dihydropyridiny by mohly zvyšovat
kardiovaskulární riziko u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. I když
lerkanidipin působí dlouhodobě, u těchto pacientů je třeba postupovat opatrně.
Některé dihydropyridiny mohou ve vzácných případech vyvolat bolest na hrudi nebo
anginu pectoris. Velmi vzácně se u pacientů, kteří již mají anginu pectoris, mohou
tyto příhody objevovat častěji, mohou trvat déle nebo mohou být závažnější.
V ojedinělých případech se může objevit infarkt myokardu (viz bod 4.8).
Použití při poruše funkce ledvin nebo jater
Zvláštní pozornost je třeba věnovat zahájení léčby u pacientů s lehkou až středně
těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater. I když obvyklá doporučená dávka 10 mg
denně je snášena pacienty dobře, zvyšování na 20 mg denně vyžaduje opatrnost.
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater může dojít k zesílení antihypertenzního
účinku, a je proto třeba zvážit úpravu dávkování.
Používání lerkanidipinu je kontraindikováno u pacientům s těžkou poruchou funkce
jater nebo poruchou funkce ledvin (GFR <30 mg/min), včetně pacientů
podstupujících hemodialýzu (viz bod 4.2 a 4.3).
Peritoneální dialýza
Lerkanidipin je spojován s vývojem peritoneálního kalného výtoku u pacientů s
peritoneální dialýzou. Zákal je způsoben zvýšenou koncentrací triglyceridů v
peritoneálním výtoku. Zatímco mechanismus není znám, zákal má tendenci odeznít
brzy po vysazení lerkanidipinu. Jedná se o důležitou asociaci, jak lze rozpoznat
peritoneální kalný výtok, který může být mylně zaměňován za infekční peritonitidu s
následnou zbytečnou hospitalizací a empirickým podáváním antibiotik.
Iduktory CYP3A4
Léky, které indukují CYP3A4, jako jsou antikonvulziva (např. fenytoin,
karbamazepin) a rifampicin, mohou snižovat plazmatickou hladinu lerkanidipinu, a
proto může být účinnost lerkanidipinu nižší, než se předpokládá (viz bod 4.5).
Alkohol
Při užívání přípravku je třeba se vyhnout konzumaci alkoholu, protože alkohol může
4/12
zesílit účinek antihypertenziv s vasodilatačním působením (viz bod 4.5).
Laktóza
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s
intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorbcí glukózy a galaktózy
nemají tento přípravek užívat.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost lerkanidipinu nebyla u dětí prokázána.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikace souběžného použití
Inhibitory CYP3AJe známo, že lerkanidipin je metabolizován enzymem CYP3A4; současně podávané
léky, které inhibují CYP3A4 mohou proto interagovat s metabolismem a
vylučováním lerkanidipinu.
Ve studii interakce se silným inhibitorem CYP3A4, ketokonazolem, bylo prokázáno
značné zvýšení plasmatické koncentrace lerkanidipinu (15tinásobné zvýšení AUC a
8násobné zvýšení Cmax eutomeru S-lerkanidipinu).

Současnému podávání lerkanidipinu s inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazolem,
itrakonazolem, ritonavirem, erythromycinem, troleandomycinem,
klarithromycinem) je třeba se vyhnout (viz bod 4.3).
Cyklosporin
Při současném podávání lerkanidipinu a cyklosporinu bylo pozorováno zvýšení koncentrace
obou léků v plasmě. Studie provedená u mladých zdravých dobrovolníků prokázala, že pokud
je cyklosporin podán 3 hodiny po užití lerkanidipinu, hladina lerkanidipinu v plasmě se
nemění, AUC cyklosporinu se však zvýší o 27 %. Současné podání lerkanidipinu s
cyklosporinem způsobuje trojnásobné zvýšení koncentrace lerkanidipinu v plasmě a 21%
zvýšení AUC cyklosporinu.
Cyklosporin a lerkanidipin nesmí být podávány současně (viz bod 4.3).

Grapefruit nebo grapefuitová šťáva
Lerkanidipin je podobně jako ostatní dihydropyridiny citlivý na inhibici metabolismu
grapefruitem a grapefruitovou šťávou; důsledkem této inhibice je zvýšení jeho systémové
dostupnosti a vyšší hypotenzní účinek.Lerkanidipin nesmí být užíván současně s
grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.3).

