KANAVIT -

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Kanavit 10 mg/ml injekční emulze

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml injekční emulze obsahuje phytomenadionum 10 mg.


Celkový obsah sodíku: 0,180 mg/ml, což odpovídá 0,0078 mmol/ml.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční emulze.
Popis přípravku: zelenožlutá až žlutá, opalizující až slabě zakalená emulze bez náznaku separace fází.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Prevence a terapie krvácení na podkladě snížené srážlivosti vyvolané hypovitaminózou nebo
avitaminózou K, hemoragické komplikace léčby nepřímými antikoagulancii (jako je např. warfarin),
hypokoagulabilita po dlouhotrvající obstrukci žlučových cest, u střevních nemocí spojených s
malabsorpcí, po dlouhodobé léčbě antibiotiky, sulfonamidy a salicyláty, hypokoagulabilita v počátečních
stadiích jaterních cirhóz. Preventivně před porodem k zabezpečení rodičky i novorozence před krvácením,
léčba novorozeneckých krvácení.
V chirurgii při déletrvajících žlučových drenážích a při předoperační přípravě pacientů se sníženou krevní
srážlivostí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí a starší pacienti:

Krvácení po nepřímých antikoagulanciích:
V těžkých případech se podává 10 mg až 20 mg (1 až 2 ampulky) přípravku Kanavit zředěného 5 ml až
10 ml vody na injekci nebo 5% roztokem glukózy, pomalu intravenózně. Pokud krvácení přetrvává, po
třech až čtyřech hodinách je možno dávku opakovat. V naléhavých situacích je nutná transfuze plné krve
nebo mražené plazmy. V lehčích případech se podává Kanavit intramuskulárně. Vždy je třeba mít na
paměti, že účinek vitaminu K1 je protahovaný a především při vysokých dávkách a současném přerušení
antikoagulační léčby může dosáhnout maxima až po 24 hodinách, kdy se může dostavit nežádoucí zvýšení
srážlivosti krve. Z tohoto důvodu je třeba postupovat opatrně, využít, pokud je to možné, perorální nebo
intramuskulární aplikaci a zvolit raději nižší dávky, aby nebyl pacient ohrožen novou tromboembolickou
příhodou pro rychlé zvýšení hladin koagulačních faktorů.

Prevence a léčba krvácení při onemocnění žlučových cest a jater:
Při mírném poklesu koagulačních faktorů se aplikuje 5 mg až 10 mg intramuskulárně 3krát týdně. Při
závažnějším snížení srážlivosti krve a při manifestním krvácení se podává 1 až 2 ampulky
intramuskulárně 1 až 2krát denně až do normalizace hladiny protrombinového komplexu. Při méně
pokročilých stadiích jaterní cirhózy se podává intramuskulárně 20 mg až 30 mg přípravku Kanavit 3krát
týdně.

Prevence krvácení před chirurgickými výkony u pacientů se sníženou hladinou koagulačních faktorů:
Před urgentními výkony se podává půl až dvě ampulky intravenózně, v méně naléhavých případech až 20 mg intramuskulárně denně.

Jiné krvácivé stavy:
Při snížené hladině faktoru II, VII a X, při krvácení různého původu, se podávají 1 až 2 ampulky
intramuskulárně až do úpravy koagulačních poměrů a zastavení krvácení.
Nevyšší jednotlivá dávka je 20 mg, nejvyšší denní dávka 40 mg přípravku Kanavit pro oba způsoby
aplikace!

Poznámka: K intravenózní aplikaci se injekční emulze ředí pětinásobně (vodou na injekci nebo 5%
roztokem glukózy), aplikuje se pomalu, rychlostí asi 1 ml za 20 sekund.

Pediatrická populace (<18 let):

Zdraví novorozenci ≥ 36 týdnů gestačního věku:

mg ve formě intramuskulární injekce při narození nebo brzy po narození.

Předčasně narození novorozenci (< 36 týdnů gestačního věku, s tělesnou hmotností ≥ 2,5 kg) a zvláště
rizikoví novorozenci narození v termínu (např. nezralost, porodní asfyxie, obstrukční žloutenka,
neschopnost polykat, podání antikoagulancií nebo antiepileptik matce):
Jeden mg intramuskulárně nebo intravenózně při narození nebo brzy po narození. Počet dalších dávek a
jejich četnost je třeba stanovit na základě stavu koagulace.

Předčasně narození novorozenci (< 36 týdnů gestačního věku, s tělesnou hmotností < 2,5 kg) :
0,4 mg/kg (ekvivalentní k 0,04 ml/kg) intramuskulárně nebo intravenózně při narození nebo brzy po
narození. Tato parenterální dávka nesmí být překročena. Počet dalších dávek a jejich četnost je třeba
stanovit na základě stavu koagulace.

Je prokázáno, že u pacientů s cholestatickým onemocněním jater a malabsorpcí jako základním
onemocněním je perorální profylaxe nedostačující (viz bod 5.1).

VAROVÁNÍ: je třeba věnovat pozornost výpočtu a odměřování dávky ve vztahu k tělesné hmotnosti
dítěte (časté jsou chyby o řád – tj. desetinásobné).

