Parnido

Farmakokinetika paliperidonu po aplikaci paliperidonu je v doporučeném rozmezí klinických dávek
přímo úměrná dávce.

Absorpce
Po podání jednorázové dávky vykazuje paliperidon postupně vzrůstající rychlost uvolňování umožňující
ustálené zvyšování plazmatických koncentrací paliperidonu a dosažení vrcholových plazmatických
koncentrací (Cmax) přibližně za 24 hodin po podání. Po podávání paliperidonu jednou denně bylo
dosaženo koncentrací v rovnovážném stavu u většiny pacientů během 4 - 5 dnů.

Paliperidon je účinný metabolit risperidonu. Způsob uvolňování léčivé látky z tablet paliperidonu
s prodlouženým uvolňováním vede ve srovnání s risperidonem s okamžitým uvolňováním
k minimálnímu kolísání mezi vrcholovou a minimální koncentrací (fluktuační index 38 % proti 125 %).

Absolutní biologická dostupnost po perorálním podání paliperidonu je 28 % [90% CI (interval
spolehlivosti) 23 % - 33 %].

Podání paliperidonu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním spolu se standardizovaným velmi
tučným/vysoce kalorickým jídlem zvyšuje Cmax a AUC paliperidonu až o 50 – 60 % ve srovnání
s podáním nalačno.

Distribuce
Paliperidon je rychle distribuován. Zdánlivý distribuční objem je 487 l. Vazba paliperidonu na
plazmatické bílkoviny činí 74 %. Paliperidon se primárně váže na α1-kyselý glykoprotein a albumin.

Biotransformace a eliminace



Týden po podání jedné perorální dávky 1 mg 14C-paliperidonu s okamžitým uvolňováním bylo
vyloučeno 59 % podané dávky v nezměněné formě do moče, což prokazuje, že paliperidon není výrazně
metabolizován játry. Přibližně 80 % z podané radioaktivity bylo nalezeno v moči a 11 % ve stolici.
In vivo byly identifikovány čtyři způsoby metabolizace, ale žádný neznamenal více než 6,5 % z podané
dávky: dealkylace, hydroxylace, dehydrogenace a štěpení benzisoxazolu. I když studie in vitro
naznačovaly úlohu CYP2D6 a CYP3A4 v metabolismu paliperidonu, nebyly získány žádné důkazy
in vivo, že se tyto izoenzymy významně podílejí na metabolismu paliperidonu. Po podání paliperidonu
neprokázaly populační farmakokinetické analýzy rozdíly v clearance mezi rychlými a pomalými
metabolizátory substrátů CYP2D6. Ve studiích in vitro s lidskými jaterními mikrozomy bylo prokázáno,
že paliperidon neinhibuje významným způsobem metabolismus léčiv, která jsou metabolizována
izoenzymy cytochromu P450, zahrnující CYP1A2, CYP2A6, CYP2C8/9/10, CYP2D6, CYP2E1,
CYP3A4, a CYP3A5. Terminální eliminační poločas paliperidonu činí přibližně 23 hodin.

Studie in vitro prokázaly, že paliperidon je substrátem P-glykoproteinu a ve vysokých koncentracích je
jeho slabým inhibitorem. Údaje in vivo nejsou k dispozici a klinický význam není znám.

Zvláštní populace
Porucha funkce jater
Paliperidon není významně metabolizován v játrech. Ve studii u pacientů se středně těžkou poruchou
funkce jater (Child-Pugh hodnotící škály B) byly plazmatické koncentrace volného paliperidonu
podobné jako u zdravých jedinců. Pro pacienty s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh hodnotící
škály C) nejsou k dispozici žádné údaje.

Porucha funkce ledvin
Vylučování paliperidonu klesá se snižující se funkcí ledvin. Celková clearance paliperidonu byla
snížena o 32 % u pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu [CrCl] = 50 až
< 80 ml/min), o 64 % u středně těžké poruchy funkce ledvin (CrCl = 30 až < 50 ml/min) a o 71 % u těžké
poruchy funkce ledvin (CrCl = < 30 ml/min). Střední hodnota terminálního eliminačního poločasu
u pacientů s lehkou poruchou byla 24 hodin, se středně těžkou poruchou 40 hodin a s těžkou poruchou
51 hodin ve srovnání se 23 hodinami u jedinců s normální ledvinovou funkcí (CrCl ≥ 80 ml/min).

Starší pacienti
Údaje ze studie farmakokinetiky u starších jedinců (≥ 65 let věku, n = 26) prokazují, že clearance
paliperidonu v ustáleném stavu byla po podání paliperidonu o 20 % nižší než u dospělých jedinců
(18 - 45 let, n = 28). Ve farmakokinetické populační analýze, která zahrnovala pacienty se schizofrenií,
však nebyl pozorován výrazný vliv věku, po korekci na věkem vyvolané snížení CrCl.

Dospívající
Systémová expozice paliperidonu u dospívajících jedinců (ve věku 15 let a starších) byla srovnatelná se
systémovou expozicí u dospělých. U dospívajících s tělesnou hmotností < 51 kg byla pozorována o 23 %
vyšší expozice než u dospívajících s tělesnou hmotností ≥ 51 kg. Samotný věk neměl na expozici
paliperidonu vliv.

Rasové rozdíly
Populační farmakokinetická analýza neprokázala rasově závislé rozdíly ve farmakokinetice
paliperidonu po podání.

Pohlaví
Clearance paliperidonu je po podání u žen přibližně o 19 % nižší než u mužů. Tento rozdíl je do značné
míry vysvětlitelný rozdíly v aktivní tělesné hmotě a rozdílné clearance kreatininu u mužů a žen.

Vliv kouření
Na základě studií in vitro s lidskými jaterními enzymy nebyl paliperidon substrátem pro CYP1A2;
kouření by proto nemělo mít vliv na farmakokinetiku paliperidonu. Populační farmakokinetická analýza
prokázala mírné snížení expozice paliperidonu u kuřáků v porovnání s nekuřáky. Tento rozdíl se však
nejeví jako klinicky významný.