Nedoporučuje se souběžné podávání s

5/12
Induktory CYP3ASoučasné podávání lerkanidipinu s léky indukujícími CYP3A4 jako jsou antikonvulziva (např.
fenytoin, fenobarbital, karbamazepin) a rifampcin je třeba provádět opatrně, protože by
mohlo dojít k snížení antihypertenzního účinku. Monitorování hodnot krevního tlaku má být
prováděno častěji než obvykle (viz bod 4.4).

Alkohol
Konzumaci alkoholu je třeba se vyhýbat, protože alkohol může zesílit účinek antihypertenziv
působících vazodilataci (viz bod 4.4).

Bezpečnostní opatření včetně úpravy dávky
Substráty CYP3AOpatrně je třeba postupovat také při podávání lerkanidipinu současně s dalšími substráty
CYP3A4, například terfenadinem, astemizolem, antiarytmiky III. třídy jako je amiodaron,
chinidinem, sotalolem.

Midazolam
Při současném podání lerkanidipinu v dávce 20 mg a midazolamu p.o. starším
dobrovolníkům bylo zjištěno zvětšení vstřebávání lerkanidipinu (přibližně o 40 %), zatímco
rychlost vstřebávání byla naopak snížena (tmax byl prodloužen z 1,75 na 3 hodiny).
Koncentrace midazolamu nebyla ovlivněna.
Metoprolol
Při současném podávání lerkanidipinu s metoprololem, což je beta-blokátor vylučovaný
hlavně játry, zůstala biologická dostupnost metoprololu nezměněna, kdežto biologická
dostupnost lerkanidipinu se snížila o 50 %. Tento účinek by mohl být podmíněn snížením
průtoku krve játry způsobeným beta- blokátory, a mohl by se proto vyskytovat i u ostatních
léků z této skupiny. Z uvedeného vyplývá, že lerkanidipin může být bezpečně podáván s β-
blokátory, ale mohla by být nutná úprava jeho dávkování.

Digoxin
Při podávání lerkanidipinu v dávce 20 mg pacientům léčeným současně dlouhodobě β-
methyldigoxinem nebyly prokázány žádné známky farmakokinetické interakce. Avšak
došlo k průměrnému zvýšení Cmax digoxinu o 33 %, zatímco AUC a renální clearance
se významně nezměnily. Pacienti léčení současně digoxinem by měli být pečlivě
klinicky monitorováni s ohledem na známky digoxinové toxicity.
Současné užívání s jinými léky
Fluoxetin
Studie interakce s fluoxetinem (inhibitor CYP2D6 a CYP3A4) provedená u dobrovolníků ve
věku 65 ± 7 let (průměr ± směrodatná odchylka) neprokázala žádné klinicky významné
změny farmakokinetiky lerkanidipinu.
Cimetidin
Současné podávání cimetidinu v dávce 800 mg denně nezpůsobuje významné změny
hladin lerkanidipinu v plasmě, při vyšších dávkách je však třeba postupovat opatrně,
protože může dojít k zvýšení biologické dostupnosti a hypotenzního účinku.

6/12
Simvastatin
Opakované současné podávání 20 mg lerkanidipinu a 40 mg simvastatinu nevedlo k
významné změně AUC lerkanidipinu, AUC simvastatinu se však zvýšila o 56 % a AUC
jeho účinného metabolitu β- hydroxykyseliny o 28 %. Je nepravděpodobné, že by tyto
změny byly klinicky významné. Při podání lerkanidipinu ráno a simvastatinu večer, jak
je doporučováno, se interakce nepředpokládají.
Diuretika a ACE inhibitory
Současné podávání lerkanidipinu s diuretiky a ACE inhibitory je bezpečné.

Jiné léky ovlivňují krevní tlak
Stejně jako u všech antihypertenzivních léků, lze pozorovat zvýšené hypotenzní účinky při
podávání lerkanidipinu s jinými léky ovlivňujícími krevní tlak, jako jsou alfablokátory pro léčbu
močových příznaků, tricyklická antidepresiva, neuroleptika. Na druhou stranu, při souběžném
podávání s kortikosteroidy může být pozorováno snížení hypotenzního účinku.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje používání lerkanidipin u těhotných žen. Studie na
zvířatech neprokázali teratogenní působení (viz bod 5.3) ale ukázalo se, že některé jiné
látky ze skupiny dihydropyridinů působí u zvířat teratogenně.
Lerpin se nedoporučuje podávat v těhotenství nebo ženám v reprodukčním věku, pokud
tyto ženy nepoužívají účinnou antikoncepci (viz bod 4.4).
Kojení
Není známo, zda se lerkanidipin / metabolity vylučují do lidského mateřského mléka.
Nebezpečí pro novorozence / kojence nelze vyloučit. Lerpin nemá být během kojení
používán.
Fertilita
Nejsou známa žádná klinická data při léčbě lerkanidipinem. Reverzibilní biochemické
změny v hlavičce spermií, které mohou poškodit plodnost, byly hlášeny u některých
pacientů léčených blokátory kanálů. V případech, kdy je opakované oplodnění in vitro
neúspěšné a kde nelze nalézt jiné vysvětlení, má být zvážena možnost blokátorů
kalciových kanálů jako příčina.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Lerpin má minoritní vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Opatrnosti je však třeba,
a to vzhledem k možnému výskytu malátnosti, astenie a únavy a ve vzácných
případech také somnolence.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

