Moxonidin actavis

Dospělí
Léčba musí být zahájena nejnižší dávkou moxonidinu, tzn. denní dávkou 0,2 mg moxonidinu ráno.
Jestliže léčebný efekt není dostatečný, lze po třech týdnech dávku zvýšit na 0,4 mg moxonidinu. Tuto
dávku je možné podávat jako jednu dávku (užívá se ráno) nebo rozděleně do dvou dílčích dávek (ráno a
večer). Není-li po dalších třech týdnech ani tato dávka dostatečná, je možné dávku opět zvýšit na
maximální možnou dávku 0,6 mg moxonidinu rozdělenou do dvou dílčích dávek ráno a večer. Jednotlivá
dávka 0,4 mg moxonidinu a denní dávka 0,6 mg moxonidinu nemá být překročena.
Současné požití potravy neovlivňuje farmakokinetiku moxonidinu, takže jej lze užívat před, během i po
jídle. Tablety je třeba vždy zapít dostatečným množstvím tekutiny.

Pediatrická populace:
Moxonidin se nemá podávat dětem a dospívajícím pod 16 let věku, jelikož pro tuto věkovou skupinu
nejsou k dispozici dostatečná data.

Starší pacienti:
Pokud není zhoršená funkce ledvin, doporučené dávkování je stejné jako u dospělých pacientů.

Porucha funkce ledvin:
Pacienti se středně těžkým poškozením funkce ledvin (glomerulární filtrace >30 ml/min. a <60 ml/min.)
by měli zahájit léčbu dávkou 0,2 mg denně a denní dávka může být zvýšena maximálně na 0,4 mg denně.
Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (glomerulární filtrace <30 ml/min.) mohou také zahájit léčbu
dávkou 0,2 mg denně, denní dávka může být však zvýšena maximálně na 0,3 mg, pokud je to klinicky
prokázáno a dávka dobře snášena.

Porucha funkce jater:
Nejsou k dispozici studie u pacientů s poruchou funkce jater. Jelikož však moxonidin nepodléhá
extenzivnímu metabolismu v játrech, nepředpokládá se významný vliv na jeho farmakokinetiku a
doporučení ohledně dávkování je u pacientů s poruchou funkce jater stejné jako u dospělých pacientů.
Léčba nesmí být ukončena náhle, lék se musí vysazovat postupně během dvou týdnů (viz 4.4).