Odefsey

Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci; antivirotika k léčbě infekce HIV,
kombinace. ATC kód: J05AR
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Emtricitabin je nukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy 2’-deoxycytidinu. Emtricitabin je fosforylován buněčnými enzymy na emtricitabin-trifosfát.
Emtricitabin-trifosfát kompetitivně inhibuje HIV-1 reverzní transkriptázu řetězce kyseliny deoxyribonukleové
Rilpivirin je diarylpyrimidinový NNRTI HIV-1. Aktivita rilpivirinu je zprostředkována
nekompetitivní inhibicí HIV-1 RT. Rilpivirin neinhibuje humánní celulární DNA polymerázy α, β a
mitochondriální DNA polymerázu γ.

Tenofovir-alafenamid je nukleotidový inhibitor reverzní transkriptázy proléčivo tenofoviru stability a intracelulární aktivace přes hydrolýzu katepsinem A je tenofovir-alafenamid účinnější než
tenofovir-disoproxil-fumarát při koncentrování tenofoviru v mononukleárních buňkách periferní krve
následně fosforylován na farmakologicky aktivní metabolit tenofovir-difosfát. Tenofovir-difosfát
inhibuje HIV RT, což vede k ukončení řetězce DNA. Tenofovir působí proti viru HIV-1, HIV-a HBV.

Antivirová aktivita in vitro

Kombinace emtricitabinu, rilpivirinu a tenofovir-alafenamidu nebyly antagonistické a vykázaly
vzájemné synergické účinky v testech kombinované antivirové aktivity v buněčných kulturách.

Antivirová aktivita emtricitabinu vůči laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 byla hodnocena
na lymfoblastoidních buněčných liniích, buněčné linii MAGI CCR5 a na PBMC. Hodnoty koncentrace
vyvolávající 50 % účinek vykazoval v buněčné kultuře antivirovou aktivitu vůči kmenům HIV-1 subtyp A, B, C, D, E, F a G
aktivitu
Rilpivirin vykazoval aktivitu proti laboratorním kmenům divokého typu HIV-1 u akutně infikované
T-buněčné linie s mediánem hodnot EC50 pro HIV-1/IIIB 0,73 nM prokázal antivirovou aktivitu proti širokému panelu primárních izolátů HIV-1 skupiny M B, C, D, F, G, Hskupiny O s hodnotami EC50 od 2,88 do 8,45 nM aktivitu proti HIV-2 s hodnotami EC50 od 2 510 do 10 830 nM
Antivirová aktivita tenofovir-alafenamidu vůči laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 podtypu B
byla hodnocena na lymfoblastoidních buněčných liniích, PBMC, primárních
monocytech/makrofágových buňkách a na CD4+ T lymfocytech. Hodnoty EC50 pro tenofovir-
alafenamid byly v rozmezí 2,0 až 14,7 nM. Tenofovir-alafenamid vykazoval v buněčné kultuře
antivirovou aktivitu vůči všem kmenům skupiny HIV-1 G aktivitu
Rezistence

Vezmou-li se v úvahu všechny údaje in vitro a údaje získané u dosud neléčených pacientů, mohou
následující mutace související s rezistencí u HIV-1 RT, pokud jsou přítomny při výchozím stavu,
ovlivnit aktivitu přípravku Odefsey: K65R, K70E, K101E, K101P, E138A, E138G, E138K, E138Q,
E138R, V179L, Y181C, Y181I, Y181V, M184I, M184V, Y188L, H221Y, F227C, M230I, M230L a
kombinace L100I a K103N.

Negativní účinek NNRTI mutací jiných než uvedených výše jednotlivých mutací
Stejně jako u jiných antiretrovirových léčivých přípravků se má použití přípravku Odefsey řídit
testováním rezistence a/nebo údaji o rezistenci v anamnéze
In vitro
Snížená citlivost na emtricitabin souvisí s mutacemi M184V/I u HIV-1 RT.

