Mepact

Farmakokinetika mifamurtidu byla sledována u zdravých dospělých subjektů po 4 mg
intravenózní infuzi a u dětských a dospělých pacientů s osteosarkomem po intravenózní infuzi
mg/m2.

U 21 zdravých dospělých subjektů byl mifamurtid ze séra rychle odstraňován (minuty)
s poločasem 2,05 ± 0,40 hodiny, což mělo za následek velmi nízké sérové koncentrace celkového
(lipozomálního a volného) mifamurtidu. Průměrná plocha pod křivkou (AUC) byla 17,0 ± 4,86 h
x nM a Cmax (maximální koncentrace) byla 15,7 ± 3,72 nM.

U 28 pacientů s osteosarkomem ve věku 6 až 39 let sérové koncentrace celkového mifamurtidu
(lipozomálního a volného) rychle klesaly, a to s průměrným poločasem 2,04 ± 0,456 hodiny. BSA
normalizovaná clearance a poločas byly podobné napříč věkovým spektrem a odpovídaly
hodnotám u zdravých dospělých subjektů, což podporuje doporučenou dávku 2 mg/m2.

V samostatné studii u 14 pacientů, se časové křivky průměrných koncentrací celkového a volného
mifamurtidu, které byly hodnoceny po první infuzi mifamurtidu a po poslední infuzi o 11 nebo týdnů později, téměř překrývaly a průměrné hodnoty AUC volného mifamurtidu po první a
poslední infuzi byly obdobné. Tyto údaje naznačují, že ani celkový, ani volný mifamurtid se
během období léčby neakumuluje.

hodin po injekci radioaktivně značených lipozomů, které obsahovaly 1 mg mifamurtidu, byla
radioaktivita detekována v játrech, slezině, nosohltanu, štítné žláze a v menší míře v plicích.
Lipozomy byly fagocytovány buňkami retikuloendoteliárního systému. U 2 ze 4 pacientů
s plicními metastázami, byla radioaktivita asociována s plicními metastázami.

Metabolismus liposomálního MTP-PE nebyl u lidí studován.

Po injekci radioaktivně značených lipozomů obsahujících mifamurtid byl průměrný poločas
radioaktivně značeného materiálu bifazický s α fází okolo 15 minut a terminální poločas přibližně
18 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika jednotlivé dávky 4 mg mifamurtidu po 1hodinové intravenózní infuzi byla
hodnocena u dospělých dobrovolníků s lehkou (n = 9) nebo středně těžkou (n = 8) poruchou funkce
ledvin a u skupiny zdravých dospělých s normálními funkcemi ledvin (n = 16) vyvážené podle věku,
pohlaví a tělesné hmotnosti. Nebyl zjištěn žádný účinek u lehké (50 ml/min ≤ clearance kreatininu
[CLcr] ≤ 80 ml/min) nebo středně těžké (30 ml/min ≤ CLcr < 50 ml/min) renální insuficience na
clearance celkového MTP-PE ve srovnání s pozorováním u zdravých dospělých jedinců s normální
funkcí ledvin (CLcr > 80 ml/min). Dále pak systémové expozice AUC od času nula do nekonečna
(AUCinf) volného (nevázaného na lipozomy) MTP-PE u lehké nebo středně těžké poruchy funkce
ledvin byly podobné jako u zdravých dospělých jedinců s normálními renálními funkcemi.

Porucha funkce jater
Farmakokinetika jednotlivé dávky 4 mg mifamurtidu po 1hodinové intravenózní infuzi byla
hodnocena u dospělých dobrovolníků s lehkou (Child-Pugh třída A; n = 9) nebo středně těžkou
(Child-Pugh třída B; n = 8) poruchou funkce jater a u skupiny zdravých dospělých s normálními
funkcemi jater (n = 19) vyvážené podle věku, pohlaví a tělesné hmotnosti. Nebyl zjištěn žádný účinek
u lehké poruchy funkce jater na systémovou expozici (AUCinf) celkového MTP-PE. Středně těžká
porucha funkce jater měla za následek malé zvýšení AUCinf celkového MTP-PE, s průměrným
poměrem (vyjádřeno v %) pro středně těžkou poruchu funkce jater ve srovnání se skupinou
s normálními jaterními funkcemi 119 % (90 % interval spolehlivosti [CI]: 94,1 %-151 %).
Farmakokinetická variabilita byla u skupiny se středně těžkou poruchou funkce jater vyšší (koeficient
změn v systémové expozici (AUC inf) byl 50 % oproti < 30 % v jiných skupinách hepatálních funkcí).

Průměrný biologický poločas celkového a volného MTP-PE byl u lehké poruchy funkce jater
2,02 hodiny resp. 1,99 hodiny a tyto hodnoty byly srovnatelné s hodnotami u jedinců s normálními
jaterními funkcemi (2,15 hodiny resp. 2,26 hodiny). Průměrný biologický poločas celkového a
volného MTP-PE u středně těžké poruchy funkce jater byl 3,21 hodiny resp. 3,15 hodiny. Dále pak
byl geometrický průměr plazmatické AUCinf volného (nevázaného na liposomy) MTP-PE u mírné a
středně těžké poruchy funkce jater o 47 % vyšší než odpovídající hodnoty u skupiny s normálními
hepatálními funkcemi.
Tyto změny nejsou považovány za klinicky významné, protože maximální tolerovaná dávka
(4-6 mg/m2) mifamurtidu je 2-3krát vyšší než doporučená dávka (2 mg/m2).