HAEMOCOMPLETTAN P -

sp.zn. suklsSouhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Haemocomplettan P 20 mg/ml prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje fibrinogenum humanum 1 g. Po rekonstituci s 50 ml vody pro injekci
přípravek obsahuje fibrinogenum humanum 20 mg/ml.

Jedna injekční lahvička obsahuje fibrinogenum humanum 2 g. Po rekonstituci se 100 ml vody pro
injekci přípravek obsahuje fibrinogenum humanum 20 mg/ml.


Obsah koagulovatelného fibrinogenu je stanoven v souladu s Ph. Eur. monografií pro lidský
fibrinogen (fibrinogenum humanum).

Vyrobeno z plazmy lidských dárců.

Pomocné látky se známým účinkem:
obsah sodíku až 164 mg (7,1 mmol) v 1 g fibrinogenu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní roztok
Bílý prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba a profylaxe hemoragických onemocnění:

• Vrozená hypo-, dys- nebo afibrinogenemie
• Získaná hypofibrinogenemie vznikající z
- poruch syntézy v případech závažného poškození jaterního parenchymu
- zvýšené intravaskulární spotřeby v důsledku diseminované intravaskulární koagulace
a hyperfibrinolýzy
- zvýšené ztráty krve

Nejdůležitější klinické příznaky v souvislosti s nedostatkem fibrinogenu jsou:
porodní komplikace, akutní leukémie, zejména promyelocytární leukémie, jaterní cirhóza, intoxikace,
rozsáhlé zranění, hemolýza po inkompatibilní transfúzi, operační výkony, infekce, sepse, všechny
formy šoku, stejně jako nádory zejména plic, slinivky břišní, dělohy a prostaty.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba musí být zahájena pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s léčbou poruch koagulace.

Dávkování

Dávkování a délka substituční léčby závisí na závažnosti onemocnění, místě a rozsahu krvácení a na
klinickém stavu nemocného.

Pro výpočet individuální dávky se stanoví hladina fibrinogenu (funkčního). Množství a frekvence
podávání se určí individuálně pro každého pacienta na základě pravidelného stanovení hladin
plazmatického fibrinogenu použité substituční terapie a kontinuálním sledováním klinického stavu
pacienta a použitím jiných substitučních terapií.

Normální hladina fibrinogenu v plazmě je v rozsahu 1,5 – 4,5 g/l. Kritická hodnota fibrinogenu
v plazmě, kde hrozí rozvoj krvácení, je přibližně 0,5 – 1,0 g/l.
V případě větších chirurgických zásahů je zásadní přesné monitorování substituční terapie
koagulačními testy.

1. Profylaxe u pacientů s vrozenou hypo- , dys - nebo afibrinogenemií a známou tendencí ke krvácení.

Aby se zabránilo nadměrnému krvácení během chirurgických zákroků, je doporučována profylaktická
léčba zvýšením hladiny fibrinogenu na 1 g/l a udržení koncentrace fibrinogenu na této úrovni až do
zastavení krvácení a nad 0,5 g/l až do kompletního zhojení rány.

V případě chirurgických zákroků nebo léčby krvácení se musí dávka vypočítat takto:

Dávka (g) = [požadovaná úroveň (g/l) - základní úroveň (g/l)] x 1/17 (g/l/g/kg) x tělesná hmotnost
(kg).

Následné dávkování (dávky a četnost injekcí) by mělo být upraveno na základě klinického stavu
pacienta a výsledků laboratorního vyšetření.

Biologický poločas fibrinogenu je 3-4 dny. Tak při absenci spotřeby není obvykle opakovaná léčba
lidským fibrinogenem nutná. Vzhledem k tomu, že dojde k akumulaci v případě opakovaného
podávání při profylaxi, dávka a frekvence se určí v závislosti na terapeutickém cíli lékaře pro
konkrétního pacienta.

2. Léčba krvácení

Dospělí
Zpravidla se podává nejprve 1-2 g při následujících infuzích, jak je požadováno.
V případě závažného krvácení, tj. porodnického užití / odtržení placenty, může být vyžadováno velké
množství fibrinogenu (4 - 8 g).