V buněčné kultuře byly vybrány kmeny rezistentní na rilpivirin počínaje od HIV-1 divokého typu
různého původu a podtypů včetně HIV-1 rezistentních na NNRTI. Mezi nejčastěji pozorované
substituce aminokyselin, které se vyskytly, patří: L100I, K101E, V108I, E138K, V179F, Y181C,
H221Y, F227C a M230I.

Izoláty HIV-1 se sníženou citlivostí na tenofovir-alafenamid exprimují mutaci K65R v HIV-1 RT;
kromě toho byla přechodně pozorována mutace K70E v HIV-1 RT.

Dosud neléčení pacienti
Ve 144týdenní sdružené analýze pacientů dosud neléčených antiretrovirotiky, kterým byl podáván
elvitegravir/kobicistat/emtricitabin/tenofovir-alafenamid souvisejících s rezistencí u HIV-1 izolátů od 12 z 866 U těchto 12 izolátů HIV-1 byly mutace, které se nově objevily, M184V/I v RT a T66T/A/I/V
V 96týdenní sdružené analýze pacientů léčených emtricitabinem/tenofovir-disoproxil-fumarátem
měly HIV-1 izoláty od 43 pacientů substituci aminokyselin související s rezistencí na NNRTI nebo NRTI V90I, K101E, E138K/Q, V179I, Y181C, V189I, H221Y a F227C. Přítomnost V90I a V189I při
výchozím stavu neovlivnila odpověď. U padesáti dvou procent HIV-1 izolátů s vyskytující se
rezistencí v ramenu rilpivirinu se vyvinuly současně mutace NNRTI a NRTI, nejčastěji E138K a
M184V. Mutace související s rezistencí na NRTI, které se vyvinuly u 3 nebo více izolátů pacienta,
byly: K65R, K70E, M184V/I a K219E.

Do týdne 96 mělo méně pacientů léčených rilpivirinem s výchozí virovou náloží ≤ 100 000 kopií/ml
vyskytující se substituce související s rezistencí a/nebo fenotypovou rezistenci na rilpivirin pacienti s výchozí virovou náloží > 100 000 kopií/ml
Pacienti s virovou supresí
Byl identifikován jeden pacient s nově vzniklou rezistencí suprimovaných pacientů, kteří byli převedeni z režimu obsahujícího emtricitabin + tenofovir-
disoproxil-fumarát na E/C/F/TAF ve formě tablety s fixní kombinací n = 959
U pacientů, kteří byli převedeni na přípravek Odefsey z kombinace emtricitabin/rilpivirin/tenofovir-
disoproxil-fumarát žádné mutace související s rezistencí vzniklé při léčbě.

U pacientů současně infikovaných HIV a HBV
V klinické studii virologicky suprimovaných pacientů s HIV a současně s chronickou hepatitidou B,
kteří užívali E/C/F/TAF po dobu 48 týdnů analýzu rezistence. U těchto 2 pacientů nebyla u HIV-1 ani u HBV zjištěna žádná substituce
aminokyselin spojená s rezistencí na kteroukoli ze složek E/C/F/TAF.

Zkřížená rezistence

Viry rezistentní na emtricitabin se substitucí M184V/I byly zkříženě rezistentní na lamivudin, ale
uchovaly si citlivost na didanosin, stavudin, tenofovir a zidovudin.

V rámci 67 HIV-1 rekombinantních laboratorních kmenů s jednou mutací na pozici RT spojenou
s rezistencí na NNRTI, jedinými mutacemi spojenými s rezistencí se ztrátou citlivosti na rilpivirin
byly: K101P a Y181V/I. Samotná substituce K103N nevedla ke snížené citlivosti na rilpivirin, ale
kombinace K103N a L100I vedla k 7násobně snížené citlivosti na rilpivirin. V jiné studii vedla
substituce Y188L k 9násobně snížené citlivosti na rilpivirin pro klinické izoláty a 6násobně pro
„site-directed“ mutanty.

