Ephedrin bbp

Efedrin se nesmí použít u hypovolemických pacientů jako monoterapie. Jen v absolutně nevyhnutných
případech se může efedrin podat současně s primárním doplněním objemu nebo k zachování
koronární a cerebrální perfuze při depleci objemu. Efedrin působí i v nejmenších dávkách
vazokonstrikčně. Účinkuje dráždivě na mozkovou kůru a na subkortikální centra. Při využívání
periferních účinků efedrinu je centrální stimulační efekt efedrinu často nežádoucím účinkem.
Opatrnost je potřebná u pacientů s diabetes mellitus, aneuryzmatem, hypertrofií prostaty a
arteriosklerózou. Vzhledem na toleranci, jež vzniká na efedrin, jsou známy případy dlouholetého
podávání efedrinu v gramových dávkách, po kterých obyčejně dochází k cirkulačním a nervovým
poruchám.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.
Na přípravek může vznikat léková závislost (efedrinizmus) a při dlouhodobém používání,
hlavně vyšších dávek, toxické psychózy. Efedrin je zařazen do skupiny prekurzorů omamných
a psychotropních látek.