ASENTRA 50 -

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Asentra 50 mg potahované tablety
Asentra 100 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralinum 50 mg nebo 100 mg (ve formě sertralini
hydrochloridum).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.
Bílé, kulaté, filmem potahované tablety se zkosenými hranami, na jedné straně půlicí rýha.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Sertralin je indikován k léčbě:

Epizody velké deprese, k prevenci opakování nebo návratu epizod velké deprese.
Panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
Obsedantně-kompulzivní poruchy (obsessive-compulsive disorder – OCD) u dospělých a u dětí
a dospívajících ve věku 6-17 let.
Sociální úzkostné poruchy.
Posttraumatické stresové poruchy (post-traumatic stress disorder – PTSD).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Úvodní léčba

Deprese a OCD
Léčba sertralinem má být zahájena dávkou 50 mg/den.

Panická porucha, PTSD a sociální úzkostná porucha
Léčba má být zahájena dávkou 25 mg/den. Po jednom týdnu má být zvýšena na dávku 50 mg jednou
denně. U tohoto dávkovacího režimu bylo prokázáno snížení četnosti výskytu nežádoucích účinků na
počátku léčby charakteristických pro panickou poruchu.

Titrace dávky

Deprese, OCD, panická porucha, sociální úzkostná porucha a PTSD
Pro pacienty neodpovídající na dávku 50 mg může být prospěšné zvyšování dávek. Změny dávky se



musí provádět po 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, a to až na maximální dávku 200 mg
denně. Vzhledem k eliminačnímu poločasu sertralinu, který činí 24 hodin, se změny dávek nemají
provádět častěji než jednou týdně.

Nástup terapeutického účinku lze pozorovat během 7 dnů. K dosažení plného terapeutického účinku je
však zapotřebí obvykle delšího období, a to především u obsedantně kompulzivních poruch.

Udržovací léčba

Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie je třeba zachovat na co nejnižší ještě účinné úrovni,
s následnými úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi.

Deprese
Pro prevenci opakování depresivních epizod (MDE) může být vhodná dlouhodobá léčba. Ve většině
případů je doporučené dávkování u prevence opakování depresivních epizod stejné jako u souběžných
epizod. K eliminaci symptomů mají být pacienti léčeni dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců.

Panická porucha a OCD
Probíhající léčbu u panické poruchy a OCD je nutné pravidelně vyhodnocovat, neboť u těchto poruch
nebyla prokázána prevence relapsu.

Starší pacienti
U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatremie
(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s onemocněním jater je nutné sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce
jater je nutné používat nižší dávky, případně podávat méně často (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu, že
nejsou k dispozici klinická data, nemá se sertralin používat v případě těžké poruchy funkce jater (viz
bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Děti a dospívající s OCD
Věk 6-12 let: počáteční dávka 25 mg/den. Po jednom týdnu může být dávka zvýšena na 50 mg/den.
Věk 13-17 let: počáteční dávka 50 mg/den.

V případě nedostatečné terapeutické odpovědi je možné následně v průběhu několika týdnů zvyšovat
dávku o 50 mg až na maximální denní dávku 200 mg/den. Při zvyšování dávky nad 50 mg je ale
zapotřebí vzít v úvahu celkově nižší tělesnou hmotnost dětí v porovnání s dospělými. Změny dávky se
nesmí provádět v intervalech kratších, než je 1 týden.

Účinnost nebyla prokázána u dětí s velkou depresivní poruchou.

Nejsou k dispozici údaje u dětí do 6 let (viz také bod 4.4).

Způsob podání
Sertralin se podává 1x denně, a to buď ráno, nebo večer.
Tablety sertralinu mohou být podávány s jídlem i bez jídla.

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Je třeba se vyvarovat náhlého ukončení léčby. Při ukončení léčby sertralinem je nutné dávku snižovat
postupně během nejméně 1-2 týdnů, aby se snížilo riziko abstinenčních reakcí (viz body 4.4 a 4.8).



Objeví-li se po snížení dávky nebo po ukončení léčby nesnesitelné příznaky, je vhodné uvažovat
o pokračování v dříve předepsaném dávkovacím schématu. Později může lékař opět začít snižovat
dávku, ovšem ještě pozvolněji.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Souběžná léčba sertralinem a ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je
kontraindikována vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu se symptomy, jako je
agitovanost, tremor a hypertermie. Léčba sertralinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení
léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením
léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.5).

Podávání sertralinu je kontraindikováno u pacientů souběžně užívajících pimozid (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Serotoninový syndrom (SS) či neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících
stavů jako je serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku
SS nebo NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním dalších
serotonergních přípravků (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů),
s přípravky zhoršujícími metabolismus serotoninu (včetně IMAO, např. trihydrát methylthioninium-
chloridu – methylenová modř), antipsychotiky, dalšími antagonisty dopaminu a opioidy (včetně
buprenorfinu). U pacientů musí být sledovány projevy nebo příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3).

Přechod z jiného inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), antidepresiva nebo jiného léku
proti obsesím
Pro vhodné načasování přechodu z jiného SSRI, antidepresiva nebo jiného léku proti obsesím na
sertralin jsou k dispozici jen omezené kontrolované zkušenosti. Zvláštní péče a opatrnosti při
lékařském posuzování je třeba zejména při přechodu z dlouhodobě působících léků, jako je fluoxetin.

Ostatní serotonergní léky, např. tryptofan, fenfluramin a agonisté 5-HT
Souběžné podání sertralinu s jinými léky, které zlepšují serotonergní neurotransmisi, jako jsou
amfetaminy, tryptofan nebo fenfluramin nebo agonisté 5-HT, nebo bylinné přípravky s třezalkou
tečkovanou (Hypericum perforatum), přichází v úvahu jen s opatrností. Pro možné farmakodynamické
interakce je nutné je vyloučit, kdykoli je to možné.

Prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes (TdP)
Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení korigovaného QT
intervalu a TdP. Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení
QTc intervalu/TdP. Účinek na prodloužení QTc intervalu potvrdila detailní studie QTc intervalu
u zdravých dobrovolníků se statisticky významným pozitivním vztahem mezi expozicí a
odpovědí. Proto je nutné sertralin užívat s opatrností u pacientů s jinými rizikovými faktory pro
prodloužení QTc intervalu, jako jsou srdeční onemocnění, hypokalemie nebo hypomagnezemie,
prodloužení QTc intervalu v rodinné anamnéze, bradykardie a souběžné použití léků prodlužujících
QTc interval (viz body 4.5 a 5.1).

Aktivace hypománie nebo mánie
Příznaky hypománie nebo mánie se vyskytly u malého počtu pacientů léčených na trhu dostupnými
antidepresivy a léky proti obsesím, včetně sertralinu. Proto je nutné užívat sertralin s opatrností
u pacientů s mánií nebo hypománií v anamnéze. Je nutný pečlivý dozor lékaře. U pacientů
vstupujících do fáze mánie je nutné sertralin vysadit.

Schizofrenie



U pacientů se schizofrenií může dojít ke zhoršení psychotických symptomů.

Epileptické záchvaty
Během léčby sertralinem se mohou vyskytnout záchvaty: je třeba se vyvarovat podávání sertralinu
u nemocných s nestabilní epilepsií a nemocné s dobře kontrolovanou epilepsií při jeho podávání
pečlivě monitorovat. Pokud se u nemocného objeví epileptické záchvaty, je nutno léčbu sertralinem
přerušit.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky/pokusy nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(sebevražedné chování). Toto riziko přetrvává až do klinicky významné remise. Protože ke zlepšení
nemusí dojít hned v počáteční fázi terapie, je nutné pacienty pečlivě sledovat, dokud nedojde
ke zlepšení. Z klinických zkušeností vyplývá, že riziko sebevraždy může v počáteční fázi léčby vzrůst.

I další psychiatrické stavy, které jsou léčeny sertralinem, mohou být spojeny se zvýšeným rizikem
případů sebevražedného chování. Vzhledem ke zjištěné komorbiditě s těžkou depresivní poruchou, je
nutná stejná ostražitost při léčbě pacientů s těžkou depresivní poruchou, jako u pacientů s jinými
psychiatrickými poruchami.

Pacienti s anamnézou sebevražedného chování, nebo pacienti vykazující před zahájením léčby
závažný počet sebevražedných myšlenek jsou vystaveni vyššímu riziku sebevražedných myšlenek
nebo pokusů, a je proto nutné jim během léčby věnovat zvýšenou pozornost. Výsledky metaanalýzy
placebem kontrolovaných klinických studií s antidepresivy u dospělých pacientů s psychiatrickými
poruchami ukázaly u pacientů mladších 25 let na zvýšené riziko sebevražedného chování při užívání
antidepresiv v porovnání s placebem.

Zejména na počátku léčby a po změně dávkování je nutné pečlivé sledování pacientů, zvláště těch se
zvýšeným rizikem. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) musí být upozorněni na nutnost sledovat jakékoli
klinické zhoršení, sebevražedné chování nebo myšlenky a neobvyklé změny v chování, a vyhledat
okamžitě lékařskou pomoc, objeví-li se tyto příznaky.

Pediatrická populace

Sertralin nemá být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let vyjma pacientů s obsedantně
kompulzivní poruchou ve věku 6-17 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné
myšlenky) a nepřátelské chování (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly v klinických
studiích častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli
léčeni placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, pak pacient má
být pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. Navíc jsou k dispozici pouze omezené
klinické údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících včetně účinků na růst, pohlavní
dospívání a rozvoj kognitivních a behaviorálních funkcí. Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno
několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu puberty. Klinický význam a příčinná
souvislost zatím nejsou jasné (viz bod

5.3 pro příslušné předklinické údaje o bezpečnosti). Lékař musí

pediatrické pacienty podstupující dlouhodobou léčbu sledovat, neobjeví-li se změny v růstu a vývoji.

Neobvyklé krvácení/hemoragie
Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně kožního krvácení (ekchymóza
a purpura) a jiné krvácivé poruchy jako např. gastrointestinální nebo gynekologické, včetně případů
krvácení s fatálním zakončením. SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.a 4.8). U pacientů užívajících SSRI, zvláště v kombinaci s léky, o kterých je známo, že ovlivňují
funkci destiček (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina tricyklických
antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a nesteroidní protizánětlivé léky - NSAID) i u pacientů
s poruchami krvácivosti v anamnéze je nutná opatrnost (viz bod 4.5).

Hyponatremie
V důsledku léčby SSRI nebo SNRI včetně sertralinu se může objevit hyponatremie. V mnoha
případech je hyponatremie důsledkem syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu



(SIADH). Byly hlášeny případy hladin sodíku v séru nižší než 110 mmol/l. Vyššímu riziku rozvoje
hyponatremie v důsledku užívání SSRI nebo SNRI jsou vystaveni starší pacienti. Rovněž pacienti
užívající diuretika nebo hypovolemičtí pacienti mohou být vystaveni vyššímu riziku (viz „Užití
u starších pacientů“). U pacientů se symptomatickou hyponatremií je vhodné uvažovat o ukončení
léčby a zahájit vhodné lékařské zásahy. Známky a příznaky hyponatremie jsou bolest hlavy, obtíže při
koncentraci, porucha paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, která může vést k pádům. Známky
a příznaky u těžších a/nebo akutních případů zahrnovaly halucinace, synkopu, záchvaty, kóma,
zástavu dýchání a úmrtí.