Dávkování u předčasně narozených dětí při narození jako profylaxe krvácení při deficitu vitamínu K
podle tabulky:

Tělesná hmotnost dítěte Dávka vitamínu K při narození Injikovaný objem
kg 0,4 mg 0,04 ml
1,5 kg 0,6 mg 0,06 ml
kg 0,8 mg 0,08 ml
2,5 kg 1 mg 0,1 ml
>2,5 kg 1 mg 0,1 ml


U kojených dětí se doporučuje podávat další perorální dávky, ale údaje týkající se bezpečnosti a účinnosti
pro tyto následné dávky jsou omezené (viz bod 5.1).

Způsob podání

Dospělí a starší pacienti:
Intravenózní a intramuskulární podání.

Pediatrická populace:

Intravenózní a intramuskulární podání.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při pokročilém jaterním onemocnění je potřebná opatrnost.
U jedinců se známým deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy, kde může vitamin K indukovat
hemolýzu erytrocytů, je nutno před podáním přípravku zvážit poměr přínosů a rizik.
Při biochemickém vyšetření zvyšuje fytomenadion hodnoty testu na bilirubin v séru.
Kanavit není univerzální protikrvácivý lék a jeho podávání při krvácivých stavech, jež jsou vyvolány
jinými příčinami, než byly uvedeny (například k léčbě gynekologických krvácení), je nevhodné.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Fenacetin, sulfonamidy, chinin
současné podání přípravku Kanavit může zvýšit riziko hemolytických účinků.

Léčivé přípravky vytěsňujícími bilirubin z vazby na bílkoviny (například sulfonamidy)
současné podání přípravku Kanavit u novorozenců se zvýšenou hemolýzou může zvýšit riziko vzniku
jádrového ikteru.

Kolestyramin
snižuje vstřebávání vitaminu K1 ze střeva.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Fytomenadion prostupuje placentární bariérou.
Jelikož ve studiích na zvířatech byla pozorována reprodukční toxicita a nejsou k dispozici studie
bezpečnosti během těhotenství u lidí, má být fytomenadion podáván pouze tehdy, pokud přínos léčby
převažuje nad rizikem pro plod.

Kojení
Fytomenadion je vylučován v malém množství do mateřského mléka.
U nedonošených dětí a novorozenců je nedostatečně vyvinutý jaterní enzymatický systém, a proto může
u nich vzniknout jádrový ikterus, žloutenka a hemolytická anemie kvůli pomalé biotransformaci
fytomenadionu v játrech.

Fertilita
Účinky na fertilitu nejsou známy.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Kanavit nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA
s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až
<1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy kůže a podkožní tkáně méně časté vyrážka
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace méně časté reakce v místě aplikace, zánět
v místě podání, bolest v místě
aplikace
Cévní poruchy není známo oběhový kolaps
Poruchy kůže a podkožní tkáně není známo hyperhidróza
Srdeční poruchy není známo cyanóza
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy není známo bronchospasmus
Poruchy krve a lymfatického systému není známo hemolytická anemie*
Poruchy jater a žlučových cest není známo novorozenecká žloutenka

* při deficitu G-6-P dehydrogenázy

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Fytomenadion má nízkou toxicitu a jeho předávkování obvykle nevyvolává klinické problémy.
Intravenózní podání přípravku s fytomenadionem může způsobit akutní hypersenzitivní nebo
anafylaktickou reakci projevující se návaly horka, pocením, bolestí v hrudníku, dušností, cyanózou,
bronchokonstrikcí a kardiovaskulárním kolapsem. Tyto reakce jsou pravděpodobně vyvolané uvolněním
histaminu pomocnými látkami, a nikoliv léčivou látkou.
U novorozenců, především nedonošených, může vysoká dávka vyvolat hemolytickou anemii. Hrozí také
nebezpečí jádrového ikteru, způsobené vytěsněním bilirubinu z vazby na albumin.

Léčba
Při předávkování není potřebná léčba, pokud se neprojevují závažné klinické příznaky, protože
biologický poločas fytomenadionu je krátký (1,2 až 3,5 hodiny).


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Vitamin K a jiná hemostatika, fytomenadion
ATC kód: B02BA
Mechanismus účinku
Preventivní i terapeutické použití vitaminu K1 se zakládá na jeho důležité úloze při tvorbě koagulačních
faktorů v játrech a v příznivém ovlivňování avitaminózy K1 po narušení střevní flory antibiotiky a
chemoterapeutiky. Vitamin K1 zasahuje do biosyntézy faktoru II (protrombin), faktoru VII
(prokonvertin), faktoru IX (Christmas faktor) a faktoru X (faktor Stuart-Prowerové).

Pediatrická populace

Do prospektivní randomizované kontrolované studie bylo zařazeno 44 kojenců (věk 1 – 26 týdnů) s
konjugovanou hyperbilirubinemií (idiopatická neonatální hepatitida – 17 pacientů, biliární atrézie – 13,
cholestáza při totální parenterální výživě – 3, Alagillův syndrom – 2, deficit alfa1-antitrypsinu – 2,
syndrom inspisované žluče – 2, různé diagnózy – 5; fruktosemie, galaktosemie, cysty choledochu,
nekrotizující enterokolitida, cytomegalovirová hepatitida).

