Zonisamid sandoz

Účinek zonisamidu na enzymy cytochromu P
Studie prováděné in vitro s použitím lidských jaterních mikrozomů vykazují nulovou nebo malou
(<25%) inhibici isoenzymů 1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A4 cytochromu Ppři hladinách zonisamidu přibližně dvojnásobných nebo vyšších, než jsou klinicky významné sérové
hladiny nenavázaného zonisamidu. Proto se nepředpokládá, že by zonisamid ovlivňoval
farmakokinetiku jiných léčivých přípravků prostřednictvím mechanismů zprostředkovaných
cytochromem P450, jak se to prokázalo in vivo u karbamazepinu, fenytoinu, ethinylestradiolu a
desipraminu.

Potenciál zonisamidu k ovlivňování dalších léčivých přípravků

Antiepileptické léčivé přípravky
U pacientů s epilepsií nevedlo podávání zonisamidu v ustáleném stavu ke klinicky významným
farmakokinetickým účinkům na karbamazepin, lamotrigin, fenytoin nebo natrium-valproát.

Perorální kontraceptiva
V klinických studiích na zdravých dobrovolnících podávání zonisamidu v ustáleném stavu
neovlivnilo sérové koncentrace ethinylestradiolu ani norethisteronu u kombinovaného perorálního
kontraceptiva.

Inhibitory karboanhydrázy
Zonisamid se má používat opatrně u dospělých pacientů léčených současně inhibitory karboanhydrázy,
jako je topiramát a acetazolamid, z důvodu nedostatku údajů pro vyloučení možných
farmakodynamických interakcí (viz bod 4.4).

Zonisamid se u pediatrických pacientů nesmí používat jako souběžná medikace s jinými inhibitory
karboanhydrázy, jako je topiramát a acetazolamid (viz bod 4.4 Pediatrická populace).

P-gp substrát
Studie in vitro ukazuje, že zonisamid je slabým inhibitorem P-gp (MDR1) s IC50 267 mol/l a
zonisamid má teoretický potenciál ovlivňovat farmakokinetiku látek, které jsou substráty P-gp. Při
zahájení nebo ukončení léčby zonisamidem, případně při změně dávky zonisamidu u pacientů, kteří
rovněž dostávají léčivé přípravky, které jsou P-gp substráty (např. digoxin, chinidin), se doporučuje
postupovat opatrně.

Potenciální interakce léčivých přípravků ovlivňujících zonisamid



V klinických studiích nemělo současné podávání lamotriginu zjevný účinek na farmakokinetiku
zonisamidu. Kombinace zonisamidu s jinými léčivými přípravky, které mohou vést ke vzniku
urolitiázy, může zvýšit riziko vzniku ledvinových kamenů, proto je třeba se vyvarovat současného
podávání takových léčivých přípravků.

Zonisamid je částečně metabolizován CYP3A4 (redukční štěpení) a rovněž N-acetyltransferázami
a konjugací s glukuronovou kyselinou. Proto látky, které mohou indukovat či inhibovat tyto
enzymy, mohou ovlivňovat farmakokinetiku zonisamidu:

- Indukce enzymu: Expozice zonisamidu je nižší u epileptických pacientů užívajících léčivé
přípravky indukující CYP3A4, jako jsou například fenytoin, karbamazepin a fenobarbital. Je
nepravděpodobné, že tyto účinky budou klinicky významné při přidání zonisamidu k
existující terapii, ovšem mohou nastat změny v koncentracích zonisamidu, jestliže budou
vysazeny, bude upravena jejich dávka, či budou nasazena další antiepileptika indukující
CYP3A4, nebo jiné léčivé přípravky, a může dojít k tomu, že úprava dávky zonisamidu bude
nutná. Rifampicin je silným induktorem CYP3A4. Bude-li společné podávání nezbytné,
pacient má být bedlivě sledován a dávka zonisamidu a dalších substrátů CYP3A4 se musí
upravit podle potřeby.

- Inhibice CYP3A4: Na základě klinických údajů se ukazuje, že známé specifické a nespecifické
inhibitory CYP3A4 nemají žádný klinicky významný účinek na farmakokinetické parametry
expozice zonisamidu. Podávání ketokonazolu (400 mg/denně) nebo cimetidinu (mg/denně) za ustáleného stavu nemělo klinicky významné účinky na farmakokinetiku
zonisamidu podávaného jednorázově zdravým jedincům. Proto není nutná úprava dávkování
zonisamidu, když je společně podáván se známými inhibitory CYP3A4.

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.