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Po vysazení léčby jsou časté abstinenční příznaky, zvláště byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8).
V klinických studiích byla mezi pacienty léčenými sertralinem četnost hlášených abstinenčních reakcí
23 % u pacientů, kteří přestali užívat sertralin, v porovnání k 12 % u těch, kteří pokračovali v léčbě
sertralinem.

Riziko abstinenčních příznaků je závislé na více faktorech, jako je délka a dávka léčby a rychlost
snižování dávky. Nejčastěji hlášené reakce jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně
parestézie), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo
zvracení, třes a bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity, u některých
pacientů ale mohou být závažné. Objevují se obvykle během několika prvních dnů po vysazení léčby,
byly ale zaznamenány případy podobných příznaků při neúmyslném vynechání dávky. Tyto příznaky
samy odezní obvykle do 2 týdnů, u některých jedinců ale mohou přetrvávat déle (2-3 měsíce nebo
déle). Při ukončování léčby sertralinem se proto doporučuje snižovat dávku podle potřeb pacienta
postupně během několika týdnů nebo měsíců (viz bod 4.2).

Akatizie/psychomotorický neklid
Užití sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo
obtěžujícím neklidem a nutkáním se pohybovat, doprovázené často neschopností klidně sedět nebo
stát. Tyto příznaky se mohou nejpravděpodobněji objevit během prvních několika týdnů léčby. Pro
pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, může být zvýšení dávky škodlivé.

Porucha funkce jater
Sertralin je z velké části metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s podáváním více dávek
léku pacientům s mírnou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně
trojnásobnou plochu pod křivkou (AUC) a Cmax ve srovnání se zdravými subjekty. Nebyly pozorovány
významné rozdíly ve vazbě na bílkoviny mezi oběma skupinami. Používání sertralinu u pacientů
s poruchou funkce jater proto vyžaduje značnou opatrnost. U nemocných s poruchou jaterních funkcí
je nutno zvážit použití nižší dávky nebo méně častého dávkování. U pacientů s těžkou poruchou
funkce jater se sertralin nesmí použít (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
Sertralin je z velké části metabolizován a jeho exkrece v nezměněné podobě moči tvoří méně
významný způsob vylučování. Ve studiích u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce
ledvin (clearance kreatininu 30-60 ml/min) nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin
(clearance kreatininu 10-29 ml/min) nebyly farmakokinetické parametry (AUC0-24 nebo Cmax) při
podání více dávek léku významně odlišné od kontrolních osob. Dávka sertralinu nemusí být
upravována s ohledem na stupeň poruchy funkce ledvin.

Užití u starších pacientů
V klinických studiích bylo zahrnuto více než 700 starších pacientů (> 65 let). Skladba a četnost
nežádoucích účinků u starších pacientů byla obdobná jako u mladších pacientů.

Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatremie u starších pacientů, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku (viz
„Hyponatremie“ v bodu 4.4).




Diabetes mellitus
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ztížit kontrolu glykemie. Může být nutná úprava dávky
insulinu a/nebo perorálních antidiabetik.

Elektrokonvulzivní terapie
Nejsou k dispozici klinické studie stanovující rizika a přínosy kombinované léčby elektrokonvulzivní
terapie a sertralinu.

Grapefruitová šťáva
Podání sertralinu souběžně s grapefruitovou šťávou se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Ovlivnění výsledků močových testů
U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky imunologických močových
testů na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně pozitivní
výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení
sertralinu od benzodiazepinů je třeba použít konfirmační testy, jako je plynová
chromatografie/hmotnostní spektrometrie.

Glaukom s uzavřeným úhlem
SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy.
Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku
a glaukom s uzavřeným úhlem, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat
s opatrností u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem anebo s glaukomem v anamnéze.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz
bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po
přerušení léčby SSRI/SNRI.

Přípravek Asentra obsahuje sodík.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikováno

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Ireversibilní IMAO (selegilin)
Sertralin nesmí být používán v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem
nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí
být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reversibilní selektivní IMAO-A (moklobemid)
Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu nesmí být souběžně podán sertralin a reverzibilní
selektivní IMAO, jako je moklobemid. Po ukončení léčby reverzibilním IMAO je možné léčbu
sertralinem zahájit v kratší vymývací periodě než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem byla
ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby reverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reversibilní neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabý reverzibilní neselektivní IMAO a nesmí být pacientům užívajícím
sertralin podáván (viz bod 4.3).

U pacientů, kteří zahájili léčbu sertralinem po nedávno ukončené léčbě IMAO (např. methylenová
modř), nebo zahájili léčbu IMAO po nedávno ukončené léčbě sertralinem, byly hlášeny závažné



nežádoucí účinky. Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonus, diaforézu, nauzeu, zvracení, návaly,
závrať a hypertermii s rysy podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, záchvaty a úmrtí.

Pimozid
Ve studii s jednorázovou nízkou dávkou pimozidu (2 mg) byly prokázány zvýšené hladiny pimozidu
o přibližně 35 %. Tyto zvýšené hladiny nebyly spojeny s žádnými změnami na EKG. I když
mechanismus této interakce není znám, je vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu
kontraindikováno souběžné podávání sertralinu a pimozidu (viz bod 4.3).