U pacientů léčených rilpivirin-hydrochloridem v kombinaci s FTC/TDF ve studiích fáze 3 data ze studií TMC278-C209 a TMC278-C215fenotypovou rezistenci na rilpivirin zkříženou rezistenci na minimálně jeden další NNRTI
Substituce K65R a také K70E vedou ke snížené citlivosti na abakavir, didanosin, lamivudin,
emtricitabin a tenofovir, ale ponechávají citlivost na zidovudin.

Klinické údaje

Klinická účinnost přípravku Odefsey byla stanovena na základě studií provedených
s emtricitabinem + tenofovir-alafenamidem při podávání s elvitegravirem + kobicistatem jako
E/C/F/TAF ve formě FDC tablety, ze studií provedených s rilpivirinem podávaným s FTC/TDF jako
jednotlivými složkami nebo jako FTC/RPV/TDF ve formě FDC tablety a ze studií provedených
s přípravkem Odefsey.

Režim s emtricitabinem + tenofovir-alafenamidem
Dosud neléčení a virologicky suprimovaní dospělí pacienti infikovaní HIV-Ve studii GS-US-292-0104 a studii GS-US-292-0111 dostávali pacienti buď E/C/F/TAF nebo elvitegravir/kobicistat/emtricitabin/tenofovir-disoproxil-fumarát denně vždy jako FDC tablety.

Průměrný věk pacientů byl 36 let černoši a 10 % byli Asiaté. Průměrná výchozí plazmatická hladina HIV-1 RNA byla 4,5 log10 kopií/ml
počet CD4+ buněk byl 427 buněk/mm3 < 200 buněk/mm3.

Ve studiích GS-US-292-0104 a GS-US-292-0111 prokázala kombinace E/C/F/TAF v týdnu statistickou superioritu při dosahování koncentrace HIV-1 RNA < 50 kopií/ml v porovnání s
E/C/F/TDF. Procentuální rozdíl byl 4,2 % týdnu 48 a 144 jsou uvedeny v tabulce 3.

Ve studii GS-US-292-0109 byly hodnoceny účinnost a bezpečnost přechodu buď z EFV/FTC/TDF,
FTC/TDF plus atazanaviru tabletu s fixní kombinací E/C/F/TAF v randomizované, otevřené studii u virologicky suprimovaných
n =477 zůstalo na základním režimu [SBR]89 % byli muži, 67 % byli běloši a 19 % byli černoši. Průměrný výchozí počet CD4+ buněk byl
697 buněk/mm3
Ve studii GS-US-292-0109 byl přechod z režimu zahrnujícího tenofovir-disoproxil-fumarát na
E/C/F/TAF v porovnání s pokračováním výchozího režimu lepší v udržení HIV-1 RNA < 50 kopií/ml.
Výsledky ze sdružené léčby v týdnu 48 jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3: Virologické výsledky studií GS-US-292-0104, GS-US-292-0111 v týdnu 48 a týdnu
144a a GS-US-292-0109 v týdnu 48a

