Timonil 600 retard

Těhotenství
Karbamazepin se nemá používat během těhotenství pro psychiatrické indikace a neuropatickou
bolest.

Riziko související s antiepileptiky obecně
U potomků matek epileptiček užívajících v těhotenství jakoukoli antiepileptickou léčbu bylo
prokázáno zvýšení rizika vzniku vývojových vad, včetně malformací. Všem ženám ve fertilním
věku léčeným antiepileptiky musí být poskytnuta odborná lékařská doporučení týkající se
potenciálních rizik pro plod způsobených jak epileptickými záchvaty, tak léčbou antiepileptiky,
a to zejména ženám plánujícím těhotenství a těhotným ženám.
Je nutné se vyvarovat náhlého ukončení léčby antiepileptiky (AED), protože to by mohlo vést
k epileptickým záchvatům, které by mohly mít závažné následky pro ženu i nenarozené dítě.
Při léčbě epilepsie v těhotenství se upřednostňuje monoterapie, kdykoli to je možné, protože
léčba několika AED může být spojena s vyšším rizikem vrozených malformací než
monoterapie, v závislosti na společně podávaných AED.

Rizika související s karbamazepinem
Přípravek Timonil retard prochází u člověka placentou. Prenatální expozice karbamazepinu
může zvýšit riziko kongenitálních malformací a dalšího nepříznivého ovlivnění vývoje plodu.
U člověka je expozice karbamazepinu v těhotenství spojena s 2- až 3krát vyšší frekvencí
závažných malformací než u běžné populace, kde je frekvence 2–3 %. U potomků žen, které
užívaly karbamazepin v těhotenství, byly hlášeny malformace, jako jsou defekty neurální
trubice (spina bifida), kraniofaciální defekty, jako je rozštěp rtu/patra, kardiovaskulární
malformace, hypospadie, hypoplazie prstů a další anomálie týkající se různých tělesných
systémů (také známé/popisované jako fetální antikonvulzivní syndrom). Epidemiologické
studie naznačují, že riziko vzniku rozštěpu páteře se zvyšuje na 1 %, tj. je přibližně 10krát vyšší,
než běžné. S ohledem na tyto malformace se doporučují specializované předporodní kontroly.
U dětí narozených ženám s epilepsií, které v těhotenství užívaly karbamazepin samostatně nebo
v kombinaci s jinými antiepileptiky (AED), byly hlášeny poruchy vývoje nervového systému.
Studie týkající se rizika poruch vývoje nervového systému u dětí vystavených karbamazepinu
během těhotenství jsou protichůdné a riziko nelze vyloučit.
Karbamazepin se může používat v těhotenství pouze tehdy, pokud se po pečlivém zvážení
vhodných alternativních možností léčby má za to, že přínos převáží nad riziky. Žena musí být
informována v plném rozsahu o rizicích spjatých s užíváním karbamazepinu v těhotenství a
dostatečně jim porozumět.
Důkazy naznačují, že riziko malformací může být u karbamazepinu závislé na dávce. Pokud po
důkladném posouzení rizik a přínosů není vhodná žádná alternativní možnost léčby a léčba
karbamazepinem pokračuje, má být použita monoterapie a nejnižší účinná dávka
karbamazepinu a doporučuje se monitorovat plazmatické hladiny. Riziko malformací při
polyterapii se mění v závislosti na používaných přípravcích a může být vyšší zvláště při
polyterapii s valproátem. Plazmatickou koncentraci lze udržovat na dolní úrovni terapeutického
rozmezí 4 až 12 mikrogramů/ml za předpokladu, že kontrola záchvatů je zachována

Pokud žena plánuje otěhotnět, musí se vyvinout veškeré úsilí k převedení na vhodnou
alternativní léčbu před početím a před vysazením antikoncepce. Pokud žena během užívání
karbamazepinu otěhotní, musí být odeslána ke specialistovi, který přehodnotí léčbu
karbamazepinem a zváží alternativní možnosti léčby.

Monitorování a prevence
Je známo, že v průběhu těhotenství dochází k nedostatku kyseliny listové. U některých
antiepileptik, jako je karbamazepin, bylo hlášeno snížení hladiny folátu v séru. Tento
nedostatek může přispívat ke zvýšení incidence vrozených vad u potomků léčených epileptiček.
Před a v průběhu těhotenství se doporučuje doplňovat kyselinu listovou.

U novorozence
Za účelem prevence poruch krvácivosti u potomků se také doporučuje podávat matce v
posledních týdnech těhotenství a poté i novorozencům vitamin K1.
V několika případech se u novorozence objevily křeče a/nebo dechový útlum spojené s
užíváním karbamazepinu a jiných antiepileptik matkou. Po užívání karbamazepinu matkou bylo
také hlášeno několik případů zvracení, průjmu a/nebo sníženého příjmu mléka novorozencem.
Tyto reakce mohou být způsobeny neonatálním syndromem z vysazení.

Ženy ve fertilním věku
Karbamazepin se může používat u žen ve fertilním věku pouze tehdy, pokud se po pečlivém
zvážení vhodných alternativních možností léčby má za to, že potenciální přínos převáží nad
riziky. Žena musí být informována v plném rozsahu a dostatečně porozumět riziku možného
poškození plodu při užívání karbamazepinu v těhotenství, a o tom, jak je důležité plánovat
případné těhotenství. U žen ve fertilním věku se musí před zahájením léčby karbamazepinem
zvážit provedení těhotenského testu.
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a dva týdny po ukončení léčby používat účinnou
antikoncepci. Vzhledem k indukci enzymů může karbamazepin způsobit selhání terapeutického
účinku hormonální antikoncepce (viz bod 4.5), a proto ženy ve fertilním věku musí být poučeny
o používání dalších účinných metod antikoncepce. Musí se používat alespoň jedna účinná
metoda antikoncepce (jako je nitroděložní tělísko) nebo dvě doplňkové formy antikoncepce
včetně bariérové metody. Při výběru metody antikoncepce se musí u každého případu
posuzovat individuální okolnosti a do diskuse zapojit i pacientku.

Kojení
Karbamazepin a jeho aktivní metabolit prostupují do mateřského mléka (asi 25 až 60 %). Přínos
kojení má být zvážen vzhledem k malé možnosti nepříznivého vlivu na dítě (např. snížený
přírůstek hmotnosti, nadměrná spavost, alergické kožní reakce).
Pokud se tyto účinky objeví, kojence je zapotřebí odstavit.
Několikrát byla hlášena cholestatická hepatitida u novorozenců vystavených účinkům
karbamazepinu prenatálně nebo během kojení. Proto je zapotřebí pečlivě sledovat kojené
novorozence, jejichž matky jsou léčeny karbamazepinem s ohledem na výskyt nežádoucích
hepatobiliárních účinků.

Fertilita
Velmi vzácně bylo hlášeno narušení mužské plodnosti a/nebo abnormální spermatogeneze
společně se sexuální dysfunkcí, např. erektilní dysfunkce nebo snížené libido.