Děti
Dávkování by mělo být určeno podle tělesné hmotnosti a klinického stavu, ale je obvykle 20-mg/kg.

Způsob podání
Intravenózní infuze nebo injekce.

Návod na rekonstituci Haemocomplettanu je uveden v bodu 6.6.
Rekonstituovaný roztok se před podáním musí zahřát na pokojovou nebo tělesnou teplotu, potom
injekční nebo infuzní podání musí být pomalé, aby jeho rychlost plně vyhovovala požadavku pacienta.
Rychlost podání injekce nebo infuze nesmí převyšovat přibližnou hodnotu 5 ml za minutu.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Zjevná trombóza nebo infarkt myokardu, s výjimkou případů život ohrožujícího krvácení.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

U pacientů s vrozeným nebo získaným deficitem existuje riziko vzniku trombózy, pokud jsou léčeni
lidským fibrinogenem, a to zejména při vysokých dávkách nebo po opakovaném podání. Pacienti,
kteří dostávali lidský fibrinogen, musí být pečlivě sledováni na příznaky trombózy.

U pacientů s anamnézou ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu, u pacientů s jaterním
onemocněním, u pacientů před nebo po operaci, u novorozenců nebo u pacientů s rizikem
tromboembolických příhod nebo diseminované intravaskulární koagulace musí být zvážen potenciální
přínos léčby s lidským plazmatickým fibrinogenem proti riziku tromboembolických komplikací.
Opatrnost a pečlivé sledování je nezbytné.

Získaná hypofibrinogenemie je spojena s nízkou koncentrací všech koagulačních faktorů v plazmě
(nejen fibrinogenu) a inhibitorů, a tak by měla být zvážena léčba přípravky z krve, které obsahují
koagulační faktory (s nebo bez podávání koncentrátu fibrinogenu). Je nutné pečlivé sledování
koagulačního systému.

Pokud dojde k alergické nebo anafylaktické reakci, musí být injekce/infuze okamžitě zastavena.
V případě anafylaktického šoku je třeba dodržovat standardní lékařské postupy pro léčbu šoku.

V případě substituční léčby s koagulačními faktory u jiných vrozených deficitů byly nejčastěji
pozorovány protilátkové reakce, ale v současné době nejsou žádné údaje o fibrinogenu.

Důležité informace o pomocných látkách přípravku Haemocomplettan
Haemocomplettan obsahuje až 164 mg (7,1 mmol) sodíku na 1 g fibrinogenu.

To je nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

Virová bezpečnost
Standardní opatření zabraňující přenosu infekce v souvislosti s používáním léčivých přípravků
vyrobených z lidské krve nebo plazmy zahrnují výběr dárců, testování jednotlivých odběrů krve a
plazmatických poolů na specifické markery infekce a zařazení účinných výrobních kroků pro
inaktivaci/odstranění virů. Přes všechna tato opatření při přípravě léčivých přípravků vyráběných z
lidské krve nebo plazmy, možnost přenosu infekčních činitelů nelze zcela vyloučit. To platí i pro
jakékoli neznámé nebo vznikající viry a jiné patogeny.

Přijatá opatření jsou považována za účinná u obalených virů, jako je virus lidského imunodeficitu
(HIV), virus hepatitidy B (HBV) a virus hepatitidy C (HCV) a pro neobalený virus hepatitidy A
(HAV).
Přijatá opatření mohou mít omezenou účinnost proti neobaleným virům, jako je parvovirus B19.
Parvovirus B 19 může vyvolat závažné poškození u těhotných žen (fetální infekce), osob s oslabenou
imunitou nebo u osob se zvýšenou erytropoézou (např. hemolytickou anémií).

Vhodné očkování (hepatitida A a hepatitida B) by mělo být zváženo u pacientů, kteří
pravidelně/opakovaně dostávají přípravky s lidským fibrinogenem.