Dosud neléčení dospělí ve studiích
GS-US-292-0104 a GS-US-292-0111b
Virologicky suprimovaní
dospělí ve studii
GSE/C/F/TDF 
E/C/F/TAF 
E/C/F/TDF 
E/C/F/TAF 
Výchozí
režim
HIV< 50 kopií/ml 
92 % 90 % 84 % 80 % 97 % 93 %
Rozdíl mezi
léčbami
2,0 % -0,7 % až 4,7 %4,2 % 0,6 % až 7,8 %4,1 % 1,6 % až 6,7 %, p< 0,001cHIV-1 RNA
≥ 50 kopií/mld
% 4 % 5 % 4 % 1 % 1 %
Dosud neléčení dospělí ve studiích
GS-US-292-0104 a GS-US-292-0111b
Virologicky suprimovaní
dospělí ve studii
GSE/C/F/TDF 
E/C/F/TAF 
E/C/F/TDF 
E/C/F/TAF 
Výchozí
režim
Žádná virologická
data vtýdnu % 6 % 11 % 16 % 2 % 6 %
Studijní léčba
ukončena kvůli
nežádoucí
příhodě nebo
úmrtí㄀Studijní léčba
ukončena z
jiných důvodů a
poslední
dostupný počet
HIV-1 RNA
< 50 NRSLtPOf
% 4 % 9�搀慪období chybí,
ale jedinec
nadále na
studijní léčbě 
㄀HIV-1 RNA
< 20 kopií/ml
84 % 84 % 81 % 76 %
Rozdíl mezi
léčbami 
　ⰴ㔀ⰴ㄀ⰵPodíl s HIV-1 RNA
< 50 kopií/ml podle
předchozího
režimu léčbyd

EFV/FTC/TDF 96 % 90 %
FTC/TDF plus
potencovaný
atazanavir
97E/C/F/TDFb V obou studiích byli pacienti stratifikováni podle výchozí hodnoty HIV-1 RNA až ≤ 400 000 kopií/ml nebo > 400 000 kopií/ml≥ 200 buněk/μlc P-hodnota pro test superiority porovnávající procenta virologické úspěšnosti byla z CMH testu stratifikovaná podle předchozího léčebného režimu E/C/F/TDFd Zahrnuje pacienty, kteří měli ≥ 50 kopií/ml v týdnu 48 nebo v týdnu 144; pacienty, kteří předčasně přerušili léčbu kvůli
nedostatečné účinnosti či ztrátě účinnosti, pacienty, kteří přerušili léčbu z jiných důvodů než kvůli nežádoucím účinkům,
úmrtí nebo nedostatečné účinnosti či ztrátě účinnosti a v době přerušení vykazovali virovou nálož ≥ 50 kopií/ml.
e Zahrnuje pacienty, kteří přerušili léčbu kvůli nežádoucím účinkům či úmrtí ve kterémkoli okamžiku od 1. dne přes celé
období, pokud důsledkem byly chybějící virologické údaje o léčbě v průběhu určeného období.
f Zahrnuje pacienty, kteří přerušili léčbu z jiných důvodů než kvůli nežádoucím účinkům, úmrtí nebo nedostatečné
účinnosti či ztrátě účinnosti, například z důvodu odvolání souhlasu, při ztrátě možnosti sledování atd.

Ve studiích GS-US-292-0104 a GS-US-292-0111 byla četnost virologické úspěšnosti podobná napříč
podskupinami pacientů
Průměrné zvýšení počtu CD4+ buněk od výchozího stavu bylo 230 buněk/mm3 u pacientů léčených
kombinací E/C/F/TAF a 211 buněk/mm3 u pacientů léčených kombinací E/C/F/TDF týdnu 48 a 326 buněk/mm3 u pacientů léčených kombinací E/C/F/TAF a 305 buněk/mm3 u pacientů
léčených kombinací E/C/F/TDF
Režimy obsahující rilpivirin
Dosud neléčení dospělí pacienti infikovaní HIV-Účinnost rilpivirinu vychází z údajů z týdne 96 ze dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených,
kontrolovaných studií u dosud neléčených pacientů TMC278-C215 léčené pomocí emtricitabinu + tenofovir-disoproxil-fumarátu
Ve sdružené analýze studií TMC278-C209 a TMC278-C215 u 1 096 pacientů, kteří dostávali základní
režim skupinami pacientů léčených rilpivirinem a efavirenzem muži a 62 % byli běloši a 24 % byli černoši/afroameričané. Medián hodnot plazmatické HIV-1 RNA
byla 5,0 log10 kopií/ml a medián počtu CD4+ buněk byl 255 buněk/mm3.