7/12
Bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg jednou denně byla hodnocena ve dvojitě
zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících
lerkanidipin a 603 pacientů léčených placebem) a v kontrolovaných a nekontrolovaných
dlouhodobých klinických studiích na celkem 3676 hypertenzních pacientech léčených
lerkanidipinem.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky v klinických studiích a po uvedení na trh jsou:
periferní edém, bolest hlavy, zrudnutí, tachykardie a palpitace.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
V níže uvedené tabulce jsou nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a po celém světě
po uvedení přípravku na trh, pro které existuje přiměřený kauzální vztah, uvedeny podle třídy
orgánových systémů a frekvence dle MedDRA:
Velmi časté: ≥ Časté: ≥ 1/100 až < 1/10
Méně časté: ≥ 1/1 000 až < Vzácné: ≥ 1/10 000 až < 1/1 000
Velmi vzácné: < 1/10 Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
V rámci každé skupiny frekvencí jsou pozorované nežádoucí účinky seřazeny podle klesající
závažnosti.

Třída
orgánových
systémů dle
MedDRA
Časté Méně
časté
Vzácné

Není známo
Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivita
Poruchy
nervového
systému
Bolest hlavy Závrať Somnolence
Synkopa

Srdeční poruchy Tachykardie
Palpitace
Angina pectoris
Cévní poruchy Zrudnutí Hypotenze
Gastrointestinální
poruchy
Dyspepsie
Nauzea
Bolesti
horní
části břicha
Zvracení
Průjem
Gingivalní
hypertrofiePeritonealní
kalný výtokHepatobiliární
poruchy
Zvýšení
hodnoty
sérové
transaminázyPoruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka
Pruritus
Kopřivka

Angioedém
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Myalgie
Poruchy ledvin a
močových cest
Polyurie Polakisurie
8/12
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Periferní
edém
Astenie
Únava
Bolest na hrudi
1nežádoucí účinky ze spontánního hlášení po celém světě po uvedení přípravku na trh
Popis vybraných nežádoucích účinků
V placebem kontrolovaných klinických studiích byla incidence periferního edému 0,9% s
lerkanidipinem 10-20 mg a 0,83% s placebem. Tato frekvence dosáhla 2% celkové studované
populace včetně dlouhodobých klinických studií.
Nezdá se, že by lercanidipin nepříznivě ovlivňoval hladinu cukru v krvi nebo hladiny lipidů v
séru.
Některé dihydropyridiny mohou zřídka vést k prekordiální bolesti nebo angíně pectoris. Velmi
vzácně mohou pacienti s preexistující anginou pectoris zaznamenat zvýšenou frekvenci, trvání
nebo závažnost těchto onemocnění. Mohou být pozorovány izolované případy infarktu
myokardu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

V rámci postmarketingového sledování Lerpinu byly hlášeny některé případy
předávkování v rozmezí 30 – 40 mg až 800 mg včetně hlášení pokusu spáchat
sebevraždu.

Příznaky
Stejně jako u jiných dihydropyridinů má předávkování lerkanidipinem nadměrnou periferní
vazodilataci s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií. Při velmi vysokých dávkách však
může dojít ke ztrátě periferní selektivity, což způsobuje bradykardii a negativní inotropní
účinek. Nejčastější nežádoucí účinky spojené s případy předávkování byly hypotenze, závratě,
bolest hlavy a palpitace.

Léčebné postupy
Klinicky významná hypotenze vyžaduje aktivní kardiovaskulární podporu včetně častého
sledování srdečních a respiračních funkcí, zvednutí končetin a pozornost věnovanou objemu
cirkulující tekutiny a odtoku moči. Vzhledem k prodlouženému farmakologickému účinku
lerkanidipinu je nezbytné, aby byl kardiovaskulární stav pacienta sledován nejméně po dobu
24 hodin. Vzhledem k tomu, že produkt má vysokou vazebnou kapacitu na bílkovinu, není
pravděpodobně účinná dialýza. Pacienti, u kterých se předpokládá středně těžká až těžká
intoxikace, mají být pozorně sledováni.