Důrazně se doporučuje, aby po každé aplikaci Haemocomplettanu pacientovi byl zaznamenán název
přípravku a číslo šarže pro možnost dohledání spojení mezi pacientem a šarží přípravku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nejsou známy žádné interakce fibrinogenu z lidské plazmy s ostatními léčivými přípravky.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Reprodukční studie na zvířatech nebyly s přípravkem Haemocomplettan provedeny (viz bod 5.3).
Vzhledem k tomu, že léčivá látka je lidského původu, je metabolizována stejným způsobem jako
pacientovy vlastní bílkoviny. Nepředpokládá se, že tyto fyziologické složky lidské krve mají negativní
vliv na reprodukci nebo na plod.

Bezpečnost fibrinogenových přípravků z lidské plazmy pro použití v těhotenství nebyla v
kontrolovaných klinických studiích stanovena.

Klinické zkušenosti s fibrinogenovými přípravky v léčbě porodních komplikací naznačují, že se nedají
očekávat žádné škodlivé účinky na průběh těhotenství nebo zdraví plodu nebo novorozence.

Kojení
Není známo, zda je Haemocomplettan vylučován do mateřského mléka. Bezpečnost fibrinogenových
přípravků z lidské plazmy pro použití během kojení nebyla v kontrolovaných klinických studiích
stanovena.
Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Je nutné rozhodnout, zda je třeba přerušit kojení nebo
přerušit/ukončit léčbu přípravkem Haemocomplettan s přihlédnutím k přínosu kojení pro dítě a
prospěšnosti léčby pro matku.

Fertilita
Nejsou k dispozici údaje týkající se účinků přípravku Haemocomplettan na plodnost.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Haemocomplettan nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny po uvedení přípravku na trh, jakož i z odborné
literatury. Jsou používány následující standardní kategorie četnosti:
Velmi časté:  Časté:  1/100 a
Třídy orgánových
systémů
Velmi
časté
Časté Méně
časté
Vzácné Velmi vzácné
Poruchy
imunitního systému
Alergické nebo
anafylaktické
reakce (jako
generalizovaná
kopřivka, vyrážka,
pokles krevního
tlaku, dušnost)

Cévní poruchy Tromboembolické
příhody (včetně
infarktu myokardu
a plicní embolie)
(viz také bod 4.4)
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Zvýšení tělesné
teploty



Reakce alergického nebo anafylaktického typu byly pozorovány vzácně. Tyto události hlášené v
souvislosti s alergickými/anafylaktickými reakcemi zahrnují generalizovanou kopřivku, vyrážku,
dysponea, tachykardii, nevolnost, zvracení, zimnici, horečku, bolest na hrudi, kašel, snížení
krevního tlaku a anafylaktický šok (viz bod 4.4).

Informace o bezpečnosti vzhledem k přenosným agens viz bod 4.4.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Aby se předešlo předávkování, je indikované pravidelné monitorování plazmatické hladiny
fibrinogenu v průběhu léčby (viz bod 4.2).
V případě předávkování se zvyšuje riziko vzniku tromboembolických komplikací.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihemorhagikum, lidský fibrinogen,
ATC kód: B02B B
Lidský fibrinogen (koagulační faktor I) v přítomnosti trombinu, aktivovaného koagulačního faktoru
XIII (F XIIIa) a iontů vápníku, je převeden na stabilní a pružnou trojrozměrnou fibrinovou
hemostatickou síťku.

Podání lidského fibrinogenu poskytuje zvýšení hladiny fibrinogenu v plazmě a může dočasně
korigovat koagulační poruchu u pacientů s deficitem fibrinogenu.

Pivotní studie fáze II hodnotila jednotlivé dávky PK (viz bod

5.2 Farmakokinetické vlastnosti) a také

údaje o účinnosti pomocí náhradního cílového parametru maximální pevnosti koagula (maximum clot
firmness, MCF) a bezpečnostní data.
Pro každého pacienta byla stanovena MCF před (základní) a jednu hodinu po podání jednotlivé dávky
Haemocomplettanu na 70 mg/kg tělesné hmotnosti. Bylo zjištěno měřením pomocí
thromboelastometrů, že Haemocomplettan je účinný při zvyšování pevnosti krevních sraženin
u pacientů s vrozeným nedostatkem fibrinogenu (afibrinogenemie). V postmarketingové studii je
ověřována hemostatická účinnost při akutních krvácivých epizodách a její korelace s MCF.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Lidský plazmatický fibrinogen je běžnou součástí lidské plazmy.
Biologický poločas fibrinogenu v plazmě je 3 až 4 dny. Z hlediska odbourávání se Haemocomplettan
chová jako endogenní fibrinogen.

Haemocomplettan se podává intravenózně a v plazmě ihned dosahuje koncentraci odpovídající
podanému množství.


Farmakokinetická studie hodnotila farmakokinetiku jednorázové dávky před a po podání koncentrátu
lidského fibrinogenu u pacientů s vrozenou afibrinogenemií. Tato prospektivní, otevřená,
nekontrolovaná, multicentrická studie byla provedena u 5 žen a 10 mužů, v rozmezí věku 8 - 61 let
(2 děti, 3 dospívající, 10 dospělých). Střední dávka byla 77,0 mg/kg tělesné hmotnosti (v rozmezí 76,- 77,4 mg/kg).

Vzorky krve byly odebrány od 15 pacientů (14 měřitelných) pro stanovení aktivity fibrinogenu na
začátku a po ukončení infuze po14 dnech. Kromě toho bylo přírůstkové „in vivo recovery“ (IVR),
definované jako maximální zvýšení hladiny fibrinogenu v plazmě na mg/kg tělesné hmotnosti, určené
od hladiny dosáhnuté do 4 hodin po infuzi. Střední přírůstkové IVR bylo 1,7 (rozmezí 1,30-2,73)
mg/dl na mg/kg tělesné hmotnosti.
V následující tabulce jsou uvedeny farmakokinetické výsledky.

Farmakokinetické výsledky pro aktivitu fibrinogenu

Parametr (n=14) Střední hodnota ± SD Medián (rozsah)
t1/2 [h] 78,7 ± 18,13 77,1 (55,73-117,26)
Cmax [g/l] 1,4 ± 0,27 1,3 (1,00-2,10)
AUC pro dávku 70 mg/kg
[h•mg/ml]
124,3 ± 24,16 126,8 (81,73-156,40)
Extrapolovaná část AUC [%] 8,4 ± 1,72 7,8 (6,13-12,14)
Cl [ml/h/kg] 0,59 ± 0,13 0,55 (0,45-0,86)
MRT [h] 92,8 ± 20,11 85,9 (66,14-126,44)
Vss [ml/kg] 52,7 ± 7,48 52,7 (36,22-67,67)
IVR [mg/dl na mg/kg tělesné
hmotnosti]
1,8 ± 0,35 1,7 (1,30-2,73)
t1/2 = konečný eliminační poločas
h = hodina
Cmax = maximální koncentrace během 4 hodin
AUC = plocha pod křivkou
Cl = clearance
MRT = střední rezidenční čas
Vss = distribuční objem v ustáleném stavu
SD = směrodatná odchylka
IVR = in vivo recovery

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka na základě konvenčních studií toxicity
po jednorázovém podání a farmakologické bezpečnosti.

Předklinické studie s aplikací opakovaných dávek (chronická toxicita, mutagenita a kancerogenita)
nemohou být prakticky provedeny na běžných zvířecích modelech vzhledem k vývoji protilátek po
aplikaci heterologních lidských bílkovin.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

lidský albumin,
L-arginin-hydrochlorid,
hydroxid sodný (k úpravě pH),
chlorid sodný,
natrium-citrát.

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky, ředidly, nebo rozpouštědly,
s výjimkou těch, které jsou uvedené v bodě 6.6. Pro intravenózní aplikaci rekonstituovaného roztoku
při teplotě místnosti je doporučený samostatný standardní infuzní set.

6.3 Doba použitelnosti

let.