Souběžné podání se sertralinem není doporučeno

Látky s tlumivým účinkem na CNS a alkohol
Souběžné užití sertralinu v dávce 200 mg denně nepotencovalo u zdravých osob účinky alkoholu,
karbamazepinu, haloperidolu nebo fenytoinu na kognitivní a psychomotorické schopnosti; nicméně
souběžné užití sertralinu a alkoholu se nedoporučuje.

Další serotonergní přípravky
Viz bod 4.4.

Při užití souběžně s fentanylem (užívaným při celkové anestezii nebo při léčbě chronické bolesti),
dalšími serotonergními léky (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů) a
dalšími opioidy (včetně buprenorfinu) je nutná opatrnost.

Zvláštní opatření

Léky prodlužující QT interval
Při souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá
antipsychotika a antibiotika, viz body 4.4 a 5.1), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu
a/nebo komorových arytmií (např. torsade de pointes).

Lithium
V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků neovlivnilo souběžné podávání sertralinu
a lithia významně farmakokinetiku lithia, vedlo však k vzestupu třesu v porovnání s placebem, což
ukazuje na možnou farmakodynamickou interakci. Při souběžném podávání sertralinu s lithiem musí
být pacienti sledováni.

Fenytoin
Placebem kontrolovaná studie u zdravých dobrovolníků svědčí pro to, že chronické podávání
sertralinu 200 mg denně nevede ke klinicky významné inhibici metabolismu fenytoinu. Vzhledem
k tomu, že byly hlášeny případy vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících sertralin, se přesto
doporučuje během léčby sertralinem monitorování plazmatických hladin fenytoinu a příslušná úprava
dávek fenytoinu. Souběžné podávání fenytoinu a sertralinu může také způsobit snížení plazmatických
hladin sertralinu. Nelze vyloučit, že jiné induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin,
třezalka tečkovaná, rifampicin mohou způsobovat snížení plazmatických hladin sertralinu.

Triptany
Po uvedení léku na trh byly po použití sertralinu a sumatriptanu vzácně hlášeny případy slabosti,
hyperreflexie, nekoordinovanosti, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti u pacientů. Příznaky
serotoninového syndromu se mohou objevit i při užití s jinými léky ze skupiny (triptany). Pokud je
z klinického hlediska oprávněná souběžná léčba sertralinem a triptany, je nutné pečlivé sledování
pacienta (viz bod 4.4).

Warfarin
Souběžné podávání sertralinu v dávce 200 mg denně s warfarinem mělo za následek malé, ale
statisticky významné prodloužení protrombinového času, které může ve vzácných případech
destabilizovat hodnoty INR. V návaznosti na to je třeba při léčbě warfarinem protrombinový čas



pečlivě monitorovat jak při zahajování, tak při ukončování léčby sertralinem.

Ostatní lékové interakce, digoxin, atenolol, cimetidin
Souběžné podání s cimetidinem vedlo k podstatnému poklesu clearance sertralinu. Klinický význam
těchto změn není znám. Sertralin neměl žádný efekt na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní
receptory. U digoxinu nebyly žádné interakce se sertralinem v dávce 200 mg denně pozorovány.

Léky ovlivňující funkci trombocytů
Riziko krvácení může být zvýšeno při souběžném podání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu,
a léků ovlivňujících funkci trombocytů (např. NSAID, kyselina acetylsalicylová a tiklopidin) nebo
jiných léků, které mohou zvýšit riziko krvácení (viz bod 4.4).

Neuromuskulární blokátory
Léky ze skupiny SSRI mohou redukovat aktivitu cholinesterázy v séru s následkem prodloužení
neuromuskulární blokády mivakuria nebo dalších neuromuskulárních blokátorů.

Léky metabolizované cytochromem PSertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP2D6. Chronické dávky 50 mg
sertralinu denně měly za následek mírné zvýšení (průměr 23–37 %) plazmatických koncentrací
desipraminu (což je marker aktivity izoenzymu CYP2D6) v rovnovážném stavu. Klinicky významné
interakce mohou nastat s jinými substráty CYP2D6 s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou
antiarytmika třídy 1C – např. propafenon a flekainid, tricyklická antidepresiva a typická
antipsychotika, zvláště při vysokých hladinách sertralinu.

Sertralin neúčinkuje klinicky významně jako inhibitor CYP3A4, CYP2C9, CYP2C19 a CYP1A2.
Toto bylo potvrzeno v interakčních studiích in vivo se substráty CYP3A4 (endogenní kortizol,
karbamazepin, terfenadin, alprazolam), substrátem CYP2C19 diazepamem a substráty CYP2Ctolbutamidem, glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin má malou nebo nemá
žádnou schopnost inhibovat CYP1A2.

Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy
denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby
sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).

Na základě interakčních studií s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že souběžné podání sertralinu
a silných inhibitorů CYP3A4, např. inhibitory proteázy, ketokonazol, itrakonazol, posakonazol,
vorikonazol, klarithromycin, telithromycin a nefazodon by mělo za následek ještě větší zvýšení
expozice sertralinu. To také týká středně silných inhibitorů CYP3A4, např. aprepitant, erythromycin,
flukonazol, verapamil a diltiazem. Během léčby sertralinem je třeba se vyhnout užívání silných
inhibitorů CYP3A4.

Plazmatické hladiny sertralinu jsou zvýšené přibližně o 50 % u pomalých metabolizátorů CYP2Cv porovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19, např.
omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin, fluvoxamin není možné vyloučit.

Souběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na
metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací
sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném
podávání metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo
plazmatické hladiny léků.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné dobře kontrolované studie u těhotných žen. Z velkého počtu dat ale nebyla
prokázána indukce kongenitálních malformací sertralinem. Studie se zvířaty prokázaly účinky na



reprodukci, pravděpodobně kvůli mateřské toxicitě způsobené farmakodynamickým účinkem látky
a/nebo přímým farmakodynamickým účinkem látky na plod (viz bod 5.3).