9/12

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Selektivní blokátory kalciových kanálů s převážně
vaskulárními účinky ATC kód: C08C AMechanismus účinku
Lerkanidipin je kalciový blokátor ze skupiny dihydropyridinů, jehož účinek spočívá v
inhibici transmembránového vstupu vápníku do buněk srdeční a hladké svaloviny.
Mechanismus jeho antihypertenzního účinku je podmíněn přímým relaxačním účinkem na
hladkou svalovinu cév, čímž dochází ke snížení celkové periferní rezistence.
Farmakodynamické účinky
Lerkanidipin má přes svůj krátký plasmatický poločas dlouhotrvající antihypertenzní účinek,
a to díky vysokému membránovému rozdělovacímu koeficientu. Lerkanidipin nemá
negativně inotropní účinky, protože jeho působení na cévy je vysoce selektivní.
Vzhledem k tomu, že vazodilatace navozená lerkanidipinem nastupuje postupně, byla
hypotenze s reflexní tachykardií pozorována u pacientů s hypertenzí pouze vzácně.
Antihypertenzní účinek lerkanidipinu je podobně jako u ostatních asymetrických 1,dihydropyridinů podmíněn hlavně jeho (S)-enantiomerem.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická účinnost a bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg jednou denně byla
hodnocena ve dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných klinických studiích (u pacientů užívajících lerkanidipin a 603 pacientů, kteří dostávali placebo) a u léčených a
nekontrolovaných dlouhodobých klinických studiích na celkem 3676 hypertenzních
pacientech.
Většina klinických studií byla provedena u pacientů s mírnou až středně závažnou
esenciální hypertenzí (včetně starších a diabetických pacientů), kteří dostávali samotný
lerkanidipin nebo v kombinaci s ACE-Is, diuretiky nebo beta-blokátory.
Kromě klinických studií provedených k průkazu terapeutických indikací byla provedena ještě
další malá nekontrolovaná, avšak randomizovaná, studie pacientů se závažnou hypertenzí
(průměr + směrodatná odchylka diastolického krevního tlaku 114,5 + 3,7 mmHg), která
prokázala normalizaci krevního tlaku u 40 % z 25 pacientů léčených 20 mg lerkanidipinu v
jedné denní dávce a u 56 % z 25 pacientů léčených 10 mg lerkanidipinu ve dvou denních
dávkách. V další, dvojitě zaslepené,
randomizované studii kontrolované placebem provedené u pacientů s izolovanou systolickou
hypertenzí byl Lerpin účinný ve snížení systolického krevního tlaku z průměrné výchozí
hodnoty 172,6 + 5,6 mmHg na 140,2 + 8,7 mm Hg.

Pediatrická populace

V pediatrické populaci nebyla provedena žádná klinická studie.

10/12

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Lerpin se po perorálním podání v dávce 10-20 mg úplně vstřebává a maximální koncentrace v
plasmě 3,30 ng/ml + 2,09 SD, resp. 7,66 ng/ml + 5,90 SD je dosaženo přibližně za 1,5-3 hodiny
po podání.

Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plasmatické koncentrace: doba do dosažení
maximální koncentrace v plasmě je u obou stejná, maximální koncentrace v plasmě a AUC (S)
enantiomeru jsou v průměru 1,2krát vyšší, a eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v
zásadě stejné. Vzájemná konverze enantiomerů „in vivo“ nebyla pozorována.
V důsledku vysokého metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická
dostupnost Lerpinu užitého po jídle perorálně přibližně 10%, při podání zdravým
dobrovolníkům nalačno se snižuje na 1/3.
Dostupnost Lerpinu po perorálním podání se čtyřnásobně zvyšuje při jeho užití do 2 hodin, po
velmi tučném jídle. Lerpin se má proto užívat před jídlem.

Distribuce
Distribuce z plasmy do tkání a orgánů je rychlá a značná. Více než 98 % lerkanidipinu se váže
na plasmatické bílkoviny. Vzhledem k tomu, že pacienti se těžkou poruchou funkce ledvin
nebo jater mají nižší koncentrace plasmatických bílkovin, může se u nich zvýšit podíl volné
frakce léku.
Biotransformace
Lerpin je značně metabolizován CYP3A4; parentní látka nebyla zjištěna v moči, ani ve stolici.
Léčivo je přeměňováno hlavně na neaktivní metabolity, přibližně 50 % dávky je vyloučeno
močí.