Chemická a fyzikální stabilita pro rekonstituovaný přípravek byla prokázána na dobu 8 hodin při
pokojové teplotě (max. +25 °C). Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě po
rekonstituci. Není-li rekonstituovaný přípravek použit okamžitě, doba uchovávání nesmí překročit hodin při pokojové teplotě (max. +25 °C). Rekonstituovaný přípravek nesmí být uchováván
v chladničce.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte lahvičku ve vnějším
obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička z bezbarvého skla (třída II Ph. Eur.) uzavřená bezlatexovou zátkou (bromobutylová
pryž), hliníkovým uzávěrem a plastovým krytem.

Balení s 1 g nebo 2 g
1. Jedna injekční lahvička obsahující 1 g nebo 2 g lidského fibrinogenu
2. Filtr: Pall Syringe Filter
3. Dávkovací hrot: Mini-Spike Dispensing Pin


Obrázek


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Všeobecné pokyny
• Rekonstituce a natažení roztoku se musí provádět za aseptických podmínek.
• Rekonstituovaný přípravek musí být před podáním vizuálně zkontrolován na výskyt částic a změnu
barvy.
• Roztok by měl být bezbarvý a čirý až slabě opalescentní a s neutrálním pH. Nepoužívejte roztoky,
které jsou zakalené nebo obsahují částice.

Rekonstituce
• Injekční lahvička s rozpouštědlem a injekční lahvička s práškem se před otevřením musí
zahřát na pokojovou nebo tělesnou teplotu (ne nad 37 °C).
• Haemocomplettan se rozpustí ve vodě pro injekci (50 ml na 1 g a 100 ml na 2 g, není součástí
balení).
• Před rekonstitucí přípravku si umyjte ruce nebo používejte rukavice.
• Sejměte plastový kryt ze zátky injekční lahvičky přípravku Haemocomplettan tak, aby se
odkryla centrální část infuzní zátky.
• Otřete povrch infuzní zátky antiseptickým roztokem a počkejte, až povrch oschne.
• Rozpouštědlo převeďte pomocí vhodného zařízení do injekční lahvičky. Suchou substanci
v plném rozsahu provlhčíme.
• Injekční lahvičkou opatrně otáčejte a její obsah jemně protřepejte, až se suchá substance úplně
rozpustí a roztok je připraven k podání. Vyhněte se jakémukoli silnému protřepávání, které by
způsobilo tvorbu pěny. Suchá substance musí být úplně rozpuštěna maximálně během minut (obvykle k tomu dojde během 5 až 10 minut).
• Otevřete plastový blistr obsahující dávkovací hrot (Mini-Spike Dispensing Pin) dodávaný
s přípravkem Haemocomplettanem (obrázek 2).


Obrázek
• Vezměte dodaný dávkovací hrot a vložte jej do zátky injekční lahvičky s rekonstituovaným
přípravkem (obrázek 3).

Obrázek
• Po zasunutí dávkovacího hrotu sejměte víčko. Po odstranění víčka se nedotýkejte
exponovaného povrchu.
• Otevřte blistr s filtrem (Pall® Syringe Filter) dodávaným s přípravkem
Haemocomplettan (obrázek 4).


Obrázek
• Našroubujte injekční stříkačku na filtr (obrázek 5).

Obrázek
• Našroubujte injekční stříkačku s připevněným filtrem na dávkovací hrot (obrázek
6).

Obrázek
• Natáhněte rekonstituovaný přípravek do injekční stříkačky (obrázek 7).

Obrázek

• Po dokončení vyjměte filtr, dávkovací hrot a prázdnou injekční lahvičku ze stříkačky, řádně
zlikvidujte a pokračujte v podávání obvyklým způsobem.
• Rekonstituovaný přípravek se podává ihned samostatnou injekční/infuzní soupravou (viz bod
6.3).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

CSL Behring GmbH
Emil-von Behring-Str. 35041 Marburg

Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

75/395/93-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 19. 5. 1993
Datum posledního prodloužení registrace: 17.12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

30. 6.