Xalatan
Lokální, stejně jako celková toxicita latanoprostu byla zkoumána u řady živočišných druhů. Obecně
platí, že latanoprost je dobře snášen. Jeho bezpečnostní rozpětí je velmi příznivé; dávka vyvolávající
projevy celkové toxicity je přinejmenším 1000krát vyšší než je klinická dávka aplikovaná lokálně do
očí. Vysoké dávky latanoprostu, přibližně 100krát překračující klinickou dávku/kg tělesné hmotnosti,
podané intravenózně opicím bez provedení anestezie, vedly ke zvýšení respirační frekvence, ke které
došlo pravděpodobně při krátkodobé bronchokonstrikci. Ve studiích na zvířeti nebyly zjištěny
senzibilizující vlastnosti latanoprostu.
U králíků a opic nebyly zjištěny žádné toxické účinky na oko při použití dávek až do mikrogramů/oko/den (klinická dávka je přibližně 1,5 mikrogramů/oko/den). U opic však latanoprost
způsobil zvýšení pigmentace duhovky. Mechanizmem tohoto účinku se zdá být stimulace tvorby
melaninu v melanocytech duhovky, bez proliferativních změn. Změna barvy duhovky může být
trvalá.
Během studií zabývajících se chronickou oční toxicitou podávání latanoprostu v dávce 6 g/oko/den
způsobilo rozšíření oční štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a vyskytuje se při podávání dávek vyšších,
než je klinická dávka. U člověka nebyl tento efekt pozorován.
V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikronukleárním testu u myší
byl latanoprost zhodnocen jako negativní. In vitro na lidských lymfocytech byly pozorovány
chromozomální aberace. Obdobné účinky byly rovněž prokázány u přirozeně se vyskytujícího
prostaglandinu F2, což znamená, že se jedná o účinky společné pro tuto třídu látek.
Výsledky studií zabývajících se mutagenicitou s využitím in vitro/in vivo neplánované syntézy DNA u
potkanů byly negativní a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. Výsledky studií
zabývajících se kancerogenicitou u myší a potkanů byly negativní.
Ve studiích na zvířeti se nezjistily žádné účinky latanoprostu na fertilitu samců či samic zvířat. Ve
studiích hodnotících embryotoxicitu u potkanů nebyly pozorovány žádné embryotoxické účinky
intravenózně podávaného latanoprostu (v dávkách 5, 50 a 250 mikrogramů/kg/den). Latanoprost měl
však embryoletální účinky u králíků v dávkách 5 mikrogramů/kg/den a více.
Dávka 5 mikrogramů/kg/den (přibližně 100krát vyšší než dávka klinická) měla signifikantní
embryofetální toxické účinky, charakterizované zvýšenou incidencí pozdní resorpce a potratů a sníženou
váhou plodů.
Teratogenní potenciál látky nebyl zjištěn.