Studie provedené s lidskými jaterními mikrosomy „in vitro” prokázaly, že lerkanidipin do jisté
míry inhibuje CYP3A4 a CYP2D6 v koncentracích, které jsou 160krát, resp. 40krát vyšší než
maximální koncentrace dosažené po dávce 20 mg.

Studie interakcí provedené u lidí navíc prokázaly, že lerkanidipin nemění plasmatické
koncentrace midazolamu, což je typický substrát CYP3A4, ani koncentrace metoprololu, což
je typický substrát CYP2D6. Z tohoto důvodu se nepředpokládá, že by Lerpin v
terapeutických dávkách inhiboval biotransformaci léků metabolizovaných CYP3A4 a
CYP2D6.

Eliminace
Eliminace probíhá převážně cestou biotransformace.
Průměrný terminální eliminační poločas je 8-10 hodin, terapeutický účinek přetrvává 24 hodin,
což je důsledek vysokého stupně vazby na lipidové membrány. Akumulace po opakovaném
podání nebyla pozorována.
Linearita/nelinearita
Perorální podání Lerpinu vede k dosažení plasmatickým koncentrací, které nejsou přímo
úměrné dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr

11/12
pozorovaných maximálních koncentrací v plasmě 1:3:8, plochy pod křivkou plasmatická
koncentrace - čas byly v poměru 1:4:18, což ukazuje na postupný nárůst saturace metabolismu
při prvním průchodu játry. Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s
rostoucí dávkou.
Speciální populace
U starších pacientů a pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo lehkou
až středně těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je
podobná farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů se závažnou
poruchou funkce ledvin nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny léku
(asi o 70 %). Je pravděpodobné, že systémová biologická dostupnost lerkanidipinu bude u
pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater vyšší, protože lék je za normálních
okolností výrazně metabolizován v játrech.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Farmakologické studie bezpečnosti u zvířat neprokázaly, že by při dávkách používaných
k léčení hypertenze docházelo k ovlivnění autonomního nervového systému, centrálního
nervového systému nebo funkcí gastrointestinálního traktu.

Významné účinky, které byly pozorovány v dlouhodobých studiích u potkanů a psů,
souvisely přímo nebo nepřímo se známými účinky vysokých dávek kalciových
blokátorů, které odrážejí především vystupňovanou farmakodynamickou aktivitou.

Lerkanidipin nebyl genotoxický, nebyly zjištěny ani žádné známky případného rizika
karcinogenity. Při léčbě lerkanidipinem nebyla ovlivněna plodnost ani běžné reprodukční
funkce potkanů.

Ani u potkanů, ani u králíků nebyly zjištěny žádné známky jakéhokoliv teratogenního
působení; při vysokých dávkách však lerkanidipin vyvolával u potkanů preimplantační
a postimplantační ztráty a opoždění ve vývoji plodu.

Lerkanidipin podaný ve vysoké dávce (12 mg/kg/den) v průběhu porodu vyvolal dystokii.

Distribuce lerkanidipinu a/nebo jeho metabolitů u březích zvířat a jeho/jejich vylučování
do lidského mateřského mléka nebyly zkoumány.

Metabolity nebyly zkoumány v samostatných studiích toxicity.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Lerpin - jádro tablety:
Monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (Typ A),
povidon 40, magnesium-stearát.
Lerpin - potahová vrst va:
Hypromelosa, mastek, oxid titaničitý E171, makrogol 6000, žlutý oxid železitý E172 (pouze u
10 mg), červený oxid železitý E172 (pouze u 20 mg).

12/12
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Neprůhledný PVC/Al blistr, krabička.
Lerpin 10 mg potahované tablety - balení po 7, 14, 28, 56 a 98 potahovaných tabletách.
Lerpin 20 mg potahované tablety - balení po 7, 14, 28, 35, 42, 50, 56, 98 a 100 potahovaných
tabletách.


Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Herbacos Recordati s.r.o.
Štrossova 239, 530 03 Pardubice,Česká Republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Lerpin 10 mg potahované tablety: 83/217/02-C
Lerpin 20 mg potahované tablety: 83/404/05-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Lerpin 10 mg potahované tablety:
Datum první registrace: 28. 8. Datum posledního prodloužení registrace: 9. 3.
Lerpin 20 mg potahované tablety:
Datum první registrace: 2. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 9. 3.

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 6.