Embesin

Argipresin se používá k léčbě vazodilatačního šoku u dětí a kojenců na jednotkách intenzivní péče a během
chirurgického zákroku. Vzhledem k tomu, že argipresin ve srovnání se standardní léčbou nevedl ke zlepšení
přežití a prokázal vyšší míru nežádoucích účinků, jeho použití u dětí a kojenců se nedoporučuje.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tento přípravek se nesmí zaměňovat s jinými léčivými přípravky obsahujícími argipresin s odlišným
vyjádřením síly (například „Pressor Units“ PU).

Argipresin nesmí být podáván jako bolus při léčbě katecholamin refrakterního šoku.

Argipresin může být podáván pouze pod přísným a kontinuálním sledováním hemodynamických a orgánově
specifických parametrů.

Terapie s argipresinem má být zahájena pouze tehdy, pokud nemůže být udržován dostatečný perfúzní tlak, a
to i přes dostatečnou substituci objemu a aplikaci katecholaminergních vazopresorů.

Argipresin má být používán se zvláštní opatrností u pacientů se srdečním nebo cévním onemocněním. Bylo
hlášeno, že aplikace vysokých dávek argipresinu pro jiné indikace způsobuje ischemii myokardu a střeva,
infarkt myokardu a střeva a sníženou perfuzi končetin.

Argipresin může ve vzácných případech způsobit intoxikaci vodou. Je třeba včas rozeznat prvotní příznaky
jako ospalost, letargie a bolesti hlavy, aby se zabránilo terminálnímu komatu a křečím.
Argipresin má být používán opatrně při epilepsii, migréně, astmatu, srdečním selhání nebo jakémkoli stavu,
kdy rychlý nárůst extracelulární vody může způsobit ohrožení již přetíženého systému.

U pediatrické populace nebylo prokázáno, že přínosy převažují nad riziky. Použití argipresinu v této indikaci
u dětí a novorozenců se nedoporučuje (viz bod 5.1).

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) na ml, to znamená, že je v podstatě „bez
sodíku“.