Při užití sertralinu v době těhotenství byly popsány případy symptomů kompatibilních s reakcemi po
vysazení léku u novorozenců, jejichž matky byly léčeny sertralinem. Tento fenomén byl pozorován
i u jiných SSRI antidepresiv. Používání sertralinu v těhotenství je možné, jen pokud klinický stav
pacientky je takový, že výhody léčby převáží potenciální riziko.

Pokračuje-li matka v užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství, zvláště ve 3. trimestru, je
nutné sledovat novorozence. Po užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství se mohou
u novorozenců objevit následující příznaky: dechová nedostatečnost, cyanóza, apnoe, záchvaty,
teplotní nestabilita, potíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykemie, hypertonie, hypotonie,
hyperreflexie, třes, neklid, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a potíže se spánkem.
Tyto příznaky mohou patřit buď k serotonergním účinkům, nebo k účinkům z vysazení léku.
Ve většině případů se komplikace objevují okamžitě nebo brzy (< 24 hodin) po porodu.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stadiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na těhotenství.

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Kojení
Zveřejněná data uvádějící hladiny sertralinu v mateřském mléce ukazují, že se malá množství
sertralinu a jeho metabolitu N-desmethylsertralinu vylučují do mléka. Většinou byly nalezeny pouze
zanedbatelné nebo nedetekovatelné hladiny sertralinu v séru kojenců, až na 1 případ, kdy byly hladiny
sertralinu v séru 50 % hladiny matky (nicméně bez významných účinků na zdraví dítěte). Dosud
nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami, které užívaly sertralin;
riziko ale není možné vyloučit. Používání sertralinu u kojících matek je možné jen tehdy, pokud podle
uvážení lékaře výhody převáží riziko podání.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3).
Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní.
Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinicko-farmakologické studie se sertralinem neprokázaly vliv sertralinu na psychomotorické funkce.
Nicméně vzhledem k tomu, že psychotropní léky mohou zhoršit duševní a fyzické schopnosti potřebné
pro výkon potenciálně rizikových činností, jako je řízení motorových vozidel nebo obsluha strojů, je
třeba pacienta adekvátně na tyto skutečnosti upozornit.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějším nežádoucím účinkem je nauzea. Při léčbě sociální úzkostné poruchy se u 14 % mužů
léčených sertralinem vyskytla sexuální dysfunkce (porucha ejakulace) v porovnání s 0 % u placeba.
Tyto nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a s pokračující léčbou často vymizí.

Profil nežádoucích účinků běžně pozorovaný u dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií
při léčbě OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy byl podobný profilu
pozorovanému v klinických studiích u pacientů s depresí.

Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh (četnost není známa)



a v placebem kontrolovaných klinických studiích (celkem 2542 pacientů léčených sertralinem a dostávajících placebo) při léčbě deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy.

Některé nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 mohou s pokračující léčbou ztrácet na intenzitě
a četnosti a obecně nevedou k ukončení léčby.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Četnost nežádoucích účinků pozorovaných v placebem kontrolovaných klinických studiích u
deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy. Souhrnná analýza a
zkušenosti po uvedení přípravku na trh.

Třídy
orgánových
systémů
Velmi
časté
(≥ 1/10)
Časté
(≥ 1/100 až
< 1/10)
Méně časté
(≥ 1/1 000 až
< 1/100)
Vzácné
(≥ 1/10 000 až
< 1/1 000)
Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Infekce a
infestace
Infekce
horních cest
dýchacích,
faryngitida,
rinitida
Gastroenteritida,
otitis media
Divertikulitida§
Novotvary
benigní,
maligní a
blíže
neurčené
(zahrnující
cysty a
polypy)
Novotvar
Poruchy
krve a
lymfatické
ho systému
Lymfadenopatie
,
trombocytopeni
e*§, leukopenie*§

Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivita*,
sezónní alergie*
Anafylaktoidní
reakce*

Endokrinní
poruchy
Hypotyreóza* Hyperprolaktine
mie*§,
nepřiměřená
sekrece ADH*§

Poruchy
metabolismu a
výživy
Snížená chuť k
jídlu, zvýšená
chuť k jídlu*
Hypercholestero
lemie, diabetes
mellitus*,
hypoglykemie*,
hyperglykemie*§
, hyponatremie*§

Psychiatrické
poruchy
Insomnie Úzkost*,
deprese*,
agitovanost*,
pokles
sexuální
touhy*,
nervozita,
depersonalizac
e, noční můry,
bruxismus*
Sebevražedné
myšlenky/chování,
psychotické
poruchy*, neobvyklé
myšlení, apatie,
halucinace*, agrese*,
euforická nálada*,
paranoia
Konverzní
porucha*§,
děsivé sny*§,
léková
závislost,
somnambulism
us, předčasná
ejakulace




Poruchy
nervového
systému
Závrať,
bolest
hlavy*,
somnolen
ce
Třes,
pohybové
poruchy
(zahrnující
extrapyramido
vé příznaky,
jako jsou
hyperkineze,
hypertonie,
dystonie,
bruxismus
nebo poruchy
chůze),
parestezie*,
hypertonie*,
porucha
pozornosti,
dysgeuzie
Amnezie,
hypestezie*,
nekontrolovatelné
svalové kontrakce*,
synkopa*,
hyperkineze*,
migréna*, konvulze*,
posturální závrať,
porucha,
koordinace, porucha
řeči
Kóma*, akatizie
(viz bod 4.4),
dyskineze,
hyperestezie,
cerebrovaskulár
ní spazmy
(zahrnující
syndrom
reverzibilní
mozkové
vazokonstrikce a
Call-Flemingův
syndrom)*§,
psychomotorick
ý neklid*§ (viz
bod 4.4),
poruchy
smyslového
vnímání,
choreoatetóza§.
Dále byly
hlášeny známky
a příznaky
související se
serotoninovým
syndromem*
nebo
neuroleptickým
maligním
syndromem: v
některých
případech
související se
souběžným
použitím
serotonergních
léků, zahrnující
agitovanost,
zmatenost,
diaforézu,
průjem,
horečku,
hypertenzi,
rigiditu a
tachykardii§