Celková odpověď a virologická odpověď u analýzy podskupiny 48 a 96 a virologické selhání podle výchozí virové nálože fáze 3, TMC278-C209 aTMC278-C215, u pacientů léčených pomocí FTC/TDF BRtabulce 4.

Tabulka 4: Virologické výsledky randomizované léčby studií TMC278-C209 a TMC278-CFTC/TDF RPV + FTC/TDF
EFV + FTC/TDF
RPV + FTC/TDF
EFV + FTC/TDF
Týden 48 Týden Celková odpověď 
< 50 kopií/ml
Podle výchozí virové nálože ≤ 100 000 89,6 % >Žádná odpověď
Virologické
selhání pacienti Podle výchozí virové nálože ≤ 100 000 4,2 % !100 000 15,3 ÒPUWt 0 0,2 8NRQþLORG
$VOHGNXS
tKRG\2,2 8NRQþLORG
$YRGX4,9EFV = efavirenz; RPV = rilpivirin
a ITT TLOVR = doba do ztráty virologické odpovědi u ITT populace.
b Rozdíl četnosti odpovědi v týdnu 48 je 1 % c Mezi primární analýzou v týdnu 48 a týdnu 96 se vyskytlo 17 nových virologických selhání virovou náloží ≤ 100 000 kopií/ml a 11 pacientů s výchozí virovou náloží > 100 000 kopií/mltýdnu 48 došlo také k reklasifikacím s nejčastější reklasifikací v důsledku virologického selhání až ukončení pro důvody
jiné než je nežádoucí příhoda.
d Došlo k 10 novým virologickým selháním mezi primární analýzou v týdnu 48 a v týdnu 96 náloží ≤ 100 000 kopií/ml a 7 pacientů s výchozí virovou náloží > 100 000 kopií/mlnežádoucí příhoda.
e např., ztráta pro následné sledování, nedostatečná compliance, zrušení souhlasu.

Kombinace FTC/TDF + rilpivirin-hydrochlorid nebyla horší v dosažení HIV-1 RNA < 50 kopií/ml
v porovnání s kombinací FTC/TDF + efavirenz.

Režim s přípravkem Odefsey
Virologicky suprimovaní dospělí pacienti infikovaní virem HIV-Ve studii GS-US-366-1216 byly hodnoceny účinnost a bezpečnost převedení z léčby kombinací
FTC/RPV/TDF na léčbu přípravkem Odefsey v randomizované, dvojitě zaslepené studii u virologicky
suprimovaných dospělých pacientů infikovaných virem HIV-1. Průměrný věk pacientů byl 45 let
výchozí počet buněk CD4+ činil 709 buněk/mm3
Ve studii GS-US-366-1160 byly hodnoceny účinnost a bezpečnost převedení z léčby kombinací
EFV/FTC/TDF na léčbu přípravkem Odefsey v randomizované, dvojitě zaslepené studii u virologicky
suprimovaných dospělých pacientů infikovaných virem HIV-1. Průměrný věk pacientů byl 48 let
výchozí počet buněk CD4+ činil 700 buněk/mm3
Výsledky léčby ve studiích GS-US-366-1216 a GS-US-366-1160 jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5: Virologické výsledky studií GS-US-366-1216 a GS-US-366-1160 v týdnech 48a a 96b

GS-US-366-1216 GS-US-366- Týden 48 Týden 96 Týden 48 Týden ODE
FTC/RPV/
TDF
ODE
FTC/RPV/
TDF
2'Q = 438EFV/FTC/
TDF
ODE
EFV/FTC/
TDF
HIV94 % 94 % 89 % 88 % 90 % 92 % 85 % 85 %
Rozdíl léčby -0,3 % -4,2 % až 3,7 %0,7 % -4,3 % až 5,8 %-2,0 % -5,9 % až 1,8 %% -4,8 % až 4,8 %HIV≥% 0 % 1 % 1 % 1 % 1 % 1 % 1 %
%H]~GDM
$intervalu do týdne
48 nebo 6 % 6 % 10 % 11 % 9 %Užívání
hodnoceného
přípravku
ukončeno
v důsledku
nežádoucího
účinku či úmrtí a
poslední dostupná
hodnota
HIV-1 RNA
< 50 NRSLtPO
% 1 % 2 % 3 % 3 % 1 % 4 % 3 %
8åtYiQt
hodnoceného
přípravku
ukončeno z jiných
G
$YRG
$dostupná hodnota
+,9-1 RNA
< 50 NRSLtPOe
% 4 % 8 % 8 % 5 % 5 % 10 % 11 %
GS-US-366-1216 GS-US-366- Týden 48 Týden 96 Týden 48 Týden ODE
FTC/RPV/
TDF
ODE
FTC/RPV/
TDF
2'Q = 438EFV/FTC/
TDF
ODE
EFV/FTC/
TDF
HIV94 % 94 % 89 % 88 % 90 % 92 % 85 % 85 %
Rozdíl léčby -0,3 % -4,2 % až 3,7 %0,7 % -4,3 % až 5,8 %-2,0 % -5,9 % až 1,8 %% -4,8 % až 4,8 %Chybějící údaje
během daného
časového
intervalu, avšak
nadále užívající
hodnocený
přípravek 
佄䔀b Časový interval do týdne 96 byl od dne 631 do dne 714 c Z analýzy byl vyloučen jeden pacient, který před screeningem nebyl léčen FTC/RPV/TDF.
d Zahrnuje pacienty, kteří měli hodnotu ≥ 50 kopií/ml v časovém intervalu do týdne 48 nebo do týdne 96; pacienty, kteří
předčasně ukončili léčbu v důsledku nedostatečné účinnosti; pacienty, kteří ukončili léčbu z jiných důvodů než
nedostatečné účinnosti, a v době ukončení léčby měli virovou nálož ≥ 50 kopií/ml.
e Zahrnuje pacienty, kteří předčasně ukončili léčbu z jiných důvodů než nežádoucího účinku účinnosti či ztráty účinnosti; např. zrušení souhlasu s účastí, nemožnost následného sledování atd.

V týdnu 96 bylo převedení na léčbu přípravkem Odefsey non-inferiorní, pokud jde o udržení hladiny
HIV-1 RNA < 50 kopií/ml, v porovnání s pacienty, kteří byli nadále léčeni přípravky FTC/RPV/TDF
nebo EFV/FTC/TDF v příslušných studiích.

Ve studii GS-US-366-1216 byla v týdnu 96 průměrná změna počtu buněk CD4+ 12 buněk/mm3 u
pacientů, kteří přešli na léčbu přípravkem Odefsey, v porovnání s výchozí hodnotou a 16 buněk/mmu pacientů, kteří byli nadále léčení přípravkem FTC/RPV/TDF . Ve studii GS-US-366-1160 byla
v týdnu 96 průměrná změna počtu buněk CD4+ 12 buněk/mm3 u pacientů, kteří přešli na léčbu
přípravkem Odefsey, v porovnání s výchozí hodnotou a 6 buněk/mm3 u pacientů, kteří byli nadále
léčeni přípravkem EFV/FTC/TDF.

Dospělí pacienti infikovaní HIV-1 s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin
Ve studii GS-US-292-0112 byly účinnost a bezpečnost E/C/F/TAF FDC tablety hodnoceny v otevřené
klinické studii u 242 virologicky suprimovaných pacientů infikovaných HIV-1 s lehkou až středně
těžkou poruchou funkce ledvin
Průměrný věk byl 58 let Sedmdesát devět procent byli muži, 63 % byli běloši, 18 % byli černoši a 14 % byli Asiaté. Třicet pět
procent pacientů bylo na léčebném režimu, který nezahrnoval tenofovir-disoproxil-fumarát. Na
počátku studie byl medián eGFRCG 56 ml/min a 33 % pacientů mělo eGFRCG 30 až 49 ml/min.
Průměrný výchozí počet CD4+ buněk byl 664 buněk/mm3
V týdnu 144 si 83,1 % E/C/F/TAF ve formě tablet s fixní kombinací.

Ve studii GS-US-292-1825 byly hodnoceny účinnost a bezpečnost E/C/F/TAF v jednoramenné
otevřené klinické studii, do níž bylo zařazeno 55 dospělých pacientů infikovaných HIV-v terminálním stadiu onemocnění ledvin minimálně 6 měsíců před převedením na léčbu E/C/F/TAF ve formě tablet s fixní kombinací. Pacienti
byli virologicky suprimovaní léčby.

Průměrný věk byl 48 let byli běloši. Patnáct procent pacientů bylo identifikováno jako Hispánci/Latinoameričané. Průměrný
výchozí počet CD4+ buněk byl 545 buněk/mm3 kteří změnili léčbu, nebyly pozorovány žádné klinicky významné změny v laboratorních vyšetřeních
lipidových parametrů nalačno.

Pacienti současně infikovaní HIV a HBV
V otevřené klinické studii GS-US-292-1249 byly hodnoceny účinnost a bezpečnost E/C/F/TAF u
dospělých pacientů současně infikovaných HIV-1 a virem chronické hepatitidy B. Ze 72 pacientů bylo
69 před tím léčeno antivirotiky obsahujícími TDF. Na začátku léčby E/C/F/TAF byl u 72 pacientů
suprimován HIV bez ní, a tito pacienti měli kompenzované jaterní funkce. Průměrný věk byl 50 let 92 % pacientů byli muži, 69 % pacientů byli běloši, 18 % byli černoši a 10 % byli Asiaté. Průměrný
počet buněk CD4+ na vstupu byl 636 buněk/mm3 byl suprimován HBV pozitivních.`

Z pacientů, kteří byli na vstupu HBeAg pozitivní, bylo v týdnu 48 dosaženo sérokonverze na anti-HBe
u 1 z 30 sérokonverze na anti-HBs u 3 ze 70
V týdnu 48 byl u 92 % pacientů převedení na E/C/F/TAF. Průměrná změna počtu buněk CD4+ oproti výchozímu stavu v týdnu byla -2 buňky/mm3. Dvaadevadesát% pacientů selhánípacientů chyběly údaje. Z 10 pacientů, u nichž nebyl na vstupu HBV suprimován HBV ≥ 29 IU/mlNormalizace alaninaminotransferázy hodnoty ALT byly vyšší než horní limit normálu
Existují omezené klinické údaje o použití E/C/F/TAF u pacientů současně infikovaných HIV/HBV,
kteří dosud nepodstoupili léčbu.

Změny v parametrech kostní minerální denzity
Ve studiích u dosud neléčených pacientů vykazovala během 144týdenní léčby kombinace E/C/F/TAF
menší snížení kostní minerální denzity kombinací E/C/F/TDF rentgenové absorbometrie s duální energií −3,0 %, p < 0,001
Malé zlepšení BMD bylo zaznamenáno po převedení na kombinaci E/C/F/TAF v porovnání s
pokračujícím režimem zahrnujícího tenofovir-disoproxil-fumarát.

