Palexia
Centrálně působící léčivé přípravky / látky tlumící centrální nervový systém (CNS), včetně alkoholu a
narkotik tlumících CNS
Současné užívání přípravku PALEXIA spolu se sedativními léčivými přípravky, jako jsou
benzodiazepiny, nebo jiná léčiva tlumící dýchání nebo CNS (jiné opioidy, antitusika nebo
substituční léčba, barbituráty, antipsychotika, H1-antihistaminika, alkohol) zvyšuje riziko sedace,
respirační deprese, kómatu a úmrtí z důvodu aditivního tlumivého účinku na CNS. Proto, pokud se
zvažuje kombinovaná léčba přípravkem PALEXIA s látkou tlumící dýchání nebo CNS je třeba
zvážit snížení dávky a omezit dobu souběžného užívání (viz bod 4.4). Současné užívání opioidů a
gabapentinoidů (gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese a
úmrtí.
Smíšení agonisté/antagonisté
Při podávání přípravku PALEXIA spolu se smíšenými agonisty/antagonisty μ-opioidních
receptorů (např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty μ –opioidních receptorů (např.
buprenorfin) je třeba postupovat s opatrností (viz také bod 4.4).
Přípravek PALEXIA může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí selektivních inhibitorů
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (SNRI), tricyklických antidepresiv, antipsychotik a jiných léčivých přípravků, které
snižují práh pro vznik křečí.
Při léčbě tapentadolem byl hlášen vznik serotoninového syndromu časově související s užitím v
kombinaci se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI)
a tricyklická antidepresiva. Serotoninový syndrom je pravděpodobný, jestliže je pozorován jeden z
následujících symptomů:
• Spontánní myoklonus
• Indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností nebo pocením
• Tremor a hyperreflexie
• Hypertonie a tělesná teplota > 38°C a indukovatelný oční myoklonus.
Vysazení serotonergních léčivých přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení. Léčba závisí na
povaze a závažnosti příznaků.
Tapentadol se z organismu vylučuje především konjugací s kyselinou glukuronovou pomocí
uridindifosfát glukuronosyltransferázy (UGT), zejména jejích izoforem UGT1A6, UGT1A9 a
UGT2B7. Souběžná léčba silnými inhibitory těchto izoenzymů (např. ketokonazolem,
flukonazolem, kyselinou meklofenamovou) může proto vést ke zvýšené systémové expozici
tapentadolu (viz bod 5.2). Vzhledem k hlavní eliminační cestě, kterou je glukuronidová konjugace,
je možnost interakcí u dospělých nízká.
Bylo zjištěno, že tapentadol podávaný in vitro neindukuje ani neinhibuje žádný z hlavních
izoenzymů CYP, včetně CYP3A4.
U pacientů užívajících tapentadol je nutná zvýšená opatrnost při zahájení nebo vysazení souběžně
podávaných přípravků, které jsou silnými induktory enzymů (např. rifampicin, fenobarbital, třezalka
tečkovaná), protože to může vést ke snížení účinnosti, resp. zvýšenému riziku nežádoucích účinků.
Přípravek PALEXIA se nemá podávat pacientům, kteří užívají nebo v posledních 14 dnech užívali
inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), a to z důvodu možného aditivního účinku na koncentrace
noradrenalinu v synapsích, což může vést k nežádoucím kardiovaskulárním účinkům, např.
hypertenzní krizi.
Pediatrická populace
Vzhledem k hlavní eliminační cestě, kterou je glukuronidová konjugace, je možnost interakcí u dětí
starších 5 měsíců nízká (viz bod 4.2).