Poruchy oka Porucha zraku* Mydriáza* Skotom,
glaukom,
diplopie,
fotofobie,
hyféma*§,
rozdílná velikost
pupil*§,
abnormální
vidění§, porucha
tvorby slz
Makulopatie



Poruchy ucha
a labyrintu
Tinitus* Bolest ucha
Srdeční
poruchy
Palpitace* Tachykardie*, srdeční
poruchy
Infarkt
myokardu*§,
torsade de
pointes*§ (viz
body 4.4, 4.5 a
5.1),
bradykardie,
prodloužení
QTc intervalu*
(viz body 4.4,
4.5 a 5.1)

Cévní poruchy Návaly horka* Abnormální krvácení
(jako např.
gastrointestinální
krvácení)*,
hypertenze*, návaly,
hematurie*
Periferní
ischemie

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Zívání* Dyspnoe, epistaxe*,
bronchospazmus*
Hyperventilace,
intersticiální
plicní
onemocnění*§,
laryngospazmus,
dysfonie,
stridor*§,
hypoventilace,
škytavka

Gastrointestin
ální poruchy
Nauzea,
průjem,
sucho v
ústech
Dyspepsie,
zácpa*, bolest
břicha*,
zvracení*,
flatulence
Meléna, porucha
zubů, ezofagitida,
glositida, hemoroidy,
hypersalivace,
dysfagie, eruktace,
oorucha jazyka
Tvorba vředů v
ústech,
pankreatitida*§,
hematochezie,
tvorba vředů na
jazyku,
stomatitida
Mikroskopická
kolitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Porucha
jaterních
funkcí,
těžké
onemocněn
í jater
(zahrnující
hepatitidu,
žloutenku a
selhání
jater)




Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Hyperhidróza,
vyrážka*
Periorbitální edém*,
kopřivka*, alopecie*,
pruritus*, purpura*,
dermatitida, suchá
kůže, otok obličeje,
studený pot
Vzácné případy
těžkých kožních
nežádoucích
účinků (SCAR):
např. Stevensův-
Johnsonův
syndrom* a
epidermální
nekrolýza*§,
kožní reakce*§,
fotosenzitivita§,
angioedém,
změna struktury
vlasu, změna
pachu kůže,
bulózní
dermatitida,
folikulární
vyrážka

Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Bolest zad,
artralgie*,
myalgie
Osteoartróza, svalové
záškuby, svalové
křeče*, svalová
slabost
Rabdomyolýza*§
, porucha kostí
Trismus*
Poruchy ledvin
a močových
cest
Polakisurie, porucha
mikce, retence moči,
močová
inkontinence*,
polyurie, nykturie
Opožděný
začátek
močení*,
oligurie

Poruchy
reprodukčního
systému a
prsu**
Porucha
ejakulace
Nepravidelná
menstruace*,
erektilní
dysfunkce
Sexuální dysfunkce,
menoragie,
vaginální krvácení,
ženská sexuální
dysfunkce
Galaktorea*,
atrofická
vulvovaginitida,
výtok z genitálu,
balanopostitida*§
, gynekomastie*,
priapismus*
Poporodní
krvácení**;
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
Únava* Malátnost*,
bolest na
hrudi*,
astenie*,
pyrexie*
Periferní edém*,
zimnice, porucha
chůze*, žízeň
Hernie, snížená
léková
tolerance

Vyšetření Zvýšení
tělesné
hmotnosti*
Zvýšení
alaninaminotransferá
zy*, zvýšení
aspartátaminotransfer
ázy*, snížení tělesné
hmotnosti*
Zvýšená hladina
cholesterolu v
krvi*,
abnormální
klinické
laboratorní
nálezy, poruchy
spermatu,
změněná funkce
trombocytů*§

Poranění a
otravy a
procedurální
komplikace
Zranění



Chirurgické a
léčebné
postupy
Vazodilatační
léčba

* Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh.
§ Frekvenci nežádoucích účinků reprezentuje odhadovaný horní limit 95% intervalu spolehlivosti za použití
“Pravidla tří”.
** Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Ukončení léčby sertralinem (zejména náhlé) vede často k abstinenčním příznakům. Nejčastěji hlášené
účinky jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně parestézie), poruchy spánku (včetně
nespavosti a neobvyklých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy.
Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity a samy odezní, u některých pacientů ale mohou
být závažné a přetrvávat déle. Není-li další potřeba léčby sertralinem, doporučuje se postupné
snižování dávky (viz body 4.2 a 4.4).