Ve studiích s přípravkem Odefsey u virologicky suprimovaných dospělých pacientů, bylo v týdnu 96
po převedení na léčbu přípravkem Odefsey zjištěno zvýšení BMD oproti minimálním změnám u
pokračující léčby kombinací FTC/RPV/TDF nebo EFV/FTC/TDF, hodnoty měřené v celkovém
proximálním femuru FTC/RPV/TDF, p<0,001; 1,8 % u přípravku Odefsey oproti -0,6 % u EFV/FTC/TDF, p<0,001páteři přípravku Odefsey oproti 0,1 % u kombinace EFV/FTC/TDF, p<0,001
Změny v parametrech renální funkce
Ve studiích u dosud neléčených pacientů vykazovala kombinace E/C/F/TAF nižší účinek na parametry
renální bezpečnosti léčby a poměr albuminu a kreatininu v moči [UACR] po 96 týdnech léčbys kombinací E/C/F/TDF. Až do konce 144. týdne žádný z pacientů neukončil léčbu kombinací
E/C/F/TAF z důvodu renálního nežádoucího účinku vzniklého v průběhu léčby, zatímco léčbu
kombinací E/C/F/TDF ukončilo 12 pacientů dospělých pacientů došlo během 96 týdnů léčby k minimálním změnám nebo k poklesu albuminurie
hodnotám u pacientů, kteří byli nadále léčeni kombinací FTC/RPV/TDF nebo EFV/FTC/TDF. Viz
také bod 4.4.

Pediatrická populace

Režim s emtricitabinem + tenofovir-alafenamidem
Ve studii GS-US-292-0106 byly hodnoceny účinnost, bezpečnost a farmakokinetika FDC tablety
E/C/F/TAF v otevřené studii u 50 dosud neléčených dospívajících infikovaných HIV-1. Pacienti měli
průměrný věk 15 let stavu byl medián hladiny plazmatické HIV-1 RNA 4,7 log10 kopií/ml, medián počtu CD4+ buněk byl
456 buněk/mm3 mělo výchozí plazmatickou hladinu HIV-1 RNA > 100 000 kopií/ml.

Ve 48 týdnech 92 % podobná jako ve studiích s dosud neléčenými dospělými infikovanými HIV-1. Do týdne 48 nebyla
zjištěna nově vzniklá rezistence na E/C/F/TAF.

Režimy obsahující rilpivirin
Byla hodnocena farmakokinetika, bezpečnost, tolerance a účinnost rilpivirinu 25 mg podávaného
jednou denně v kombinaci s BR obsahujícím dva NRTI na základě výběru zkoušejícího ve studii
TMC278-C213, což byla otevřená studie fáze 2 s jednou skupinou dosud neléčených pediatrických
pacientů infikovaných HIV-1 ve věku 12 až < 18 let a s tělesnou hmotností minimálně 32 kg. Medián
doby expozice pacientů byl 63,5 týdnů.

Třicet šest pacientů mělo průměrný věk 14,5 let, 55,6 % byly ženy, 88,9 % černoši a 11,1 % Asiaté.
Medián výchozí plazmatické HIV-1 RNA byl 4,8 log10 kopií/ml a medián počátečního počtu CD4+
buněk byl 414 buněk/mm3. Podíl pacientů s HIV-1 RNA < 50 kopií/ml v týdnu 48 72,2 %
Podíl pozitivní odpovědi na léčbu byl vyšší u pacientů s výchozí virovou náloží ≤ 100 000 kopií/ml
Podíl virologických selhání byl 22,2 %
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Odefsey u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě infekce lidským
HIV-1
Těhotenství

Rilpivirin hodnocen ve studii TMC114HIV3015 u 19 těhotných žen během 2. a 3. trimestru a po porodu.
Farmakokinetické údaje prokazují, že celková expozice antiretrovirového režimu byla přibližně o 30 % nižší během těhotenství v porovnání s obdobím po
porodu které dokončily studii, u 10 pacientek byla na konci studie pozorována suprese; u dalších 2 pacientek
bylo pozorováno zvýšení virové nálože pouze v období po porodu, u nejméně 1 pacientky kvůli
podezření na suboptimální dodržování pokynů. U žádného z 10 novorozenců narozených matkám,
které dokončily studii a byly infikovány virem HIV, nedošlo k přenosu viru z matky na dítě. Rilpivirin
byl dobře snášen během těhotenství a v období po porodu. V porovnání se známým bezpečnostním
profilem rilpivirinu u dospělých infikovaných virem HIV-1 se neobjevily žádné nové nálezy týkající
se bezpečnosti