Byla porovnávána farmakokinetika a účinnost perorálně a intravenózně podávané profylaxe směsným
micelárním vitamínem K u kojenců s cholestatickým jaterním onemocněním.

Hlavními měřenými hodnotami byly sérové koncentrace vitamínu K1 a nedekarboxylovaného
protrombinu (PIVKA-II) před a až 4 dny po podání jednorázové dávky směsného micelárního vitamínu
K1 v dávce 1 mg intravenózně nebo 2 mg perorálně. Porovnávány byly také hladiny vitamínu K1 hodin po perorálním podání s hladinami u 14 zdravých novorozenců, kterým byla podána stejná dávka.

Výsledky: na počátku studie mělo 18 kojenců (41 %) zvýšené sérové hladiny PIVKA-II a osm kojenců
(18 %) mělo nízkou koncentraci vitamínu K1, ukazující na subklinický deficit vitamínu K. Střední sérové
koncentrace vitamínu K1 byly v počátku studie ve skupině s p.o. podáním a i.v. podáním vitamínu Kpodobné (0,92 v.s. 1,15 ng/ml). Po šesti hodinách po intravenózním podání stouply na 139 ng/ml, ale po
perorálním podání jen na 1,4 ng/ml.

V posledně jmenované skupině nízká střední hodnota (0,95 ng/ml) a široké rozmezí (<0,15 – 111 ng/ml)
sérového vitamínu K1 vyšly ve srovnání s daleko vyššími hladinami (střední hodnota 77, rozmezí 11 –
263 ng/ml) naměřenými u zdravých kojenců, kterým byl podán vitamín K1 ve stejné dávce perorálně, v
neprospěch této skupiny, a naznačily nedostatečnou a nepředvídatelnou intestinální absorpci u kojenců s
cholestázou.

Závažnost malabsorpce byla taková, že jen 4 z 24 (17 %) kojenců s cholestázou dosáhli postupně se
zvyšujícího nárůstu sérového vit. K1> 10 ng/ml.

Údaje získané z retrospektivní studie naznačují, že je týdenní perorální profylaxe účinná v prevenci
VKDB (krvácení z nedostatku vitaminu K). Během časového úseku zavzatého do této studie, od
listopadu 1992 do června 2000, se narodilo celkem 507 850 živých dětí. 78 % z nich byla podávána
perorální profylaxe a 22 % byla podávána intramuskulární profylaxe; tj. při narození byla perorální
profylaxe podána 396 000 novorozencům. Týdenní perorální profylaxe byla doporučena u všech
kojenců po tak dlouhou dobu, po jakou byly převážně kojeni. Při narození byly podány 2 mg
perorálního vitaminu K ve formě fytomenadionu s následným profylaktickým podáváním vitaminu K
jednou týdně; do 3 měsíců věku byl rodiči podáván 1 mg fytomenadionu. Neobjevil se ani jeden případ
VKDB, tj. incidence byla 0 – 0,9:100000 (95 % CI).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce
Vitamin K se po intramuskulární aplikaci úplně vstřebává. Koncentruje se v játrech, ale neukládá se v
nich do zásoby, jeho koncentrace rychle klesá. Velmi malé množství vitaminu K1 se ukládá v tkáních,
ale i tam se pomalu rozkládá.

Biotransformace
Fytomenadion se rychle biotransformuje na polárnější metabolity,

Eliminace
Fytomenadion se vylučuje do moči ve formě karboxylových kyselin, které jsou konjugovány na
glukuronidy. Metabolity vylučované žlučí nebyly identifikovány.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Embryotoxické, cytotoxické, teratogenní a kancerogenní účinky přípravku nejsou známy.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Polysorbát 80
Natrium-acetát
Dihydrát dinatrium-edetátu
Voda na injekci
Kyselina chlorovodíková

6.2 Inkompatibility

V roztoku je přípravek inkompatibilní s dextranem, vitaminem B12, hydantoináty a barbituráty.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti přípravku před otevřením:
roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: ampulky z hnědého skla hydrolytické třídy I s etiketou, vložka z PVC, krabička.
Velikost balení: 5 ampulek po 1 ml
10 ampulek po 1 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Likvidace
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Zacházení s přípravkem
Přípravek je určen pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý přípravek zlikvidujte.

Před použitím se musí vizuálně zkontrolovat obsah částic, změna zbarvení a nepoškozenost obalu.

Přípravek lze použít pouze tehdy, pokud se jedná o zelenožlutou až hnědožlutou, opalizující až slabě
zakalenou tekutinu bez mechanických cizorodých částic.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

BB Pharma, Durychova 101/66, 142 00 Praha 4 - Lhotka, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

86/ 767/ 92-S/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14.12.Datum posledního prodloužení registrace: 27.1.

10. DATUM REVIZE TEXTU

17. 9.