Starší pacienti
Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatremie u starších pacientů, kteří mohou být vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího
účinku (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

U více než 600 pediatrických pacientů léčených sertralinem byl celkový profil nežádoucích účinků
podobný těm u dospělých. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny z kontrolovaných studií (n=pacientů léčených sertralinem):
Velmi časté (≥ 1/10): bolest hlavy (22 %), insomnie (21 %), průjem (11 %) a nauzea (15 %).
Časté (≥ 1/100 až <1/10): bolest na hrudi, mánie, horečka, zvracení, anorexie, labilní chování, agrese,
agitovanost, nervozita, poruchy pozornosti, závrať, hyperkineze, migréna, somnolence, třes, poruchy
zraku, sucho v ústech, dyspepsie, noční můry, únava, močová inkontinence, vyrážka, akné, epistaxe,
flatulence.
Méně časté (≥1/1000 až <1/100): prodloužení QT intervalu na EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1), pokus
o sebevraždu, křeče, extrapyramidové poruchy, parestézie, deprese, halucinace, purpura,
hyperventilace, anémie, porucha funkce jater, zvýšení alaninaminotransferázy, cystitida, herpes
simplex, otitis externa, bolest ucha, bolest oka, mydriáza, malátnost, hematurie, pustulózní vyrážka,
rinitida, zranění, pokles tělesné hmotnosti, svalové záškuby, neobvyklé sny, apatie, albuminurie,
polakisurie, polyurie, bolest prsů, menstruační poruchy, alopecie, dermatitida, poruchy kůže, změna
pachu kůže, urtikarie, bruxismus, návaly.
Četnost není známa: enuréza.

Nežádoucí účinky třídy léčiv
Epidemiologické studie – provedené především u pacientů ve věku 50 let a výše – ukázaly zvýšené
riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
(SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Toxicita



Při předávkování má sertralin rozpětí bezpečnosti v závislosti na populaci pacientů a/nebo souběžné
léčbě. Byly popsány případy úmrtí při předávkování sertralinem, podávaném samostatně i v kombinaci
s jinými léky a/nebo alkoholem. Proto je třeba při každém předávkování okamžitě zahájit radikální
léčbu.

Příznaky
K příznakům předávkování patří nežádoucí účinky zprostředkované serotoninem, jako je somnolence,
gastrointestinální poruchy (např. nauzea a zvracení), tachykardie, třes, agitovanost a závrať. Bylo
hlášeno také kóma, i když méně často.
Při předávkování sertralinem bylo hlášeno prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes, proto je
ve všech případech předávkování sertralinem doporučeno sledování EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1).

Léčba
Neexistují specifická antidota sertralinu. Doporučuje se zajistit průchodnost dýchacích cest a v případě
potřeby adekvátní oxygenaci a ventilaci. Aktivní uhlí, které může být podáno spolu s projímadlem, je
stejně účinné nebo dokonce účinnější než výplach, a proto ho lze užít při léčbě předávkování.
Vyvolání zvracení se nedoporučuje. Doporučuje se monitorování srdečních (např. EKG) a vitálních
funkcí, spolu se všeobecnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Forsírovaná diuréza,
dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze jsou vzhledem k velkému distribučnímu objemu sertralinu
málo účinné.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu,
ATC kód: N06AB06.

Mechanismus účinku
Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu
(5-HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání norepinefrinu
a dopaminu účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu
lidskými trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani
kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani
neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT
nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým
(cholinergním), serotonergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo
benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down
regulací noradrenalinových receptorů mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky
účinných antidepresiv a léků proti obsesím.

Neprokázalo se, že by sertralin mohl vést ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-amfetaminu
u lidí sertralin neprokazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání. Navíc osoby
ve studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě obliby léku,
euforie a potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, které jsou při
užívání d-amfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení spojené s alprazolamem. U opic makaků
rhesus trénovaných k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač (reinforcer)
ani nebyl rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Velká depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50 – 200 mg denně do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n=295)



byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50 – 200 mg
denně nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem
pozorován statisticky významně nižší poměr relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří
ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) ze
sertralinového ramene bylo 83,4 % a 60,8 % z placebového ramene.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data ze 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů
v porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen
v porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % vs. 34,5 %; muži: 53,9 % vs. 38,2 %). Počet mužů
a žen v souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou
robustnější. Muži měli jiné bazální proměnné parametry (zneužívání více léků, delší léčba, původ
traumatu apod.), které souvisely s nižším efektem.

Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní
dávky) v rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu
a placeba stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem
definovaná prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a
odpovědi poukázala na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu
[0,036 ms/(ng/ml); p < 0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota
klinicky významného prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát
vyšší než průměrné Cmax (86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den)
(viz body 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9).

Obsedantně-kompulzivní porucha u dětí
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána při léčbě ambulantně léčených
nedepresivních dětí (6-12 let) a dospívajících (13-17 let) s OCD. Po jednotýdenním, placebem
jednoduše zaslepeném náboru, byla pacientům náhodně přiřazena 12týdenní léčba s flexibilní dávkou
buď sertralinu, nebo placeba. Děti (6-12 let) zahajovaly dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti na sertralinu
vykazovali významně lepší zlepšení než pacienti na placebu, podle škály „Children’s Yale-Brown
Obsessive Compulsive Scale CY-BOCS (p =0,005)“, „NIMH Global Obsessive Compulsive Scale
(p=0,019)“, a „CGI Improvement (p =0,002)“. Dále byl pozorován trend významného zlepšení
u skupiny se sertralinem než s placebem na škále „CGI Severity (p=0,089)“. V CY-BOCs průměrné
výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u placeba byly 22,25  6,15, resp. -3,4  0,82, zatímco
u sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot byly 23,36  4,56, resp. -
6,8  0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a vyšším poklesem v CY-BOCs (primární
ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do konečných hodnot, bylo 53 % ze skupiny léčené
sertralinem v porovnání s 37 % pacientů dostávajících placebo (p=0,03).

Dlouhodobé údaje o bezpečnosti a účinnosti nejsou u pediatrické populace k dispozici.

Pediatrická populace

U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po čtrnáctidenní perorální aplikaci sertralinu v dávce 50 až 200 mg denně je u člověka dosaženo
maximální plazmatické koncentrace během 4,5 až 8,4 hodin po podání. Příjem potravy nemění
významně biologickou dostupnost tablet sertralinu.

Distribuce
Zhruba 98 % cirkulujícího léku se váže na plazmatické bílkoviny.




Biotransformace
Sertralin je z velké části metabolizován hned při prvním průchodu játry.

Podle klinických a in-vitro údajů je možné učinit závěr, že je sertralin metabolizován více cestami,
včetně CYP3A4, CYP2C19 (viz bod 4.5) a CYP2B6. Sertralin a jeho hlavní metabolit
desmethylsertralin jsou také substráty P-glykoproteinu in-vitro.

Eliminace
Průměrný eliminační poločas sertralinu je přibližně 26 hodin (v rozmezí 22 - 36 hodin). V souladu
s terminálním eliminačním poločasem dochází k přibližně dvojnásobné akumulaci až do dosažení
koncentrace v rovnovážném stavu, této koncentrace se dosáhne po 1 týdnu při dávkování 1x denně.
Poločas vylučování N-desmethylsertralinu je v rozmezí 62 - 104 hodin. Sertralin i N-
desmethylsertralin jsou v lidském organismu metabolizovány ve značném rozsahu a výsledné
metabolity jsou vylučovány ve stejném množství stolicí a močí. V nezměněné podobě je močí
vylučováno pouze malé množství sertralinu (< 0,2 %).

Linearita/nelinearita
Sertralin se vyznačuje na dávce závislou farmakokinetikou v rozsahu dávek od 50 do 200 mg.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Pediatrická populace s OCD

Farmakokinetika sertralinu byla studována u 29 dětských pacientů ve věku 6-12 let a 32 dospívajících
pacientů ve věku 13-17 let. Pacienti byli postupně po dobu 32 dnů titrováni na dávku 200 mg denně,
buď se zahajovací dávkou 25 mg a postupným zvýšením, nebo se zahajovací dávkou 50 mg
a postupným zvýšením. Režim s 25 mg i 50 mg byl shodně tolerován. U dávky 200 mg
v rovnovážném stavu byly plazmatické hladiny sertralinu u věkové skupiny 6-12 let přibližně o 35 %
vyšší v porovnání s věkovou skupinou 13-17 let a o 21 % vyšší v porovnání s referenční skupinou
dospělých. Neobjevily se významné rozdíly v clearance mezi chlapci a dívkami. U dětí, zvláště
s nízkou tělesnou hmotností, se doporučuje léčbu zahajovat nízkou dávkou a titrovat dávku sertralinu
po 25 mg. Dospívající mohou dostávat stejnou dávku jako dospělí.

Dospívající a starší pacienti
Farmakokinetický profil u dospívajících nebo u starších pacientů se významně neliší od profilu
u dospělých osob ve věku 18 - 65 let.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je poločas sertralinu prodloužen a AUC se zvyšuje 3x (viz body
4.2 a 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin nedocházelo k významné akumulaci
sertralinu.

Farmakogenomika
Plazmatické hladiny sertralinu jsou přibližně o 50 % vyšší u pomalých metabolizátorů CYP2Cv porovnání se silnými metabolizátory. Klinický význam není jasný, proto je nutné dávku pacientům
titrovat podle klinické odpovědi.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Preklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní
riziko pro člověka. Studie reprodukční toxicity se zvířaty neprokázaly teratogenitu nebo nežádoucí
účinky na fertilitu samců. Pozorovaná fetotoxicita měla pravděpodobně souvislost s mateřskou
toxicitou. Poporodní přežívání a tělesná hmotnost štěňat byly snížené pouze během prvních dnů po



porodu. Bylo prokázáno, že časná poporodní mortalita byla následkem in-utero expozice po 15. dni
těhotenství. Poporodní opoždění vývoje u štěňat léčených samic bylo pravděpodobně následkem
účinku na samice, a proto nerelevantní pro riziko pro člověka.
Studie na hlodavcích a jiných zvířecích druzích neodhalily účinky na fertilitu.

Studie s mláďaty
Byla provedena juvenilní studie toxicity u potkanů, ve které byl sertralin podáván perorálně samcům
i samicím potkanů v období 21-56 dnů po narození (v dávkách 10, 40 nebo 80 mg/kg/den)
následovaným obdobím bez podání dávky až do dne 196 po narození. Bylo pozorováno zpoždění
pohlavního dospívání u samců i samic při různých dávkách (samci při dávce 80 mg/kg a samice při
dávce ≥ 10 mg/kg), ale přesto nedošlo k žádným účinkům sertralinu na hodnocené samčí nebo samičí
reprodukční cílové parametry. Navíc byla v období 21-56 dnů po narození pozorována dehydratace,
chromorhinorrhea a snížení průměrného přírůstku tělesné hmotnosti. Všechny výše uvedené účinky
přisuzované podání sertralinu ustoupily během období bez podání dávky. Klinický význam těchto
účinků pozorovaných u potkanů po podání sertralinu nebyl stanoven.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého
mikrokrystalická celulosa
sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
hyprolosa
mastek
magnesium-stearát

Potahová vrstva
potahová soustava opadry 03H28758 bílá (hypromelosa, oxid titaničitý, mastek, propylenglykol)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC (čirý, bezbarvý) /Al blistr, krabička

Velikost balení: 28, 30, 56, 84, 100 potahovaných tablet po 50 mg
28, 30, 56, 84, 100 potahovaných tablet po 100 mg
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními



požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

50 mg: 30/062/03-C
100 mg: 30/063/03-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 19. 2. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

30. 9.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz).